Příspěvky ze státního rozpočtu

Přímé státní financování má značný vliv na postavení politických stran v politické soutěži a na rovnost volebního práva.

Přímé státní financování politických stran má dvě základní formy. První přestavuje příspěvek na úhradu volebních nákladů, upravený v zákoně č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky (dále též „ZVP“), a v ZVEP. Tento příspěvek je jednorázovou dotací ze státního rozpočtu, Druhou formou přímého státního

55Klíma Karel. Ústavní právo. 3. rozšířené vydání Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2006, str. 234.

financování je příspěvek na činnost strany, upravený v ZPS, který představuje finanční částku vyplácenou subjektům v době mezi volbami při splnění zákonem stanovených podmínek.

Jedná se zde o příjmy, se kterými politické strany mohou nakládat podle svých vlastních potřeb.

7.1.1.1 Příspěvek na úhradu volebních nákladů

Ustanovení § 85 ZVP a ustanovení § 65 ZVEP upravují podmínky pro vyplacení a výši státního příspěvku na úhradu nákladů volebních nákladů. Státní příspěvky závisí na úspěšnosti ve volbách, přičemž platí přímá úměrnost mezi ziskem hlasů a výší státního příspěvku. Tento jednorázový příspěvek vyplácí ministerstvo financí pouze za výsledky voleb do Poslanecké sněmovny, a to stranám nebo koalicím, které ve volbách získaly alespoň 1,5 procenta platných hlasů. Za každý odevzdaný hlas náleží 100 Kč.

Výše příspěvku i hranice pro jeho výplatu se několikrát měnily. Původní hranice 2 %, stanovená v roce 1990, byla v roce 1995 zvýšena na 3 %. Tímto se zabýval Ústavní soud ČR, který tříprocentní hranici shledal nadbytečnou ekonomickou překážkou omezující rovnost šancí ve volbách a tedy i princip volné soutěže politických stran a plurality politických sil ve společnosti a zrušil ji s tím, že „je věcí úvahy Parlamentu české republiky, zda má být pro volby Poslanecké sněmovny při existenci volebních kaucí ponechána též i určitá hranice – řekněme kolem 1 % - získaných hlasů jako důkaz vážnosti volebních úmyslů stran a tím i podmínka pro výplatu příspěvku na úhradu volebních nákladů.“⁵⁶ Velká volební novela ZVP č. 204/2000 Sb. následně stanovila hranici pro výplatu příspěvku na 2 %. Také toto ustanovení zrušil Ústavní soud ČR tzv. velkým volebním nálezem s odůvodněním, že „ani snížení hranice ze tří procent na dvě procenta nemůže v kontextu všech relevantních okolností nic změnit na oprávněnosti závěru vysloveného v předchozím nálezu Ústavního soudu, totiž že citované ustanovení je (a to i po jeho novelizaci) v rozporu s čl. 5 Ústavy a čl. 22

56Nález Ústavního soudu ze dne 13. 10 1999, sp. zn. Pl ÚS 30/98, vyhlášený pod č. 243/1999 Sb.

Listiny, kterýžto nález zákonodárcem nebyl zjevně respektován“, a opět doporučil Parlamentu snížení hranice okolo 1 %.⁵⁷

Financováním stran se pak Ústavní soud zabýval i v dalším nálezu sp. zn. Pl. ÚS 53/2000, kterým byl zrušen stálý příspěvek a příspěvky na mandát, tzn. ve spojení s velkým volebním nálezem tak byla zrušena značná část právní úpravy přímého státního financování politických stran a Parlamentu se tak otevřel prostor „pro uplatnění celkově nového přístupu k financování politických stran státem tak, aby proporce mezi dotacemi dosažených pozic a dotacemi úspěchu ve volební soutěži se změnily výrazně ve prospěch ocenění počtu hlasů získaných ve volbách.“⁵⁸ Tento prostor však nebyl využit, protože novelou ZVP č. 37/2002 Sb. Parlament uzákonil právní úpravu velmi podobnou té předchozí, tedy hranici pro výplatu příspěvku na úhradu volebních nákladů 1,5 % a příspěvek ve výši 100 Kč za jeden hlas.⁵⁹

Po vstupu České republiky do Evropské unie došlo k zákonné úpravě poskytování příspěvku na úhradu volebních nákladů při volbách do Evropského parlamentu. Politické straně, hnutí nebo koalici, která získala při volbách do Evropského parlamentu nejméně 1 % z celkového počtu platných hlasů, náleží ze státního rozpočtu ČR příspěvek ve výši 30 Kč za každý odevzdaný hlas.

7.1.1.2 Příspěvek na činnost strany a hnutí

Příspěvek na činnost je upraven v § 20 až 20b ZPS. Příspěvek na činnost se skládá ze stálého příspěvku a z příspěvku na mandát. Nárok na příspěvek na činnost má strana, která předložila ve stanovené lhůtě výroční finanční zprávu, a na jejíž kandidátní listině byl zvolen alespoň jeden poslanec, senátor, člen zastupitelstva kraje nebo člen zastupitelstva hlavního města Prahy. Strana má nárok na příspěvek na mandát za každého poslance nebo senátora ve výši 855 500 Kč ročně a na každého člena zastupitelstva kraje a člena zastupitelstva hlavního města Prahy 237 500 Kč ročně.

Příspěvek na mandát náleží po celé volební období jen straně a hnutí, na jejichž

57Nález Ústavního ze dne 24. 1. 2001, sp. zn. Pl.ÚS 42/2000, vyhlášení pod č. 64/2001 Sb.

58Nález Ústavního ze dne 27. 2. 2001, sp. zn. Pl.ÚS 53/2000, vyhlášení pod č. 98/2001 Sb.

59 Blahož Josef, Balaš Vladimír, Klíma Karel. Srovnávací ústavní právo. 1. vydání. Praha: Codex Bohemia, 1998, s. 58-61.

kandidátní listině byl poslanec, senátor, člen zastupitelstva kraje nebo člen zastupitelstva hlavního města Prahy zvolen. Současná výše je stanovena po snížení na základě programového prohlášení vlády, původně příspěvek na mandát poslance nebo senátora činil ročně 900 000 Kč a na mandát člena zastupitelstva kraje a člena zastupitelstva hlavního města Prahy ročně 250 000 Kč.

Stálý příspěvek představuje ročně 6 milionů korun straně, která v posledních volbách do Poslanecké sněmovny získala alespoň 3 procenta hlasů a za každou desetinu procenta nad tuto výši získá nárok na dalších 200 tisíc korun ročně. Pokud stana získá více než 5 procent hlasů, příspěvek se dále nezvyšuje a strana obdrží 10 milionů korun.

Příspěvek ze státního rozpočtu na činnost stran a hnutí vyplácí ministerstvo financí na žádost strany v půlročních splátkách do 30. 6. a 1. 12. kalendářního roku.

V roce, v němž se konají volby, se příspěvek počítá odděleně na každé volební období a stranám náleží za každý měsíc 1/12 ročního příspěvku na činnost.

Výplata příspěvku může být na základně zákona pozastavena, pokud strana nepředložila výroční finanční zprávu, pokud je předložená výroční finanční zpráva neúplná, nebo pokud byl podán k Nejvyššímu soudu návrh na rozpuštění nebo pozastavení činnosti strany. Pokud politická strana dodatečně předloží úplnou zprávu, nebo pokud Nejvyšší soud pravomocně rozhodne o zamítnutí návrhu na rozpouštění nebo pozastavení činnosti, nebo pokud je činnost strany obnovena, musí být stranám vyplacena i částka státního příspěvku, která jim nebyla vyplacena v době pozastavení.