Pro zodpovězení první výzkumné otázky jsou v praktické části aplikovány kla-sické ukazatele rentability. Konkrétně je využit ukazatel rentabilita aktiv (ROA) a rentabilita vlastního kapitálu (ROE). Ukazatel ROA je pro zhodnocení finanční výkon-nosti vybraného podniku využit na základě doporučení zmíněného ve studii Šišky a Lízalové (2011). V případě ROE je tak učiněno z důvodu velmi širokého využívání to-hoto ukazatele, které potvrzuje rešerše literatury. Pro následnou komparaci v rámci odvětví jsou získána data z finančních analýz prováděných Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky.
Pro výpočet ukazatele rentabilita aktiv je vztah veličin obecně definován takto (Kislingerová et al., 2010; Nývltová a Marinič, 2010; Sůvová, 1999):
𝑅𝑂𝐴 = 𝐸𝐵𝐼𝑇 𝐴𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎
Tímto měřítkem lze vyjádřit zhodnocení aktiv, a to bez ohledu na strukturu zdrojů, ze kterých jsou financována. Proto by měla být pro výpočet použita taková úroveň výsledku hospodaření, kde výsledek hospodaření není ovlivněn strukturou financo-vání ani zdaněním. Tento požadavek splňuje výsledek hospodaření před odečtením úroků a před zdaněním (EBIT). Jako EBIT je použit provozní výsledek hospodaření (Kislingerová et al., 2010).
Pro stanovení míry zhodnocení vloženého kapitálu po splnění daňové povinnosti a po úhradě úroků, je obecný vzorec pro výpočet rentability aktiv upraven o úroky a vliv daňového štítu. Upravený vzorec poté vypadá následovně (Nývltová a Marinič, 2010):
𝑅𝑂𝐴 = 𝐸𝐴𝑇 + 𝑁á𝑘𝑙𝑎𝑑𝑜𝑣é ú𝑟𝑜𝑘𝑦 × (1 − 𝑡) 𝐴𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎
kde EAT označuje výsledek hospodaření po zdanění (tj. výsledek hospodaření za účetní období ve výkazu zisku a ztráty), t je sazba daně z příjmů v desetinném tvaru.
Pro výpočet rentability vlastního kapitálu (ROE) je vztah poměřovaných veličin stanoven následovně (Kislingerová et al., 2010; Nývltová a Marinič, 2010; Sůvová, 1999):
𝑅𝑂𝐸 = 𝐸𝐴𝑇
𝑉𝑙𝑎𝑠𝑡𝑛í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙
Pro komparaci vypočtených výsledných hodnot ukazatele rentability aktiv (ROA) a ukazatele rentability vlastního kapitálu (ROE) s odvětvím je v aplikační části vyu-žito spider analýzy. Tato metoda umožňuje identifikovat finanční situaci analyzovaného podniku a zároveň ji porovnává v rámci odvětví. Jedná se o paprs-kový graf, do kterého jsou zaneseny výsledné hodnoty vybraných ukazatelů.
Zmíněné ukazatele lze roztřídit do čtyř skupin – ukazatele rentability, likvidity, za-dluženosti a obratovosti, přičemž každá skupina je zobrazena v samostatném kvadrantu grafu. Výběr vhodných ukazatelů pro komparaci finanční situace je závislý na cíli analýzy (Kubíčková a Soukup, 2006).
Pro doplnění je také potřeba uvést vzorce pro výpočet vybraných poměrových ukazatelů pro spider analýzu. Postupy pro výpočet ukazatelů rentability jsou uve-deny v předchozích odstavcích. Postupy pro výpočet dalších poměrových ukazatelů je stanoven na základě studia literatury (Kislingerová et al., 2010; Nývltová a Marinič, 2010; Sůvová, 1999; Šulák a Vacík, 2005):
𝐵ěž𝑛á 𝑙𝑖𝑘𝑣𝑖𝑑𝑖𝑡𝑎 = 𝑂𝑏ěž𝑛á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎 𝐾𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏é 𝑧á𝑣𝑎𝑧𝑘𝑦 𝑃𝑜ℎ𝑜𝑡𝑜𝑣á 𝑙𝑖𝑘𝑣𝑖𝑑𝑖𝑡𝑎 =𝑂𝑏ěž𝑛á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎 − 𝑍á𝑠𝑜𝑏𝑦
𝐾𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏é 𝑧á𝑣𝑎𝑧𝑘𝑦
Ukazatele likvidity vyjadřují schopnost podniku přeměnit aktiva na hotovost (Nývl-tová a Marinič, 2010, s. 168). Jedná se o poměr prostředků, kterými lze platit, a krátkodobých závazků, které je nutné splatit. Běžná likvidita, označovaná také jako likvidita 3. stupně, udává, do jaké míry pokrývají oběžná aktiva krátkodobé závazky.
Jinými slovy kolikrát je pokryjí. V případě pohotové likvidity, také označované jako likvidita 2. stupně, se jedná o vyjádření pokrytí krátkodobých závazků krátkodobými pohledávkami, krátkodobým finanční majetkem a peněžními prostředky. Oba zmí-něné ukazatele jsou poměrovými ukazateli krátkodobé likvidity.
Dále jsou představeny ukazatele zadluženosti:
𝐶𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣á 𝑧𝑎𝑑𝑙𝑢ž𝑒𝑛𝑜𝑠𝑡 [%] =𝐶𝑖𝑧í 𝑧𝑑𝑟𝑜𝑗𝑒
𝐴𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎 × 100 % 𝐾𝑜𝑒𝑓𝑖𝑐𝑖𝑒𝑛𝑡 𝑠𝑎𝑚𝑜𝑓𝑖𝑛𝑎𝑛𝑐𝑜𝑣á𝑛í [%] =𝑉𝑙𝑎𝑠𝑡𝑛í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙
𝐴𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎 × 100 %
Ukazatele zadluženosti (jindy také označované jako ukazatele finanční struktury) po-skytují informace o způsobu financování majetku podniku. Celková zadluženost poměřuje cizí zdroje a aktiva. Jinými slovy, z jaké části je majetek podniku financován z cizích zdrojů. Naopak, koeficient samofinancování poměřuje vlastní kapitál a aktiva a udává tak míru financování majetku podniku vlastním kapitálem.
Poslední skupinou jsou ukazatele aktivity, pomocí kterých je měřena schopnost společnosti využívat svých zdrojů (Šulák a Vacík, 2005, s. 21). V případě ukazatele ob-rat aktiv jeho výsledná hodnota informuje, kolikrát ročně je společnost schopna obrátit svá aktiva v tržby. Naopak, ukazatel doba obratu zásob podává informaci o tom, po jakou dobu (nejčastěji dny) jsou zásoby vázány ve formě zásob. Jinými slovy, jak dlouho jsou zásoby uskladněny, než dojde k jejich prodeji:
𝑂𝑏𝑟𝑎𝑡 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣 = 𝑇𝑟ž𝑏𝑦 𝐴𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎 𝐷𝑜𝑏𝑎 𝑜𝑏𝑟𝑎𝑡𝑢 𝑧á𝑠𝑜𝑏 [𝑑𝑛𝑦] = 𝑇𝑟ž𝑏𝑦
𝑍á𝑠𝑜𝑏𝑦× 365
V rámci hledání odpovědi na druhou výzkumnou otázku je proveden základní rozklad rentability vlastního kapitálu na tři dílčí ukazatele. Základní rovnice pro roz-klad ROE je dána následovně (Kislingerová et al., 2010; Nývltová a Marinič, 2010):
𝑅𝑂𝐸 = 𝐸𝐴𝑇
𝑇𝑟ž𝑏𝑦× 𝑇𝑟ž𝑏𝑦
𝐴𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎× 𝐴𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎 𝑉𝑙𝑎𝑠𝑡𝑛í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙
První dílčí ukazatel rozkladu EAT/Tržby vyjadřuje rentabilitu tržeb neboli čisté zis-kové rozpětí (ang. Profit Margin), druhý dílčí ukazatel Tržby/Aktiva představuje obrat celkových aktiv. Tržby jsou součtem tržeb z prodeje výrobků a služeb a tržeb za prodej zboží. Poslední dílčí ukazatel Aktiva/Vlastní kapitál představuje vliv uka-zatele finanční páka.
Pro zodpovězení poslední výzkumné otázky je v aplikační části práce použit moderní ukazatel měření finanční výkonnosti – ekonomická přidaná hodnota (EVA), tj ekonomický zisk. V aplikační části je tento ukazatel definován v souladu s metodi-kou Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky (dále také jen „MPO ČR“), které využívá metodiky INFA, jejíž autory jsou Inka a Ivan Neumaierovi, která umož-ňuje komplexní posouzení hospodaření podniků skupin. Tento postup výpočtu ukazatele EVA je používán v případě, že k dispozici nejsou potřebné informace pro
upravení účetního pojetí na ekonomické, a proto jsou výsledné hodnoty pouze ori-entační. Dle této metodiky je vzorce pro výpočet ukazatele ekonomické přidané hodnoty následující:
𝐸𝑉𝐴 = (𝑅𝑂𝐸 − 𝑟𝑒) × 𝑉𝐾,
kde ROE je rentabilita vlastního kapitálu, re jsou alternativní náklady vlastního kapi-tálu, VK je vlastní kapitál a (ROE – re) představuje hodnotu rentability vlastního kapitálu ROE sníženou o alternativní náklady vlastního kapitálu re, tzv. rozpětí (spread).
Dílčí faktor alternativní náklad na vlastní kapitál re představuje výnosnost (zhod-nocení) vlastního kapitálu, kterou by bylo možné docílit v případě investice do alternativní (rozuměno stejně rizikové) investiční příležitosti (Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky, 2017, s. 144).
Pro výpočet re je dán součet bezrizikové sazby rf a rizikových přirážek RP. Mezi rizikové přirážky se řadí riziková přirážka za finanční strukturu rFINSTRU, za finanční stabilitu rFINSTAB, za podnikatelské riziko rPOD a za velikost podniku rLA. Dále jsou uve-deny vztahy pro výpočet jednotlivých rizikových přirážek, a to podle metodiky, kterou uvádí MPO ČR (Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky, 2020).
Bezrizikové sazby rf jsou stanoveny jako výnosy desetiletých státních dluhopisů a pro každý rok jsou uvedeny ve finančních analýzách Ministerstva průmyslu a ob-chodu České republiky (Ministerstvo průmyslu a obob-chodu České republiky, 2017, 2018, 2019, 2020).
Výpočet první rizikové přirážky za finanční strukturu rFINSTRU je stanoven ode-čtením průměrných vážených nákladů na kapitál WACC od alternativního nákladu na vlastní kapitál re. Výslednou hodnotu rFINSTRU je nutno omezit, a to následovně:
pokud se re rovná WACC, tak rFINSTRU se rovná 0 %,
pokud ale výpočtem vyjde hodnota rFINSTRU větší než 10 %, pak je nutné výslednou hodnotu omezit právě na 10 %,
pokud by hodnota re byla nižší než hodnota WACC, je brán v úvahu první z uvede-ných vztahů, tedy že re je rovno WACC.
Riziková přirážka za finanční stabilitu rFINSTAB reflektuje vztah mezi životností aktiv a životností pasiv a váže se na likviditu L3:
pokud L3 <= XL1, tak rFINSTAB = 10 %, pokud L3 >= XL2, tak rFINSTAB = 0 %,
pokud XL1 < L3 < XL2, tak rFINSTAB = (𝑋𝐿2−𝐿3)2
(𝑋𝐿2−𝑋𝐿1)2× 0,1.
Hodnoty XL 1 a XL 2 jsou pro každé odvětví stanoveny Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky, vztah pro výpočet ukazatele likvidity L3 je stanoven jako podíl oběžných aktiv a krátkodobých závazků.
Riziková přirážka za podnikatelské riziko podniku rPOD, se váže na ukazatel produkční síly ROA, kdy záleží na její dostatečné velikosti a na předmětu činnosti analyzovaného podniku. Jsou stanoveny následující podmínky:
𝐸𝐵𝐼𝑇
Poslední rizikovou přirážkou pro výpočet alternativního nákladu na vlastní kapi-tál, riziková přirážka za velikost podniku rLA, se váže na velikost úplatných zdrojů podniku (UZ), kterým je součet vlastního kapitálu, bankovních úvěrů a dluhopisů.
K této přirážce jsou uvedeny následující podmínky:
pokud UZ <= 100 mil. Kč, tak rLA = 5 %, pokud UZ >= 3 mld. Kč, tak rLA = 0 %,
pokud 100 mil. Kč < UZ < 3 mld. Kč, tak rLA = (3−𝑈𝑍)2
168,2 , UZ v mld. Kč.
Pro identifikování alternativních nákladů vlastního kapitálu re je nutné zjistit hod-notu průměrných vážených nákladů na kapitál (WACC). V případě, že analyzovaný podnik nečerpá žádný cizí úročený kapitál (např. bankovní úvěr, obligace), lze na hodnotu WACC pohlížet jako na hodnotu re s nulovým dílčího faktorem rFINSTRU a je uveden tento vzorec:
𝑊𝐴𝐶𝐶 = 𝑟𝑓+ 𝑟𝑃𝑂𝐷+ 𝑟𝐹𝐼𝑁𝑆𝑇𝐴𝐵+ 𝑟𝐿𝐴 Dále je uveden upravený vzorec pro výpočet re ve tvaru:
𝑟𝑒= 𝑊𝐴𝐶𝐶 ×𝑈𝑍
kde WACC jsou vážené průměrné náklady na kapitál, UZ úplatné zdroje podniku, A aktiva, CZ čistý zisk v úrovni EAT, Z zisk v úrovni EBT, UM úroková míra a VK vlastní kapitál.