Hodnocení oponenta BP Jméno a příjmení studenta: Markéta Morcinková
Název BP: Analýza spotřebitelského chování na trhu potravin z Polska
BP max
Definice problému 24 25
Originalita, aktuálnost a náročnost tématu 3 3
Formulace cíle práce (srozumitelnost, reálnost, vztah k tématu) 3 3
Teoretická východiska (srozumitelnost, úroveň kompilace, kritičnost, exaktnost) 6 6
Charakteristika společnosti, instituce, trhu (obsah, přehlednost) 6 7
Použité zdroje (rozsah, kvalita, aktuálnost) 6 6
Metodika práce 23 25
Popis metodiky práce 6 6
Metodika shromažďování dat 6 7
Metodika analýzy dat 7 7
Úroveň dokumentace (přílohy, dotazník, scénář, výsledky) 4 5
Výsledky řešení 18 25
Vztah mezi teoretickými východisky a praktickou aplikací 4 5
Diskuse a analýza shromážděných dat 7 8
Návaznost návrhů a závěrů na analýzy 4 6
Míra využitelnosti výsledků (pro teorii, pro praxi) 3 6
Efektivní komunikace (formální úroveň) 21 25
Stylistika 4 5
Gramatika 4 5
Jednotný vizuální styl (sjednocení fontů, struktura a členění práce, barevné sladění) 5 5 Přehlednost a srozumitelnost (logická návaznost, absence překlepů, tisková kvalita) 4 5 Dodržení norem (citace, zápis vzorců, označování tabulek a grafů, číslování) 4 5
Bodové hodnocení 86 100 Doporučení k obhajobě: ano Hodnocení: výborně
V Ostravě 28. 5. 2014 Ing. Petra Krbová, Ph.D.
Téma bakalářské práce je velmi zajímavé a aktuální. Kapitola 2 (Charakteristika trhu s potravinami) je zpracovaná přehledně. Doplnila bych (hlavně v souvislosti s tématem BP) sekundární informace o obecném chování českých spotřebitelů při nákupu potravin (např. co považují za důležité při výběru potravin, kde potraviny nakupují,...). Tyto informace by pak bylo možné srovnat s výsledky realizovaného výzkumu. Kapitola by také mohla být doplněna o informaci o podílu polských potravin na českém trhu, jenž může určit frekvenci, s jakou se český spotřebitel s polskou potravinou v maloobchodě setká.
Při definování základního souboru není jasné, jestli si studentka stanovila konkrétní podíl žen, který se následně snažila dodržet (výsledný vzorek obsahuje 68 % žen). U otázky 10 v dotazníku mi chybí možnost - "nemám obavy". Přílohy obsahují téměř kompletní výstupy výzkumu. Pro posouzení správnosti výpočtů však chybí absolutní četnosti u tříděných výsledků. Dle procentuálního vyjádření se ale zdají být výsledky v pořádku. Z hlediska
vizuálního bych doporučila autorce zvolit větší písmo v tabulkách v příloze.
Autorka data získaná elektronickým dotazováním třídí nejen dle identifikačních otázek, ale i dle dalších vhodně zvolených otázek z dotazníku. Tento fakt velmi oceňuji. Analýza je přehledná, autorka popisuje rozdíly v odpovědích různých skupin respondentů, srovnává je a dobře komentuje. Nesrovnalost jsem zaznamenala u vyhodnocení otázky 2, která v dotazníku v příloze 2 obsahuje variantu odpovědi "trvanlivost potravin", avšak ve výsledcích v příloze i v textu analýzy je tato varianta prezentovaná jako "značka". U vyhodnocení spokojenosti (str.
43) bych doporučila přepočet průměrné hodnoty na procenta. Interpretace ve smyslu "Lidé nakupující v Polsku pravidelně mají z 91,7 % pozitivní zkušenost" není správná (např. na str. 44). Jedná se o 91,7 % respondentů nakupujících v Polsku pravidelně. U obr. 5.7 by bylo vhodnější zvolit skládaný graf. Návrhy částečně vycházejí z výsledků analýz. S částí návrhů souhlasím (např. zapojení menších dodavatelů ze strany maloobchodníků), ale v situaci, kdy v ČR neustále roste podíl zboží nakupovaného v akčních slevách, je nepovažuji za reálné.
V textu se vyskytuje menší množství překlepů a drobné stylistické a gramatické chyby. Autorka mohla využít i označování kapitol 3. úrovně, což by v některých případech zpřehlednilo práci (např. na str. 25, kdy použila dva typy nadpisů odlišených pouze kurzívou). Nebyla dodržena norma v souvislosti s psaním odrážek v textu (např. str.
24).
