Příloha k protokolu o SZZ č. Student/diplomant
Vysoká škola : Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Bc.
Simona HONSOVÁ
Fakulta: Fakulta technologická
Ústav: inženýrství ochrany životního prostředí Aprobace
Datum odevzdání posudku : Recenzent diplomové práce doc. Ing. Jaromír Hoffmann, CSc.
P O S U D E K D I P L O M O V É P R Á C E
ANAEROBNÍ ROZKLAD PVA A JEHO SMĚSÍ S VYBRANÝMI POLYSACHARIDY
(téma)
Diplomová práce je zaměřena na sledování anaerobního rozkladu polymerních látek syntetických i přírodních a jejich směsí, rozpustných i nerozpustných ve vodném prostředí. Průběh rozkladu byl hodnocen na základě plynově-chromatografické analýzy plynných produktů rozkladu, methanu a oxidu uhličitého. Práce byla rozdělena do 3 etap, jejichž cílem v zásadě bylo: 1) vypracování a ověření metodiky testů sledováním anaerobní biorozložitelnosti modelových látek známého chování a 2) aplikace postupu při testování polymerních směsí, obsahujících PVA, polysacharidy (Xanthan, Gellan), glycerin, proteinový hydrolyzát.
Členění práce je obvyklé. Úvodní literární část je zpracována stručně a přehledně. Přiměřená pozornost je věnována popisu anaerobních rozkladných procesů a základních faktorů, ovlivňujících tento rozklad. V další části jsou popsány testované polymery, jejich fyzikálně-chemické vlastnosti a jejich chování v biotickém prostředí. Relativně velká pozornost je věnována popisu vzniku komplexů PVA s vodným roztokem jodu, alternativně využitelné pro analýzu PVA, PVA tímto postupem ale nebyl v práci stanovován ? Některé poznámky k této části:
(str.26 dole)…PVA14000 vykazuje po 10 dnech markantní posun k vyšším mol.hm.(?)…
vysvětlení ?
nejsou vůbec zmíněny možnosti sledování anaerobního rozkladu, v literatuře popsané či
standardní postupy, jejich konfrontace s postupem využitým v této práci, nebo alespoň odkaz na dřívější přehled tohoto typu. Proč ?
Experimentální část – kap.4,5,6 – popsány stručně, nicméně opakovatelně základní podmínky a postupy. Bližší vysvětlení by si zasloužila vlastní testovací láhev, byť čtenář si asi domyslí. Chybí mi ale detailnější postup plynově-chromatografického stanovení, kalibrace, dávkování, výpočty….Podle uvedeného nelze reprodukovat, což u diplomové práce považuji za závadu.
Kap.7 se nazývá Zpracování výsledků. Po teoretické stránce je zpracována perfektně, její
praktické využití je ale popsáno velmi mlhavě a v podstatě jsem nepochopil, které části a jak byly využity v další práci (ve Výsledky a diskuse). Součástí takové kapitoly v diplomové práci musí být všechny vztahy a výpočty, použité při zpracování výsledků, jejichž označení koresponduje se všemi následujícími kapitolami. Tuto část při prezentaci diplomové práce osvětlit, včetně demonstrace výpočtů.
Výsledky a diskuse – rozděleny přehledně na pokus č.1 až 3, opakovány základní vstupní podmínky, není na škodu, tabelárně některé počáteční a konečné údaje (pH., TOC, sušiny). Překvapivý je velký rozdíl hodnot TOC (Shimadzu) a TOC z navážky.
V grafech jsou použity hodnoty Produkce methanu, resp.CO2, % DCH4, % DCO2g, % DCO2 t, % Dt C… (obr.4-11), jejichž způsob získání si lze jen domýšlet. Viz poznámka shora ke kapitole 7.
Obr.12-19 představují zřejmě konfrontaci průběhů biorozkladu příbuzných sloučenin; tento účel měl být avizován. Předpokládám tedy, že jsou to jinak zpracované předchozí výsledky.
Některé formální drobnosti: mravenčany s H (obr.14,19) – asi lépe – kyselina mravenčí, zkratky substrátů – šť., mr., oct. nepůsobí příliš esteticky !
Tab.IV (podobně i tab.VII a X) – „zabilancován“ i anorganický uhlík v kapalné fázi. Jak, když IC byl stanovován jen na konci testů. Asi chápu, nicméně prosím vysvětlit.
Pokusy serie č.2 a 3 jsou zpracovány podle podobného schematu, s analogickými typy tabulek a grafů…
Častým vysvětlením atypického průběhu některých souběžných testů byla „kontaminace“
kyslíkem. Podle čeho tak soudíte ? Podle změny pH , měření obsahu O2 ?
Závěr sumarizuje dosažené výsledky se dvěma výstupy: potvrzení vhodnosti zvolených experimentálních podmínek včetně analytické koncovky a stanovení konkrétních hodnot
biorozložitelnosti několika polymerních směsí. Vzhledem k „reálnosti“ stanovených hodnot lze soudit, že i navržená matematická bilance methanu a oxidu uhličitého se osvědčila; toto „osvědčení“ však v závěru práce chybí.
Celkové hodnocení diplomové práce: představuje velký objem práce, experimentálně i časově značně náročné, zvládnutelné jen díky dlouhodobějšímu zájmu a úsilí diplomantky; ve standardním čase pro DP by nebylo realizovatelné v takovém rozsahu. Formálně je práce zpracována dobře, přehledně, s málem chyb a přepisů, s pěkně provedenými grafy (odmyslíme-li poznámku k obrázkům uvedenou shora), stylisticky na odpovídající úrovni apod.
Nedostatkem je neúplnost experimentální části (GC stanovení plynných složek) a zejména výpočetního zpracování výsledků.
Nepochybným přínosem je detailní ověření zvoleného postupu.
Zadání práce bylo splněno. Práci doporučuji k obhajobě v rámci SZZ.
Otázky k obhajobě jsou v textu označeny .
Návrh na klasifikaci diplomové práce: B – velmi dobře
podpis recenzenta diplomové práce
Ve Zlíně dne 8.června 2006
Stupeň klasifikace A-výborně B-velmi dobře C-dobře D-uspokojivě E-dostatečně F-nedostatečně
