Naprosto originálním, významným a hodnotným dokumentem jsou tzv, scrap-booky. Jedná se o jakési knihy výstřižků, které Náprstek vytvářel pro uživatele své knihovny, aby vždy měli po ruce informace týkající se tématu, který jinak nebyl souborně zpracován. Témata samozřejmě vytvářel dle zájmů uživatelů. Později tyto „knihy“ nechával vázat do typických, černo-zeleně proužkovaných vazeb, aby je odlišil od ostatních dokumentů. Postupem času vzniklo na 320 scrap-booků, z toho dva nepolepené. Nepolepeno také bývá několik prvních stran, snad pro případné doplnění, či jiné použití, jako např.
vytvoření obsahu. Počet těchto stran se však různí, právě tak jako počet stran jednotlivých scrap-booků. Na vnitřních deskách nesou tyto ex libris Vojty Náprstka.88 Z hlediska našeho tématu jsou zajímavé především čtyři svazky, nadepsané „Amerika“.89 Naopak scrap-booky Vojta Náprstek v Americe neobsahují žádné tematicky příbuzné informace, dokonce ani o jeho cestě k Dakotským Indiánům, přestože by se jistě jednalo o cenný zdroj poznání.
Scrap-booky nadepsané Amerika 1. – 4. mají v celkovém seznam scrap-booků pořadová čísla 9. – 12. a obsahují následující příspěvky k dané tématice:
6.2.1.1 Amerika 1.
Scrap-book číslo 9 nese označení: Amerika 1. 26/8 1857 – 30/1 1878.
Jedná se o data vydání novin či časopisů, z nichž byl nalepen první a poslední článek daného scrap-booku. Také jednotlivé výstřižky jsou obvykle označeny datem a názvem zdrojového dokumentu, z nichž byly pořízeny. Na obálce je scrap-book opatřen štítkem s nápisem Americana. Na vnitřní straně desek je ručně psaná poznámka: „Kniha I. obsahuje do stránky 100 = 107 výstřižků.“
Z těchto jsou z hlediska tématu důležité následující články:
88 Náprstkovo ex libris je dílem Maxe Švabinského a teprve smrti svého muže dala jej vyrobit paní Pepička Náprstková.
89 Viz příloha č. 6: Scrap-booky.
Str. 93: pod hlavičkou Oregon, s ručně připsaným označením P / 1 850, se nachází článek: The Indian Tribes in Oregon – Their Character and Numbers – Slavery among them .
Str. 93: Interesting Inteligence from Hostils Indians. Letter fom Rev. T.
S.Williamson. [Correspondence of the St Paul, Min., Times] Pajutazze, August 4, 1857.
Str. 94: Indian Lodge making, s tužkou připsaným: 857 -- Lake Superior Journal.
Str. 94: An Indian breakfest. S připsaným letopočtem: 1857. Článek je vlastně vyprávěním o setkání se čtyřmi Indiány.
Str. 94: Indian Eloquence . Připsáno: 26/2 1853. Jedná se o článek sestavený ze segmentů řeči, jež byla již jednou zveřejněna a v níž se Indiáni od Rich Lake dovolávají svých práv.
Str. 98: pod titulkem: Sioux – Indianer, Rotunde. je zde nalepen atest ke slavnostnímu otevření rotundy.
Naprostá většina výstřižků v tomto scrap-booku je v anglickém jazyce.
6.2.1.2 Amerika 2.
Scrap-book č. 10 s názvem: Amerika 2. 5/4 1879 – 1/6 1898, obsahuje na 519 výstřižků, přesto jsou pouze dva věnovány Indiánům.
Na str. 103 je nalepen článek vystřižený z novin s poznámkou: Kurýr 12.
6. 98, nadepsaný Hynutí Indiánů. Jedná se o krátkou zprávu o stavu výsledků tzv.
bojů o rezervace (zmiňována je konkrétně kikapuhská), tedy vojenském zabíraní území, jež bylo Indiánům přiděleno vládou. Článek je založen na faktu, že v roce 1890 žilo v USA na 250 000 Indiánů, kdežto roku 1898 již jen 200 000. Také je zde konstatován fakt, že z 12 000 000 dolarů vynakládaných Unií Indiánům je jich většina rozkrádána státními úředníky a ostatními, kteří Indiány podvádějí.
Zajímavostí je vlepení tohoto varujícího článku vedle článku o Americkém ovocnářství.
Str. 117: Pocahontas, článek o založení první anglické osady Jamestownu, v roce 1607 a s ním spojená legenda o krásné Pocahontas, indiánské princezně, dceři Powhatanově. Výstřižek je označen „Česká Pol. 24. 12. 98.“
Pro studium severoamerických kultur však nejsou významné pouze dokumenty týkající se přímo Indiánů, ale též články související, jako např.
Politické zřízení Amerikánské, nacházející se právě v tomto scrap-booku.
6.2.1.3 Amerika 3.
Dalším svazkem je scrap-book č. 11, označený: Amerika 3. 2/6 1898 – 14/11 902. Na obálce je opět poznámka: „Kniha III. Obsahuje 539. výstřižků.“
Přestože jsou ve své většině věnovány americko – španělské válce,90 několik z nich se severoamerických kultur týká.
Str. 162: Z války španělsko – americké : obrázky z Filipín. Jedná se o rozsáhlý článek, obsahující i zprávy o původních obyvatelích Filipín. Je opatřen popiskem: „Kurýr“ 24. 7. 98
Str. 228: Článek: Domorodci ve zlatých polích aljašských, přinášející tehdy nové poznatky o aljašských Indiánech.
Str. 281: Předhistorický člověk v Americe , znamená zprávu o unikátním nálezu mumie v Kalifornii, vedoucí k novým poznatkům o kultuře v Americe dávno vymřelé. Je označen: Kurýr 5. 9. 1899.
Str. 327: Počet obyvatelstva v soustátí Severoamerickém - jež přinesl:
Učitel 10. 3. 90
Str. 384 – 387: Wild West. Daheim 8. 3. 902 Navzdory názvu se jedná o německy psaný článek profesora G. Franse, o geologické výpravě Skalistými horami, prériemi a Černými horami.91
Str. 403 - 404: Pueblo. Ačkoli se jedná o ručně psanou zprávu, jsou oba lístky do scrap-booku vlepeny. Informují o ojedinělé sbírce bůžků pueblanských kmenů z Nového Mexika.
Str. 414: Z Chicaga . „Mělnické L. 19. 9. 902 z angl. Karel V. Kurš“
Jedná se o překlad a reakci na článek uveřejněný ve Spojených Státech. Autor se pozastavuje nad schvalováním civilizačního útlaku v americkém článku a kritizuje ho.
90 I ty jsou k tématu relevantní, neboť tato válka samozřejmě ovlivnila život i vývoj mnohých domorodých kmenů, hlavně Seminolů, žijících na Floridě.
91 Černé hory jsou posvátným územím kmene Šajenů.
Str. 425: Typy národů amerických – poslední strana scrap-booku je věnována této ilustraci,92 bohužel bez textu a odkazu na zdrojový dokument.
Za články související s touto tematikou lze považovat též: Změny v pozemkově majetkových poměrech Spojených Států.
6.2.1.4 Amerika 4.
Posledním je scrap-book nazvaný Amerika 4. 4./12. 902-, obsahující převážně informace pro přistěhovalce, od plánování cest po podmínky v novém domově. Na deskách opět s informací „Kniha IV. obsahuje do stránky 82 = 94 výstřižků.“
6.2.2 Přednáška o Dakotech
Specifickým dokumentem uloženým v Knihovně Náprstkova muzea je také přednáška o Dakotech, kterou sepsal a přednesl sám Vojta Náprstek 27.
července 1857 v Milwaukee. Její přínos k tématu Severoamerických kultur v Knihovně Náprstkova muzea spočívá v několika skutečnostech. Nejen, že se jedná o dokument, sepsaný přímo zakladatelem této Knihovny, ale také nebyl po dlouhou dobu nikde jinde přístupný. Tato přednáška byla totiž uchovávána pouze v původním německém rukopisu, v rozsahu 34 sloupců na 17 stranách formátu A4 (vždy po dvou sloupcích na každé stránce). Přesto, že se jedná o výrazný počin, do češtiny byla přeložena teprve roku 1984 Janou Stiborovou.93 Tento překlad byl později publikován v knize O. Kašpara: Tam za mořem je Amerika.94 Přitom se Vojta Náprstek touto přednáškou připojil k prvním českým autorům, kteří se k této otázce vyjádřili, navíc na základě vlastního pozorování.
Zvláštním přínosem této přednášky je z odborného hlediska pozornost věnovaná ženám. Tato otázka totiž bývá v této literatuře často opomíjena.95 Takové opomenutí by však právě u Vojty Náprstka bylo přinejmenším překvapující. Nicméně, při pohledu na odbornost tohoto díla je třeba také konstatovat, že přestože Náprstek vycházel z vlastního pozorování a zřejmě také
92 Viz. příloha č. 7: Typy národů amerických.
93 STIBOROVÁ, Jana. Přínos Vojty Náprstka…, 1984 (dále citováno jako Stiborová).
94 KAŠPAR, Oldřich. Tam za mořem je Amerika. Pardubice : Kora, 1986. 235 s.
95 Stiborová, s. 55.
z informací získaných od přátel z rezervační zprávy, dopustil se několika věcných chyb.96 To je však pochopitelné, vzhledem k několika faktorům, které kvalitu tohoto díla musely ovlivnit. Prvním může být Náprstkova neznalost některých skutečností. Přesto, že měl na tomto poli značné znalosti, nebyly právě severoamerické kultury jeho prioritním zájmem, nemluvě o nižším stavu poznání, z něhož mohl své znalosti čerpat. Tím mohlo být ovlivněno i jeho nazírání na druhý, vnější problém. Indiáni a jejich zvyky v rezervacích poměrně rychle degenerovaly, díky výrazným a mnohdy násilným změnám jejich životního stylu.
Tyto degenerativní změny však nemohl Náprstek bez důkladné znalosti jejich běžného života pouhým pozorováním97odhalit.
Pokud si však čtenář uvědomí tyto faktory a vyvodí z nich důsledky tak, aby nepokládal veškeré informace za daná a všeobecná fakta, jak jsou interpretovány, ale za výpověď o indiánském životě v rezervacích, najde jistě cenný pramen.
96 Například Náprstkovo přesvědčení: „Krása jejich vadne většinou mezi 20 – 25 léty, protože se příliš mladé vdávají a musejí konat velmi těžké práce. Viděl jsem dakotská děvčata, která už ve 12 letech byla matkami. Každé děvče se musí vdát do 16 let.“ Ve skutečnosti se za ideální považoval věk 25 – 35 let. - Stiborová, s. 55.
97 Tato pozorování a rozmluvy s Indiány však rozhodně stačily k odhalení některých, mezi bělochy rozšířených, mýtů a pověr. Jako příklad uvádím následující ukázku: „Člověk často slyší: Děti Indiánů se rodí bílé a ztmavnou postupně; to ale není pravda. Novorozeňata jsou sice světlejší než dospělí, ale ne bílá, nýbrž trochu zakouřená; jen dlaně a chodidla jsou bílá a zůstávají tak také u dospělých.“