První sv ě tová válka a další vývoj

univerzitních budov znamená především vyřešit právě problém tzv. Letenské komunikace.

165

Balšánek byl přesvědčený, že propojení lze úspěšně provést pouze kombinací krátkého tunelu a průkopu. První skici vznikaly jako osobní Balšánkovy postřehy, které nebyly určeny k otisknutí a publikovány byly až v roce 1914: „Byl si tudíž toho vědom, že podniká práci pro ukojení vlastní umělecké žízně, která po případě neopustí čtyři stěny jeho pracovny.“¹⁶⁰ Zveřejněny byly nakonec tři varianty nového uspořádání Letenské pláně.

K otázce zástavby Letné a průkopu se vrátil v roce 1919 ve stati „Velká Praha I.“, po několika letech přemítání nad komplikovaným problémem Letenské komunikace. Původní tři skici byly doplněny o další dva návrhy, které dle jeho představ lépe odpovídaly atmosféře nové republiky a potřebám „Velké Prahy“.

S koncem první války přišla nová republika a s ní i nová doba, která měla jiné požadavky a jiné plány. Vývoj názorů na zástavbu Letenské pláně v období první republiky je samostatné obsáhlé a zajímavé téma.

Otázka skutečného propojení Letenské pláně se Starým Městem došla svého završení až v roce 1953, kdy došlo ke slavnostnímu otevření Letenského tunelu, ovšem v ose dnešního Štefánikova mostu a Revoluční (dříve Eliščiny) třídy [Obr. 162].

9.8. Závěr

Průkop Letenskou plání je jednou z nejzajímavějších epizod období před první válkou. Na jednu stranu nás dodnes fascinuje svou odvážností a monumentalitou a těžko si představit rozruch, který musel Koulův návrh vyvolat při svém prvním zveřejnění před téměř 120 lety. Pro architekty je myšlenka lákavá také v souvislosti se zástavbou budovami techniky. Jak by asi monumentální kompozice budovy fakulty architektury a Koulova vítězného oblouku působila na celé generace budoucích architektů?

Na druhou stranu si dnes uvědomujeme, jaký obrovský dopad by realizace tohoto záměru měla pro pražské panorama. Provedení Letenského průkopu v ose Čechova mostu by nepochybně mělo také významný dopad na zvýšení dopravní zátěže, která by v souvislosti masivním rozvojem automobilové dopravy znamenala vážné ohrožení historického centra.

Z tohoto hlediska se vedení Letenského tunelu v ose Štefánikova mostu ukázalo jako památkově prozíravější.

160 A. Balšánek: Tři náčrty ideí pro zbudování c. k. české vysoké školy technické na Letné. Architektonický obzor. 1915, roč. XIV., s. 26

166

M. Nešlehová, J. Hilmera a R. Švácha: Vlastislav Hofman. 1. vyd. Praha: Společnost Vlastislava Hofmana, 2004. 437 s. ISBN 80-903549-0-4.

Vosyka: K assanaci Starého města a Josefova. Technický obzor. 1893, roč. I., s. 279, 280

[B. a.]: Zprávy stavebné. Prokopání Letenské stráně v Praze. Technický obzor. 1897, roč. V., s.

[B. a.]: Zprávy stavebné. Budoucnost Letenské pláně. Technický obzor. 1899, roč. VII., s. 49, 77, 85, 208 [B. a.]: Zprávy stavebné. Technický obzor. 1910, roč. XVIII., s. 138 A. Engel: Technika na Letné. Za starou Prahu. 1914, roč. V., s. 32

9.10. Obrazová příloha:

167

Obr. 135: Původní projekt prof. J. Kouly na prokopání Letenské pláně. Zdroj: Světozor. 1897, roč. XXXI., s. 141

Obr. 136: Původní projekt prof. J. Kouly na prokopání Letenské pláně. Zdroj: Světozor. 1897, roč. XXXI., s. 142

168

Obr. 137: Původní projekt prof. J. Kouly na prokopání Letenské pláně. Zdroj: Světozor. 1897, roč. XXXI., s. 143

Obr. 138: Projekty stavebního úřadu z let 1903-09. Zdroj: Architektonický obzor. 1912, roč. XI., s. 53, 54

169

Obr. 139: Návrh prof. Kouly na umístění budovy techniky na Letné (varianta s tunelem). Zdroj: Architektonický obzor.

1905, roč. IV., s. 46

Obr. 140: Návrh arch. A. Wiehla na umístění budovy univerzity na Letné. Zdroj: Architektonický obzor. 1905, roč. IV., s. 45

170

Obr. 141: Návrh arch. J. Vejrycha na umístění budovy Moderní galerie na Letné. Zdroj: Architektonický obzor. 1906, roč. V., s. 14

Obr. 142: Návrh arch. J. Vejrycha na umístění budovy Moderní galerie na Letné. Zdroj: Architektonický obzor. 1906, roč. V., tab. 11

171

Obr. 143: Vítězný návrh A. Engela z roku 1909. Zdroj: Styl. 1910, roč. II., s. 69

Obr. 144: Vítězný návrh A. Engela z roku 1909. Zdroj: Styl. 1910, roč. II., s. 70

172

Obr. 145: Vítězný návrh A. Engela z roku 1909. Zdroj: Styl. 1910, roč. II., s. 71

Obr. 146: „Armovaný beton“ - Návrh F. Kvetinka, Kotka a Polívky. Zdroj:

http://www.Letenskaplan.webgarden.cz/rubriky/budovy-stavby/nerealizovano/felix-kveting-1909-tunel-na

173

Obr. 147: „Tunel“ – Návrh J. Šachla. Zdroj: Styl. 1910, roč. II., s. 73

Obr. 148: „Tunel“ – Návrh J. Šachla. Zdroj: Styl. 1910, roč. II., s. 74

174

Obr. 149: Detailní zpracování brány prof. J. Kouly z roku 1910. Zdroj: Architektonický obzor. 1910, roč. IX., s. 21

Obr. 150: Návrh V. Hofmana a V. Dvořáka z roku 1912 v rámci stavebního úřadu. Zdroj: M. Nešlehová, J. Hilmera a R. Švácha: Vlastislav Hofman. 1. vyd. Praha: Společnost Vlastislava Hofmana, 2004. 437 s. ISBN 80-903549-0-4. s. 51

175

Obr. 151: Návrh V. Hofmana a V. Dvořáka z roku 1912 v rámci stavebního úřadu. Zdroj: M. Nešlehová, J. Hilmera a R.

Švácha: Vlastislav Hofman. 1. vyd. Praha: Společnost Vlastislava Hofmana, 2004. 437 s. ISBN 80-903549-0-4. s. 57

Obr. 152: Návrh V. Hofmana a V. Dvořáka z roku 1917 v rámci stavebního úřadu. Zdroj: M. Nešlehová, J. Hilmera a R.

Švácha: Vlastislav Hofman. 1. vyd. Praha: Společnost Vlastislava Hofmana, 2004. 437 s. ISBN 80-903549-0-4. s. 56

176

Obr. 153: Projekt prof. J. Kouly s doplňky z let 1909 a 1910 – varianta 01. Zdroj: Architektonický obzor. 1912, roč, XI., s. 20

Obr. 154: Projekt prof. J. Kouly s doplňky z let 1909 a 1910 – varianta 02. Zdroj: Architektonický obzor. 1912, roč, XI., s. 39

177

Obr. 155: J. Koula: Studie k umístění stálého stadionu v Praze z roku 1907. Zdroj: Architektonický obzor. 1912, roč, XI., s. 75

Obr. 156: J. Koula: Náčrt architektonické úpravy stálého stadionu na dejvickém cvičišti z roku 1907. Zdroj:

Architektonický obzor. 1912, roč, XI., s. 76

178

Obr. 157: J. Koula: Studie k umístění stálého stadionu v Praze. Zdroj: Architektonický obzor. 1912, roč, XI., s. 98

Obr. 158: J. Koula: Náčrt mohyly. Zdroj: Architektonický obzor. 1912, roč, XI., s. 99

179

Obr. 159: J. Koula: Návrh průkopu z roku 1910. Pohled od brány. Zdroj: Architektonický obzor. 1912, roč, XI., tab. č. 13.

Obr. 160: A. Balšánek: Návrh na umístění budovy techniky na Letné. Zdroj: Architektonický obzor. 1915, roč. XIV., s. 53

180

Obr. 161: A. Balšánek: Návrh na umístění budovy techniky na Letné. Zdroj: Architektonický obzor. 1915, roč. XIV., s. 63

Obr. 162: Otevření Letenského tunelu v ose Štefánikova mostu v roce 1953. Zdroj: ČTK

181

Obr. 163: Mapka s orientačním zobrazením soutěží – Reprezentační dům

10. REPREZENTA Č NÍ D Ů M

„Jakožto členové Měšťanské Besedy v Praze a zároveň věrní občané král. hlavn. města Prahy uznáváme za nezbytné a naléhavé, aby v král. Praze postavena byla důstojná česká representačná budova, srovnávající se s významem českého živlu v králov. Praze i s postavením celého národa.“

182

In document PRAHA NEPOSTAVENÁ. Architektonické sout (Stránka 164-182)