Etika ve finančním sektoru

Bankovní institut vysoká škola Praha

Katedra Finančnictví a ekonomických disciplín

Etika ve finančním sektoru

Diplomová práce

Autor: Barbora Tesaříková

Finance

Vedoucí práce: doc. Ing. Eduard Mazák, CSc.

Praha Duben 2013

PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu.

Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Mlékojedech 28.2.2013 Bc. Barbora Tesaříková

PODĚKOVÁNÍ

Za odbornou pomoc při zpracování předkládané práce chci na tomto místě poděkovat vedoucímu práce doc. Ing. Eduardu Mazákovi, CSc.

ANOTACE

Diplomová práce se věnuje etice v bankovním sektoru a převáţná část je věnována bankovním etickým kodexům. V první části je nastíněn obecný pojem etika. Druhá část je věnována samotné bankovní etice a pojmu etický kodex. Třetí kapitola se zabývá nejzávaţnějšími prohřešky proti bankovní etice. Čtvrtou částí začíná praktická část práce, ve které jsou rozebrány a detailně popsány etické kodexy dvou finančních institucí. Následuje průzkum veřejnosti, ve kterém respondenti odpovídali na otázky z oblasti bankovní etiky, jejich odpovědi byly vyhodnoceny formou grafů a okomentovány. Poslední částí práce je rozhovor s odborníkem na etiku. V úplném závěru je práce shrnuta a doplněna o vlastní poznatky a doporučení.

KLÍČOVÁ SLOVA: etika, morálka, bankovní etika, etický kodex, praní špinavých peněz, korupce, bankovní tajemství

ANNOTATION

This thesis deals with ethics in the banking sector and most of them dedicated to banking codes of ethics. The first part outlines the general concept of ethics. The second part is dedicated to the concept of banking ethics and code of ethics. The third chapter deals with the most serious violations of banking ethics. The fourth part begins the practical part, which are analyzed and described in detail the ethical codes of the two financial institutions. The following is a public survey in which respondents answered questions from the banking ethics, their responses were evaluated by means of graphs and comments. The last part is an interview with an expert on ethics. At the end, the work is summarized and supplemented by the findings and recommendations.

KEY WORDS: ethics, morality, banking ethics, banking code, money laundering, corruption, banking secrecy

5

OBSAH

ÚVOD ... 7

METODOLOGIE ... 9

1. ETIKA ... 10

2. BANKOVNÍ ETIKA ... 12

2.1 Etický kodex ... 12

2.2 Obecné etické zásady ... 13

2.3 Etický kodex České bankovní asociace ... 14

2.3.1 Rozbor Etického kodexu české bankovní asociace ... 18

3. PROHŘEŠKY PROTI BANKOVNÍ ETICE ... 21

3.1 Praní špinavých peněz ... 21

3.1.1 Opatření proti praní špinavých peněz v ČR ... 23

3.1.2 Příklad praní špinavých peněz ... 23

3.2 Korupce ... 24

3.2.1 Hodnocení míry korupce... 26

3.2.2 Příklad korupce ... 26

3.3 Bankovní tajemství ... 27

3.3.1 Příklady porušení bankovního tajemství ... 28

4. ETICKÉ KODEXY VYBRANÝCH FINANČNÍCH INSTITUCÍ... 29

4.1 Rozbor Etického kodexu ČSOB ... 29

4.1.1 Ukázky Etického kodexu ČSOB ... 33

6

4.1.2 Etický kodex ČSOB platný do roku 2008 ... 34

4.2 Rozbor Etického kodexu Raiffeisen Bank ... 36

4.2.1 Ukázky Etického kodexu Raiffesen Bank ... 40

4.3 Porovnání Etického kodexu ČSOB a Raiffeisen Bank ... 41

5. PRŮZKUM VEŘEJNOSTI ... 43

5.1 Dotazník na téma Etika ve finančním sektoru ... 43

6. ROZHOVOR S ODBORNÍKEM NA ETIKU ... 61

6.1 Interview ... 62

ZÁVĚR ... 66

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ... 68

MONOGRAFIE ... 68

INTERNETOVÉ ZDROJE ... 68

SEZNAM OBRÁZKŮ A GRAFŮ ... 70

7

ÚVOD

Hlavním úkolem mé diplomové práce je detailně porovnat dva libovolně vybrané etické kodexy bank. Porovnání bude probíhat nejen mezi vybranými institucemi, ale jednotlivé kodexy budou srovnávány i s Etickým kodexem České bankovní asociace, který v práci uvádím jako vzorový. Dalším důleţitým bodem bude rozhovor s odborníkem na danou problematiku a také krátký průzkum veřejnosti o tom, jak společnost etiku ve finančním sektoru vnímá.

Předtím, neţ se začnu věnovat etice ve finančnictví, zmíním se jen krátce o tom, co etika je, jak daleko sahají její kořeny a co všechno si můţe člověk pod tímto pojmem představit.

Ve druhé části své práce se zaměřím na etiku ve finančním sektoru, konkrétně v sektoru bankovním. Vymezím obecné zásady, vysvětlím pojem etický kodex a detailně rozeberu Etický kodex České bankovní asociace.

Ve třetí kapitole se budu zabývat největšími prohřešky vůči etice ve finančním sektoru. Zmíním korupci, praní špinavých peněz či nedodrţování bankovního tajemství.

Čtvrtá část bude věnována vybraným etickým kodexům dvou finančních institucí, jejich detailním popisům a porovnání s nimi samotnými a také s Etickým kodexem České bankovní asociace. Pro tuto příleţitost jsem zvolila etický kodex Československé obchodní banky a kodex Raiffeisen Bank.

V poslední kapitole této diplomové práce bude uveden krátký dotazník, který je zaměřen na to, jak veřejnost etiku ve finančním sektoru vnímá, jestli má nějaké zkušenosti s porušováním etiky nebo jestli toto téma povaţuje za bezvýznamné a není pro ni při výběru banky rozhodující.

Součástí této závěrečné kapitoly bude rozhovor s odborníkem na etiku, zaměstnancem Československé obchodní banky.

Téma své diplomové práce, etika ve finančním sektoru, jsem si vybrala hlavně proto, ţe je mi velmi blízké. Kaţdý den, díky svému zaměstnání v bankovnictví, se dostávám do kontaktu s lidmi, s klienty a kolegy a vím, ţe bez dodrţování základních etických pravidel

8

nemůţe bankéř vykonávat svou práci správně. Bohuţel z vlastní zkušenosti také vím, ţe někteří zaměstnanci bank neznají ani obecné etické zásady, coţ teprve etické kodexy svých vlastních bank, a proto bych toto téma ráda vyzdvihla a „osvěţila“ bych jej ráda sobě a i lidem ve svém okolí.

V tomto smyslu jsem zformulovala některá doporučení, která se etiky a etických kodexů v bankovnictví týkají.

9

METODOLOGIE

Tématem této práce je etika ve finančním sektoru, konkrétně v bankovnictví. Při vyhledávání informací mi byla nejcennějším zdrojem publikace Globalizace, etika, ekonomika od Iva Rolného a Lubora Laciny. Stěţejními materiály pro mne samozřejmě byly také etické kodexy vybraných institucí, Etický kodex ČSOB a Etický kodex Raiffesen Bank a hlavně Etický kodex České bankovní asociace. Důleţitým zdrojem pro mě byl dále portál www.vyplnto.cz, kde jsem uveřejnila svůj dotazník, prostřednictvím kterého jsem získala potřebné informace i o tom, jak etiku v bankovním sektoru vnímá veřejnost.

První třetina této diplomové práce je z převáţné většiny částí teoretickou. Dále navazuje kapitola, která je analýzou Etického kodexu České bankovní asociace. Následuje komparace Etického kodexu ČSOB a Etického kodexu Raiffeisen Bank. Kodexy jsou porovnávány nejen mezi sebou, ale je zde i srovnání s hlavními body kodexu České bankovní asociace. Závěrem této části je i doporučení pro vylepšení stávajících kodexů výše uvedených institucí.

Další samostatnou kapitolou je průzkum veřejnosti na téma etika v bankovním sektoru. Pro průzkum byl pouţit krátký dotazník, který byl zveřejněn na jiţ zmíněných webových stránkách. K jednotlivým otázkám, respektive k odpovědím, je vţdy připojen graf a komentář.

Důleţitou částí práce bylo také interview s odborníkem na etiku. Na otázky z této oblasti odpovídal pan Ing. Petr Elis. V některých případech byly jeho odpovědi v rozporu s průzkumem veřejnosti, coţ bylo například způsobeno lepší znalostí této problematiky a i odlišným způsobem ţivota. Odpovědi na otázky nebyly ţádným způsobem mnou upravené, byly přepsány doslovně.

V závěru práce je celkové shrnutí, respektive syntéza jednotlivých částí. Je zde uveden názor na danou problematiku, který je výrazně ovlivněn výsledem průzkumu.

10

1. ETIKA

Předtím, neţ se začnu zabývat etikou v souvislosti s finančním sektorem, bych se chtěla pozastavit nad tím, co je etika obecně a jak ji lidé vnímají.

Etika je především teoretická disciplína filozofie, která má své kořeny jiţ v dávné antice a ve starověké Číně. Vychází ze slova Ethós, které v překladu můţeme vysvětlit jako charakter, morálka nebo mravnost.

Etika se zaměřuje na morálku a dodrţování jejích pravidel prostřednictvím zavedených nástrojů. Určuje, jak se mají lidé správně chovat například v situacích, které jsou nestandardní, jak rozlišit dobro od zla, jak se zachovat, aby člověk dokázal zvýšit svou důvěryhodnost apod. Výsledným efektem je především kvalita, jednotnost postupů v jednání s ostatními lidmi a minimalizace konfliktů.

V literatuře se můţeme setkat s mnoha odlišnými názory na vztah etiky a morálky.

Někteří autoři tvrdí, ţe etika je výhradně věda a morálka je společenský jev. Jiní zase přicházejí s názorem, ţe etika a morálka jsou synonyma. Já sama se spíše přikláním k té první definici.

Etika ve společnosti působí především jako významný regulátor mezilidských vztahů.

Její zásady a normy pokrývají mnohem větší část lidského ţivota neţ soubory právních norem, které se dají vynutit zákonnou mocí.

V knize Podnikatelská etika od Evy Hanulákové je formulováno tzv. zlaté pravidlo, které souvisí s posouzením správného konání. Toto kritérium poznaly mnohé evropské a asijské kultury uţ v minulosti. V historii se zlaté pravidlo objevuje ve dvou formulacích a to v pozitivní a negativní.

1 Zpracováno dle: Hanuláková, Eva. Podnikatelská etika : Prístup, perspektiva, výzva. 1. vydání. Bratislava : EURONION spol. s.r.o., 1997.

114 s. ISBN 80-85568-79-9

Zpracováno dle: Mazák, Eduard a Soldát Václav. Etika a etiketa podnikání v pojišťovnictví, bankovnictví a finančních sluţbách. 1. Vydání . Praha : Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2010. 75 s. ISBN 978-80-7265-187-0

11

Obr. 1 Zlaté pravidlo

Zdroj: Podnikatelská etika, Eva Hanuláková, EURONION, spol. s.r.o.1997, str.12

Toto pravidlo nedefinuje závazný obsah konání, je pouze ověřením jeho správnosti.

Zlaté pravidlo hovoří o třech stupních, které pomáhají ohodnotit závaţnost morálních prohřešků. První stupeň dovoluje potrestat škodlivé chování jakýmkoliv způsobem. Druhý stupeň umoţňuje na provedený čin odpovědět stejným způsobem. S touto praktikou se můţeme setkat jiţ v Chammurapiho zákoníku – oko za oko, zub za zub. Tento stupeň je v současné době nahrazen stupněm třetím, který zastává mnohem tolerantnější přístup.

FORMULACE ZLATÉHO PRAVIDLA

POZITIV

„Všechno, co chceš, aby jiní dělali tobě, dělej i ty jim“

NEGATIV

„Co nechceš, aby jiní dělali tobě, nedělej ani ty jim“

12

2. BANKOVNÍ ETIKA

2.1 Etický kodex

V dnešní moderní společnosti nás nemůţe překvapit, ţe finanční instituce a etika k sobě mají velice blízko. Aby se společnost v celém světě, nejen v tom finančním, měla podle čeho řídit, máme k dispozici tzv. etické kodexy. Tyto kodexy jsou dokumenty, které upravují pravidla práce a chování, ať se jedná o chování mezi lidmi na pracovišti nebo o chování k zákazníkům v jednotlivých profesích a organizacích. Závazky v nich uvedené jsou z části zákonné, tj. jsou obsaţeny v platných zákonech, ale obsahují i závazky nad rámec zákona, které jsou povinností pouze vůči svému vlastnímu svědomí a vůči morálce bankovní profese.

Etické kodexy se v naší společnosti vyskytují jiţ stovky let. Za první verzi etického kodexu je povaţovaná tzv. Hippokratova přísaha. Je kodexem lékařů a prostřednictvím ní se zavazují pomáhat nezištně nemocným, dodrţovat mlčenlivost ohledně lékařského tajemství atd. Rysy etického kodexu můţeme nalézt i v náboţenství jako je například Desatero boţích přikázání. V průběhu lidské historie bylo sepsáno nemalé mnoţství různých etických kodexů, tehdy se pouţívalo spíše označení mravní kodex. Mezi ty známější se řadí kodexy mnišských řádů nebo například kodexy ţivota mistrů a studentů středověkých univerzit. Také cechovní řády obsahovaly některá pravidla etického charakteru, například o ochraně kvality produktů nebo o vzájemných povinnostech tovaryšů a mistrů. Co se týče naší nedávné minulosti, stojí za zmínku neúspěšný pokus o sepsání kodexu budovatele komunismu. V současnosti se vyskytují skoro ve všech odvětvích společenského ţivota.

Při tvorbě etických kodexů v dnešní době jsou uplatňovány dle literatury dva modely.

První model se nazývá modelem skandinávským, kde je kodex tvořen pomocí všech členů pracovního týmu. Druhý model je americký a zde jsou kodexy vytvářeny výhradně předními manaţery společnosti. Model skandinávský je moţné pouţít v organizacích či firmách s menším počtem zaměstnanců. Model americký je uplatňován v institucích větších rozměrů, jako jsou například banky, pojišťovny apod.

2 Zpracováno dle: Mazák, Eduard a Soldát Václav. Etika a etiketa podnikání v pojišťovnictví, bankovnictví a finančních sluţbách. 1. Vydání . Praha : Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2010. 75 s. ISBN 978-80-7265-187-0

Zpracováno dle: Bláha Jiří, Dytrt Zdeněk. Manaţerská etika. 1.vydání. Praha : Management Press, 2003. 156 s. ISBN 80-7261-084-8

13

Ať uţ se na tvorbě kodexu podílí kdokoliv, vţdy je vyţadována profesionalita.

Dokument musí být sestaven srozumitelně, výstiţně a neméně důleţité je i samotné grafické zpracování a způsob jeho prezentování.

Etické kodexy jsou děleny do dvou základních skupin. Na kodexy oborové a firemní.

Zástupcem oborového etického kodexu je například Etický kodex České bankovní asociace.

Pod pojmem firemní kodex si můţeme představit jiţ konkrétní kodexy jednotlivých bank jako je například Etický kodex ČSOB, o kterém se v této práci zmiňuji.

2.2 Obecné etické zásady

Finance jsou pro většinu lidí dosti citlivé téma, a proto by se všechny bankovní instituce měly bez kompromisů řídit Etickým kodexem České bankovní asociace. Z tohoto kodexu se můţeme dozvědět například to, jak se banky mají chovat ke svým klientům, zaměstnancům a v neposlední řadě také to, jak se mají chovat banky samy mezi sebou.

Konkurenční boj na finančním trhu je velice silný a kaţdé „klopýtnutí“ ze strany banky nebo jejích zaměstnanců můţe mít negativní následky. Proto by mělo být pro kaţdou banku nejdůleţitější snaţit se dobře svého klienta poznat, vyjít mu vstříc, co nejobezřetněji nakládat s citlivými údaji a to vše v souladu s tímto kodexem. Zaměstnavatelé by měli dbát na čestnost, svědomitost a slušnost svých zaměstnanců.

Většina bank v České republice má svůj vlastní etický kodex, který vychází ze zásad a doporučení kodexu České bankovní asociace. Tyto konkrétní kodexy jsou od sebe odlišné, hlavní myšlenka však zůstává stejná.

Chování mezi bankami a klienty upravuje také tzv. Standard ČBA č. 19. Zaměřuje se jak na práva klientů ve vztahu k bankám, tak i opačně na práva bank ve vztahu ke klientům a pak také na řešení vzájemných sporů. Na první pohled se můţe zdát, ţe je to pouze jinak nazvaný etický kodex, ale není tomu tak.

Tento standart byl sestaven proto, aby členské banky České bankovní asociace měly k dispozici alespoň nějaké minimum standardů, podle kterých se budou řídit. Pro všechny

3 Zpracováno dle: Česká bankovní asociace [online]. 2013 [cit. 2013-02-09]. https://www.czech-ba.cz/. Dostupné z WWW:

https://www.czech-ba.cz/projekty/ochrana-spotrebitele/kodex-chovani-mezi-bankami-a-klienty

14

banky, které se k tomuto standardu přihlásí, je bez výjimky závazný. Pravidla, která jsou ve standardu uvedená, mohou být i přísnější, benevolentnější nikoliv. Etické kodexy konkrétních bank jsou dobrovolnou záleţitostí.

V úvodu standardu jsou uvedené zákony, které jsou banky povinny dodrţovat v kaţdém případě.

2.3 Etický kodex České bankovní asociace

„I. Obecné zásady chování bank

1. Banka při výkonu své činnosti na finančním trhu nad rámec svých zákonných povinností dodržuje etická pravidla upravující postupy a chování vůči klientům uvedená v kodexech, ke kterým se přihlásila.

2. Banka zachovává důvěrnost informací souvisejících se smluvním vztahem ke klientovi a dodržuje povinnost mlčenlivosti. To zahrnuje též zásadu nezveřejňování či nesdělování třetí straně údajů o účtech svých klientů, jejich názvů, jmen, adres. Výjimkou z této zásady jsou případy, kdy banka je povinna údaje poskytnout na základě zákona, či v zájmu ochrany a bezpečnosti bankovních transakcí a případy, kdy poskytnutí údajů se děje na žádost nebo se souhlasem klienta. Osobní údaje o klientovi banka zpracovává v souladu se zákonem na ochranu osobních údajů.

3. Banka obezřetně přistupuje k peněžním vkladům, u kterých nelze bezpečně zjistit jejich původ, resp. jejichž původ je podezřelý. Postupuje tak, aby čelila snahám o zakrytí nekalého původu peněz. Obezřetně přistupuje ke klientům, kteří vybírají své vklady v nepřiměřeně krátkém časovém odstupu od jejich uložení, zvláště jde-li o opakovaný jev a naznačují-li další okolnosti, že se může jednat o snahu zakrývat původ peněz.

4. Při sdružování prostředků v zájmu klienta (např. v utváření konsorcií) přidržuje se banka stejných pravidel a podmínek jako ostatní účastníci a neprosazuje neoprávněné výhody vůči ostatním účastníkům.

4 Česká bankovní asociace [online]. 2013 [cit. 2013-02-09]. https://www.czech-ba.cz/. Dostupné z WWW: https://www.czech- ba.cz/projekty/ochrana-spotrebitele/eticky-kodex-financniho-trhu

15

5. Při propagaci svých služeb a reklamní činnosti banka uvádí pravdivé informace, bez prvků klamavé reklamy, nezamlčuje důležité skutečnosti a nenabízí výhody, které nemůže zaručit. Dodržuje principy serióznosti reklamy, což platí i pro srovnávání vlastní služby se službami konkurence.

II. Vztah pracovníka k bance, v níž je zaměstnán

1. Pracovník banky vykonává svá oprávnění a plní své povinnosti, plynoucí z jeho postavení nebo funkce v bance, čestně a svědomitě, v dobré víře, s řádnou péčí a v nejlepším zájmu banky.

2. Pracovník banky dbá o prohlubování a zvyšování své odborné a jazykové kvalifikace. Své kvalifikace a schopností a pracovního potenciálu plně využívá v zájmu banky.

3. Pracovník banky se vyvaruje všech činností, které vytvářejí konflikt jeho zájmů se zájmy banky. To především znamená, že se zříká činnosti v obchodních společnostech, jejichž činnost je nebo může být v rozporu se zájmy banky. Samostatně nepodniká s informacemi a výhodami, které získá v bance, v níž je zaměstnán. Nevyužívá bez písemného souhlasu zaměstnavatele materiálního a informačního vybavení banky, v níž je zaměstnán, v soukromém zájmu a k soukromé činnosti (např. softwarového vybavení). Pouze se souhlasem příslušného vedoucího pracovníka banky může pracovník banky přijmout funkci v jiném podnikatelském subjektu vč. členství v jeho statutárních orgánech a dozorčích radách, i když činnost tohoto subjektu není v rozporu se zájmy banky.

4. Pracovník banky zachovává přísnou mlčenlivost o záležitostech banky, v níž je zaměstnán, a o záležitostech klientů, o nichž se dozví při výkonu své činnosti v bance.

5. Ve veřejném vystupování (to znamená např. pro publikační činnosti, při poskytování údajů sdělovacím prostředkům a podobně) bude pracovník vždy dbát zájmů banky a její obchodní politiky. Informace o vnitřních záležitostech banky, o jejích záměrech a strategii bude poskytovat pouze po schválení vedením banky, event. po schválení tiskovým tajemníkem, příp. jeho prostřednictvím. Pracovník banky se vyvaruje vyjadřování na veřejnosti a ve sdělovacích prostředcích, v nichž by byly obsaženy informace o poměrech klientů banky, o nichž se dozví v rámci obchodního vztahu banky ke klientovi, a hodnocení klientů banky.

16

6. Pracovník banky nesmí svého postavení v bance využít k přijímání nebo vyžadování finančních či věcných výhod od kohokoliv, především od obchodních partnerů banky a od konkurentů banky. Rovněž nesmí svého postavení v bance využít k nabízení obdobných výhod.

7. Pracovník banky spravuje rovněž své osobní a rodinné záležitosti tak, aby nepoškodil pověst banky, v níž je zaměstnán, či nezavdal podnět k nedůvěře.

III. Vztahy banky a jejích zaměstnanců ke klientele

1. Banka přistupuje ke všem klientům nestranně a neuplatňuje neodůvodněné zvýhodnění. Při poskytování služeb nenadřazuje zájem svůj nad zájem klienta a nesnaží se zneužít svého postavení a vnutit klientovi nerovné nebo nespravedlivé podmínky smluvního vztahu. Pracovník banky uplatňuje zdvořilý, korektní a nestranný přístup ke všem klientům.

Obchodní jednání musí být vedena slušně, nestranně a podle kritérií obchodního zájmu, bez jakékoliv předpojatosti či zvýhodňování, plynoucího z osobních motivů pracovníka banky.

2. Banka poskytuje klientům služby kvalifikovaně, profesionálně, čestně a svědomitě, s řádnou péčí, s přihlédnutím k individuálním podmínkám a požadavkům klientů.

3. Banka posuzuje vhodnost služby pro určitého klienta na základě skutečností zjištěných při jednání o smluvním vztahu a nenabízí službu budoucímu klientu, u kterého je zřejmé nebo vysoce pravděpodobné, že by nemohl dostát svým smluvním závazkům. I při uplatňování zásady „poznej svého klienta“ banka postupuje tak, aby nepřiměřeně nenarušovala jeho právo na soukromí a neporušila právo na ochranu osobnosti.

4. Banka poskytuje klientům ohledně svých služeb a podmínek, za kterých jsou nabízeny, nezkreslené, pravdivé a jasné informace, srozumitelné pro průměrného klienta, na kterého je daný produkt zaměřen.

5. Banka poskytuje klientům dostatečné informace a vysvětlení týkající se budoucího nebo existujícího smluvního vztahu ke klientovi, včetně nabízené služby. Tyto informace poskytuje klientovi před uzavřením smlouvy v časovém předstihu přiměřeném pro prostudování smlouvy a v průběhu trvání smlouvy klienta informuje o připravovaných změnách podmínek v časovém předstihu stanoveném ve smlouvě.

17

6. Banka seznamuje klienta s možností podat podnět nebo stížnost na její činnost a s postupem uplatňovaným v bance pro řešení stížnosti, včetně možnosti dalšího postupu v případě jejího nevyřízení nebo nespokojenosti klienta se způsobem vyřízení stížnosti.

IV. Vztahy bank navzájem

1. Banka dodržuje dobré mravy, pravidla hospodářské soutěže, obchodní zvyklosti a pravidla slušného a poctivého obchodního styku. Banky mezi sebou soutěží nabídkou kvalitních služeb a nepodbízejí se klientům poskytováním neodůvodněných výhod. Banka se vyvaruje nepravdivých, pomlouvačných a opovržlivých výroků o službách konkurence.

Obchodní soutěž, akvizice, publicita a reklama bank budou vedeny tak, aby nenarušily důvěryhodnost a nepoškodily prestiž komerčních bank jako celku.

2. Banka se zdrží všeho, co by mohlo vést k narušování požadavků tohoto etického kodexu v části obecné či v částech týkajících se pracovníků.

3. V personálních záležitostech budou banky postupovat obezřetně tak, aby vzájemně nepoškozovaly své možnosti vyžadovat od pracovníků dodržování etických zásad tohoto kodexu nebo vyvozovat důsledky z jejich nedodržení. Především v případech, kdy přecházejí pracovníci z jedné banky do druhé, bude banka při přijímání takového pracovníka postupovat s přihlédnutím k okolnosti, zda u svého předchozího zaměstnavatele neporušil hrubě etické zásady tohoto kodexu.

4. Dodržování tohoto etického kodexu bude sledováno Etickým výborem prezídia České bankovní asociace a z toho plynoucí závěry či rozpory budou Etickým výborem prezídia České bankovní asociace řešeny ve smyslu příslušných částí Stanov. Stejně tak bude Českou bankovní asociací v přiměřených intervalech posuzována eventuální aktualizace či zpřesnění tohoto kodexu.“

18

2.3.1 Rozbor Etického kodexu české bankovní asociace⁵ Obr. 2 Logo České bankovní asociace

Zdroj: http://www.firmy.cz/detail/161788-ceska-bankovni-asociace-praha-nove-mesto.html Etický kodex České bankovní asociace je rozdělen do čtyř stručných a výstiţných částí.

První část s názvem Obecné zásady chování bank je věnována hlavně dodrţování bankovního tajemství a tomu, jak mají banky předcházet podezřelým transakcím. Je zde i zmíněno, ţe banky by se v médiích měly prezentovat tak, aby nepoškozovaly svého konkurenta a podávaly veřejnosti vţdy pravdivé informace. Tento bod je dost často porušován a banky se tímto neetickým způsobem snaţí získat konkurenční výhodu. Podle mého názoru jim toto chování ve finále spíše uškodí. Kdo by chtěl být klientem banky, která se snaţí vybudovat své „renomé“ na reklamě, kde vyzdvihuje pouze negativa banky konkurenční? Po rozhovorech s ostatními lidmi jsem došla k závěru, ţe s tímto názorem se ztotoţňuje valná část společnosti, ve které se pohybuji.

Typickým příkladem tohoto porušení etického kodexu je reklama jedné nejmenované internetové banky, která ve svém krátkém spotu upozorňuje na „strašlivé“ jednání a sluţby ostatních komerčních bank a snaţí se nás přesvědčit, ţe jen ona se ke svým klientům chová slušně a nesnaţí se na nich vydělat. Kaţdé její krátké vystoupení v médiích zakončuje heslem, ţe i svou banku můţete mít rádi.

Druhá část Vztah pracovníka k bance, v níţ je zaměstnán, se zaměřila na to, jak se zaměstnanec banky má chovat, aby co nejlépe plnil své povinnosti vůči zaměstnavateli.

5 Zpracováno dle: Česká bankovní asociace [online]. 2013 [cit. 2013-02-09]. https://www.czech-ba.cz/. Dostupné z WWW:

https://www.czech-ba.cz/projekty/ochrana-spotrebitele/eticky-kodex-financniho-trhu

19

Pracovník by měl co nejlépe vyuţívat a prohlubovat své vědomosti a znalosti ve prospěch banky. Na pracovišti by se měl chovat dle pravidel slušného chování, tzn. nepřivlastňovat si bez souhlasu ţádný majetek banky. V rozporu s kodexem je i to, kdyţ je pracovník zaměstnán u více jak jedné společnosti. V tomto případě je zde velké riziko, ţe dotyčný bude vyuţívat informace z jedné instituce ve prospěch té druhé apod. I ve svém soukromém ţivotě by měl dbát na dobré jméno banky, ve které je zaměstnán, a musí se chovat tak, aby díky svému nevhodnému chování nevzbudil ve společnosti nedůvěru vůči svému zaměstnavateli.

S porušováním tohoto posledního bodu se v praxi také můţeme často setkat.

Nejvhodnější příleţitostí jsou restaurační zařízení a s nimi spojená uvolněná atmosféra nebo například sociální sítě. Mám na mysli situace, kdy zaměstnanec banky, například na malém městě nevybíravě hovoří na veřejnosti o svém zaměstnavateli a vůbec si nepřipouští, jaké to můţe mít následky. Nebo například uvedení svého zaměstnavatele na sociální síti, kdy na svém profilu můţe mít zveřejněné nevhodné, například politické názory, a zároveň má zveřejněný název společnosti, ve které pracuje. Tyto zdánlivě banální maličkosti mohou mít velký vliv na to, jak společnost bude banku, ve které je dotyčný zaměstnán, vnímat.

Třetí část, která nese název Vztahy pracovníka banky ke klientele, je částí nejkratší, ale podle mého názoru nejdůleţitější. Zásady, které jsou zde uvedeny, mohou na první pohled vyvolávat pousmání, protoţe pro slušného a vzdělaného člověka jsou to naprosto běţné věci.

Z praxe ale vím, ţe ani takové věci jako zdvořilost, poskytování pravdivých informací klientům nebo důvěra mezi bankéřem a klientem nejsou samozřejmostí. Myslím si, ţe banky by na tuto část kodexu měly klást největší důraz, protoţe pouze při dodrţování zásad, které jsou ve třetí části uvedeny, mohou mezi konkurencí v dnešním finančním světě uspět. Lidé se bojí své peníze svěřit do rukou cizích lidí a neochota, nezdvořilost a „otrávené“ obličeje zaměstnanců banky na důvěře nepřidají.

Poslední část Vztahy bank navzájem popisuje, jak by banky měly na veřejnosti vystupovat, aby nepoškodily jméno komerčních bank jako celku, a ţe je nezbytné, aby dodrţovaly etický kodex ve všech jeho částech. Pokud tomu tak nebude, bankovní asociace bude nucena z toho vyvodit důsledky.

Nejvíce mě zaujala část, kde se píše, ţe v rozporu s etickým kodexem je situace, kdy se banky snaţí veřejnosti podbízet nepřiměřeně vysokými úroky například na spořicích účtech nebo příliš nízkými úroky z úvěrů. Dnes a denně slýcháme v médiích, jakým způsobem se

20

banky snaţí nalákat nové klienty a jeden z nejčastějších způsobů je právě přehnaný úrok z vkladů. V reklamě banka láká klienta, aby se svými úsporami přešel právě k ní, protoţe pouze ona má nejvyšší úrok na trhu u spořicího účtu. Bohuţel po zaloţení tohoto produktu klient zjistí, ţe tento „výhodný“ úrok bude uţívat pouze první tři měsíce a v následujících měsících mu bude úrok sníţen na takovou sazbu, která se s průměrem na současném trhu nedá vůbec srovnávat.

21

3. PROHŘEŠKY PROTI BANKOVNÍ ETICE

3.1 Praní špinavých peněz

Co si představit pod pojmem špinavé peníze? Nejde o nic jiného neţ o částky, které jsou získávány z nelegálních zdrojů a trestnou činností. Můţeme sem zařadit výnosy z nelegálního hazardu, obchodu s drogami, pašování zboţí, prostituce a obchodu s bílým masem, z obchodu se zbraněmi nebo také z loupeţí. Největší procento v dnešní době ale zaujímá obchod s drogami. Aby mohly být zisky z těchto činností pouţitelné v běţném světě, musí proběhnout jejich zlegalizování. A právě v této fázi dochází k tzv. praní špinavých peněz. Cílem tohoto procesu je prohnání peněz z trestné činnosti co největším počtem transakcí, aby bylo moţné je vykázat jako legální.

Praní špinavých peněz má svá pravidla, kterých se podvodníci musí drţet, aby dokázali naplnit hlavní cíl, a to je utajit původ a skutečného vlastníka peněz. Je nutné měnit co nejvíce podobu finančních prostředků a stopy, které tyto úkony za sebou zanechávají, musejí být dokonale zahlazeny. Nad tokem finančních prostředků je vedena důsledná kontrola, pokud někdo této situace zneuţije, odhalí tuto činnost a peníze odcizí, je pro podvodníka prakticky nemoţné peníze získat zpět.

Tento nelegální proces má své specifické fáze. Jsou jimi namáčení, rozvrstvení a ţdímání.

Namáčení je fáze, ve které se pachatel snaţí rozloţit získané finanční prostředky do bankovního systému. Ty pak mají podobu bankovních účtů, poštovních peněţních poukázek, cestovních šeků apod.

Ve fázi rozvrstvení se podvodník snaţí oddělit výnosy od nelegálního zdroje. Přesune peníze na co největší mnoţství účtů pouze „papírových“ firem, které zaloţil jen za tímto účelem.

Třetí fáze ţdímání jiţ umoţní vrátit vyprané finanční prostředky zpět do oběhu v legální podobě.

6 Zpracováno dle: Rolný, Ivo a Lacina Lubor. Globalizace, etika, ekonomika. 3.rozšířené vydání. Ostrava – Přívoz : KEY Publishing s.r.o., 2008. 281 s. ISBN 978-80-87071-62-5

22

Při dnešní moţnosti elektronického bankovnictví se těmto podvodníkům otevírají další a další moţnosti. Byl zaznamenán i případ praní špinavých peněz, kdy se podařilo „vyprat“

peníze přes elektronické bankovnictví během sedmi minut. Samotné vyšetřování této události trvalo více jak jeden rok.

Většina lidí má proces praní špinavých peněz spojený se zločinci a gangstery jako byl například Al Capone, ale v současné době se k této metodě uchylují i podniky, které se například chtějí vyhnout daním.

Al Capone skutečně ve 30. letech nechal zřídit síť prádelen, prostřednictvím kterých se pokoušel, a úspěšně, legalizovat své zisky z prostituce, provozování hracích automatů a z prodeje alkoholu. Uţ na první pohled to nebyly obyčejné prádelny. Přes týden byly většinou zavřené, jen výjimečně je navštěvovali muţi s menšími či většími balíčky neznámého obsahu.

Avšak vyprané prádlo si odtamtud nikdy nikdo neodnášel. V těchto balíčcích byly samozřejmě bankovky, které pak byly vydávané za zisk z prádelen a ze kterého byly městu následně řádně odváděny daně.

Obr. 3 Al Capone

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Al_Capone

23

3.1.1 Opatření proti praní špinavých peněz v ČR⁷

V roce 1996 vznikl v České republice Finanční analytický útvar, který se zabývá pouze problematikou praní špinavých peněz. Byl zaloţen v rámci Ministerstva financí České republiky. Mezi jeho činnosti můţeme zařadit analýzy oznámení o podezřelých obchodech a nemalou roli zde hraje také činnost kontrolní.

Například od roku 1996 aţ do roku 1999 zaevidoval 1 997 hlášení o nezvyklých finančních transakcích ve finančním sektoru, avšak pouze v 38 případech bylo podáno trestní oznámení. Práci měli vyšetřovatelé ztíţenou hlavně díky stávajícím právním nařízením, největším problém bylo tzv. zmrazení kont, která byla podezřelá. Pachatelé se této skutečnosti snaţili všemoţně zabránit a ve většině případů se jim to i povedlo. V roce 2003 byla přijata novela zákona, která se týká praní špinavých peněz. Ta měla dát vzniknout mnohem účinnějším zákonným podmínkám v boji s tímto druhem zločinu. Značně rozšířila spektrum subjektů, které musejí respektovat oznamovací povinnost. Mezi tyto subjekty patří například banky, spořitelní a úvěrová druţstva, investiční společnosti, penzijní fondy a pojišťovny, ale nově tuto oznamovací povinnost musejí respektovat i vybrané profese jako jsou například advokáti, soudní exekutoři nebo notáři.

3.1.2 Příklad praní špinavých peněz⁸

Kdyţ jsem přemýšlela, jaký příklad praní špinavých peněz uvedu ve své práci, náhodou jsem narazila na případ z nedávné minulosti, který mě na první pohled zaujal. Jedná se o kauzu, ve kterém jako „pračka špinavých peněz“ vystupuje banka s celosvětovou působností.

V roce 2012 se největší evropská banka HSBC přiznala k tomu, ţe prala špinavé peníze. Zatím se stala jedinou bankou na světě, která něco takového zveřejnila. V rozhovoru s médii uvedla, ţe přijímá zodpovědnost za pochyby z minulosti a ţe toho, co se stalo, lituje.

7 Zpracováno dle: Rolný, Ivo a Lacina Lubor. Globalizace, etika, ekonomika. 3.rozšířené vydání. Ostrava – Přívoz : KEY Publishing s.r.o., 2008. 281 s. ISBN 978-80-87071-62-5

8 Zpracováno dle: Idnes.cz [online]. 1999 [cit. 2013-01-27]. Ekonomika. Dostupné z WWW: http://ekonomika.idnes.cz/hsbc-se-priznala-k- prani-spinavych-penez-fdu-/eko-zahranicni.aspx?c=A121211_082317_eko-zahranicni_fih

Zpracováno dle: HSBC [online]. 2012 [cit. 2013-01-27]. O nás. Dostupné z WWW: http://www.hsbc.cz/1/2/cze/cs/business/about-us/hsbc- group

24

Tento případ byl vyšetřován několik let americkými vyšetřovateli, kteří se snaţili zaměřit hlavně na převody miliard dolarů do států, jako je například Írán anebo do částí světa podléhajících mezinárodnímu embargu. Zjistilo se, ţe přes banku HSBC své špinavé peníze praly mexické drogové kartely a další různé zločinecké organizace.

Za tento nezodpovědný přístup při kontrole nad finančními toky, která má velkou váhu v boji s nelegálními transakcemi, se banka omluvila v létě 2012. Podstoupila i další opatření, aby očistila své jméno. Uzavřela tisíce účtů svých klientů, které byly zaloţené na pobočce této banky na Kajmanských ostrovech.

Bance HSBC bylo prokázáno, ţe nedbala na doporučení regulatorních orgánů.

Manaţeři této společnosti tvrdili, ţe o tomto problému se špatnou kontrolou vůbec nevěděli.

Například muţ, který vedl tuto banku v Mexiku, řekl, ţe o nedostatcích věděl a snaţil se je odstranit, ale nebylo to v jeho pravomoci.

3.2 Korupce

„Korupci je možno charakterizovat jako zneužití postavení, které je spojeno s porušením principu nestrannosti při rozhodování. Je motivováno snahou po materiálním zisku nebo získání jiných výhod. Korupce je projevem chyby v rozhodovacím a řídícím procesu. V širším smyslu je účast v korupčním vztahu etickým a mravním selháním jednotlivců. Schopnost instituce korupci potlačovat a bránit se jí je indikátorem kvality vnitřní kultury celého institucionálního systému jako takového a z ní vyplývajících norem chování v příslušných institucích. Výskyt korupce může ohrozit životaschopnost demokratických institucí a tržních ekonomik a zároveň bezpečnost státu, a to jak z hlediska vnitřní, tak i vnější bezpečnosti.“¹⁰

Korupce neboli úplatkářství můţe být chápána v dvojím smyslu. Setkáváme se s korupcí přímou a nepřímou. Přímá se vyskytuje v aktivní a pasivní podobě. Uplácející provozuje aktivní podobu korupce a uplácený tu pasivní. Ovšem trestní právo se vztahuje na

9Zpracováno dle: Rolný, Ivo a Lacina Lubor. Globalizace, etika, ekonomika. 3.rozšířené vydání. Ostrava – Přívoz : KEY Publishing s.r.o., 2008. 281 s. ISBN 978-80-87071-62-5

Zpracováno dle: Novinky.cz [online]. 2013 [cit. 2013-01-27]. Ekonomika. Dostupné z WWW: http://www.novinky.cz/ekonomika/298437- korupce-se-stava-soucasti-zivotniho-stylu.html

10 Policie ČR [online]. 2010 [cit. 2013-02-25]. STOP korupci. Dostupné z WWW: http://www.policie.cz/clanek/stop-korupci.aspx

25

oba dva aktéry. O podobě nepřímé korupce mluvíme tehdy, vyskytuje-li se v případu nějaký prostředník.

Mezi nejpříhodnější podmínky pro rozvoj korupce patří například totalitní reţimy nebo absolutní nezájem veřejnosti o politickou situaci. Další příčinou mohou být i nízké platy úředníků, kteří se úplatky snaţí zvýšit své mzdy. Dále korupci podporují mezery v zákonech a slabé právo nebo neprůhlednost při financování veřejných a soukromých projektů.

Důsledkem korupce můţe být nárůst zločinecké činnosti, oslabení ekonomiky a hospodářských výsledků, které můţe vést aţ k zabránění podnikatelské činnosti. Korupce můţe způsobit i nárůst nezaměstnanosti a chudoby, zvýšení daní a následné daňové úniky.

Při vysoké míře výskytu korupce vznikne celkově nedůvěra v politiku a ekonomiku dané země.

Největší problémy s korupcí se vyskytují ve státní správě, ve zdravotnictví, mezi policisty nebo ve školství. Tyto problémy jsou zapříčiněné zdlouhavým vyřizováním různých ţádostí, jejichţ zpracování trvá nepřiměřeně dlouho a většinou je neprůhledné a téměř nekontrolovatelné. Například v roce 2000 bylo spácháno policisty 803 trestných činů. Jednalo se hlavně o nahrané dopravní nehody.

Korupce je v současné době velice aktuální téma, není výjimkou narazit na články, publikace či webové stránky, které se touto problematikou zaobírají. Například deník Právo v dubnu 2013 otiskl na titulní stranu článek, který se nazývá „Korupce jako ţivotní styl“.

Tento krátký článek reprodukuje studii Martina Cejpa z Masarykovy české sociologické společnosti. Studie ukazuje, ţe z převáţné většiny se Češi úplatkům příliš nebrání, pouze 39 procent oslovených odpovědělo, ţe by úplatek nikdy nedalo. Co se týče názorů obyvatelstva na přijímání úplatků úředníky, opět se nemáme jako národ čím pyšnit. Pouze jedno procento uvedlo odpověď, ţe úředník by úplatek nepřijal nikdy. Deník Právo uvedl, ţe předání drobných úplatků lidé berou jako slušnost například vůči lékařům nebo úředníkům. Studie se zaměřuje i na to, jak se lidé staví k situaci, ve které by se s korupcí setkali. Ve většině případů by to oznámili pouze v okruhu svých přátel a rodiny. Na policii by případ korupce oznámila pouze desetina dotazovaných a z toho sedm procent pouze anonymně. Zbytek odpověděl, ţe by nevěděl, jak se v takové situaci zachovat.

26

3.2.1 Hodnocení míry korupce¹¹

CPI, neboli index pro vnímání korupce, hodnotí míru korupce pomocí stupnice 0 – 100. Na této stupnici znamená 0 vysokou míru korupce a 100 označuje zemi, kde je korupce naprosto minimální. V roce 2012 získala Česká republika v hodnocení 49 bodů. Celkově obsadila 54. místo (v roce 1997 obsadila 27. příčku), které je srovnatelné například s Tureckem nebo Malajsií. Mezi nejméně zkorumpované státy světa se zařadilo Dánsko, Nový Zéland a Finsko. Všechny tyto země získaly po 90 bodech. Na opačném konci stupnice se vyskytly státy jako Afghánistán nebo Severní Korea, které získaly po 8 bodech.

Tento index vnímání korupce je zveřejňován od roku 1995 organizací Transparency International. Na základě výsledků průzkumů je sestavován ţebříček. Tyto průzkumy vyhodnocují informace, které byly získány od respondentů, kteří hodnotili schopnost vládních institucí postihovat a potlačovat korupci nebo také účinnost protikorupčních opatření.

3.2.2 Příklad korupce¹²

Pro příklad korupce jsem si vybrala případ z Francie z roku 2001. Týkal se ministra zahraničí Rolanda Dumase, který byl nepřehlédnutelnou osobností. Mezi jeho slabosti patřily ţeny. Právě jedna z jeho posledních milenek se mu stala osudnou. Nechala zveřejnit dokumenty, které byly podnětem jednoho z největších korupčních skandálů Francie. Ve světě je tato aféra známa jako Elf. Rolandu Dumasovi byla prokázána korupce spojená s ropnou firmou Elf - Aquitaine, byl odsouzen k šesti měsícům vězení a dvěma letům podmíněně, dále také musel zaplatit pokutu ve výši milion francouzských franků. Jeho nejbliţší spolupracovníci z toho případu také nevyvázli bez trestu. Dumas tehdy šéfoval diplomacii socialistického kabinetu a pod vlivem své milenky podpořil prodej šesti fregat Tchaj-Wanu.

Od toho okamţiku se stal prominentem společnosti Elf. Firma Elf na oplátku poskytla Dumasovi luxusní byt v hodnotě 14 milionů franků v Paříţi. Jako zajímavost je v literatuře uvedeno, ţe Dumas si nechal od této firmy zaplatit i ručně šité koţené boty přesně na míru v hodnotě 12 000 franků.

11 Zpracováno dle: Transparency International [online]. 2011 [2013-02-06]. Hodnocení České republiky. Dostupné z WWW:

http://www.transparency.cz/hodnoceni-ceske-republiky-indexu-vnimani-korupce-cpi-2012-od/

12Zpracováno dle: Rolný, Ivo a Lacina Lubor. Globalizace, etika, ekonomika. 3.rozšířené vydání. Ostrava – Přívoz : KEY Publishing s.r.o., 2008. 281 s. ISBN 978-80-87071-62-5

27

Tato kauza se dotkla i německého kancléře Helmuta Khola. Ten totiţ souhlasil s tím, ţe mu společnost Elf pomůţe nemalým obnosem financovat předvolební kampaň oplátkou za

„schůdnou“ privatizaci německé rafinerie.

3.3 Bankovní tajemství

Bankovní tajemství je nedílnou součástí Zákona o bankách a jeho dodrţování je pro banky důleţitou povinností, kterou musejí dodrţovat při provádění všech bankovních operací a také musejí dbát na ochranu zúčastněných stran. Toto tajemství má zajistit především ochranu všech osobních údajů klientů banky. Je to jeden z nejdůleţitějších pojmů v bankovnictví, protoţe právě na něm je vybudována důvěra a dobré jméno kaţdé finanční instituce. Je to závazek banky vůči klientovi. Banka má povinnost chránit klientovo soukromí a nikomu nesmí sdělit bez jeho vědomí jakékoliv informace, které by se týkaly jeho samotného či produktů, které v dané bance vyuţívá.

V rámci opatření proti praní špinavých peněz nelze v České republice uskutečňovat operace nebo obchody, které by měly nejasný původ a byly anonymní (existují ale drobné výjimky), banka však všechny tyto informace musí drţet v přísné tajnosti a nese za ně odpovědnost.

Výjimky z této povinnosti stanoví Zákon o bankách pro výjimečné případy a situace.

Jedná se například o sdělení informací soudům nebo finančním úřadům. Tyto instituce si informace o klientech mohou vyţádat v případě, kdyţ je nezbytně potřebují pro výkon své práce, a musí tak činit v souladu se zákonem. V případě zneuţití těchto poskytnutých informací nese odpovědnost instituce, která si je od bank vyţádala.

13 Zpracováno dle: Wikipedie [online]. 2002 [cit. 2012-12-18]. Otevřená encyklopedie. Dostupné z WWW:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Bankovn%C3%AD_tajemstv%C3%AD

28

3.3.1 Příklady porušení bankovního tajemství

Jako příklady porušení bankovního tajemství bych ráda uvedla případy, které nejsou ţádnou veřejnou kauzou, ale jedná se pouze o situace, které mohou potkat kaţdého pracovníka banky. Často v dobré víře klientovi pomoct a vyjít mu vstříc, můţe bankéři

„uklouznout“ slovíčko, kterého pak bude litovat.

Prvním příkladem je situace, kde pracovník banky měl ve svém portfoliu manţelský pár. Na prvních schůzkách se manţelé scházeli společně, jednalo se o standardní situace, kde se řešily běţné účty a záleţitosti kolem platebního komfortu, oba manţelé měli navzájem dispoziční oprávnění ke svým běţným účtům. Bankovní poradce oba manţele znal a běţně jim sděloval informace ohledně obou kont. Po půl roce na schůzky do banky začal docházet pouze manţel a začaly se řešit věci investičního charakteru. Muţ měl našetřené peníze, ale jeho ţena o nich nevěděla, se svým bankéřem tyto úspory vloţily do podílových fondů, kdyţ chtěl bankéř vytvořit dispoziční oprávnění k tomuto investičnímu účtu pro klientovu ţenu, muţ ho odbyl slovy, ţe je to zbytečné. Po několika měsících přišla do banky manţelka, jednalo se pouze o běţný servis. Při loučení se bankéř před ţenou zmínil, ţe by bylo třeba, aby se její muţ dostavil na schůzku ohledně jeho investičního účtu, ţe situace na finančním trhu se zase změnila a bylo by třeba si pohovořit o tom, co dál s penězi, které spolu před časem investovali. Manţelka o penězích samozřejmě nevěděla a tato situace vyústila v rozvod manţelského páru a postih bankovního poradce.

Mezi další příklady porušení bankovního tajemství se řadí i situace, kdy pracovník banky vědomě a cíleně ventiluje citlivé nebo důvěrné informace na veřejnosti. Bankéř musí dodrţovat bankovní tajemství i mimo pracoviště. Nepřichází v úvahu, ţe by v rodině nebo mezi přáteli v restauraci vyprávěl, ţe pan Novák si zase přišel uloţit další peníze na spořicí účet, ţe uţ má v bance skoro milión apod. I takové situace jsou na denním pořádku, ale většinou se tato informace k majiteli účtu nedostane a bankéř tak vyvázne bez postihu.

29

4. ETICKÉ KODEXY VYBRANÝCH FINANČNÍCH INSTITUCÍ

Pro porovnání dvou etických kodexů jsem zvolila Etický kodex ČSOB a Etický kodex Raiffeisen Bank. V této části práce kaţdý z etických kodexů detailně rozeberu a uvedu vţdy krátkou ukázku toho, jak je kodex skutečně formulován.

4.1 Rozbor Etického kodexu ČSOB

Obr. 4 Logo ČSOB

Zdroj: http://www.csob.cz/cz/Stranky/default.aspx

Etický kodex ČSOB je rozdělen do pěti částí, v kodexu je často zmiňována společnost KBC, to proto, ţe kodex, kterým se ČSOB řídí, je převzatý od skupiny KBC. Všechny její finanční podskupiny, ať uţ se jedná o ČSOB pojišťovnu nebo o ČSOB leasing, se řídí stejným kodexem. KBC je belgickou společností, ale ani v tomto případě není její etický kodex v rozporu s kodexem České bankovní asociace.

První část Závaznost etického kodexu nám říká, ţe tento kodex je závazný pro všechny zaměstnance skupiny KBC a ţe pokud se jím zaměstnanci nebudou řídit, je vedení

14 Zpracováno dle: ČSOB [online]. 2013 [cit. 2013-02-04]. Etický kodex zaměstnanců skupiny KBC. Dostupné z WWW:

http://www.csob.cz/WebCsob/Csob/O-CSOB/CSR/CSOB_CSR_eticky_kodex.pdf

30

oprávněno udělovat sankce. Tento kodex je vzorem pro další vytváření vnitřních směrnic a dalších norem společnosti.

Druhá část Zaměření na zákazníka je krátká, ale výstiţná. Klade důraz na poctivé jednání se zákazníky, na profesionalitu a úctu. ČSOB chce, aby její klienti byli ve všech směrech informovaní a měli jen přesné a faktické údaje. Všechna jednání by měla být vedena tak, aby vše bylo klientovi srozumitelné. Dále nesmí zaměstnanec ČSOB dávat klientovi rady a návody jak obcházet například daňové závazky, které vycházejí ze zákona. To je ovšem záleţitost, která by podle mého názoru měla být samozřejmostí, a uvedením tohoto odstavce se banka pouze tzv. jistí.

Profesionální přístup je třetí částí tohoto kodexu. Je to část nejobsáhlejší a je evidentní, ţe ČSOB na profesionalitu klade velký důraz.

V úvodu se můţeme dočíst, jak důleţitá je dobrá pověst KBC a zaměstnanci by tohoto dobrého jména společnosti neměli vyuţívat ve svůj vlastní prospěch. Kodex říká, ţe to jak skupiny KBC vnímá široká veřejnost, je ovlivněno především médii. Zaměstnanci by bez souhlasu vedení neměli v médiích vystupovat jménem KBC. Tato společnost také dbá na pravidla hospodářské soutěţe a podle svého kodexu si zakládá na tom, aby si nevytvářela reklamu negativním způsobem, jak je například uvedeno v rozboru Etického kodexu České bankovní asociace.

Podle kodexu ČSOB by zaměstnanci měli vyuţívat svou pracovní dobu efektivně a měly by jim být vytvořené takové podmínky, aby toho byli schopni. Co se týče soukromého podnikání mimo pracovní dobu, banka toto rozhodnutí zaměstnance respektuje, pokud se nebude jednat o střet zájmů. Na dobré jméno ČSOB má podle kodexu i hospodaření s vlastními financemi. Nepřichází v úvahu, ţe by se zaměstnanec dostal do takové situace, ţe by ţádal o půjčku svého klienta nebo svého obchodního partnera. Pokud se zaměstnanec dostane do finanční krize, můţe se obrátit na interní útvar ČSOB.

V této části kodexu je i krátká zmínka o standardech oblékání. Podle mého názoru by tato problematika měla mít své místo v kaţdém etickém kodexu, protoţe etika a etiketa jdou společně ruku v ruce. Etiketa má velký vliv na první dojem, pokud se bankéři nepodaří zapůsobit na první schůzce a vzbudit u klienta důvěru, jen těţko se mu dostane druhé šance.

31

Samozřejmostí je, ţe v etickém kodexu je zmínka o uţívání drog a jiných návykových látkách. Jejich uţívání je pochopitelně přísně zakázáno.

Dalším bodem je přijímání darů a úplatků. Přijímání darů je upraveno vnitřními předpisy, ovšem co se týká úplatkářství, je zde přísný zákaz. Jak jiţ bylo řečeno v této práci, praní špinavých peněz je jedním z těţkých prohřešků proti etice, je trestným činem. Banky jsou nuceny dodrţovat Zákon proti praní špinavých peněz a financování terorismu, proto je tato část kodexu podle mého názoru nadbytečná.

Dále se ČSOB zmiňuje o dodrţování právní úpravy. Opět je přísně zakázáno zaměstnancům banky, aby jakýmkoliv způsobem dávali rady klientům, jak by bylo moţné vyhnout se daním. Příslušné daňové poţadavky je třeba respektovat.

Důleţité je také dodrţování pravomocí, kterými daný pracovník disponuje. Své pravomoci nesmí překročit.

Dalším pravidlem, které nemůţe být překvapením, je ochrana dat a důvěrných informací. Na všechna data a informace, které pracovník banky získá, se vztahuje přísné pravidlo mlčenlivosti, které je v této práci jiţ detailně popsáno. Je zakázáno zaznamenávat informace zkreslující nebo nepravdivé. KBC také dbá na ochranu investorů a kapitálové trhy, manipulace s trhem a zneuţívání důvěrných informací patří mezi nejzávaţnější porušení pravidel. Zaměstnancům jsou tyto činnosti opět přísně zakázány.

Součástí kodexu je odstavec o střetu zájmů. Jak jiţ bylo řečeno, banka respektuje zaměstnancův soukromý ţivot, ale nesmí to být v rozporu s výkonem profese. Dále zaměstnanec bez souhlasu vedení nesmí klientům poskytovat jakékoliv výjimky, jako je například vyšší úroková sazba na spořících produktech apod.

Posledním bodem třetí části je dodrţování pravidel, které vedení průběţně kontroluje.

Jedná se o pravidla, která jsou stanovena vnitřními předpisy, ale samozřejmě hlavně o ty, která jsou vymezena zákonem. Zaměstnavatel je povinen zaměstnance s těmito předpisy v pravidelných intervalech seznamovat a zpřístupnit tyto předpisy způsobem, aby byly zaměstnancům kdykoliv k dispozici k nahlíţení.

Předposlední čtvrtá část má název Úcta. Uţ pojmenování této kapitoly mluví samo za sebe. KBC se podle kodexu snaţí zabraňovat všem formám diskriminace u svých

32

zaměstnanců. Snaţí se svým pracovníkům poskytnout potřebnou míru vzdělání a moţnost profesního růstu a snaţí se respektovat jejich potřeby.

Důleţitým bodem pro celou KBC je týmová spolupráce, na týmovém duchu je zaloţen její úspěch. Snaţí se podporovat přátelskou atmosféru mezi zaměstnanci. Z vlastní zkušenosti mohu tento bod kodexu potvrdit, KBC skutečně klade velký důraz na tým a týmovou spolupráci. Několikrát do roka pořádá pro jednotlivé oblasti setkání s programem, který se snaţí o sblíţení kolegů z různých poboček ČSOB. Podle mého názoru tato setkání skutečně podporují týmového ducha a vytvářejí pak na pracovišti, ať uţ osobně nebo třeba prostřednictvím telefonu, mnohem přátelštější a vstřícnější atmosféru.

Dále od všech svých zaměstnanců vyţaduje etické chování, jednoduše řečeno chce, aby její pracovníci dodrţovali pravidla slušného chování a aby nemusela řešit situace jako je šikana, podkopávání autority nebo sexuální obtěţování.

KBC také ve svém kodexu tvrdí, ţe oceňuje tvořivost a podnikatelského ducha zaměstnanců. Říká, ţe by se měli chovat tak, jako by sami byli majiteli společnosti. Jedině tak můţe celá KBC maximalizovat dlouhodobý finanční efekt.

Krátká zmínka je zde i o ochraně majetku celé KBC. Zaměstnanci se zavazují, ţe své pracoviště budou uchovávat v pořádku a ţe majetek KBC budou vyuţívat výhradně pro pracovní účely, nikoliv pro své soukromé potřeby.

Dále upozorňuje na to, ţe pokud se zaměstnanci věnují ve volném čase sportu či kultuře, v ţádném případě nesmí vystupovat jako zaměstnanci KBC.

V závěru čtvrté části zdůrazňuje, ţe celá skupina KBC podporuje ochranu ţivotního prostředí, snaţí se chránit lidská práva a vyhraňuje se vůči korupci.

Závěrečná pátá část kodexu se nazývá Otevřenost. Skupina KBC uvádí, ţe podporuje své zaměstnance v tom, aby otevřeně vyjadřovali své názory a aby respektovali názory druhých. Názorů svých zaměstnanců si velice cení a často si o ně přímo říká.

Co se týče podvodného jednání a chyb vědomých či nevědomých, KBC uplatňuje nulovou toleranci. Zaměstnanci mají povinnost respektovat pravidla a předpisy. Pokud pracovník banky zjistí podvodné jednání nebo má pouze podezření, jeho povinností je tuto informaci předat svému nadřízenému. Dále zdůrazňuje, ţe pokud zaměstnanec tak učiní, a své

33

podezření nahlásí vyššímu vedení, je samozřejmostí, ţe jeho totoţnost zůstává v anonymitě, aby nedošlo k vystavení zaměstnance negativním vlivům v důsledku této situace.

KBC se také snaţí neţádoucím situacím na pracovišti předcházet tím, ţe svým zaměstnancům nařizuje 14 denní dovolenou v kuse jednou do roka. Ta by měla, nebo by alespoň částečně mohla, zabránit podvodům ze strany zaměstnanců. Pokud totiţ takováto situace nastane a zaměstnanec dostane nařízenou 14 denní dovolenou, zpravidla se v tomto období na podvod přijde.

4.1.1 Ukázky Etického kodexu ČSOB

Pro představu, jak je Etický kodex ČSOB sestaven, jsem vybrala následující úryvky z částí, které povaţuji za stěţejní.

První úryvek kodexu je z kapitoly druhé, která se nazývá Zaměření na zákazníka.

„Cílem skupiny KBC je jednat se zákazníkem poctivě, a to ve všech oblastech vztahu mezi skupinou KBC a zákazníkem. Proto mají zákazníci k dispozici úplné a přesné faktické údaje: náležité informace o podmínkách a rizicích spojených se závazky, do kterých vstupují.

Skupina KBC vždy dbá na to, aby podmínky a jednání, jež se týkají vztahů se zákazníky, byly vždy pro zákazníka transparentní a srozumitelné. Zároveň přihlíží k úrovni znalostí zákazníka a jeho schopnosti porozumět dané problematice a nabízí zákazníkovi pouze takové služby, které odpovídají jeho situaci a požadavkům a které jsou zároveň ve shodě se zájmy skupiny.

Za žádných okolností zaměstnanci nesmí klientům nabízet služby, rady nebo spolupráci, jež by mohly vést k porušení nebo obcházení regulačních, daňových či jiných závazků vyplývajících z příslušných zákonů a předpisů.“¹⁵

Druhá ukázka kodexu je z části Úcta, kapitola čtvrtá, podkapitola Týmový duch.

„Úspěch skupiny KBC jako celku je do značné míry podmíněn kvalitou a úrovní komunikace a spolupráce mezi zaměstnanci.

15 ČSOB [online]. 2013 [cit. 2013-02-04]. Etický kodex zaměstnanců skupiny KBC. Dostupné z WWW:

http://www.csob.cz/WebCsob/Csob/O-CSOB/CSR/CSOB_CSR_eticky_kodex.pdf

34

Skupina KBC od svých zaměstnanců očekává přátelský a otevřený přístup ke kolegům, úctu a budování týmového ducha. Je nezbytné sdělovat veškeré informace, které by mohly být důležité pro ostatní.

Skupina KBC podporuje iniciativu jednotlivců ve směru jejich dalšího rozvoje a nabízí zaměstnancům příležitost získat všechny znalosti, které potřebují k výkonu práce.“¹⁶

Poslední ukázka je ze závěrečné páté kapitoly nazvané Etické zásady skupiny a zásady pro řešení podvodného jednání.

„V neustále proměnlivém prostředí nebo v důsledku vnitřního a vnějšího tlaku může docházet k chybám nebo k porušení pravidel a předpisů, ať už záměrně nebo z nedbalosti.

V souladu se svými etickými zásadami a zásadami pro řešení podvodného jednání skupina KBC uplatňuje vůči podvodům nulovou toleranci. Skupina KBC od zaměstnanců očekává, že se budou při výkonu práce řídit zavedenými pravidly a budou hájit zájmy skupiny, že budou všímaví vůči známkám případného trestného jednání, vážného porušení pravidel či předpisů nebo jiných případů nekalých praktik ze strany kolegů či zákazníků. Je základní morální povinností zaměstnanců jakékoli podezření na takové jednání hlásit“.¹⁷

4.1.2 Etický kodex ČSOB platný do roku 2008

Při hledání etického kodexu na intranetu ČSOB jsem narazila i na starší verzi etického kodexu této společnosti. Pro zajímavost bych uvedla pár odlišností mezi kodexem původním a tím stávajícím.

Hlavní odlišnost je patrná jiţ na první pohled. Hned v úvodu je kapitola, která je jakýmsi projevem pana Pavla Kavánka, generálního ředitele ČSOB, který říká, co je jeho hlavním cílem, kam chce skupinu ČSOB dostat, a jak chce, aby byla veřejností vnímána.

Apeluje na aplikaci kodexu v praxi a na to, aby jej zaměstnanci bez výjimky dodrţovali.

Úvodní slovo zakončuje přáním úspěchu svým zaměstnancům.

16 ČSOB [online]. 2013 [cit. 2013-02-04]. Etický kodex zaměstnanců skupiny KBC. Dostupné z WWW:

http://www.csob.cz/WebCsob/Csob/O-CSOB/CSR/CSOB_CSR_eticky_kodex.pdf

17 ČSOB [online]. 2013 [cit. 2013-02-04]. Etický kodex zaměstnanců skupiny KBC. Dostupné z WWW:

http://www.csob.cz/WebCsob/Csob/O-CSOB/CSR/CSOB_CSR_eticky_kodex.pdf

35

Myslím si, ţe tato část, kterou jiţ v současném kodexu nenajdeme, hrála svou důleţitou roli, protoţe kaţdý vstřícný krok od vedení společnosti nějakým způsobem určitě mění pohled zaměstnanců na své nadřízené k lepšímu. V tomto případě můţeme tuto úvodní kapitolu brát jako podporu od pana Kavánka a moţná to i mohlo vzbuzovat pocit, ţe s nimi

„táhne za jeden provaz“.

Další zásadní odlišností je hned druhá kapitola kodexu, která pouze v bodech upozorňuje na hlavní principy vysoce výkonné firemní kultury. Pro zaměstnance je tato kapitola velice přehledná a z vlastní zkušenosti mohu říct, ţe důleţité zásady a pravidla je lepší definovat jasně a stručně neţ je rozepisovat do zdlouhavých vět. Člověk si je pak lépe zapamatuje. Mezi hlavními uvedenými principy jsou zde zmíněné následující body.

„Znám dobře svého klienta a jeho potřeby.

Kvalitní sluţby pro klienta jsou mou hlavní prioritou.

Jsem otevřený a přátelský, prosazuji týmového ducha.

Pracuji nejen na svém osobním rozvoji, ale i na rozvoji ostatních.

Přicházím s novými nápady a prosazuji změny.

Chovám se jako zodpovědný vlastník.

Jsem spolehlivý a splním, co slíbím.

Pro svou práci si stanovuji náročné a měřitelné cíle.

Rozhoduji se na základě faktů a váţím etické souvislosti svých rozhodnutí.

Vím, ţe lidé, kteří hledají nové cesty, mají právo chybovat.“¹⁸

Další kapitoly původního kodexu vesměs říkají to samé, co kodex nynější. Některé jsou pouze přeházené nebo jsou trošku jinak formulované, to ale nepovaţuji za důleţité.

Jediné, co moţná stojí za zmínku, je poslední kapitola a to je závaznost kodexu. Původní kodex zavazoval pouze zaměstnance skupiny ČSOB, ale kodex nový je platný pro zaměstnance celé skupiny KBC.

18 ČSOB [online]. 2008 [cit. 2013-02-04]. Etický kodex zaměstnanců ČSOB. Dostupné z WWW: http://www.csob.cz/WebCsob/Csob/O- CSOB/CSR/CSOB_CSR_eticky_kodex_csob.pdf