Vše se s plynoucím časem mění. Lidé a jejich nároky, technologie a bankovní produkty nevyjímaje.
Zejména s masovým zpřístupněním výpočetní techniky se dostavila myšlenka obsluhovat a spravovat své finance „na dálku“. Jaké by to bylo, kdybych nemusel vystát frontu před přepáţkou banky, kdybych vlastně nemusel vůbec do banky…bylo by to rychlejší a moţná i levnější…? Jistě mnoho podobných otázek si pokládali a stále ještě pokládají lidé z celého civilizovaného světa.
Ovlivněni moderní technikou jsme do jisté míry všichni. Málokdo si umí ţivot představit bez novodobých zařízení, tak velmi usnadňujících práci. Zvláště markantní je potom pouţití osobních počítačů, datových sítí či Internetu ve všech moderních profesích či zájmových oblastech. Banky, jejich produkty a sluţby pak zvlášť rychle reagují na měnící se prostředí trhu. Snaţí se naslouchat svým klientům a jejich myšlenky a poţadavky co moţná nejrychleji zapracovávat do svých elektronických a webových aplikací, vţdyť současný boj o klienta na více méně rozděleném bankovním trhu je obzvláště tvrdý. Klienti a doba si ţádají dynamické změny a vývoj kupředu. Kaţdý chce šetřit svůj čas, který je velmi drahou komoditou a nechce trávit hodiny v bankovním ústavu vyřízením triviálních operací, které lze provést např. cestou domů z mobilního telefonu během několika minut nebo vteřin.
Ruku v ruce s tímto masovým rozvojem jde samozřejmě otázka bezpečnosti těchto systémů, protoţe to vše by nemělo význam, pokud bychom neuměli zajistit dostatečnou ochranu koncových uţivatelů. Všechna tato hlediska je nutné mít neustále na zřeteli a dobře kalkulovat se všemi moţnostmi. Spousta bank působících na našem území si není nebo nechce být vědoma dopadů při selhání např. bezpečnostních mechanizmů přihlášení jejich Internetového bankovnictví. Rizika si mnohdy neuvědomují ani klienti sami a svou nekázní se vystavují značnému nebezpečí. Případů odčerpaných prostředků z běţných účtů klientů přes elektronické cesty není v historii málo.
10
Mnoho lidí dnes v kontextu moderní doby rádo pouţívá sousloví jako „elektronicky poslat“, „převést z domova“ apod. Často ovšem ve špatném kontextu nebo dokonce v úplně jiném významu.
1.1 Základní pojmosloví
Prvotním a zcela obecným pojmem je e-bussines. Jeho definice ovšem zahrnuje velké pole významů. Jedná se o veškeré procesy (ať jiţ obchodní či administrativní), které jsou zpracovávány či závislé na nějakém automatizovaném informačním systému. Můţe jít o řízení vztahu se zákazníky či dodavateli, elektronické objednávky, fakturace, poskytování sluţeb a v neposlední řadě o internetovou síť.
Blíţe vymezeným pojmem e-commerce rozumíme nákup, prodej, umístění či podporu produktů a sluţeb pomocí elektronických systémů zejména s pouţitím sítě Internet.
Nejvíce rozšířeným typem jsou pak internetové obchody či prezentace na webových stránkách.
Teprve pojmem e-banking (elektronické bankovnictví, často také pouţívané názvosloví přímé bankovnictví) je specifikováno jako poskytování bankovních a souvisejících sluţeb pomocí dostupných komunikačních sítí (Internet, telefonní a GSM sítě apod.). Jejím uţivatelům banky nabízejí moţnost přistupovat k účtům svých klientů, disponovat se svými finančními prostředky bez nutnosti navštívit pobočku banky.
1.2 Vývoj
Z historického hlediska banky v minulosti komunikovaly se svými klienty pouze na bázi osobního styku, nejčastěji prostřednictvím pobočkové sítě. Na konci dvacátého století se však situace začíná měnit, zejména díky technologickému rozvoji.
Za první krůčky elektronického bankovnictví můţeme povaţovat vznik platebních karet (zpočátku debetních). K transakcím docházelo nejprve jen pomocí technických zařízení
11
jednoúčelově zaměřených na výběr hotovostního oběţiva – bankomatů (ATM - Automatic Teller Machine). Tento druh spojení se zákazníkem a bankou vyţadoval pouţití nových způsobů autorizací a identifikací. Bylo potřeba identifikovat osobu a autorizovat poţadovanou operaci. Tuto práci původně zastávali jen pracovníci bank.
Právě v případě platebních karet se stal tímto novým bezpečnostním prvkem tzv. PIN (Personal Identification Number).
Dalším významným krokem pokračujícím v inovativních krocích elektronického systému bankovnictví bylo zahájení činnosti First Direct Bank v Leedsu. Tato bankovní společnost obsluhuje své zákazníky výhradně prostřednictvím telefonních linek. Ověření totoţnosti klientů probíhá na základě hlasové identifikace. K tomuto trendu se ale jiţ v této době přidávají spousty dalších bank. Ty velké z nich nabízejí produkty a sluţby svým klientům zaloţené na komunikaci prostřednictvím personálního počítače a modemu.
Banky v celé historii byly, jsou a stále budou nevyhnutelně konfrontovány s novými technologiemi a moţnostmi uplatnění informačních technologií. V mnoha typech základních sluţeb, jakými je např. platební styk, uţ nemohou dnes ani jinak, neţ vyuţívat maximálního potenciálu informačních technologií jaký mají k dispozici. Moderní zákazníci mnohdy ţádají extrémně rychlá zpracování a odezvy od svých bankovních institucí a svých elektronických distribučních kanálů. Navíc obrovská konkurence nikdy nespí…
Cílem elektronického bankovnictví je špičková kvalita, co moţná nejvyšší bezpečnost, přesnost a vysoká rychlost zpracování klientských poţadavků. K tomu pomáhá mezinárodní propojení datových sítí. V současné době je nejdynamičtějším trendem elektronického bankovnictví Internet. Mnoţství klientů, kteří dnes doma, na pracovištích a ve svých firmách vyuţívají počítače k elektronickým převodům peněţních prostředků se během posledních let zmnohonásobil.
J. Stack (bývalý generální ředitel České Spořitelny, a.s.) zmiňuje ve svém 10-ti letém výhledu (v roce 2006), ţe větší roli sehraje internetové bankovnictví. Mimo jiné také, ţe češi budou zadluţenější, coţ je začíná naplňovat jiţ nyní a také, ţe bude převládat snaha k minimalizaci byrokracie. S tím jiţ řada bank začala.
12
Dostupné moderní technologie ovlivnily obecně všechny nabízené produkty dluţny. To si všichni postupně uvědomují. Někdo se uţ nemůţe dočkat, jiný se zdráhá a ignoruje současný vývoj. Nakonec ale i přes nevůli mnoha státních orgánů i oni museli začít pouţívat např. elektronické poštovní (datové) schránky. Jiţ mnoho municipalit nabízí platby např. svých poplatků – odvoz odpadu, plateb za psi platebními instrumenty jako jsou platební karty (PK) a platební terminály, které transakce realizují.
Platební karty se obecně etablovaly téměř všude, vidíme to v obchodech, kde dokonce lidé při nemoţnosti platit PK odcházejí od plných nákupních vozíků jinam. Nakonec podlehla i poslední společnost Kaufland ČR v.o.s. a začala přijímat PK na svých pokladnách.
Dnes jiţ umoţnění vyuţití PK ani nezvyšuje image, ale stalo se nedílnou součástí nákupního procesu. I starší lidé, z počátku velmi obezřetní a nedůvěřivý, dnes běţně vybírají hotovost z ATM pomocí svých PK. Nezanedbatelný je samozřejmě i komfort pro plátce. V neposlední řadě pouţití PK sniţuje obchodní náklady na manipulaci s hotovostí, bezpečnostní sluţby apod.
Banky nabízí většinou zapůjčení potřebné techniky – platební terminály, PINPADy, či další komunikační zařízení zdarma. V rámci svých equirových zúčtovacích sluţeb umoţňují banky rychlé a bezpečné připsání peněţních prostředků na účty obchodníků.
Obvyklé procentní provize (ve výši cca dvou procent) jsou většinou obchodníků akceptovány. Banky dále poskytují bezplatné zaškolení personálu obchodních partnerů, servisní techniky a odstranění závad (či výměny terminálu) do 24 hod od nahlášení závad.
13