Obsah vzdělávání a jeho vliv na sociální a občanskou angažovanostangažovanost

Doposud jsme zohledňovali vliv vzdělávání na společenskou angažovanost, aniž by-chom však rozlišovali, co konkrétně ve vzdělávání hraje roli. Vzdělávání je složitý proces, který jedince může ovlivňovat prostřednictvím různých faktorů. Nejsou to jen předávané znalosti, ale také praktické dovednosti, které nás škola učí. Kromě toho školní prostředí napomáhá i psychosociálnímu rozvojia podobně. To vše může hrát významnou roli v angažovanosti jedince. Vycházíme zde opět přednostně ze studie Campbella (2006), který sumarizuje poznatky z dosavadních výzkumů o tom, jak ob-sah vzdělávání může konkrétně utvářet sociální participaci, a následně představuje výsledky vlastního zkoumání s využitím dat z výzkumu CIVED (1999), který zkou-mal občanskou výchovu⁴⁴.

V procesu vzdělávání hraje významnou roli kurikulum, které je možno zjednodu-šeně chápat jako obsah vzdělávání. Donedávna se mělo za to, že hodiny občanské nauky nemají takřka žádný efekt na angažovanost. Novější studie (např. z USA, Ar-gentiny, Švédska, Spojeného království) ukázaly, že občanská nauka společenskou an-gažovanostovlivňuje (konkrétně především politickéznalosti), i když v malém rozsa-hu. Jedním z relevantních vysvětlení je, že občanská výchova v širokém slova smyslu není obvykle omezena pouze na jeden samotný předmět občanské nauky, ale ani pouze na výuku ve škole. Naopak žáci získávají informace také z jejich vlastního okolí (rodiny, médií apod.) a tyto informace si pak ve škole spíše jen opakují. (Campbell,

43 Nerovnosti ve vzdělání byly měřeny jako podíl průměrného testového skóre v testu literární gramot-nosti mezi lidmi s terciárním vzděláním a těmi, kteří nedosáhli vyššího sekundárního vzdělání, tj. (středo-školského vzdělání z hlediska českého vzdělávacího systému).

44 Civic Education Study organizovaná Mezinárodní asociací pro hodnocení výsledků vzdělávání. Cam-bell využil data sbíraná na 14letých žácích z 28 zemí Evropy, Severní a Latinské Ameriky, včetně Hongkon-gu a Austrálie.

2006).Na druhou stranu však občanská výchova může mít významný vliv, a to tam, kde se demokratického vzdělávání z  okolí žákům dostává omezeně, jak se např.

ukázalo u segregovaných Afroameričanů v 60. letech v USA ve výzkumu Langto-na a Jenningse (1968, in OECD, 2007). Co se týče výhradně zLangto-nalostí, zmiňovaný vý-zkum CIVED poukázal na silný vztah občanských znalostí a plánované účasti žáků ve volbách. Čím více totiž toho žáci vědí o demokracii, tím více u nich lze očeká-vat, že využijí svoje demokratické právo volit.Např. u českých žáků bylo na základě dat z druhé Mezinárodní studie občanské výchovy (2009) zjištěno, že jejich znalosti (vedle jiných faktorů jako zájem o politická a sociální témata ze strany jejich rodičů, sledování médií aj.) pozitivně přispívají k jejich demokratickým hodnotám, zájmu o politická a sociální témata a zejména pak k plánované volební účasti, naopak nega-tivně ovlivňují jejich důvěru v instituce (Soukup et al., 2010).

Vliv vzdělání na společenskou angažovanost je relativně dobře popsán u pedagogic-kých metod. V tomto ohledu se ukázalo, že je velmi důležitým aspektem otevřenost, s jakou žáci ve škole diskutují politická témata. Gutmann (1999 in Campbell, 2006) tuto skutečnost vysvětluje tak, že otevřené prostředí k diskusi politických témat dává žákům zkušenosti využitelné pro jejich budoucí aktivity v demokratické společnos-ti. Výsledky různých studií upozornily na to, že spíše než se zaměřovat na konkrét-ní učivo, je nejefektivnějším způsobem v občanské výchově otevřená diskuse reálné politiky mezi učitelem a žáky. To potvrdila i data z výzkum CIVED, která ukázala, že otevřenost třídního klimatu⁴⁵ je pozitivním faktorem pro plánovanou účast ve vol-bách, plánovanou občanskou participaci, plánovanou politickou participaci, institu-cionální důvěru, toleranci, dovednosti, nejvíce však pro jejich znalosti.

Na druhou stranu je třeba zmínit, že uvedené výsledky nejsou konzistentní pro všechny země. Např. data za Českou republiku, která se tohoto výzkumu také účast-nila, nepotvrdila vůbec žádný vztah mezi otevřeností třídního klimatu a některou ze složek společenské angažovanosti (Campbell, 2006). Zkuste se zamyslet nad tím, proč by tomu tak mohlo být.

Vzhledem k tomu, že škola je jedním z významných socializačních činitelů v životě člověka, školní prostředí může společenskou angažovanost ovlivňovat také skrze normy, které jsou tam učeny a vynucovány. Výzkum CIVED umožnil zkoumat, co studenti považují za „chování dobrého občana“ a jak to souvisí s jejich společenskou angažovaností. „Chování dobrého občana“ bylo měřeno pomocí (1) indexu konvenč-ního občanství, který zahrnoval položky týkající se politického života (účast v kaž-dých volbách, sledování politických záležitostí v médiích aj.), a (2) indexu sociálního hnutí, který měřil, zda být dobrým občanem znamená účast v aktivitách za lidská

45 Otevřenost třídního klimatu byla měřena pomocí agregované hodnoty vnímání klimatu jednotlivci.

Index byl tvořen např. otázkami na to, zda se žáci neostýchají otevřeně nesouhlasit s učitelem u politických a sociálních témat a zda je učitelé nabádají k diskusi těchto témat, u nichž mají lidé rozdílné názory apod.

práva, za ochranu životního prostředí apod. Oba indexy pak byly agregovány do tříd-ního průměru. Z výsledků měření vyplynulo, že „konvenční občanství“ je pozitivně spojeno s plánovaným volebním chováním⁴⁶, plánovanou občanskou a politickou an-gažovaností⁴⁷ a důvěrou v instituce. Zároveň je však negativně spjato s tolerancí k an-tidemokratickým skupinám⁴⁸, a to pravděpodobně z toho důvodu, že ve školách, kde je podporováno „správné občanství“, je zároveň negativně nahlíženo na protidemo-kratické smýšlení (Campbell, 2006).

U agregovaného „indexu sociálního hnutí“ byla pak nalezena zejména pozitivní ko-relace s občanskou angažovaností. Zajímavější výsledky přineslo zkoumání vztahu mezi společenskou angažovaností a individuální hodnotou tohoto indexu. Ukázalo se, že studenti, kteří schvalují snahy sociálních hnutí (viz výše), vykazují více znalostí a dovedností⁴⁹ a také vyšší míru tolerance vůči antidemokratickým skupinám, ale zá-roveň nižší míru institucionální důvěry než ostatní, což není překvapivé. Zajímavé však je, že tento index nijak nekoreluje s politickou angažovaností, a tedy že pozitivní orientace vůči sociálním hnutím automaticky ještě neznamená vyšší politickou par-ticipaci (Campbell, 2006).

Konkrétní školní zkušenosti, jako jsou různé mimo výukové aktivity, dobrovolnické aktivity, které jsou součástí školní praxe⁵⁰, či účast ve školním parlamentu mohou mít taktéž vliv na rozvoj společenské angažovanosti. Z výzkumu CIVED vyplývá, že účast ve školním parlamentu pozitivně ovlivňuje politické znalosti a dovednosti, menší vliv má pak na volební chování, politickou a občanskou angažovanost a toleranci. Slabou negativní korelaci naopak vykazuje ve vztahu k institucionální důvěře (tamtéž). Vliv na to, jakým způsobem se lidé politicky a sociálně angažují, mohu mít ale i jiné než pouze školní faktory – rodinné prostředí, sledování médií, aktivity ve volném čase apod.

46 Volební chování bylo u studentů měřeno otázkami, zda respondent, až dosáhne dospělosti, očekává, že bude chodit k volbám, a zda bude před volbou shánět informace o kandidátech.

47 Občanská angažovanost byla měřena pomocí indexu zkoumajícího, zda se bude respondent v násle-dujících letech účastnit dobrovolnických aktivit, sbírat peníze na dobročinné účely a sbírat podpisy pro ně-jakou petici. Politická angažovanost byla měřena pomocí otázek, zda v dospělosti očekává respondent, že vstoupí do politické strany, bude psát do novin články o politických a sociálních tématech, stane se politic-kým kandidátem na místní úrovni.

48 Tolerance se ve výzkumu týkala pouze politické oblasti. Byly použity otázky, zda by členům antide-mokratických skupin mělo být zakázáno organizovat pokojné demonstrace, kandidovat ve volbách apod.

49 Měřítkem dovedností bylo pouze hodnocení interpretačních schopností ohledně politicky relevant-ních informací. Definice „dovedností“ byla tedy značně zúžená a nezahrnovala jiné dovednosti jako např.

psaní dopisů, mluvený projev apod.

50 Chápáno ve smyslu „service learning“, které je povinou součástí studia např. na sociálně zaměřených školách. Jedná se v zásadě o neplacené studentské stáže v dobrovolnických organizacích.