3. Výsledky
3.1. Šetření ředitelek MŠ
3.1.6. Přínosy a problémy zavedení povinného předškolního vzdělávání (blok G)
Dříve než jsme předložili ředitelkám uzavřenou otázku k hodnocení přínosů a problémů zavedení povinného předškolního vzdělávání, nechali jsme je vyjádřit jejich pohled vlastními slovy.
Největší přínos spatřují ředitelky MŠ v lepší připravenosti dětí pro zahájení povinné školní docházky, přičemž upozorňují, že ke zlepšení připravenosti dochází především u dětí, které do mateřské školy docházejí pravidelně. Ke zlepšení připravenosti dochází díky zlepšení v oblasti psychomotorického vývoje (např. rychlejší vývoj grafomotoriky, zlepšení hrubé motoriky a orientace v prostoru) a získání základních návyků důležitých pro úspěšnou docházku do školy. Mezi ně patří
Strana 56/251 TITSMSMT801 – Ověření dopadů zavedení povinného posledního ročníku předškolního vzdělávání
Poslední revize dokumentu: 7. 2. 2022
například osvojení denního řádu (návyk každodenního vstávání) a pravidel, sebeobsluha, hygienické návyky, stravovací návyky. Důležité je i získávání sociálních dovedností, budování vztahů a návyk na komunikaci s vrstevníky, utváření návyku respektování autority učitele.
Zavedení povinného předškolního vzdělávání dle názoru ředitelek MŠ také umožňuje realizaci včasné diagnostiky případných obtíží ve všech oblastech předškolního vzdělávání, nasměrování rodičů k odbornému vyšetření a následné poskytnutí podpůrných opatření, tedy včasnou intervenci a poskytnutí odborné péče (např. odstraňování logopedických vad díky činnosti logopedického asistenta).
Kromě připravenosti dítěte na povinnou školní docházku dochází i ke zlepšení připravenosti rodičů na kontakt s institucionálním prostředím školy. Rodiče si také více uvědomují důležitost předškolního vzdělávání.
Díky zavedení povinného předškolního vzdělávání došlo dle názoru ředitelek MŠ také ke zlepšení docházky do mateřské školy – docházka je častější a pravidelnější. Do mateřských škol začaly docházet děti, které doposud zůstávaly doma (např. ze sociálně znevýhodněných rodin, romských rodin, více početných rodin).
Ředitelky MŠ rovněž oceňují zvýšení prestiže mateřských škol a zavedení povinného předškolního vzdělávání považují také za prostředek, díky kterému si rodiče více uvědomují význam předškolního vzdělávání, došlo k většímu akcentu na vzdělávací funkci mateřské školy. Zlepšilo se také povědomí rodičů o práci MŠ a zvýšil se jejich zájem o vzdělávání dětí, což vede k užší spolupráci MŠ s rodinou, většímu využívání konzultačních hodin, ale také k většímu zájmu o informace na nástěnkách k probíhajícímu vzdělávání a také k zájmu o odbornou literaturu. Došlo také ke zlepšení v důslednosti omlouvání absencí.
Pokud jde o problémy, ředitelky MŠ uvedly následující typy problémů.
Problémy týkající se docházky
Část dětí dochází do MŠ nepravidelně až sporadicky, docházka do MŠ je vnímána jako zájmová.
Učitelky MŠ se v některých případech pokoušejí různými způsoby zajistit docházku absentujících dětí (např. docházení do rodin, přesvědčování, komunikace s OSPOD).
Další kategorií problémů spojených s docházkou jsou pozdní příchody, které narušují průběh řízených činností.
V některých případech vážou ředitelky MŠ problémy na etnicitu dětí, respektive jejich rodičů.
Problémy administrativního charakteru
Část ředitelek upozorňuje na problémy spojené se zvýšenou administrativou, přičemž blíže nespecifikují, o jaké problémy se jedná. Další ředitelky MŠ problémů administrativního charakteru blíže vyjmenovávají. Jedná se o především o problémy spojené se sledováním docházky a následným omlouváním. Je obtížné od rodičů omluvy získat. Pokud rodiče děti omlouvají, některé omluvy se nevztahují k zdravotnímu stavu dítěte.
Strana 57/251 TITSMSMT801 – Ověření dopadů zavedení povinného posledního ročníku předškolního vzdělávání
Poslední revize dokumentu: 7. 2. 2022
Vypisování omluvných listů je pro nás zatěžující administrativa, hlavně v případě, kdy se jedná o nemoc dítěte (což je u nás nejčastější důvod absence). Navíc se musí omlouvat i každá hodinová absence při návštěvě zubaře či logopedie. A nezapomenout na toto vše je pro paní učitelky opravdu náročné.
Problémy týkající se systémového nastavení
Řada zmiňovaných problémů se týká jejich systémového ukotvení a ředitelky MŠ by uvítaly lepší informovanost v této oblasti. Jde zejména o následující tyto typy problémů:
- definice záškoláctví
- postup při záškoláctví (např. součinnost s OSPOD) - postup při nehrazení plateb
- zapsání dětí bydlících mimo trvalé bydliště - absence sankcí při záškoláctví
- očkování.
Nedostatečná kapacita MŠ
V některých lokalitách mají MŠ nedostatečnou kapacitu, což komplikuje přijímání dětí, které se přistěhují v průběhu školního roku.
Dalším typem problému je fakt, že část rodičů dítě do MŠ přihlásí, ale dítě pak do MŠ vůbec nedochází, nebo dochází jenom sporadicky. I když prakticky je v MŠ volná kapacita pro nástup dalšího dítěte, žádné další dítě do MŠ nemůže nastoupit.
Ředitelky MŠ také upozorňují na to, že zatím není vyřešen problém kapacity MŠ při přechodu z individuálního vzdělávání na pravidelnou docházku.
Problémy s úhradou stravného a dalších poplatků
Problémy s úhradou jsou v některých případech doprovázené konflikty s rodiči a také s dalšími administrativními náklady (náklady na komunikaci).
Dohledávání
Velkou zátěž pro ředitelky MŠ představuje dohledávání dětí, které mají dle matriky trvalý pobyt ve spádovém obvodu obce a nedostaví se k zápisu. Zatěžuje je také povinnost informovat ředitele školy spádové MŠ dítěte o docházce do jiné MŠ.
V případě, že se dítě vzdělává v některé z okolních obcí, ředitelka MŠ je obvykle o docházce informována.
To ovšem neplatí pro větší města, ze kterých některé ředitelky neobdržely informaci o tom, zda v nich dítě plní povinné předškolní vzdělávání.
Strana 58/251 TITSMSMT801 – Ověření dopadů zavedení povinného posledního ročníku předškolního vzdělávání
Poslední revize dokumentu: 7. 2. 2022
Problémy týkající se zvýšených nároků na nepřímou pedagogickou činnost
Vyšší rozmanitost potřeb dětí představuje zvýšené nároky na přípravu a práci učitelek. Jde jednak o oblast sledování docházky, omlouvání dětí a navazující komunikace s rodiči i dalšími subjekty (např.
OSPOD). Vyšší podíl dětí se SVP klade vyšší nároky také na diagnostiku a komunikaci se SPC a PPP.
Nároky se projevují i v nutnosti připravit výuku pro různorodé skupiny žáků.
Individuální vzdělávání
Ověřování výstupů individuálního vzdělávání představuje pro MŠ časové a administrativní zatížení.
V některých případech se ředitelky MŠ domnívají, že tuto práci vykonávají „zadarmo“, protože na děti v IV se nevztahuje normativ.
Ředitelkám MŠ chybí metodická doporučení, jak mají při ověřování výstupů z individuálního vzdělávání postupovat.
Individuální vzdělávání je využíváno jako „vyhýbací“ strategie pro rodiče dětí, kteří by je v případě neuzákonění povinného předškolního vzdělávání do MŠ nezapsali. V některých MŠ se nezvýšil počet dětí docházejících do MŠ, zvýšil se pouze počet dětí zapsaných k individuálnímu vzdělávání.
Některé ředitelky vyjadřují znepokojení nad skutečností, že institut individuálního vzdělávání umožňuje existenci státem nepodporovaných institucí (farní MŠ, dětské skupiny…).
Větší počet sociálně znevýhodněných dětí
Ředitelky MŠ v některých případech považují za problém podstatné navýšení počtů dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí.
Inkluze
Vyšší podíl dětí se sociálním znevýhodněním vede také k vyšší potřeba asistentů pedagoga pro práci s dětmi se SVP (kromě sociálně znevýhodněných také cizinci).
Problémy týkající se rodičů
Problémy týkající se rodičů spadají zejména do oblasti komunikace, někdy dochází také k verbálnímu napadání či vyhrožování při vyžadování docházky romských dětí.
Problémy spojené specificky s dětmi ze sociálně znevýhodněného prostředí
Ředitelky MŠ v souvislosti s problémy spojenými specificky s dětmi se sociálním znevýhodněním zmiňují dvě skupiny problémů – problémy týkající se dětí a problémy týkající se rodičů.
Pokud jde o rodiče, ředitelky MŠ se domnívají, že rodiče nechápou nutnost pravidelné a včasné docházky dětí do MŠ a nevěnují pozornost omlouvání dětí. Neposkytují dětem v domácím prostředí dostatečnou podporu, projevují neochotu ke spolupráci a k dodržování některých pravidel. Dochází také k problémům s úhradou stravného, byly zaznamenány ztráty oblečení.
Komunikace s některými rodiči je obtížná.
Strana 59/251 TITSMSMT801 – Ověření dopadů zavedení povinného posledního ročníku předškolního vzdělávání
Poslední revize dokumentu: 7. 2. 2022
Pokud jde o děti, jejich znalosti a dovednosti jsou pozadu za normou odpovídající příslušnému věku, chybí jim také řada běžných návyků. To často vede také k horší adaptaci na prostředí MŠ, přičemž adaptaci dětí také znesnadňuje postoj rodiny. U dětí byl zaznamenán výskyt vší a vyšší míra infekčních onemocnění, objevuje se také užívání vulgarismů. Problematické je rovněž vzdělávání dětí s odlišným mateřským jazykem.
Vzdělávání sociálně znevýhodněných dětí představuje zvýšenou zátěž pro učitele v souvislosti s dohledáváním bydliště a komunikací s OSPODem. Při vzniku problémů rodiče často volí individuální vzdělávání, což mj. zvyšuje administrativní zátěž MŠ.
V rámci jedné uzavřené otázky (G4) jsme se pak ptali na sadu uzavřených výroků v následující tabulce, přičemž výroky jsou seřazeny podle míry souhlasu (průměr).
Střed čtyřbodové škály je hodnota 2,5, a proto všechny průměry jsou pod touto hodnotou, tedy ředitelky spíše souhlasí se všemi nabízenými výroky, a zde jsou řazeny od nejvyšší míry souhlasu. Přestože ředitelky MŠ podporují výroky, že zavedení povinného předškolního vzdělávání přispívá ke zlepšování školní připravenosti dětí na školu (pro všechny žáky), ještě větší míru podpory vyjádřili výrokům, že by bylo třeba personálně a finančně podpořit MŠ, aby mohly být dopady tohoto opatření pozitivní (výroky na prvních dvou místech dle míry souhlasu).
Tabulka 20: Míra souhlasu ředitelek MŠ s výroky o možnostech dopadů zavedení povinného vzdělávání v MŠ
výrok průměr souhlasím/rozhodně
souhlasím d) pro zajištění pozitivních dopadů povinného předškolního
ročníku pro sociálně znevýhodněné děti je potřeba personální posílení týmu v MŠ
1,8 78,5 %
e) pro zajištění pozitivních dopadů povinného předškolního ročníku pro sociálně znevýhodněné děti je zapotřebí dalších finančních prostředků na akce a pomůcky v rámci vzdělávání (účast na výletech, pořizování výtvarných potřeb, aj.)
2,02 71,2 %
a) zavedení povinného předškolního vzdělávání zlepšuje
školní připravenost dětí se sociálním znevýhodněním 2,03 70,6 % b) zavedení povinného předškolního vzdělávání zlepšuje
školní připravenost dětí bez sociálního znevýhodnění 2,13 66,7 % f) pro zajištění pozitivních dopadů povinného předškolního
ročníku pro sociálně znevýhodněné děti je zapotřebí vytvořit specifické metodiky práce s těmito dětmi.
2,25 61,6 %
Strana 60/251 TITSMSMT801 – Ověření dopadů zavedení povinného posledního ročníku předškolního vzdělávání
Poslední revize dokumentu: 7. 2. 2022
c) pro zajištění pravidelné docházky do povinného
předškolního ročníku je potřeba zavést přísnější restriktivní opatření pro rodiče
2,29 56,5 %
Výroky a) a b) lze vnímat jako vyjádření názoru ředitelek MŠ, zda bylo dosaženo jednoho cílů zavedení předškolního vzdělávání, tedy, zda zlepšuje připravenost dětí ze sociálně-znevýhodněného prostředí na školu, přičemž s tímto výrokem vyjádřilo souhlas 71 % ředitelek MŠ (součet kategorií rozhodně souhlasím a spíše souhlasím).
Graf 12: Názor ředitelek na MŠ na zlepšení připravenosti dětí ze sociálně-znevýhodněného prostředí na školu
Jen o málo ředitelek méně (66 %) spatřuje přínos zavedení povinného předškolního ročníku pro školní připravenost i v případě dětí bez sociálního znevýhodnění, jak ukazuje následující graf.
34
37 22
7
Zavedení povinného předškolního vzdělávání zlepšuje školní připravenost dětí se sociálním znevýhodněním
Rozhodně souhlasím Spíše souhlasím Spíše
nesouhlasím Rozhodně nesouhlasím
Strana 61/251 TITSMSMT801 – Ověření dopadů zavedení povinného posledního ročníku předškolního vzdělávání
Poslední revize dokumentu: 7. 2. 2022
Graf 13: Názor ředitelek na MŠ na zlepšení připravenosti dětí bez sociálního znevýhodnění Odpovědi ředitelek MŠ na ostatní výroky otázky G4 přináší následující graf.
31
35 22
11
Zavedení povinného předškolního vzdělávání zlepšuje školní připravenost dětí bez sociálního znevýhodnění
Rozhodně souhlasím Spíše souhlasím Spíše nesouhlasím Rozhodně nesouhlasím
Strana 62/251 TITSMSMT801 – Ověření dopadů zavedení povinného posledního ročníku předškolního vzdělávání
Poslední revize dokumentu: 7. 2. 2022
Graf 14: Názory ředitelek MŠ na přínosy a problémy spojené se zavedením povinného předškolního vzdělávání
20%
31%
34%
44%
42%
25%
37%
34%
31%
26%
21%
18%
7%
17%
8%
4%
0% 20% 40% 60% 80% 100%
Pro zajištění pozitivních dopadů povinného předškolního vzdělávání pro sociálně znevýhodněné děti je zapotřebí
vytvořit specifické metodiky práce s těmito dětmi Pro zajištění pravidelné docházky do povinného předškolního vzdělávání je potřeba zavést přísnější
restriktivní opatření pro rodiče
Pro zajištění pozitivních dopadů povinného předškolního vzdělávání pro sociálně znevýhodněné děti je zapotřebí dalších finančních prostředků na akce a pomůcky v rámci
vzdělávání (účast na výletech, pořizování výtvar Pro zajištění pozitivních dopadů povinného předškolního
vzdělávání pro sociálně znevýhodněné děti je potřeba personální posílení týmu v MŠ
Přínosy a problémy se zavedením povinného předškolního ročníku
Rozhodně souhlasím Spíše souhlasím
Spíše nesouhlasím Rozhodně nesouhlasím
Strana 63/251 TITSMSMT801 – Ověření dopadů zavedení povinného posledního ročníku předškolního vzdělávání
Poslední revize dokumentu: 7. 2. 2022