Příloha k posudku BP Jakuba Holáska „Social Bookmarking“
Práce J. Holáska se věnuje zajímavé a aktuální problematice, dává o ní poměrně zevrubný přehled, a zahrnuje vlastní implementované řešení. Je třeba zejména ocenit autorovu snahu prosadit technologii, kterou považuje za perspektivní, do praxe i v prostředí VŠE. Za část práce, která podle mých měřítek nejlépe naplňuje poslání bakalářské práce jako pokusu o samostatnou tvůrčí odbornou činnost, je závěrečná kapitola 7, kde jsou nejprve rozebrány výhody a nevýhody jednotlivých možností vytvoření systému pro social bookmarking, a následně je popsány dvě z nich, které autor skutečně realizoval.
Vzhledem k autorově entuziasmu i ke skutečně funkčnímu a pro webového uživatele přístupnému
programovému řešení lze očekávat viditelný dopad na informační prostředí VŠE, což není u bakalářských prací jinak samozřejmostí.
Na druhé straně celkový dojem i informační hodnotu práce výrazně snižuje nedbalost autora při samotném psaní a strukturování textu. Řada křížových odkazů v textu je nekonzistentních, jsou
používány hovorové obraty a počítačová hantýrka, nemluvě o pravopisných chybách a překlepech. Zcela chybí shrnující závěr práce a seznam literatury (která je tudíž redukována na webové odkazy roztroušené v rámci poznámek pod čarou). V tomto směru je práce zřejmě nejhorší z bakalářských/diplomových prací, které jsem za 15 let svého pedagogického působení na VŠE viděl…
Následují konkrétní poznámky k obsahu a formě práce, uspořádané zhruba v pořadí výskytu v textu:
• Na začátku práce je namísto obvyklého obsahu jen „osnova“ práce, což je asi důvodem, že nadpisy kapitol ne zcela souhlasí, uvedena je pouze první úroveň nadpisů, a chybí odkazy na čísla stran.
Číslování stránek „Page #“ je nepatřičné, vzhledem k tomu, že práce sama anglicky psána není. Také diagram na s.10 je anglicky.
• V nadpisech částí 1.1 a 6 se mluví o vztahu SB (mimochodem, zkratka není nikde přímo zavedena) a
„společnosti“. Jednak tyto dvě části nejsou dost jasně provázány, jednak jsou nadpisy matoucí, protože se jedná spíš o roli SB z hlediska firmy, ne společnosti v nejběžnějším významu slova.
• V poznámkách pod čarou je značný nepořádek: pozn. 6 a 7 na s.6 odpovídají odkazům 7 a 8; odkaz na pozn. 13 je na s.15 dvakrát, v prvním případě zřejmě na něco, co chybí! („O´Reillyho objevná technologická konference“ je evidentně špatný překlad, o co skutečně jde, však čtenář nedohledá);
pozn. 22 a 23, na které jsou odkazy ze s.22, zcela chybí! Pozn. 2 se vztahuje ke článku „Is social Bookmarking…“, ovšem v poznámce jsou dvě URL, není jasné, které patří článku (nehledě na nedostatečnost citování článků pouze pomocí URL…)
• Doména uk.cz (viz diagram na s.7) nepatří UK Praha…
• Hovorovými formulacemi je práce prošpikována, např.: „celkem pěkně“, „zas až taková věc není“,
„se vším všudy“, „ano je to tak“ apod.
• Za české slovo zatím nelze rozhodně považovat „featura“ (použito velmi často), nutno přeložit, např.
„vlastnost“, „atribut“, „znak“, „rys“, „charakteristika“ npod. „Social aspekt“ je zase podivný česko- anglický hybrid. Výhrady bych měl i k pojmu „mainstreamový uživatel“ či „customizace“.
• Neohrabané formulace např.: „záznamy stránek, které je sice zajímaly, ale brzy se jim rozrostly do nešikovných frází potřebujících setřídit“ (s.5); „Výsledkem pozoruhodného vývoje v technologii odkazů byl nazván tzv. bookmarklet (s.5)“; “booleovský model (vybrání mezi úplností a přesností)“
(s.8)… celý odstavec „Způsob vyhledávání“ je napsán velmi nejasně a nepřesně! Viz:
„booleanovský“; chybí odkaz na systém Topic; chybí sloveso ve větě „Podobný princip…“
• Pravopisné a gramatické chyby: např. „vypadají rozumě“, „o některých nástrojech“, „hotlists
…umožňovali“, „Pro osoby, kterým je problematika SB bližší poznají na první pohled…“, „články jsou přístupní zdarma“, „uživatelovi fotky“.
• Zcela volně autor zachází s interpunkcí (soustavně chybějící čárky před „že“, „který“, „ale“ apod.)
• Překlepy: „je t otázka“, „google“, „Trandmapper“, „jepři“, „z brusu“, „vypadalty“, „taggy“, „zamřen“,
„ejdná“, „výhod ám“, „bezc enné“, „ztěžtí“ (určitě jsem si nevšiml všech); častým typografickým prohřeškem je také vynechávání mezery před čárkou.
Drobné věcné poznámky:
• „Rozdílem mezi odkazem a záložkou je ten, že záložka je navíc identifikována tagy. Proto označení bookmarks v Mozille není zrovna příhodné.“ S tím nelze tak úplně souhlasit. Termín „záložka“ se tradičně používal ve spojení s papírovými knihami, kde o tagování nelze mluvit. Nelze asi trvat jen na jediném způsobu jeho převzetí v rámci informatiky.
• „Inteligence vyhledávacích strojů byla stále více a více omezena tzv. buzz latencí (neboli také latence skrytého šumu), kterou lze přirovnat ke skutečnosti, kdy je všem jasná určitá skutečnost, ale nikde (!) není napsaná (dala by se tak popsat určitá „společenská nálada“).“ Jednak je překlad trochu divný – výraz „latence“ sám o sobě označuje něco skrytého – jednak by tento jev a jeho dopad potřeboval určitě více vysvětlit. Smyslem vyhledávačů je vyhledávat konkrétní relevantní zdroje, ne poskytnout představu o náladě komunity. SB takovou představu samozřejmě poskytnout může, např.
prostřednictvím pohledu na tagclouds, ovšem nepřímo.
• (Pozn. 8) „Regulovaná slovní zásoba představuje seznam explicitně uvedených frází, které by měly představovat pečlivě vybrané potřebné a jednoznačné definice.“ V taxonomii se o „jednoznačných definicích“ ale dá asi těžko hovořit!
• (Pozn. 9a) Definice tezauru je velmi nepřesná.
• Diagram na s. 12 je nepřesně popsán. Na vertikální ose je zřejmě informace, pro koho je tagování určeno, ne „Tagující osoba“ (tomu spíš odpovídá horizontální osa).
• Kategorizace nástrojů SB na s.15 je nepřehledná: co se míní položkou „Social Bookmarks – jsou založené na systému SB“, jak se liší od předchozího?; „Public Bookmarks – jde o SB,ale ne vlastní záložka…“ (není moc srozumitelné); „nepoužitelné v mimovědeckých (či informatických) kruzích“
(takhle by to znamenalo „nepoužitelné v informatických kruzích“, což autor asi nemyslel…); dole se mluví o Flickr a Printfu, ale není uvedeno, do které skupiny patří.
• „Množství tagů by mělo být minimálně 2x tak větší jak množství odkazů“ – zde se evidentně používá pojem „tag“ pro výskyty (použití) tagů – bylo by možná to jasně terminologicky odlišit od (názvu) tagu jako takového?
• Ad popis Citeulike na s.18: (1) existují i veřejné citační indexy jako je Citeseer nebo Google Scholar.
• (Strana 23) „Jak ukazuje následující diagram, tak 42% záložek bylo vytvořeno a na 58% záložek bylo kliknuto.“ Z diagramu to vidět není! Navíc není jasné, z čeho se procenta počítají (ze součtu všech operací nad záložkami, zahrnujícího jak vytvoření, tak kliknutí? Pak není přesné mluvit o % záložek).
• (Ad sociogram na straně 24) „Pracovník který odkaz vytvořil je poskytovatel (provider), ten kdo na něj klikl je hledač informací (seeker)“. Myslím, že to je trochu nepřesnost: diagram evidentně slouží k vysledování osob, které často odkazy vytvářejí resp. jsou často odkazovány, jde tedy o obdobu rozcestníků (hubs) a autorit při analýze topologie webu. Role „poskytovatele“ a „hledače“ nemá smysl přiřadit na základě jediného odkazu.
V souhrnu lze zopakovat, že zajímavý obsah, svědčící o zasvěcenenosti autora do problematiky, ostře kontrastuje s velmi nedbalým způsobem zpracování textu. Navzdory tomu jsem ochoten doporučit práci k obhajobě – předpokládám, že autor bude ochoten se poučit, a při další práci na svém oblíbeném tématu bude ve výstupech věnovat podstatně větší pozornost i prezentační a formální stránce věci.
Doplňující otázka k zodpovězení v rámci obhajoby:
Rozeberte podrobněji, jakým způsobem se v SB projevuje a lze vysledovat „společenská nálada“ v dané komunitě. Máte na mysli pouze růst či pokles popularity určitých termínů v čase (to by se do asi dalo do jisté míry vypátrat i přes počty termínů indexovaných vyhledávacími stroji přímo v dokumentech za daná časová období), nebo lze z tohoto zdroje vysledovat i složitější informace?
V Praze dne 3.9.2007
Doc. Ing. Vojtěch Svátek, Dr.
