Moderní klientsky orientovaná banka si jistě musí uvědomovat, ţe její pobočková síť je při styku se zákazníkem tím nejdůleţitějším. Klienti jsou hýčkáni nadstandardními sluţbami a komunikací, která bývá klíčová při rozhodování se o setrvání u té či oné banky.
Uvědomují si ale také, ţe taková řešení s sebou nesou velmi vysoké náklady na provoz, rekonstrukce, vybavení a především mzdy. Hledány jsou varianty, které je moţné akceptovat ze strany klientů i bank. K těmto moţnostem banky přistupují ze stejných důvodů jako k elektronickému bankovnictví, tj. povětšinou z důvodů úspory vysokých mzdových nákladů.
Takovou variantou se v poslední době stávají tzv. bezobsluţné neboli samoobsluţné zóny, propojování bankovního sektoru s dalšími odvětvími, neomezená dostupnost rozmanitých sluţeb a apel na jejich přátelskost směrem k uţivatelům. Ti vyvíjejí tlak na všechny dodavatele podobných sluţeb a vyţadují je za co nejniţší ceny a dokonale bezpečné.
6.1 Samoobsluţné zóny
Propagovaným moderním bankovním kanálem jsou dnes se velmi rozrůstající tzv.
samoobsluţné zóny často i s nepřetrţitým provozem 7/24. Klienti si v těchto zónách zpracovávají sami většinou jednorázové příkazy k úhradě, výběr a vloţení hotovosti na své běţné účty pomocí duální bankomatů (vkladomatů) nebo si zrealizují tisk výpisů z účtu.
Na území hlavního města je těchto zón jiţ několik a trend se postupně přenáší do dalších měst po celé ČR. Klienti tak za nedlouho budou moci např. ukládat své peníze či firemní trţby i mimo pracovní doby svých bank. Z průzkumů vyplývá, ţe tuto moţnost by uvítala drtivá většina obchodníků z důvody delší otevírací doby svých obchodů, neţ je pracovní doba většiny bank.
Samoobsluţné zóny nejsou úplnou novinkou. Existovaly v České republice jiţ před několika lety v tehdejší Ţivnostenské bance. Ta na svých pobočkách měla ojedinělá zařízení na vklad hotovosti a zadání příkazu k úhradě. Automaty umoţňovaly klientům
55
vytisknout i zkrácenou verzi výpisu z účtu (přehled obratů). Po převzetí Ţivnobanky UniCredit Bank byla tato zařízení vesměs demontována a zůstaly jen vkladomaty.
Dalším zástupcem na poli samoobsluţných zón byla eBanka. Ta vkladomaty sice nedisponovala vůbec, umoţňovala ale pomocí komunikačních terminálů spojení na internetové bankovnictví a infolinku. Toto spojení existuje na některých pobočkách dodnes.
Pobočky Citibank provozují samoobsluţné zóny, které mají dnes jen slabé vyuţití. Banka se omezila před lety na výběr hotovosti z bankomatu a mnoţnost vkládat v těchto zónách zrušila úplně. Jedinou sluţbou pak zůstalo zprostředkování telefonického kontaktu s klientským servisem Citiphone.
Volksbank Shop od Volksbank je zvláštní distribuční cestou, umoţňující klientům např. při nákupech ve společnosti Kauflandu ČR si vytisknout výpisy z účtu z elektronického terminálu. Stejnou moţnost nabízí i samoobsluţná zóna Raiffeisenbank im Stiftland.
Kopíruje tak politiku své mateřské společnosti v Německu.
V zahraničí jsou samoobsluţné zóny samozřejmostí naprosté většiny bank. V Německu, Rakousku, Francii, Španělsku a ve Velké Británii jsou mnohem běţnější neţ na našem území a najdete je v pobočkách ihned při příchodu. Standardně bývá osazeno několik automatů vedle sebe, pomocí kterých si provedete rozmanité operace.
Vkladomaty
I kdyţ se jedná o poměrně drahé zařízení, je stále více na vzestupu. Bankovní domy sledují ve svých statistikách obraty vkládaných hotovostí na všech pobočkách a mají tak k dispozici pro svá rozhodnutí o umístění potřebná data.
Depozitní automaty umí přijmout, přepočítat a bezpečně uloţit hotovost a obratem ji připsat na účet vkládajícího. Počítačky bankovek obsaţené v těchto zařízeních umí pracovat s různými nominály současně, roztřídit je a vytisknout výčetku s počtem kusů a celkovými částkami.
Depozitní automaty provozuje Česká spořitelna (její automat přijímá dokonce i mince všech nominálů), Československá obchodní banka, GE Money Bank a HSBC Bank.
56
Transakční terminály
V březnu roku 2010 byla u nás představena novinka v podobě transakčního terminálu.
Tento automat slouţí klientům k provádění výlučně bezhotovostních transakcí. Autorizace probíhá pomocí debetních platebních karet a PIN kódu uţivatele.
Z nabízených sluţeb jsou nejvíce vyuţívány platby faktur a účtů, které mají na sobě vytištěn standardizovaný čárový kód. Např. fakturu za plyn jen přiloţíte ke čtečce terminálu a ihned jsou načteny údaje pro platbu. Sluţba bohuţel naráţí na nejednotnost čárových kódů (absence normy) a stává se, ţe ne všechny doklady jsou automaticky načteny. Odzkoušeny jsou poukázky SIPO, které fungují bez chyb.
Další nabízenou moţností je úhrada klasických poštovních poukázek. Pro ty je v terminálu umístěna interní čtečka s otvorem, do kterého se sloţenka vloţí, terminál poukázku naskenuje a bez další asistence sám vygeneruje jednorázový příkaz k úhradě. Údaje stačí jen potvrdit. Ruční editace je samozřejmě také moţná. Po potvrzení operace je původní doklad vrácen a k němu terminál vytiskne potvrzení o přijetí příkazu. Zpřístupněny budou v brzké době i transakce pomocí karet kreditních.
Obrázek 9: Transakční terminál
Zdroj: Přes nové transakční terminály zaplatíte sloţenku i fakturu. IDnes.cz [online]. 3. března 2010, [cit.
2010-04-27]. Dostupný z WWW: <http://finance.idnes.cz/pres-nove-transakcni-terminaly-zaplatite-slozenku-i-fakturu-ptr-/bank.asp?c=A100303_123546_bank_hru>
57 Obrázek 10: Naskenovaná poštovní poukázka s potvrzením
Zdroj: Banky zavádějí samoobsluţné zóny, finanční potřeby vyřídíte kdykoli. Měšec.cz [online]. 4. 3. 2010, [cit. 2010-04-27]. Dostupný z WWW: <http://www.mesec.cz/clanky/banky-zavadeji-samoobsluzne-zony/>
6.2 Bezkontaktní technologie
Společnost MasterCard představila před dvěma lety svou vizi rychlého platebního odbavení. Jedná se o tzv. MasterCard PayPass, který umoţňuje platit při kaţdodenním styku ještě rychleji běţné nákupy. Takto vybavenou platební kartu nemusíte vůbec dávat z ruky. Lze platit bez jakéhokoliv protaţení přes terminál, bez zadání PINu či podpisu.
Karta se jen přiloţí ke čtečce a úhrada je ihned provedena. Jako ideální pouţití se jeví provádění drobných nákupů, zejména v městských hromadných dopravách, restauracích, na parkovištích nebo např. k úhradě tiskovin ve stáncích.
Obliba tohoto druhy plateb se celosvětově zvyšuje. MasterCard s ní přišel jako první v Evropě a jiţ v polovině minulého roku bylo vydáno před 61 miliónů PK s touto technologií. A nejedná se jen o klasické platební karty. Zákazník si můţe nechat technologii zapracovat do svých hodinek, mobilního telefonu nebo do podoby přívěsku na klíče apod.
Zdroj: Mastercard [online]. 2010 [cit. 2010-04-18]. MasterCard PayPass™. Dostupné z WWW:
<http://www.mastercard.com/cz/personal/cz/sluzby/paypass.html>
58
Závěr
Na předchozích stránkách jsem popsal stručný průřez tématem alternativních distribučních cest v bankovnictví. Nastínění let minulých a pouţití v současnosti dává tušit, ţe se tento směr se bude rozvíjet bok po boku s nástupci dalších technologií. Zkracuje se doba mezi vývojem a implementací, rozvoj jde kupředu mnohem rychleji a čím dál více integruje trhy.
Historické mezníky, např. mohutný rozvoj platebních karet, rozhodně předčil prvotní očekávání sloučených bankovních domů (asociací). Dnes je platební karta neodmyslitelnou součástí konzumního stylu ţivota. Bezhotovostní styk převyšuje ve všech směrech ten hotovostní. Elektronické peníze budou podle mého názoru jednoznačnou cestou budoucnosti. Zaznamenají mnoho podob, neţ se usadí všeobecně přijímaný jediný druh.
Rozvíjet se musí současně zabezpečení těchto distribučních kanálů. Odklon od např.
autentizačních kalkulátorů, samostatných aplikací a jejich nahrazení jednoznačně levnějšími moţnostmi aplikací internetových je dnes zřejmý. Na světlo vyvstává otázka odpovědnosti za případná zneuţití nebo prolomení zabezpečení, která se budou jistě objevovat.
Směr rozvoje, webové aplikace, nové technologie, sleduje také propojení více sektorů nejen těch bankovních (dobíjení mobilních telefonů, sluţby elektronických úhrad běţných závazků kaţdého obyvatele, e-faktura, e-billing).
Zákaznické segmenty jsou rozděleny, směr se ubírá jednoznačnou cestou úspory nákladů a moderními cestami pro klienty všude k dispozici. Přetrvávající konzervatismus a zčásti bezdůvodné obavy obyvatel ČR k alternativním cestám plateb nutí dále banky otevírat a modernizovat jejich pobočkové sítě. Ústup od těchto tradičních prodejních kanálů je ale jiţ patrný a bude jednoznačně pokračovat. Umím si představit v daleké budoucnosti, ţe klasické kamenné pobočky budou existovat jen ve velmi omezeném počtu a s nabídkou vysoce sofistikovaných sluţeb pro nejnáročnější klientelu. Vše ostatní lze vyřešit elektronickou cestou. Prosazované trendy současnosti budou jednoznačně rozvíjeny i v budoucnu. Snaha o co nejširší zpřístupnění a zjednodušení bankovních sluţeb všem klientům povede k dalším novým nápadům a uplatnění v praxi. Upřímně se těším co nám přinese moderní bankovnictví.
59
Použitá literatura
1. KRATOCHVÍL P.: On-line banking: Jak udržet peníze v bezpečí, Časopis CHIP, Praha 2008, ISSN 1210-0684.
2. KRHOVJÁK J., LORENC V., MATYÁŠ V.: Autentizace a autorizace finančních transakcí. Zpravodaj ÚVT MU, Praha 2007, ISSN 1212-0901, (5-10 s.)
3. MÁČE M.: Platební Styk. Grada, Praha 2006, ISBN 80-247-1725-5, (55-62, 158-210 s).
4. MARVANOVÁ M., SCHLOSSBERGER O.: Platební styk.2. vydání. Bankovní institut VŠ, Praha 1998, 376 s.
5. NÁPRAVNÍK J.: Problémy internetového bankovnictví očima experta IT, Časopis Bankovnictví, Praha 2006, ISSN 1214-9810.
6. PÁNEK D.: Bankovní služby, 1. vydání. ESF MU, Brno 2001, ISBN 80-210-2691-X, 70 s.
7. PŘÁDKA M., KALA J.: Elektronické bankovnictví: rady a tipy, 1.vydání.
Computer Press, Praha 2000, ISBN 80-7226-328-5.
8. STACK J.: Potřebujeme jednodušší služby. Časopis Bankovnictví, Praha 2006, ISSN 1214-9810.