Z Á P A D O Č E S K Á U N I V E R Z I T A V P L Z N I F a k u l t a f i l o z o f i c k á
Katedra sociologie
PROTOKOL O HODNOCENÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE (Posudek oponenta)
Práci předložil(a) student(ka): Pavel Vejskal
Název práce: Debata kolem knihy Street Corner Society v Journal of Contemporary Ethnography a její implikace pro metodologii a epistemologii výzkumu
Oponoval (u externích oponentů uveďte též adresu a funkci ve firmě): PhDr. Tomáš Kobes, Ph.D.
1. CÍL PRÁCE (uveďte, do jaké míry byl naplněn):
2. OBSAHOVÉ ZPRACOVÁNÍ (náročnost, tvůrčí přístup, proporcionalita teoretické a vlastní práce, vhodnost příloh apod.):
3. FORMÁLNÍ ÚPRAVA (jazykový projev, správnost citace a odkazů na literaturu, grafická úprava, přehlednost členění kapitol, kvalita tabulek, grafů a příloh apod.):
4. STRUČNÝ KOMENTÁŘ HODNOTITELE (celkový dojem z bakalářské práce, silné a slabé stránky, originalita myšlenek apod.):
5. OTÁZKY A PŘIPOMÍNKY DOPORUČENÉ K BLIŽŠÍMU VYSVĚTLENÍ PŘI OBHAJOBĚ (jedna až tři):
6. NAVRHOVANÁ ZNÁMKA
(výborně, velmi dobře, dobře, nedoporučuji k obhajobě):
Pavel Vejskal zvolil pro svoji diplomovou práci téma postihující metodologii a epistemologii sociálních věd.
Zaměřením tato práce odpovídá současnému trendu v sociálních vědách, které autor konkretizuje hned v samotném úvodu práce. Prostřednictvím kritické diskurzivní analýzy se snaží diskutovat hned tři zásadní témata soudobého vědeckého poznání – vztah popisu a reality, vztah výzkumníka a informátora, a legitimizační strategie badatele (srov. s. 3). Jakkoliv takto vystavěná diplomová práce pracuje s velmi zajímavým tématem a má nespornou ambici zprostředkovat jednu z podstatných diskuzí pro sociálně-vědní výzkum, vyznačuje se celou řadou základních nedostatků, které kvalitu textu výrazným způsobem snižují.
Předně není příliš zřejmé, jak tyto tři tématické oblasti mezi sebou souvisí. Zřejmě ano, ale konkrétní zdůvodnění v textu chybí. Toto pro mne však nepředstavuje zas tak velké pochybení. Daleko větší problém je s návazností kapitol. To je zřejmé již v části označovaný jako Teoretický kontext. Proč se diskutuje pozitivizmus, post- pozitivizmus a relativizmus? Jaký mají vztah k danému tématu a jaký je vztah mezi nimi? To z textu není zřejmé. Podobně mi není dost dobře jasná provázanost mezi dalšími subkapitolami v textu. Dovolím si tvrdit, že kvalita textu by se výrazným způsobem zkvalitnila po důkladné redakci, kdy by byla zdůvodněna tématická návaznost jednotlivých kapitol, obměněno jejich pořadí etc.
Vedle toho se práce vyznačuje dalšími dvěma zásadními slabinami. První se týká metodologie. V práci není zdůvodněné, proč je preferovaná kritická diskurzivní analýza. Na zamýšlený záměr práce lze dost dobře aplikovat například i obsahovou analýzu. V tomto směru mi chybí hlubší promýšlení Cliffordova úvodu z Writing Culture. Pavel Vejskal sice upozorňuje, že Clifford v souvislosti s etnografií použil termín diskurz, ale tuto rovinu pro potřeby práce prakticky nijak nerozvíjí. Samotná kritická diskurzivní analýza je špatně vymezena. Dominantně se pracuje jen se sekundární literaturou, především s odkazy na Zábrodská 2009.
Primární literatura z oblasti KDA je citována minimálně. Nejsou specifikovány konceptuální pojmy, není přiblíženo, jak diskurz souvisí s etnografií a v cíli vymezenými tématy.
Druhá slabina se týká provedené analýzy. Předně je špatně rozvržena. Na jedné straně odpovídá Faircloughově analytickému postupu spočívajícímu v rozlišování tří základních analytických úrovní – deskripce, interpretace ( i když tato rovina v práci chybí), explanace. Ty však nejsou žádným způsobem specifikovány, co se na těchto úrovní analyzuje apod. Stejně tak autor prakticky v celé analýze dělá chybné analytické kroky spočívající v nedostatečném dokládání autorových tvrzení na podkladně analyzovaných textů. Jeden příklad za všechny se s.
40. „V obou textech hraje významnou roli gender výzkumníka. Boelen často používá obraty jako „cítím, že“ „mám pocit“ „jako žena“. Je to spojeno s emocemi s ženskostí, která je „základním kamenem“
Italské rodiny a díky „kryptomatriarchátu“ i celé sociální struktury. Whyte naopak několikrát používá slovo
„logické“, a to hned v několika souvislostech. Jednak to souvisí s metodou sběru, ale hlavně s interpretací.
Interpretace dat je objektivní, pokud je „logická“. Boelen slovo logické v textu nepoužije ani jednou. Vždy hovoří v rovině emoční „měla jsem pocit, že je v srdcích Cornevillských hořkost“ apod.“ Ve výsledku jsou to jen
neopodstatněná tvrzení. V práci neexistuje žádné přehledné shrnutí, v němž by svá shrnutí systematicky provazoval se záměrem práce a premisami v teoretické části práce. Konkrétně není mi jasné, jaký je v analyzované debatě vztah mezi popisem a realitou, mezi výzkumníkem a informátorem a jaké legitimizační strategie jednotliví badatele využili.
Podle mne se tak cíl práce nepodařilo naplnit a práci doporučuji přepracovat. Při přepracování by se měl Pavel Vejskal soustředit na redakci textu, v níž by systematicky provazoval jednotlivé kapitoly tak, aby text vytvářel souvislý logický celek. Při přiblížení KDA by měl pracovat s primárními zdroji a měl by se soustředit především na vymezení konceptuální pojmů KDA a systematicky je provazovat s vymezenými tématy v cíli práce. Tomu by měla odpovídat i analýza. Podle mne se nutně nemusí držet analytických rovin – deskripce, interpretace a explanace, spíše by se měl soustředit na tématické části formulované v záměru práce a zřetelně na podkladě textů, se kterými pracuje, ukázat jak se konstituuje realita v rámci etnografického psaní, jakým způsobem je konstruován vztah mezi výzkumníkem a informátorem a jaké volí legitimizační strategie účastníci debaty pro svá tvrzení.
Doplňující otázky:
1. Jedna z mých výtek směřovala k podle mne zmatečnému popisu post-poitivizmu, relativizmu, postmodernizmu a Cliffordovými partial truths. Může vysvětlit, jaký je mezi nimi vztah?
2. Ve své práci upozorňujete v návaznosti na Cliffordův úvod z Writting Culture, že etnografie je diskurz.
Toto tvrzení však nijakým způsobem nerozvíjíte. Mohl by jste vysvětlit, co to znamená, když Clifford tvrdí, že etnografie je diskurz.
3. V analytické části máte subkapitoly deskripce a explanace. Z textu není dost zřejmé, co na těchto úrovních sledujete. Můžete vysvětlit, jaký je mezi nimi rozdíl a co je v nich vlastně analyzováno.
Datum:
Podpis:
21. 5. 2013
