Hodnocení vedoucího BP Jméno a příjmení studenta: Daniela Kolářová
Název BP: Analýza nákupních zvyklostí na trhu potravin
BP max
Definice problému 22 24
Originalita, aktuálnost a náročnost tématu 2 3
Formulace cíle práce (srozumitelnost, reálnost, vztah k tématu) 3 3 Teoretická východiska (srozumitelnost, úroveň kompilace, kritičnost, exaktnost) 5 6 Charakteristika společnosti, instituce, trhu (obsah, přehlednost) 6 6
Použité zdroje (rozsah, kvalita, aktuálnost) 6 6
Metodika práce 23 24
Popis metodiky práce 6 6
Metodika shromažďování dat 6 7
Metodika analýzy dat 7 7
Úroveň dokumentace (přílohy, dotazník, scénář, výsledky) 4 4
Diskuse, analýzy a závěry 17 22
Vztah mezi teoretickými východisky a praktickou aplikací 3 4
Diskuse a analýza shromážděných dat 7 8
Návaznost návrhů a závěrů na analýzy 4 6
Míra využitelnosti výsledků (pro teorii, pro praxi) 3 4
Efektivní komunikace (formální úroveň) 18 20
Stylistika 4 4
Gramatika 3 4
Jednotný vizuální styl (sjednocení fontů, struktura členění práce, barevné sladění) 3 4 Přehlednost a srozumitelnost (logická návaznost, absence překlepů, tisková kvalita) 4 4 Dodržení norem (citace, zápis vzorců, označování tabulek a grafů, číslování) 4 4
Pracovní disciplína 10 10
Účast na 1. skupinovém semináři 1 1
Bezchybné odevzdání zadání BP do IS 1 1
Vyzvednutí zadání BP do vyhlášeného termínu 1 1
Splnění podmínek zápočtu za ZS 2 2
Účast na dalších 2 skupinových seminářích 2 2
Práce na BP během ZS a LS (konzultace) 3 3
Bodové hodnocení 90 100 Doporučení k obhajobě: ano Hodnocení: výborně
V Ostravě 18. 5. 2012 Ing. Petra Krbová
Charakteristika trhu potravin je založena na aktuálních a relevantních sekundárních informacích a vytváří výborný podklad pro zpracování metodiky výzkumu a následnou analýzu získaných dat.
Podkladem pro tvorbu hypotéz jsou sekundární informace publikované společností Incoma GfK. Je zvláštní, že i přesto, že autorka část dotazování realizovala v nemocničních čekárnách, není zastoupení věkové kategorie nad 65 let výraznější. Výsledky, celkové i tříděny dle identifikačních otázek, jsou v přílohách uvedeny komplexně.
Výsledky výzkumu autorka v relevantních případech srovnává s dostupnými sekundárními
informacemi, které jsou uvedeny v kapitole 2 (např. nejčastější místo nákupu potravin na str. 34).
Analýza dat je provedena nejen s ohledem na identifikační znaky respondentů. Autorka k třídění využívá taktéž např. deklarované hlavní místo nákupu (tab. 5.4.) nebo útratu domácností za potraviny. Analýza je na vysoké úrovni.
