• Nebyly nalezeny žádné výsledky

1 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY FRANCOUZSKÉ EKONOMIKY. 8

1.2 Struktura francouzské ekonomiky

1.2.1 Zemědělství a rybolov

Podíl zemědělství na tvorbě HDP i na zaměstnanosti v rozvinutých tržních ekonomikách a stejně tak i ve Francii relativně klesá. V roce 2004 přispělo francouzské zemědělství ke tvorbě celkového HDP 3,9%24. I přesto si udržuje zemědělství ve Francii významné postavení. Země galského kohouta je největší producent a vývozce zemědělských výrobků v Evropské unii. Francii patřila téměř třetina zemědělské půdy25 z celého fondu bývalé EU15. Kromě značné rozlohy zemědělských ploch profituje Francie i z klimatu příznivého pro pěstování zemědělských plodin a pro chov zvířat.

Počet lidí zaměstnaných v zemědělství díky modernizaci a zavádění nových technologií pořád mírně klesá. V roce 2002 pracovalo ve francouzském

22 Economic forecast for France and the UK, www.britishembassy.gov.uk

23 La croissance française sur une pente „douce“, selon l´Insee, www.lemonde.fr

24 Économie de la France, fr.wikipedia.org

25 Economy of France, en.wikipedia.org

zemědělství přes 978 000 lidí, což představovalo pouze 4% pracovní síly, o tři roky později jich bylo 950 00026.

Francie neustále profituje ze Společné zemědělské politiky (SZP) Evropské unie, která byla zavedena už v roce 1962. Původně měla SZP zvýšit produktivitu, stabilizovat trh a zaručit určité příjmy původním šesti zemím Evropského hospodářského společenství, kdežto dnes se zdá SZP drahá a zastaralá. Přesto se Francie nechce svých výdobytků a výhod v této oblasti z pochopitelných důvodů vzdát. Francie je totiž hlavní uživatel SZP a ze společného rozpočtu odčerpá francouzské zemědělství nejvíce peněz. V roce 2004 to bylo 9,4 miliardy euro27, tedy asi jedna čtvrtina agrárních výdajů celé Evropské unie. Je jasné, že momentální nastavení francouzským zemědělcům náramně vyhovuje a jakýmkoli pokusům o reformy, které by znamenaly snížení subvencí, se brání. To bylo zřetelné například v říjnu 2005 na poradě Evropské komise v Ženevě, kde komisař Evropské unie pro obchod Peter Mandelson navrhl snížit pomoc evropským zemědělcům o 70%, zrušit subvence na vývoz zemědělských výrobků z Evropské unie a výrazně snížit cla na zemědělské produkty. Francie vystoupila proti a tento návrh na liberalizaci trhu zemědělských produktů zablokovala.

I přes odmítavé stanovisko Francie a jiných zemí profitujících ze zastaralého nastavení subvencí přijali v červnu 2003 ministři zemědělství členských států Evropské unie reformu SZP. Ta by měla zvýšit konkurenceschopnost evropských zemědělců. Reforma především změnila systém subvencí tak, že odstranila vazbu podpor na objem zemědělské produkce a zavedla jednotné platby na farmu. Zemědělci tak mají produkovat takové výrobky a v takovém množství, jaké požaduje trh. Přitom ale mají zaručenou jistou úroveň příjmů.28 V souvislosti s reformami SZP bude zajímavé sledovat průběh a výsledek revize rozpočtu Evropské unie, kterou Evropská rada naplánovala na příští rok.

Zemědělská půda zaujímá 59%29 celkové rozlohy Francie, to je nejvíc v celé Evropské unii. Přední místo zaujímá Francie i v přepočtu půdy na obyvatele.

26 Économie de la France, fr.wikipedia.org

27 Společná zemědělská politika a postoj Francie, www.euractiv.cz

28 Reformy společné zemědělské politiky, www.euractiv.cz

29 Francie – ekonomická charakteristika země, www.businessinfo.cz

V rostlinné výrobě převažuje pěstování pšenice, ječmene, kukuřice a cukrové řepy. Dále se pěstují brambory, slunečnice, chmel a tabák. Důležitá je produkce ovoce a zeleniny. Kraje Normandie a Bretaň jsou známé pro pěstování jablek a výrobu moštu cidre a pálenky calvados.

Po Itálii je Francie druhým největším pěstitelem vinné révy. Nejvíce jí produkuje jihozápad Francie, ale špičková vína se vyrábějí i v regionech Burgundsko a Champagne.30 I po roce 2000 je francouzské vinařství založeno převážně na rodinných podnicích. Jeho ohromný potenciál tak zůstává do jisté míry nevyužit, protože francouzští vinaři se do dneška často nenaučili své víno efektivně prodávat, neumí mu často udělat patřičnou reklamu a jen pasivně čekají, až si jejich víno přijde někdo koupit. Když se k tomu přičtou „ostré lokty“

konkurence vín z nového světa (Jižní Amerika, Kalifornie, Austrálie nebo JAR), je pochopitelné, že francouzská produkce klesá. V roce 2005 bylo ve Francii vyrobeno 53,2 milionů hektolitrů vína, což je o 10% méně než v roce 2004.31 I přes pokles produkce je Francie na své vinařství velmi hrdá a snaží se toto pro ni typické zemědělské odvětví chránit. Kromě podpory pro vinaře vláda pomáhá i tak, že je víno zařazeno mezi takzvané „zdravé potraviny“, které jsou osvobozeny od daně z přidané hodnoty. I to má napomoci tomu, aby víno bylo levnější a lépe se prodávalo. Podobné praktiky spolu se subvencemi pro zemědělce se nelíbí kritikům francouzského zemědělství, kteří tvrdí, že je těmito postupy a opatřeními porušována idea volného obchodu.

Pohled na změny v objemu produkce za rok 2005 ukazuje, že rostlinná výroba ve Francii mírně klesla, když se meziročně její objem snížil o 6,4%32. K této hodnotě přispěl fakt, že v roce 2004 byla ve Francii velmi dobrá úroda, naopak rok 2005 byl poměrně suchý a na sklizni se sucho negativně podepsalo. Ke snížení objemu rostlinné produkce přispěla zajisté i výše zmíněná reforma SZP, díky které už nebyly subvence vázané na objem produkce.

V živočišné produkci převládá chov skotu pro maso i mléko a významný je i chov prasat a drůbeže.

30 Francie, BATEMAN, G.; EGAN, V. Zeměpis světa. Praha: Columbus, 1999, s.256

31 Économie de la France, fr.wikipedia.org

32 ANNEQUIN, J.-M. L´agriculture en 2005 en Europe et en France, www.insee.fr, publication n°1085

Oproti rostlinné produkci, jejíž objem v roce 2005 klesl, celková živočišná výroba meziročně lehce o 1,1% stoupla. Zvýšila se produkce dobytka, konkrétně o 2,3%, naopak o 2,9% klesla produkce drůbeže, čehož příčinou byl strach z ptačí chřipky.33

S 11% objemu výlovu se řadí Francie v Evropě na 4. místo v rybolovu za Dánskem, Španělskem a Velkou Británii. Prvenství si udržuje jako nejdůležitější evropský producent ústřic.34 Francie stejně jako ostatní rybolovné země Evropské unie není díky kvótám na výlov ryb soběstačná a musí je dovážet a její obchodní bilance je v tomto odvětví pasivní.