Nepřímé státní financování politických stran

kandidátní listině byl poslanec, senátor, člen zastupitelstva kraje nebo člen zastupitelstva hlavního města Prahy zvolen. Současná výše je stanovena po snížení na základě programového prohlášení vlády, původně příspěvek na mandát poslance nebo senátora činil ročně 900 000 Kč a na mandát člena zastupitelstva kraje a člena zastupitelstva hlavního města Prahy ročně 250 000 Kč.

Stálý příspěvek představuje ročně 6 milionů korun straně, která v posledních volbách do Poslanecké sněmovny získala alespoň 3 procenta hlasů a za každou desetinu procenta nad tuto výši získá nárok na dalších 200 tisíc korun ročně. Pokud stana získá více než 5 procent hlasů, příspěvek se dále nezvyšuje a strana obdrží 10 milionů korun.

Příspěvek ze státního rozpočtu na činnost stran a hnutí vyplácí ministerstvo financí na žádost strany v půlročních splátkách do 30. 6. a 1. 12. kalendářního roku.

V roce, v němž se konají volby, se příspěvek počítá odděleně na každé volební období a stranám náleží za každý měsíc 1/12 ročního příspěvku na činnost.

Výplata příspěvku může být na základně zákona pozastavena, pokud strana nepředložila výroční finanční zprávu, pokud je předložená výroční finanční zpráva neúplná, nebo pokud byl podán k Nejvyššímu soudu návrh na rozpuštění nebo pozastavení činnosti strany. Pokud politická strana dodatečně předloží úplnou zprávu, nebo pokud Nejvyšší soud pravomocně rozhodne o zamítnutí návrhu na rozpouštění nebo pozastavení činnosti, nebo pokud je činnost strany obnovena, musí být stranám vyplacena i částka státního příspěvku, která jim nebyla vyplacena v době pozastavení.

Dalšími formami nepřímého státního financování politických stran je financování poslaneckých klubů, poskytování finančních prostředků na pronájem prostor, které jsou určeny jako poslanecké kanceláře. Na základě § 78 zákona č.

90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny jsou poslanecké kluby jednotlivých stran oprávněny používat ke své činnosti místnosti v prostorách Poslanecké sněmovny, včetně potřebných technických prostředků.

Z rozpočtu Poslanecké sněmovny se poslaneckým klubům poskytuje příspěvek v závislosti na počtu poslanců, kteří jsou členy jednotlivých klubů. Organizační výbor Poslanecké sněmovny na každý kalendářní rok navrhuje pravidla hospodaření poslaneckých klubů s tímto příspěvkem obsahující jeho výši, podmínky poskytování, pravidla pro jeho čerpání a způsob vedení evidence, vyúčtování a kontroly. Tato pravidla podléhají schválení Poslanecké sněmovny. Schválená výše příspěvku se pro poslanecké kluby nevládních politických stran násobí koeficientem 1,3 a poskytuje se v upravené výši. Téměř totožnou úpravu, týkající se senátorských klubů, upravuje § 22 zákona č. 107/1999 Sb. o jednacím řádu Senátu, ovšem bez úpravy koeficientu u nevládních stran.

V praxi je také obvyklé zaměstnávání pracovníků stran v pozicích státem placených asistentů poslanců a senátorů, poradců na ministerstvech, hrazení nájmů sekretariátů politických stran, které jsou vykazovány jako poslanecká či senátorská kancelář v daném volebním obvodě.⁶¹

7.1.3 Dary politickým stranám

Dary jsou založeny na principu dobrovolnosti od jakékoliv fyzické nebo právnické osoby. Politické strany mají z důvodu transparentnosti povinnost zveřejnit ve své výroční finanční zprávě všechny dary přesahující celkovou hodnotu od jednoho dárce za rok 50 tisíc Kč. K tomu se dokládá přehled o darech a dárcích s uvedením výše peněžitého daru, jména, příjmení, data narození a adresy místa pobytu dárce, v případě

61 Bahýľová Lenka, Filip Jan, Molek Pavel, Podhrázký Milan, Suchánek Radovan, Šimíček Vojtěch, Vyhnánek Ladislav. Ústava České republiky. Komentář. 1. vydání. Praha: Linde, 2010, s, 101.

právnické osoby obchodní firmu či název, sídlo a identifikační číslo. Tyto údaje musí být podloženy ověřenými kopiemi darovacích smluv. ⁶²

Podle § 19 ZPS je zakázáno přijímat dary a bezúplatná plnění od:

a) státu, nestanoví-li tento zákon jinak, b) příspěvkových organizací,

c) obcí, městských částí a městských obvodů a krajů s výjimkou pronájmu nebytových prostor,

d) státních podniků a právnických osob s majetkovou účastí státu nebo státního podniku, jakož i od osob, na jejichž řízení a kontrole se podílí stát; to neplatí, nedosahuje-li majetková účast státu nebo státního podniku 10 %,

e) právnických osob s majetkovou účastí obcí, městských částí nebo městských obvodů; to neplatí, nedosahuje-li majetková účast 10 %,

f) obecně prospěšných společností,

g) jiných právnických osob, stanoví-li tak zvláštní právní předpis, h) zahraničních právnických osob s výjimkou politických stran a nadací,

i) fyzických osob, které nejsou státními občany České republiky; to neplatí, jedná-li se o cizí státní příslušníky, kteří mají trvalý pobyt na území České republiky. ⁶³

Pokud politická strana získá peněžitý dar v rozporu s ustanoveními ZPS, musí ho vrátit dárci včetně úrokového zhodnocení ve výši diskontní sazby České národní banky platné ke dni vrácení daru. Pokud to není možné, strana částku odvede do státního rozpočtu. V případě nedodržení zákonem stanoveného postupu straně hrozí od příslušného finančního úřadu pokuta ve výši dvojnásobku hodnoty daru. ⁶⁴

7.1.4 Příspěvky členů politických stran

Členské příspěvky jsou finanční prostředky získávané od jednotlivých členů strany, přičemž členství je přísně vázáno právě na úhradě těchto příspěvků (v případě

62 § 18 odst. 1 písem d), odst. 3 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích.

63§ 19 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích.

64§ 19a odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích.

jejich neplacení může členství zaniknout podle stanov). V současné době tento zdroj financování politických stran nemá takový význam vzhledem k počtu členů politických stran. Přesto členské příspěvky představují nejpřirozenější zdroj příjmů.

Výše členských příspěvků a jejich přerozdělení jsou upraveny stanovami jednotlivých politických stran. ZPS určuje maximální výši 50 000 Kč ročně a příspěvky nad tuto hranici je nutno zveřejnit ve výroční finanční zprávě. Výše příspěvku je součástí návrhu na registraci politické strany.

7.1.5 Podnikání politických stran

ZPS upravuje omezenou podnikatelskou činnost stran, avšak nikoliv pod jejich jménem a pouze v taxativně vymezeném předmětu činnosti podle ů 17 odst. 3 ZPS:

a) provozování vydavatelství, nakladatelství, tiskáren, rozhlasového nebo televizního vysílání,

b) publikační a propagační činnost,

c) pořádání kulturních, společenských, sportovních, rekreačních, vzdělávacích a politických akcí, nebo

d) výroba a prodej předmětů propagujících program a činnost příslušné strany a hnutí.

Podle původní právní úpravy strany nesměli vlastním jménem provozovat podnikatelskou činnost, mohly se však na ní podílet v rámci právnické osoby jako členové či společníci, a to v oblasti provozování rozhlasových a televizních stanic, vydavatelství, nakladatelství a tiskáren, publikační a propagační činnosti, loterií a tombol, výroby a prodeje předmětů propagujících program a činnosti strany a pořádání kulturních, společenských, sportovních, rekreačních, vzdělávacích a politických akcí.

První změnu ZPS představoval zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, který omezil výčet podnikatelských činností, kterých se strana může účastnit přes svůj podíl v právnické osobě, když stranám zakázal účast na provozování rozhlasových a televizních stanic.⁶⁵

65§ 28 zákona č. 468/1991 Sb.

Podstatnou změnou právní úprava byla novela ZPS č. 117/1994 Sb. v § 17 odst.

2 zakázala politickým stranám jakoukoliv podnikatelskou činnost. Tato novela byla napadena skupinou poslanců ústavní stížností, protože v novele spatřovali omezení svobody projevu a informací a svobodné soutěže politických sil. Podle nich by se měli politické strany účastnit na podnikatelské činnosti s cílem zajistit materiální základ pro jejich činnost. Poslanecká sněmovna proti tomu argumentovala tím, že prostřednictvím příspěvků ze státního rozpočtu mají být politické strany finančně zajištěny a tudíž by mohla odpadnout potřeba jejich podnikatelských aktivit. ⁶⁶

Ústavní soud ČR nálezem Pl. ÚS 26/94 ze dne 18. 10. 1995 (vyhlášený pod č.

296/1995 Sb.) zmíněná ustanovení zrušil s účinnosti ke dni 1. 1. 1997⁶⁷, protože zákaz veškeré účasti politických stran nemá oporu v Ústavě, Listině, ani v mezinárodních smlouvách podle čl. 10 Ústavy. Nález odmítá jako jednostrannou argumentaci Poslanecké sněmovny ohledně zajištění politických stran státními příspěvky, protože struktura finančních zdrojů politických stran se od sebe odlišuje, ať už v o oblasti členských příspěvků a darů, či výše příspěvků ze státního rozpočtu. Zákaz jakékoliv účasti politických stran na podnikatelské činnosti tedy podle Ústavního soudu odporuje zásadě přiměřenosti práva v právním státě v tom smyslu, že není opatřením ani vhodným ani nutným k dosažení cílů, které zákonodárce zamýšlel.⁶⁸

Poslanecká sněmovny v návaznosti na to přijala novelu ZPS č. 322/1996 Sb., která se do značné míry vrátila k předešlé úpravě. Zakazuje stranám podnikání vlastním jménem, strany ale mohou založit obchodní společnost nebo družstvo nebo se na nich účastnit, pokud výlučným předmětem jejich činnosti je některý z uvedených v § 17 ZP.⁶⁹

66 Jirásková Věra, Suchánek Radovan. Ústavní právo v judikatuře Ústavního soudu: výběr z nálezů a usnesení. 1. vydání. Praha: Linde, 2007, s. 398.

67 Okamžité zrušení zákazu podnikatelské činnosti by politickým stranám umožnilo neomezené podnikání, což soud pokládal za nežádoucí.

68 Klíma Karel. Ústavní právo. 3. rozšířené vydání Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2006, s. 238.

69 Gerloch Aleš, Hřebejk Jiří, Zoubek Vladimír. Ústavní systém České republiky: základy českého ústavního práva. 4. aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Prospektrum, 2002, s. 417.