POSUDEK VEDOUCÍHO DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno a příjmení studenta Bc. Andrea Ivančinová, DiS.
Název práce Autoregulace prosociálního chování u dětí staršího školního věku Vedoucí práce Mgr. Karla Hrbáčková, Ph.D.
Obor Sociální pedagogika
Forma studia kombinovaná
Kritéria hodnocení práce Stupeň hodnocení
dle stupnice ECTS Formální stránka práce
Přehlednost a členění práce E
Úroveň jazykového zpracování (odborná úroveň textu, gramatická
a stylistická správnost) F
Dodržení formálních náležitostí (dodržení citační normy, úprava práce) E Teoretická východiska práce
Formulace cílů práce C
Analýza a syntéza problému E
Práce s odbornou literaturou (využití relevantních zdrojů, odbornost
a aktuálnost zdrojů) E
Empirická část práce
Formulace výzkumného cíle (náročnost, srozumitelnost, aktuálnost) C Metodika zpracování (druh výzkumu, výzkumný soubor, použité metody
a techniky zpracování) C
Analýza dat a interpretace dat F
Splnění výzkumných cílů a formulace závěrů práce E
Celková kvalita a přínos práce
Kvalita, náročnost a originalita řešení zvoleného tématu E
Odborný přínos práce a možnost jejího praktického využití E
Spolupráce s vedoucím práce C
Odůvodnění hodnocení práce (silné a slabé stránky práce):
Práce je věnována velmi specifickému tématu autoregulace prosociálního chování u dětí staršího školního věku. Toto téma je poměrně náročné a vyžaduje odborné kvality při zpracování práce, jak po stránce teoretické, tak po stránce metodologické. Přestože lze ocenit záměr studentky a určitou snahu o uchopení tématu, v práci se vyskytují zásadní nedostatky, které v některých ohledech neodpovídají nárokům kladeným na tento typ prací.
Především se jedná o kvalitu zpracování práce a její odbornou úroveň. Teoretická část, přestože má logickou strukturu (osnovu), je zpracována spíše povrchně (informace nejdou do hloubky a pojednávají spíše o významu pojmů než o souvislostech), v textu jsou uvedeny některé formulace, které jsou nevhodné (např.
„Samotné díle této autorky se mi bohužel nepodařilo získat pro studium..“ nebo „Vzhledem k rozsahu jsem se však rozhodla zařadit kapitolu samostatně“, apod.). Obsah jednotlivých kapitol a podkapitol se zaměřuje na vysvětlení pojmů, ale nevztahuje se k tématu práce (např. v kapitole věnované vlivu prostředí na prosociální chování se hovoří o rodině, o výchově dětí, výchovných stylech bez vztahu k prosociálnímu chování). Řada informací je vytržená z kontextu, viz např. podkapitola věnovaná autoregulaci myšlení se zabývá stručným výkladem negativních myšlenek (starostí). Teoretická část práce by měla být zaměřena na srovnání různých teorií autoregulace, případně rozpracovanější teorii autodeterminace.
Empirická část práce má jasnou a ucelenou koncepci, pracuje s řadou relevantních otázek a hypotéz (přestože není jasná formulace H2), vychází z relevantního výzkumného nástroje a pracuje s poměrně rozsáhlým výzkumným souborem (272 žáků). Zpracované výsledky (přestože jsou zpracovány ve statistickém programu) nejsou vhodně interpretovány. U první výzkumné otázky je výsledkem tvrzení, že z tabulky není na první pohled zřejmý rozdíl mezi jednotlivými typy regulace (z uvedených grafů to ani není možné). Výsledky postrádají jakýkoliv komentář k výsledným hodnotám, tzn. popisy průměrných hodnot u vybraného typu regulace. Druhá výzkumná otázka se zaměřuje na zjištění, jaký typ testu je vhodné k verifikaci hypotézy použít (což bývá standardně zařazeno do metodologické části práce v souvislosti s ověřením předpokladů pro použití testu), stejně tak postup provedení daného testu (včetně vzorců) bývá
standardně součástí metodologické části nikoliv výsledků výzkumu. Podstatnější ale je, že dochází k mylnému vyvození závěrů (u všech hypotéz). Např. nelze konstatovat, že autoregulace prosociálního chování je závislá na pohlaví žáka, když jsou tyto rozdíly patrné pouze u identifikované regulace. U třetí výzkumné otázky nejsou uvedeny hodnoty signifikance a u čtvrté výzkumné otázky se nabízí otázka vhodnosti použití vybraného testu pro ověření dané hypotézy. Není zřejmé, proč je zvolena hraniční hodnota 3 bodů (do 3 a nad 3), když se v předchozí části pracuje s průměrnými hodnotami. Zároveň u čtvrté a páté výzkumné otázky není jasné, proč je vyhodnocena pouze identifikovaná regulace (když je výzkumná otázka formulována jako míra autoregulace prosociálního chování). Všechny závěry jsou velmi stručné a postrádají jakoukoliv interpretaci. V textu nejsou popsány tabulky, grafy nejsou opatřeny četnostmi, proto postrádají jakoukoliv vypovídací hodnotu.
Studentka v této práci příliš neprokázala, že dokáže pracovat s výsledky výzkumu a interpretovat je.
Práci hodnotím stupněm E z toho důvodu, že má promyšlenou koncepci. Přestože nelze závěry práce považovat za relevantní, její metodologická část je akceptovatelná.
Doporučuji práci postoupit k obhajobě a hodnotit na základě rozhodnutí komise.
Otázky k obhajobě:
1. Vyjádřete se k nedostatkům práce.
2. Doložte novou interpretaci výsledků výzkumu.
3. V teoretické části práci uvádíte, že děti mladší 15ti let nejsou schopny regulovat své chování, ve vašem výzkumu však pracujete s výběrovým souborem žáků mladších (6. – 9. tříd), vysvětlete.
Celkové hodnocení* E
Datum: 27. 4. 2016 Podpis: Hrbáčková Karla, v. r.
** Výsledná známka není aritmetickým průměrem jednotlivých kritérií hodnocení práce.
