ř íloha č . 1 Definice P

(1)

P ř íloha č . 1

Definice

(2)

Potaš - uhličitan draselný K2CO3, starším názvem potaš či salajka, je bílá silně hydroskopická sůl kyseliny uhličité. Vodné roztoky jsou silně alkalické. Používá se převážně při výrobě skla, v textilním a papírenském průmyslu.

Duté sklo - sklo, které bylo vyráběno foukanou metodou pomocí sklářské píšťaly [3].

Vrstvené bezpečnostní sklo (laminated safety glass) - vrstvené sklo, u něhož v případě rozbití mezivrstva slouží k zadržení skleněných úlomků, omezuje velikost otvoru, zajišťuje zbytkovou odolnost a snižuje riziko řezného nebo bodného poranění [11].

Tepelně tvrzené borosilikátové bezpečnostní sklo (thermally toughened borosilicate safety glass) - sklo, u kterého bylo řízeným procesem ohřevu a ochlazení vyvoláno permanentní povrchové tlakové napětí s cílem značně zvýšit odolnost proti mechanickému a tepelnému namáhání a získat předepsané vlastnosti rozpadu [34].

Prohřívané tepelně tvrzené sodnovápenatokřemičité bezpečnostní sklo (heat soaked thermally toughened soda lime silicate safety glass) - sklo, u kterého bylo řízeným procesem ohřevu a ochlazení vyvoláno permanentní povrchové tlakové napětí s cílem značně zvýšit odolnost proti mechanickému a tepelnému namáhání a získat předepsané vlastnosti rozpadu a u kterého je známa úroveň zbytkového rizika spontánního lomu vlivem přítomnosti inkluzí kritického sulfidu nikelnatého (NiS) [35].

Ochranné sklo - dle normy není určeno

(3)

P ř íloha č . 2

Technické listy sklo Connex

(4)

(5)

(6)

(7)

(8)

P ř íloha č . 3

Poruchy skla na zastávkách MHD v Ostrav ě

(9)

P Ř ÍLOHA 3/1 Plošné poškození

Poruchy vzniklé plošným zatížením jsou nejčastěji v místě uchycení skla k ocelové konstrukci. Tyto praskliny se dále rozšiřují po celé ploše skleněné výplně.

(10)

P Ř ÍLOHA 3/2 Odst ř elující kameny

Na obrázcích je vidět porušení skla odstřelujícími kameny, které jsou většinou spojeny s poruchami skla v místě uchycení skla k ocelové konstrukci.

(11)

(12)

P Ř ÍLOHA 3/3 Konstruk č ní vady v míst ě uchycení

Koncové pole ocelového zábradlí je osazeno špatnou úchytkou, která fixuje skleněnou výplň zábradlí k ocelové konstrukci. Mezi ocelovou úchytkou a skleněnou výplní není dána vložka (např. pryžová, guma), která by dělila přímý dotyk mezi sklem a ocelí.

Středová úchytka na okrajovém poli

Okrajová úchytka na okrajovém poli

(13)

Středová úchytka na středovém poli

Na obrázcích je vidět nevhodně umístěna pralinka (pryžová vložka), která neplní dělící funkci mezi sklem a ocelovou konstrukcí.

Nevhodně umístěna pralinka (pryžová vložka)

Ocelové úchytky jsou sice chráněny dvěma vrstvami ochranného nátěru, ale na obrázcích je vidět značná koroze na úchytech používaných dva roky. Takto vzniklá koroze může porušit povrch skleněné výplně. Proto by měl být pro úchytky zvolen jiný materiál.

(14)

Korozi narušena ocelová úchytka po 2 letech používání

Korozi narušena ocelová úchytka

(15)

P ř íloha č . 4

Protokol t ř íbodové ohybové zkoušky vybraných vzork ů

(16)

P Ř ÍLOHA 4/1 - Protokol t ř íbodové ohybové zkoušky vybraného vzorku - dvouvrstvé sklo tlouš ť ky 6,4 mm

Označení vzorku: 3

Datum měření: 24.8.2011 Teplota vzduchu: 21°C Vlhkost vzduchu: 38%

Měřil: Eva Rykalová

---

Rozm ě ry vzorku

Průměrná tloušťka [mm] 6,115 Výška průřezu [mm] 600 Délka vzorku [mm] 1000

Ozn. místa měření Tloušťka [mm]

1. bod 6,12

2. bod 6,11

3. bod 6,11

4. bod 6,12

Hodnoty t ř íbodové ohybové zkoušky

Lomová síla [kN] 0,53 Průhyb vzorku [mm] 19,41

Poznámky: tloušťka vzorků byla měřena ve 4 bodech vždy uprostřed každé hrany, vzdálenost od okraje 10 mm, lomová síla je zatížení, při kterém praskla první vrstva skla

……..………..………...

Charakter porušení: čisté lomy, jednoduché praskliny ve tvaru vějíře, jednotlivé praskliny nejsou příliš zhuštěny a mají v koncových místech vějíře mezi sebou větší vzdálenosti, porušení skla na okraji vzorku (v místě úchytu) - šupinový lom (viz. příloha 5/1)

(17)

(18)

P Ř ÍLOHA 4/2 - Protokol t ř íbodové ohybové zkoušky vybraného vzorku - dvouvrstvé sklo tlouš ť ky 8,4 mm

---

Rozm ě ry vzorku

Průměrná tloušťka [mm] 8.015 Výška průřezu [mm] 600 Délka vzorku [mm] 1000

1. bod 8,02

2. bod 7,99

3. bod 8,03

4. bod 8,02

Hodnoty t ř íbodové ohybové zkoušky

………...

Charakter porušení: čisté lomy

Tyto lomy nevytvářejí pouze jednoduché vějíře, nýbrž seskupení vějířů, které jsou vzájemně propojeny a tudíž vytvářejí jeden celek. Porušení skla je na okraji vzorku.

(19)

(20)

P Ř ÍLOHA 4/3 - Protokol t ř íbodové ohybové zkoušky vybraného vzorku - dvouvrstvé sklo tlouš ť ky 10,4 mm

---

Rozm ě ry vzorku

1. bod 10,1

2. bod 10,08

3. bod 10,7

4. bod 10,1

Hodnoty t ř íbodové ohybové zkoušky

………...

Charakter porušení: velké množství šupinového lomu, čistý lom je jen výjmečně. Šupinové lomy vytvářejí obdélníkový útvar, jehož dvě protilehlé strany, rovnoběžné se směrem zatěžování vzorku, tvoří větvový lom. Dvě zbývající protilehlé strany, tj. kolmé na směr zatěžování vzorku, vytvářejí lom šupinový. Obdélníkový útvar je vyplněn prasklinami, které tvoří dvě varianty výplně. Porušení skla na okraji vzorku.

(21)

(22)

P Ř ÍLOHA 4/4 - Protokol t ř íbodové ohybové zkoušky vybraného vzorku - t ř ívrstvé sklo typu 3.3.3.2

---

Rozm ě ry vzorku

1. bod 9,51

2. bod 9,49

3. bod 9,48

4. bod 9,51

Hodnoty t ř íbodové ohybové zkoušky

………...

Charakter porušení: čisté lomy vytvářejí jednoduché praskliny ve tvaru vějíře, který je vyplněn menším množstvím prasklin. V místě uchycení skla k ocelové konstrukci nedochází k porušení.

(23)

(24)

P Ř ÍLOHA 4/5 - Protokol t ř íbodové ohybové zkoušky vybraného vzorku - t ř ívrstvé sklo typu 4.4.4.2

Datum měření: 23.5.2013 Teplota vzduchu: 20,5°C Vlhkost vzduchu: 39%

---

Rozm ě ry vzorku

1. bod 12,41

2. bod 12,44

3. bod 12,42

4. bod 12,42

Hodnoty t ř íbodové ohybové zkoušky

………...

Charakter porušení: čisté lomy vytvářejí jednoduché vějíře, místa dotyku mezi jednotlivými vějíři jsou propojeny šupinovými lomy, v místě uchycení skla k ocelové konstrukci nedochází k porušení.

(25)

(26)

P ř íloha č . 5

Typické lomy skla u t ř íbodových ohybových zkoušek

(27)

P Ř ÍLOHA 5/1 - Sklo tlouš ť ky 6,4 mm

Charakteristické znaky porušení pro skla tloušťky 6,4 mm jsou čisté lomy. Ty vytvářejí jednoduché praskliny ve tvaru vějíře. Jednotlivé praskliny nejsou příliš zhuštěny a mají v koncových místech vějíře mezi sebou větší vzdálenosti. V ojedinělých případech dochází k porušení skla na okraji vzorku (v místě úchytu). Tyto praskliny mají tvar šupin, proto je nazýváme šupinový lom.

Vzorek č .1

(28)

Vzorek č .2

Vzorek č .3

(29)

Vzorek č .3

(30)

P Ř ÍLOHA 5/2 - Sklo tlouš ť ky 8,4 mm

Typické znaky porušení pro skla tloušťky 8,4 mm jsou také čisté lomy, jako v předchozím případě. Tyto lomy nevytvářejí pouze jednoduché vějíře, nýbrž seskupení vějířů, které jsou vzájemně propojeny a tudíž vytvářejí jeden celek, který bychom mohli zjednodušeně popsat, jako „vějíř ve vějíři“. Vzájemné propoje mezi jednotlivými vějíři nebo hlavními diagonálami jsou viditelně zřetelnější prasliny, které jsou šupinového lomu.

Tyto diagonály šupinových lomů vytvářejí šachovnicové útvary a každý z nich je vyplněn jedním vějířem. U těchnto skel dochází k častému porušení skla na okraji vzorku (v místě úchytu). Tyto praskliny mají tvar šupin, proto je nazýváme šupinový lom.

Vzorek č .2

(31)

Vzorek č .5

(32)

P Ř ÍLOHA 5/3 - Sklo tlouš ť ky 10,4 mm

Skla tloušťky 10,4 mm se výrazně liší od předchozích případů. Zatím co v předchozích případech prasklin byly převážně čisté lomy, nyní se čisté lomy objevují jen výjímečně. U těchto skel výrazně převažují šupinové lomy. Tyto vytvářejí obdélníkový útvar, jehož dvě protilehlé strany, rovnoběžné se směrem zatěžování vzorku, tvoří větvový lom. Dvě zbývající protilehlé strany, tj. kolmé na směr zatěžování vzorku, vytvářejí lom šupinový. Obdélníkový útvar je vyplněn prasklinami, které tvoří dvě varianty výplně.

Jedním případem je vyplnění obdelníku hlavními uhlopříčnými prasklinami. Tyto praskliny tvoří větvový lom. Každé dva protilehlé trojúhelníky, vzniklé rozdělením uhlopříček jsou vyplněny stejnými prasklinami, a to buď prasklinami rovnoběžnými se směrem zatěžování vzorku nebo prasklinami vějířovitými.

Druhým případem je vyplnění obdélníku velkým množstvím trojúhelníkových a obdélníkových vějířů, které mají mezi sebou nepravidelný tvar. Vějíře jsou šupinového lomu.

Jsou vzájemně zhuštěny a hrany obrazců vytvářejí zřetelné linie větvového lomu. V místech průniků vzájemných obrazců vznikají šupiny.

U těchto skel dochází k častému porušení v místě úchytu. Tyto praskliny mají tvar šupin, proto je nazýváme šupinový lom.

Vzorek č .2

(33)

Vzorek č .3

(34)

Vzorek č .4

Vzorek č .5

(35)

P Ř ÍLOHA 5/4 - Sklo typu 3.3.3.2

Sklo typu 3.3.3.2 má stejné charakteristiky porušení, jako sklo dvouvrstvé tloušťky 6,4 mm. Charakteristickými znaky jsou čisté lomy. Ty vytvářejí jednoduché praskliny ve tvaru vějíře, který je oproti dvuvrstvému sklu tlouštky 6,4 mm vyplněn menším množstvím prasklin. Jednotlivé praskliny nejsou příliš zhuštěny a mají v koncových místech vějíře mezi sebou větší vzdálenost. V místě uchycení skla k ocelové konstrukci nedochází k porušení, jak je tomu u skla tloušťky 6,4 mm.

Vzorek č .1

(36)

Vzorek č .2

(37)

Vzorek č .5

(38)

Vzorek č .6

(39)

Vzorek č .7

(40)

P Ř ÍLOHA 5/5 - Sklo typu 4.4.4.2

Typické znaky porušení pro skla typu 4.4.4.2 jsou také čisté lomy, jako v předchozím případě. Tyto lomy vytvářejí jednoduché vějíře. Místa dotyku mezi jednotlivými vějíři jsou propojeny šupinovými lomy. V místě uchycení skla k ocelové konstrukci nedochází k porušení.

Vzorek č .1

(41)

Vzorek č .3

(42)

Vzorek č .7

Vzorek č .8

(43)

Vzorek č .10

(44)

P ř íloha č . 6

Provizorní fotokomora

(45)

Fotografování skleněných konstrukcí je problematické. Na fotografických snímcích jsou patrné odlesky a mnohdy i obraz fotoaparátu. Toto je také případ fotografovaných skleněných vzorků, ve kterých je nutno zdokumentovat praskliny, které bez použití fotografické komory nelze dostatečně zaznamenat. Pro tyto fotografické účely byla vytvořena provizorní fotokomora. Její půdorysné rozměry 600 x 1000 mm a výška 1200 mm byly přizpůsobeny velikosti fotografovaným skleněným vzorkům. Jednu vnitřní stranu tvořilo průsvitné plexisklo, zbývající strany a dno byly vytvořeny sádrokartonem. Ve stropě z dřevěných desek byl vytvořen kruhový otvor průměru objektivu fotoaparátu. Fotokomora byla osvětlena reflektorem skrz průsvitnou stěnu plexiskla. Objektiv fotoaparátu byl vložen do otvoru stropu a následně byl vzorek vyfocen.

(46)

(47)

(48)

P ř íloha č . 7

Protokol smykové zkoušky vybraného vzorku

(49)

---

Schéma vzorku

Rozm ě ry vzorku

Celková tloušťka [mm] 21 Výška průřezu [mm] 165 Délka vzorku [mm] 150

Hodnoty smykové zkoušky

Smyková síla [kN] 24,33

Poznámky: hrany slepeného vzorku byly rovnoběžné

……..………..………...

Charakter porušení: k porušení došlo standartně, nedošlo k drcení vzorku……….…

………...

(50)

(51)

Průběh smykových zkoušek