STRuKTuRA VZDĚLÁVACÍHO SYSTÉMu ČR

Výchovně vzdělávací soustavu v ČR tvoří školy a školská zařízení. Jednotlivé úrovně vzdělávání v ČR odpovídají klasifikaci ISCED (do 2013 ISCED 97, od 2014 ISCED 2011). Tato klasifikace je v gesci Českého statistického úřadu. Kromě toho jsou jed-notlivé obory vzdělávání zařazovány do tzv. kmenových oborů vzdělání podle Kla-sifikace kmenových oborů vzdělání (KKOV). Tuto klasifikaci spravuje od roku 2009 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR (do roku 2008 to byl ČSÚ).

79 ISCED 2011 zavedl novou úroveň 01, „Early childhoodeducationaldevelopment“, která předchází pre-primárnímu vzdělávání. V ČR tato úroveň není součástí výchovně vzdělávací soustavy.

80 Částečně víceletá gymnázia a konzervatoře.

81 Obsah kategorií 3 a 4 byl mírně pozměněn (viz. část 1.3.3).

5.3.1 Předškolní vzdělávání

Předškolní vzdělávání se v ČR realizuje v mateřských školácha je určeno zpravidla dětem ve věku od tří do šesti let. Mělo by vytvářet předpoklady pro pokračování v dalším vzdělávání (pomocí podpory rozvoje dítěte po osobnostní, citové, rozumo-vé i fyzické stránce) a rovněž napomoci vyrovnat rozdíly ve vývoji dětí před nástupe-mdo povinné školní docházky.

Předškolní vzdělávání odpovídá úrovni ISCED 02 v  nové klasifikaci ISCED 2011 (dříve ISCED 0). Přednostně jsou k němu přijímány děti v posledním roce před za-hájením povinné školní docházky, přičemž docházka v tomto posledním roce musí být umožněna bezplatně a všem dětem.

Mateřské školy podléhají školskému zákonu, přičemž podrobnosti upravuje vyhláška MŠMT o předškolním vzdělávání. Ta stanovuje například podmínky provozu a or-ganizace mateřské školy, počty přijatých dětí, nebo úplatu související s docházkou.

Vzdělávání v mateřských školách se řídí Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání, který vymezuje hlavní požadavky, podmínky a pravidla pro institucionální vzdělávání dětí předškolního věku.

Zřizovatelem mateřské školy je většinou obec (mohou to být také kraje, církve nebo soukromé a jiné právnické osoby). Podmínkou pro získání statutu mateřské školy je zápis do školského rejstříku. Zápisem získává zřizovatel nárok na finanční pod-poru ze státního rozpočtu.V  důsledku demografického vývoje se Česká republika v posledních letech potýká s nedostatečnou kapacitou státních mateřských škol. Ten-to problém částečně (ale ne v dostatečné míře) řeší možnost zřizování soukromých nebo firemních mateřských škol. Dle Českého statistického úřadu fungovalo k 30. 9.

2012 celkem 5 011 mateřských škol (s celkovou kapacitou 354 340 zapsaných dětí), přičemž zřizovatelem většiny z nich (téměř 94 %) byly obce.⁸²

Mezi další instituce poskytující péči o děti předškolního věku (které ale na rozdíl od mateřských škol nepatří mezi školy) patří jesle, které jsou určeny pro děti do 3 let. Jes-le byly v minulosti provozovány jako zdravotnická zařízení (spadající do působnos-ti Ministerstva zdravotnictví ČR) dle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách (v účinnosti od 1. 4. 2012), ale nadále mezi zdravotnická zařízení nepatří.

5.3.2 Povinná školní docházka

Dle školského zákona je školní docházka v České republice povinná po dobu de-víti let, nejvýše však do konce školního roku, ve kterém žák dosáhne sedmnácti let.

82 Dále téměř 4 % mateřských škol zřizovaly soukromé právnické osoby, 1,5 % kraje, necelé 1 % církve a zbývající MŠMT. Zdroj http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/2E0028BC6C/$File/33011301.pdf.

Začíná počátkem školního roku následujícího po šestých narozeninách dítěte (v odů-vodněných případech je možno žádat o odklad, nebo naopak o dřívější nastoupení povinné školní docházky). Povinnost přihlásit dítě k povinné školní docházce má jeho zákonný zástupce. Povinnou školní docházku plní žák v základní škole,její část-případně na škole střední (v případě víceletého gymnázia či konzervatoře). Žák může plnit povinnou školní docházku rovněž v zahraničí nebo v zahraniční škole na úze-mí ČR.

Zákonný zástupce může požádat ředitele školy, kam byl žák přijat, o povolení indivi-duálního vzdělávání. Individuální vzdělávání se uskutečňuje bez pravidelné účasti ve vyučování ve školea zákon ho zatím umožňuje pouze žákům prvního stupně zá-kladní školy (v ČR hovoříme o tzv. domácím vzdělávání nebo domácí škole). Takto vzdělávaný žák skládá každé pololetí „kontrolní“ zkoušky ve škole, do níž byl při-jat. Do školního roku 2012/13 bylo testováno individuální vzdělávání žáků druhého stupně. To bude upravovat další novela školského zákona a MŠMT předpokládá, že bude možné jej využívat již od školního roku 2014/15.⁸³

Základní vzdělávání v základní škole má devět ročníků. Člení se na první stupeň, který zahrnuje první až pátý ročník (v klasifikaci ISCED 2011 odpovídá úrovni 1), a druhý stupeň, který tvoří šestý až devátý ročník (odpovídá úrovni 2). Stupeň zá-kladního vzdělání se získá splněním povinné školní docházky nebo úspěšným ukon-čením kurzu pro získání základního vzdělání (v ZŠ nebo SŠ). Žáci s těžkým mentál-ním postižementál-ním, více vadami nebo autismem se mohou vzdělávat v základní škole speciální a ukončením tohoto vzdělávacího programu získají základy vzdělání.

Poskytování základního vzdělávání upravuje zejména školský zákon a dále (podrob-něji) vyhláška MŠMT o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění po-vinné školní docházky, vyhláška MŠMT o organizaci školního roku, případně vy-hláška MŠMT o základním uměleckém vzdělávání.

Na základních školách se vyučuje podle Rámcového vzdělávacího programu pro zá-kladní školy. Ten definuje cíle zázá-kladního vzdělávání a klíčové kompetence, kterými má základní vzdělání žáky vybavit, vymezuje vzdělávací oblasti a průřezová témata a stanovuje rámcový vzdělávací plán.⁸⁴

Základní vzdělávání je bezplatné, s výjimkou církevních a soukromých škol, které mohou vybírat školné. Nejčastějším zřizovatelem základních škol jsou obce. Z celko-vého počtu 4095 základních škol jich k 30. 9. 2012 zřizovaly obce 3 634 (téměř 89 %).

83 Http://www.msmt.cz/ministerstvo/novinar/domaci-vzdelavani-by-mohlo-byt-v-budoucnu-mozne-i-na-2.

84 V případě základních škol speciálních se jedná o Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání zá-kladní škola speciální.

Zřizovateli mohou dále být kraje (necelých 7 %), soukromé právnické osoby (2 %), MŠMT (1 %) nebo církev (1 %).⁸⁵

5.3.3 Střední vzdělávání

Střední neboli vyšší sekundární vzdělávání odpovídá v klasifikaci ISCED 2011 úrovni 3 a člení se na vzdělávání všeobecné (poskytované gymnázii a gymnázii se sportovní přípravou, kategorie 34) a odborné (kategorie 35).⁸⁶

Střední vzdělávání v ČR upravuje školský zákon. Realizuje se na středních školách a jeho úspěšným ukončením dosahuje absolvent jednoho z následujících stupňů:

•

střední vzdělání,

•

střední vzdělání s výučním listem,

•

střední vzdělání s maturitní zkouškou.

Programy vedoucí ke střednímu vzdělání se uskutečňují v denní formě vzdělávání v délce jednoho nebo dvou let. Střední vzdělání s výučním listem získá žák úspěšným absolvováním vzdělávacího programu v délce dvou, nebo tří let v denní formě, nebo vzdělávacího programu zkráceného studia pro získání středního vzdělání s výučním listem (viz níže). Středního vzdělání s maturitní zkouškou dosáhne žák absolvová-ním vzdělávacíchprogramů šesti nebo osmiletého gymnázia, vzdělávacího programu v délce čtyř let v denní formě, absolvováním nástavbového studia (v délce 2 let) nebo zkráceného studia vedoucího k dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou.

Střední školy poskytující střední vzdělání ukončené maturitou mohou organizovat nástavbové studium pro absolventy vzdělávacích programů s výučním listem v pří-buzném oboru. Nástavbové studium trvá 2 roky a je ukončené maturitní zkouškou.

Rovněž mohou nabízet zkrácené studium pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou, které trvá 1-2 roky a je určeno uchazečům, kteří již mají maturitu v jiném oboru vzdělávání.Podobně střední školy poskytující střední vzdělání s výučním tem mohou realizovat zkrácené studium pro získání středního vzdělání s výučním lis-tem určené pro uchazeče s maturitou. Toto studium trvá v denní formě 1 až 1,5 roku.

Výše uvedené typy nástavbového a zkráceného studia jsou klasifikovány jako úroveň post-sekundárního neterciárního vzdělávání a v klasifikaci ISCED 2011 odpovída-jí úrovni 4.⁸⁷

85 http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/2E0028BC72/$File/33011305.pdf

86 Kromě oborů poskytujících všeobecné, nebo odborné střední vzdělání existují ještě obory realizova-né na lyceích, umožňující tzv. obecně odbornou přípravu, ve které převažuje všeobecrealizova-né vzdělávání doplně-né o odbornou složku.

87 V nové klasifikaci ISCED 2011 jsou (oproti ISCED 97) programy vedoucí ke kvalifikaci rovnocenné  vyššímu sekundárnímu všeobecnému vzdělání klasifikovány jako úroveň 3.

Mezi školy poskytující střední vzdělání se řadí rovněž konzervatoře. Úspěšným ukon-čením vzdělávacího programu v konzervatoři se dosahuje buď středního vzdělání s maturitní zkouškou, nebo vyššího odborného vzdělání v konzervatoři. Ve druhém případě získává absolvent titul DiS. (diplomovaný specialista) a tato úroveň se již řadí do terciárního vzdělávání.

Oblast středního školství je kromě školského zákona upravována i několika kami MŠMT (vyhláška o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, vyhláš-ka, kterou se stanoví podrobnosti o organizaci přijímacího řízení ke vzdělávání ve středních školách, vyhláška o ukončování studia ve středních školách a učilištích, vy-hláška o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou). Obsah vzdělávání v jednotlivých typech středních škol upravují Rámcové vzdělávací programy (RVP pro gymnázia, RVP pro gymnázia se sportovní přípravou a RVP pro odborné vzdělávání).

V souladu se školským zákonem je střední vzdělávání poskytováno bezplatně. Výjim-ku tvoří soukromé a církevní školy, které mohou vybírat školné.

K 30. 9. 2012 v České republice střední vzdělávání v denní formě poskytovalo celkem 1337 škol (dále 404 škol v jiné formě než denní). Nejčastějším zřizovatelem jsou kra-je (téměř 68 % škol), dále soukromé právnické osoby (26 %), církev (2,5 %), MŠMT (necelá 2 %), obec (přes 1 %) nebo jiné ministerstvo (méně než 1 %).⁸⁸

Z celkového počtu středních škol v ČR jich největší část poskytuje střední vzdělání s maturitní zkouškou. K 30. 9. 2012 mezi nimi bylo 369 gymnázií.⁸⁹ Počty škol posky-tující jednotlivé stupně středního vzdělávání a žáků v nich studujících přináší násle-dující tabulka.

Tabulka 2. Počty škol a žáků dle stupňů poskytovaného středního vzdělání Typ vzdělávání

střední střední s výučním listem

střední

s maturitou nástavbové

studium celkem

Počet škol 123 548 1 304 575 1 741

Počet žáků 1 965 100 558 338 065 30 166 470 754

Zdroj: Autorka na základě údajů z Českého statistického úřadu.⁹⁰

88 Http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/2E0028BC76/$File/33011307.pdf.

89 Http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/2E0028BC71/$File/33011311.pdf.

90 Počty zahrnují obory v denní i jiné formě studia. Zdroj http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.ns-f/t/2E0028BC76/$File/33011307.pdf.

5.3.4 Vyšší odborné vzdělávání

Vyšší odborné vzdělávání je součástíterciárního vzdělávání a  v  klasifikaci ISCED 2011 odpovídá úrovni 5. Realizuje se na vyšších odborných školách, kterébyly jako nová součást vzdělávacího systému ČR zavedeny od školního roku 1995/96.

Délka vyššího odborného vzdělávání je 3 roky, u zdravotnických oborů až 3,5 roku.

Na vyšší odbornou školu se mohou hlásit uchazeči po úspěšně absolvované matu-ritní zkoušce. Vyšší odborné vzdělávání zahrnuje teoretickou i praktickou přípravu.

Ukončuje se absolutoriem a jeho absolventi získávají titul DiS. (diplomovaný speci-alista).

Přestože vyšší odborné vzdělávání je již součástí vzdělávání terciárního, je upraveno školským zákonem (na rozdíl od vysokých škol). Podrobněji jej vymezuje vyhláška MŠMT o vyšším odborném vzdělávání.

Vzdělávací programy realizované na vyšších odborných školách podléhají akreditaci, kterou uděluje MŠMT (případně Ministerstvo zdravotnictví nebo Ministerstvo vni-tra).

Vyšší odborné vzdělávání se poskytuje za úplatu, jejíž výši stanoví ředitel školy. Vyšší odborné školy se z hlediska zřizovatele člení na veřejné (zřizované kraji), státní, sou-kromé nebo církevní. Vznikají většinou při středních odborných školách, se kterými tvoří jeden právní subjekt. K 30. 9. 2012 v České republice působilo 178 vyšších od-borných škol, na kterých studovalo 20 407 studentů.⁹¹

5.3.5 Vysoké školství

Nejvyšším článkem vzdělávací soustavy v ČR jsou vysoké školy. České vysoké školství má více než šestisetletou tradici (první univerzita byla založena v roce 1348).

Vysoké vzdělávání se realizuje ve třech stupních. Studium v bakalářských progra-mech trvá tři až čtyři roky a ukončuje se státní zkouškou, jejíž součástí je zpravidla obhajoba bakalářské práce. Absolventi získávají akademický titul bakalář (Bc.; pří-padně bakalář umění – BcA.) V klasifikaci ISCED 2011 odpovídá bakalářský stupeň úrovni 6.

Magisterské studium navazuje na bakalářské a  jeho standardní doba je jeden až tři roky.⁹² Ukončeno je státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je obhajoba di-plomové práce.⁹³ Absolventi získávají dle zaměření absolvovaného studia titul inže-nýr (Ing.), magistr (Mgr.), inžeinže-nýr architekt (Ing. arch.), doktor medicíny (MUDr.),

91 Http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/2E0028BC80/$File/33011324%20.pdf.

92 V případě, že magisterské studium nenavazuje na bakalářské, je standardní doba čtyři až šest let.

93 V případě lékařských oborů a v oblasti veterinárního lékařství a hygieny státní rigorózní zkouškou.

doktor zubního lékařství (MDDr.), doktor veterinární medicíny (MVDr.) nebo ma-gistr umění (MgA.). Magisterský stupeň odpovídá úrovni 7 klasifikace ISCED 2011.

Nejvyšším stupněm studia, jež se realizuje na vysokých školách, je doktorský stu-dijní program. Ten trvá tři až čtyři roky a je ukončen státní doktorskou zkouškou a obhajobou disertační práce. Absolventi doktorského studia získávají titul doktor (Ph.D.), případně doktor teologie (Th.D.). V klasifikaci ISCED 2011 odpovídá dok-torské studium nejvyššímu stupni 8.

Fungování vysokých škol podléhá vysokoškolskému zákonu. Vysoké školy mají mno-hem vyšší míru autonomie ve srovnání se školami vymezenými školským zákonem.

Vysoké školy jsou právnickými osobami a zákon na nich zaručuje akademická práva a svobody.Řídí se vlastními vnitřními předpisy a samosprávu v nich vykonávají je-jich samosprávné orgány. Státní správu vůči vysokým školám vykonává pouze minis-terstvo, a to v působnostech vymezených zákonem o vysokých školách. Realizované studijní programy podléhají akreditaci, kterou uděluje ministerstvo na základě sta-noviska Akreditační komise.

Vysoké školy se dělí na univerzitní a neuniverzitní, přičemž typ je uveden ve statutu vysoké školy. Vysoké školy jsou veřejné, soukromé nebo státní (vojenské a policejní).

Veřejné vysoké školy se zřizují(a ruší) zákonem. Zákon o vysokých školách vyme-zuje samosprávné působnosti veřejné vysoké školy, mezi něž patří například vnitřní organizace, počty přijatých studentů, stanovení výše poplatků spojených se studiem a mnohé další. Veřejná vysoká škola se řídí vnitřními předpisy, které podléhají regis-traci ministerstva.⁹⁴Mezi samosprávné akademické orgány veřejné vysoké školy pa-tří akademický senát, rektor, vědecká nebo umělecká rada (příp. akademická rada) a disciplinární komise. Dalšími orgány jsou správní rada veřejné vysoké školy a kves-tor. Funkci těchto orgánů vymezuje zákon o vysokých školách.

Veřejná vysoká škola se může členit na fakulty, vysokoškolské ústavy a další praco-viště či účelová zařízení. Fakulty mají vlastní samosprávné akademické orgány (pat-ří sem akademický senát fakulty, děkan, vědecká rada fakulty a disciplinární komise fakulty).

Právnické osoby splňující podmínky vymezené vysokoškolským zákonem mohou se státním souhlasem ministerstva působit jako soukromé vysoké školy. Před roz-hodnutím o udělení státního souhlasu si ministerstvo vyžádá stanovisko Akreditační komise k  nabízeným studijním programům. I  soukromé vysoké školy si vytvářejí vnitřní předpisy, které podléhají registraci ministerstva.

94 Vnitřní předpisy upravují organizaci a činnost veřejné vysoké školy a rovněž postavení členů akade-mické obce.

Vojenské a policejní vysoké školy jsou organizačními složkami státu (Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra). Státní správu vůči nim realizují tato ministerstva. I na státní vysoké školy se vztahuje zákon o vysokých školách, až na výjimky v něm vy-mezené.

K 31. 12. 2012 v České republice působilo 26 veřejných vysokých škol s celkovým počtem 333 618 studentů. Největšími univerzitami jsouUniverzita Karlova v Praze (48 600 studentů) a Masarykova univerzita (39 000 studentů).⁹⁵ Ke stejnému datu po-skytovalo vysoké vzdělání 45 soukromých vysokých škol, ve kterých studovalo cel-kem 48 404 studentů. Nejvíce studentů studovalo na Univerzitě Jana Amose Komen-ského Praha, s.r.o. (8 000 studentů) a Metropolitní univerzitě Praha, o.p.s. (57 000 studentů). Tyto dvě školy jsou zároveň jedinými dvěma soukromými vysokými ško-lami univerzitního typu.⁹⁶

5.3.6 Školy nezahrnuté v klasifikaci ISCED a školská zařízení

Mezi školy, které nespadají do klasifikace ISCED, patří základní umělecké školy a ja-zykové školy s právem státní jaa ja-zykové zkoušky. Oba tyto typy škol upravuje školský zákon.

Základní umělecké školy poskytují základy vzdělání v  jednotlivých uměleckých oborech a připravují na vzdělávání v konzervatořích, středních a vysokých školách s uměleckým (případně pedagogickým) zaměřením.

Jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky poskytují jazykové vzdělání v ci-zích jazycích. Toto vzdělání může být ukončeno státní jazykovou zkouškou (základ-ní, všeobecnou nebo speciální).⁹⁷

Kromě škol tvoří výchovně-vzdělávací soustavu rovněž školská zařízení, která po-skytují služby a vzdělávání, jež podporují či doplňují vzdělávání poskytované škola-mi. Dále mohou zajišťovat ústavní a ochrannou výchovu nebo preventivně ochran-nou péči. Školská zařízení se člení na zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, školská poradenská zařízení, školská výchovná a  ubytovací zařízení, školská zařízení pro zájmové vzdělávání, zařízení školního stravování a školská úče-lová zařízení. Všechny výše uvedené upravuje školský zákon.

95 Http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/2E0028BC8C/$File/33011331.pdf.

96 Http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/2E0028BC8A/$File/33011332.pdf.

97 Státní jazykovou zkoušku lze vykonat i bez předchozího vzdělávání v tomto typu školy.

5.4 SPRÁVA A INSTITuCe Ve ŠKOLSTVÍ DLe ŠKOLSKÉHO

In document VZDĚLÁVACÍ POLITIKA (Stránka 108-116)