FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAH Ů
Obor : Mezinárodní obchod
Finan č ní analýza Haironville Bohemia spol. s r.o.
(bakalářská práce)
Autor : Tomáš David
Vedoucí práce : Ing. Vladimíra Filipová
Prohlášení:
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a vyznačil všechny citace z pramenů.
V Praze dne 21. prosince 2006 ………
podpis studenta
1 Obsah
1 Obsah ... 2
2 Úvod... 2
3 Teoreticko-metodologická část ... 4
3.1 Pojem finanční analýza ... 4
3.2 Analýza absolutních ukazatelů... 7
3.3 Bilanční pravidla ... 9
3.4 Analýza poměrových ukazatelů... 11
3.5 Cash Flow ... 16
3.6 Globální ukazatele ... 17
3.7 EVA ... 18
4 Charakteristika podniku ... 20
5 Finanční analýza – praktická část ... 22
5.1 Analýza absolutních ukazatelů... 22
5.2 Bilanční pravidla ... 27
5.3 Analýza poměrových ukazatelů... 30
5.4 Analýza pracovního kapitálu ... 37
5.5 Výkaz Cash-flow ... 38
5.6 Globální ukazatele ... 39
5.7 EVA ... 41
6 Závěr ... 43
7 Zdroje... 45
7.1 Internet ... 45
7.2 Literatura... 45
8 Seznam tabulek ... 46
9 Seznam grafů... 47
10 Seznam příloh ... 48
11 Přílohy... 49
2 Úvod
Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolil finanční analýzu, která v podniku vypovídá o tom nejdůležitějším, tedy o jeho ekonomické situaci a je nejdůležitějším nástrojem podnikového řízení. Každý, kdo se jakkoliv účastní rozhodovacího procesu týkajícího se současné činnosti nebo budoucnosti podniku, by měl vědět, jak se finanční analýza tvoří, co obsahuje a jaké postupy by se optimálně měly volit při jejím rozboru.
Svoji práci jsem rozdělil do dvou základních tematických okruhů. Prvním je okruh teoreticko-metodologický, ve kterém chci objasnit k čemu vlastně finanční analýza slouží, jaké jsou její obecné předpoklady, zdroje informací a nejčastější uživatelé. Dále rozeberu nejdůležitější nástroje finanční analýzy. Donedávna se totiž za úspěšný považoval jednoduše každý takový podnik, který v poměru k vlastnímu kapitálu vytvářel přiměřený zisk. Dnes se takovýto předpoklad považuje za samozřejmý a tak jsou nástroje na měření výkonnosti čím dál tím víc propracovanější. Používají se různé metody beroucí v úvahu časovou hodnotu peněz, cenu kapitálu a ukazatele pracující se všemi o podniku zjistitelnými kvantitativními ukazateli. Stručně tedy popíši tyto v praxi běžně používané postupy, které později použiji i ve své práci.
Další, nejrozsáhlejší částí mé práce bude okruh praktický, ve kterém nejdříve charakterizuji vybranou společnost. Dále se zaměřím na výpočty finančních ukazatelů podle stanovených postupů. K nim připojím i stručné komentáře a budu se snažit objasnit, jaká je finanční situace společnosti nezávisle z pohledu jednotlivých ekonomických ukazatelů.
Jako předmět mojí finanční analýzy jsem si zvolil společnost Haironville Bohemia spol. s r.o. Tato společnost zaujímá v České Republice významné místo na vysoce konkurenčním a rostoucím trhu stavebních materiálů, konkrétně trhu trapézových plechů, ocelových izolačních sendvičových panelů a dalších řešení opláštění střech a fasád, zejména průmyslových staveb a skladů. Cílem mé bakalářské práce je zhodnocení hospodaření a finanční situace společnosti v časovém úseku 2001 - 2005, popis dosažených ekonomických výsledků za toto období a dále pak snaha najít možná doporučení, která by, v případě objevení slabých stránek, vedla ke zlepšení současného ekonomického stavu.
Na závěr uvedu stručné zhodnocení celé práce. Tedy pohled na podnik z hlediska všech zjištěných informací, vzájemné vztahy různých ukazatelů, jejich předpokládaný vývoj a tedy konečné objasnění finanční situace, v jaké se podnik nachází.
3 Teoreticko-metodologická č ást
3.1 Pojem finan č ní analýza
Finanční analýza představuje významnou část soustavy podnikového řízení. Je úzce spojena s účetnictvím a finančním řízením podniku. Na základě rozboru základních účetních výkazů - rozvahy, výkazu zisků a ztrát a přehledu o peněžních tocích - je sestavována a pro finanční řízení poskytuje důležité podklady. Neměla by být opomíjena a naopak by měla být pro manažery hlavním předmětem zájmu a nejdůležitějším orientačním prvkem finančního řízení. Bez správného finančního řízení a sledování ekonomického zdraví totiž nemůže žádný podnik v konkurenčním prostředí dlouho přežít.
3.1.1 Zdroje informací pro finanční analýzu:
Převážnou většinu údajů pro potřeby finanční analýzy poskytuje finanční účetnictví. Data se získávají z finančních účetních výkazů, které jsou součástí účetní uzávěrky. Tu tvoří rozvaha a výkaz zisků a ztrát, popřípadě výkaz peněžních toků cash- flow.
Tyto výkazy informují především o :
• stavu a pohybu majetku firmy
• zdrojích, kterými je majetek financován
• hospodářském výsledku
• nákladech a výnosech
• skutečných peněžních příjmech a výdajích
3.1.2 Uživatelé finanční analýzy
Informace o finančním stavu podniku mohou být předmětem zájmu různých subjektů. Nejen interních (manažeři, vlastníci, zaměstnanci), ale i mnoha dalších subjektů z mikro- i makrookolí, přicházejících do kontaktu s daným podnikem. Tyto mají specifické zájmy a používají analýzu jako podklad k různým typům ekonomických rozhodovacích úloh.
Uživateli finanční analýzy tedy mohou být:
Manažeři
Ti využívají informace pro operativní a dlouhodobé řízení podniku. Znalost finanční situace jim umožňuje správně se rozhodovat při rozhodování o způsobu financování, alokaci volných peněžních prostředků a zajišťování optimální majetkové struktury podniku. O finanční situaci podniku mají nejlepší přehled, neboť disponují i těmi informacemi, které nejsou veřejně dostupné externím zájemcům.
Investoři
Do této skupiny lze zahrnout akcionáře, společníky firmy, držitele obligací, potenciální investory. Jejich potřeba důkladné analýzy finančně-účetních informací plyne z důvodu rozhodování o případných budoucích investicích v daném podniku. Investoři vkládají do podniku svůj kapitál za účelem jeho zhodnocení. Očekávají tedy, že se jim vložené prostředky vrátí i s určitou prémií (podíl na zisku, prodej zhodnocených akcií). Hlavní pozornost tedy směřuje k co nejpřesnějšímu odhadnutí míry rizika výnosu spojeného s vloženým kapitálem. Druhým důvodem je získání informací, jak podnik nakládá se zdroji, které již investoři podniku poskytli a tedy hlídání vlastních investic.
Obchodní partneři
Ti se zajímají především o to, zda bude podnik schopen plně hradit splatné závazky, dá-li podle ekonomických výsledků očekávat dlouhodobá stabilita, dostatečná solventnost a likvidita.
Zaměstnanci
Mají zájem především na jistotě zaměstnání, mzdové perspektivě, v případě odměn závislých na ekonomických výsledcích i na prosperitě podniku, finanční a hospodářské stabilitě.
Konkurenční firmy
Srovnávají zjištěné výsledky hospodaření se svými a využívají je k odhalování slabých a silných stránek ve vlastní firmě i u konkurence.
Banky a ostatní věřitelé
Zjišťují informace o finančním stavu potenciálního nebo již existujícího dlužníka.
Z pozice věřitele se rozhoduje, zda poskytne nebo neposkytne úvěr, v jaké výši a za jakých podmínek. Potenciální věřitelé analyzují a ověřují si schopnost podniku splácet své dluhy, finanční stabilitu, ukazatele likvidity a míru současné zadluženosti.
Státní instituce
Subjekty, které především kontrolují správnost postupů v účetnictví a plnění daňových povinností. Dále vytváří statistiky a informace z nich využívají při tvorbě a uzpůsobování daňové politiky, rozdělování finančních výpomocí (dotace, subvence, garance úvěrů) apod.
3.2 Analýza absolutních ukazatel ů
Absolutní ukazatele dávají představu o rozměrech jednotlivých jevů v jejich absolutních hodnotách a jejich analýza je základním a nejjednodušším východiskem dalších postupů finanční analýzy. Na první pohled si lze ze stavu a vývoje hodnot účetních výkazů o podniku udělat zběžnou představu. Především zjistit majetkovou strukturu, způsob financování činnosti podniku.
Podle toho, zda ukazatele vyjadřují určitý stav nebo informují o údajích za určitý časový interval se dělí na veličiny stavové nebo tokové.
• stavové veličiny tvoří obsah výkazu rozvaha - k určitému datu je v ní konkrétně uvedena hodnota majetku a kapitálu
• tokové veličiny tvoří výkaz zisků a ztrát a cash flow
Absolutní ukazatele ale neříkají nic o vývoji v čase a jsou irelevantní při porovnávání různě velkých podniků a tak se používají zejména k další analýze vývojových trendů – horizontální nebo vertikální analýze.
3.2.1 Horizontální analýza
Neboli analýza vývojových trendů, zkoumá změny absolutních ukazatelů a jejich procentní změny v čase. Formou meziročního srovnání je zkoumán jejich absolutní nebo procentní pohyb vzhledem k základnímu období a jeho intenzita. Je tedy nutné mít k dispozici údaje za minimálně dvě po sobě jdoucí období1.
rozdíl hodnot z dvou po sobě jdoucích let : absolutní hodnota = hodnota (t) – hodnota (t-1)
procentní vyjádření poměru absolutní změny k hodnotě výchozího roku : procentní změna = hodnota (t) – hodnota (t-1) / hodnota (t-1) x 100 (%)
1Grünwald, R., Holečková J. : Finanční analýza a plánování podniku, Praha, Oeconomica, 2004
Kromě procentní změny lze změnu vyjádřit i indexy.
• bazické - porovnávají hodnotu určitého ukazatele v jednotlivých obdobích s hodnotou téhož ukazatele ve zvoleném stále stejném základním období.
• řetězové - srovnávají hodnoty určitého ukazatele v jednotlivých obdobích s hodnotou téhož ukazatele v předcházejícím období.
3.2.2 Vertikální analýza
Jinak také procentní rozbor komponent nebo strukturální analýza. Tato analýza účetních výkazů má za cíl zjištění, jak se jednotlivé položky účetních výkazů podílely na celkových sumách. Tj. jednotlivé položky rozvahy na celkové sumě aktiv/pasiv nebo položky výkazu zisků a ztrát na celkovém objemu výnosů, příp. tržeb2.
3.2.3 Analýza pracovního kapitálu
Analýza již zmiňovaného pracovního kapitálu vychází stejně jako vertikální a horizontální analýza z absolutních ukazatelů. Při výpočtu používáme tzv. rozdílové ukazatele. Klíčovým rozdílovým ukazatelem je ukazatel čistého pracovního kapitálu.
Základní rovnice pro výpočet čistého pracovního kapitálu : Čistý pracovní kapitál = oběžný majetek - krátkodobé závazky
= (vlastní kapitál + dlouhodobé závazky) – stálá aktiva
Jako rozdíl mezi hodnotou oběžných aktiv a krátkodobých pasiv (dluhů) vyjadřuje hodnotu té části oběžných aktiv, která je financována dlouhodobými zdroji. Tato hodnota má významný vliv na platební schopnost podniku. Má-li totiž být podnik likvidní, musí mít potřebnou výši relativně volného kapitálu, která nebude muset být v nejbližší době použita na úhradu splatných krátkodobých závazků.
2Grünwald, R., Holečková J. : Finanční analýza a plánování podniku, Praha, Oeconomica, 2004
Mezi další rozdílové ukazatele patří například ukazatel čisté pohotové prostředky vyjadřující rozdíl mezi okamžitě dostupnými peněžními prostředky a okamžitě splatnými závazky. Publikované účetní uzávěrky ale neposkytují vstupní údaje pro výpočet tohoto ukazatele a tak má spíše informační charakter pro každodenní provoz podniku.
3.3 Bilan č ní pravidla
Bilanční pravidla jsou určitá doporučení, kterými by se měl management řídit při financování kapitálových potřeb firmy a které by měly zajišťovat dosažení dlouhodobé finanční rovnováhy. Stanovují základní zásady, které napomáhají k určení optimální vnitřní skladby prostředků financování ke krytí dané kapitálové potřeby. Nicméně mají původ v účetnictví německy mluvících zemích, a především tma se dnes také nejvíce používají3.
3.3.1 Zlaté bilanční pravidlo
Toto pravidlo vychází z potřeby sladit časový horizont používání aktiv v podniku s časovým horizontem zdrojů, kterými je financován. Financování investic z provozních prostředků totiž patřilo k nejčastějším důvodům problémů firem v devadesátých letech.
V praxi jde tedy o to, aby podnik zajistil financování svých stálých aktiv prostřednictvím vlastního kapitálu a/nebo dlouhodobých cizích zdrojů. V úvahu samozřejmě musí vzít např. srovnání výše úroku s rentabilitou vlastního kapitálu, situaci na kapitálovém trhu, různorodost daňového pojímání vlastního a cizího kapitálu a další faktory.
Naopak oběžná aktiva by měl podnik financovat ze svých krátkodobých zdrojů. Je ale potřeba jen nepracovat s mechanicky spočítanými hodnotami, ale uvědomit si praktickou povahu zásob, se kterými podnik operuje a které má ve své rozvaze. Pokud jde o trvale vázané nebo dlouhodobé zásoby, je opět nutné financovat je pomocí dlouhodobých zdrojů.
3 Kislingerová, E.: Oceňování podniku. Praha, C. H. Beck, 2001
3.3.2 Pravidlo vyrovnání rizika
Toto pravidlo sleduje vztahy na straně pasiv. Jeho podstatou je zásada, že vlastní zdroje by pokud možno měly převyšovat zdroje cizí. V krajním případě připouští i poměr 1:1 a tedy rovnost vlastních a cizích zdrojů. Opět je potřeba jisté opatrnosti u jeho výkladu, protože výrazně záleží na tom, v jakém oboru firma podniká. Je jasné, že stavební firma bude mít zcela jiný poměr než například banka.
Poměr vlastního/cizího kapitálu 1:1 vyjadřuje filosofii, že vklad majitelů firmy do jejich podniku by měl být alespoň stejně velký jako vklad věřitelů = cizí zdroje.
U tohoto koeficientu jde tedy o stupeň zadlužení firmy. Je vhodné si uvědomit, že s růstem zadluženosti podniku roste riziko věřitele. To může přinášet problémy při shánění dodatečných zdrojů financování. Ocitne-li se firma, např. vývojem trhu, v horší situaci, musí stále platit úroky a splácet jistinu. To ji samozřejmě v podnikání nemůže ohrozit, bude-li mít dostatek vlastního kapitálu, který není nikdy nucena splatit.
3.3.3 Pari pravidlo
Zlaté pari pravidlo navazuje na zlaté bilanční pravidlo a doporučuje, aby vlastního kapitálu bylo nejvýše tolik, jako dlouhodobého majetku. To umožňuje financování stálých aktiv také dlouhodobým cizím kapitálem. V opačném případě by byla firma překapitalizovaná a způsob financování neefektivní. V praxi ale toto pravidlo není příliš dodržováno.
3.3.4 Růstové pravidlo
„Tempo růstu investic by v zájmu udržení dlouhodobé finanční rovnováhy nemělo převyšovat tempo růstu tržeb, a to ani v krátkodobém časovém horizontu.“4 Jednoduše jde tedy o to, že by podnik měl zvyšovat sumu investic maximálně o tolik, kolik mu dovolují jeho dosahované tržby.
4 Kislingerová, E.: Oceňování podniku. Praha, C. H. Beck, 2001
3.4 Analýza pom ě rových ukazatel ů
Pro finanční řízení a metodiku finanční analýzy jsou tyto ukazatele nejvýznamnější. Vznikají vzájemným poměřováním absolutních údajů z účetních výkazů, vydělením jedné položky (skupiny položek) jinou položkou (skupinou položek). Pouhé jejich hodnotové vyjádření však nelze považovat za finanční analýzu. Hlavní důraz je totiž kladen na jejich vypovídající schopnost, vzájemné vazby a závislosti a způsob jejich interpretace. To znamená, že jejich výpočtem finanční analýza nekončí, ale naopak teprve začíná. Tyto ukazatele jsou snadno srovnatelné mezi různými podniky. Podle hodnocených vlastností se obvykle dělí do těchto skupin :
ukazatele rentability ukazatele aktivity ukazatele zadluženosti ukazatele likvidity
ukazatele kapitálového trhu (v případě obchodovaných společností)
3.4.1 Ukazatele rentability
Jinak také ukazatele výnosnosti nebo návratnosti. Vyjadřují schopnost podniku vytvářet nové zdroje, dosahovat zisku prostřednictvím investovaného kapitálu, což je v tržní ekonomice hlavní kritérium pro alokaci kapitálu. Jsou konstruovány jako poměr konečného efektu dosaženého podnikatelskou činností (výstupu) k nějaké srovnávací základně (vstupu). Všechny ukazatele rentability mají podobnou interpretaci, neboť udávají, kolik Kč zisku připadá na 1 Kč jmenovatele.
Ke zjišťování a měření rentability vloženého kapitálu se v praxi nejvíce využívají tyto ukazatele :
ROA (return on assets) = rentabilita úhrnných vložených prostředků
Představuje souhrnnou charakteristiku celkové efektivnosti vložených prostředků do podnikání a je klíčovým měřítkem rentability. Poměřuje zisk s celkovými aktivy investovanými do podnikání bez ohledu na to, z jakých zdrojů jsou financovány.
ROA = zisk/aktiva
Produkční síla aktiv = EBIT/aktiva
ROE (return on equity) = rentabilita vlastního kapitálu
Je jedním z klíčových ukazatelů, na který soustřeďují pozornost všichni investoři. Měří, kolik čistého zisku připadá na jednu korunu investovaného kapitálu.
Hodnotí tedy výnosnost kapitálu, který do něj vložili vlastníci a akcionáři a je jedním z klíčových faktorů, jestli do firmy investovat.
ROE = zisk/vlastní kapitál
Mělo by platit : rentabilita vlastního kapitálu > alternativní bezrizikový výnos
ROS (return on sales) = rentabilita tržeb a zisková marže
Tvoří jádro efektivnosti podniku. V případě, že se objeví problémy u tohoto ukazatele, je pravděpodobné, že se objeví i v dalších oblastech. Ukazatel určuje, jaký zisk v podniku připadá na 1 Kč tržeb.
ROS = EBIT/(Tržby z prodeje zboží a vlastních výrobků a služeb)
3.4.2 Ukazatele aktivity
Ukazatele aktivity jsou využívány především pro řízení aktiv. Jsou to kombinované ukazatele, kde jsou do vzájemných vztahů dávány položky rozvahy (majetek) a výkazu zisků a ztrát (tržby).
Existují ukazatele dvojího typu:
obrat (počet obratů, obrátek) - kolikrát se obrátí každý z jednotlivých druhů majetku za určitý časový interval (většinou 1 rok)
doba obratu – 365 / počet obratů, doba uskutečnění jedné obrátky (ve dnech)
Pro podnik je v případě ukazatelů dob obratu cílem jejich snižovaní, pro počet obrátek je výhodná jejich maximalizace. Doporučené hodnoty doby obratu jsou pro zásoby 60 dní, doba inkasa pohledávek by měla být nižší než doba odkladu plateb – zlepšuje obratový cyklus peněz. Obrat stálých aktiv by měl být větší než 2.
Obrat aktiv = tržby/aktiva …. je komplexní ukazatel měřící efektivnost využívání celkových aktiv a udává, kolikrát se celková aktiva obrátí za rok
Obrat zásob = tržby/zásoby …. udává, kolikrát je každá položky zásob v průběhu roku prodána a opětovně naskladněna
Doba obratu zásob = Zásoby/ (Tržby/360) …. vyjadřuje průměrný počet dnů, po něž jsou zásoby vázány v podniku do doby jejich spotřeby
Obrat pohledávek = tržby/pohledávky
Doba splatnosti pohledávek = Pohledávky/(Tržby/360) …. měří, kolik uplyne dní, během nichž je inkaso peněz za tržby zadrženo v pohledávkách. Po tuto dobu tedy musí firma čekat na platbu za již provedené tržby za vyrobené výrobky a poskytnuté služby.
Doba splatnosti krátkodobých závazků = Krátkodobé závazky/(Tržby/360) …. udává dobu ve dnech, po které zůstávají krátkodobé závazky neuhrazeny a podnik díky jim využívá bezplatný obchodní úvěr.
Situace v podniku se považuje za dobrou, pokud se obratovost zásob nepohybuje v kritických hodnotách (např. < 1) a pokud se zvyšuje. (resp. se snižují doby obratu)
3.4.3 Ukazatele likvidity
Ukazatele likvidity dávají do poměru skupiny aktiv různých stupňů likvidity a krátkodobé závazky. Nelze u nich jednoznačně určit, zdali je pro podnik vhodné usilovat o jejich minimální či maximální hodnoty. Většinou je nejlepším řešením jejich udržování v určitých doporučených hodnotách, které zabezpečují jednak dostatečnou likvidnost podniku, ale zaručují i dostatečnou rentabilitu.
Okamžitá likvidita = peněžní prostředky/okamžitě splatné závazky Pohotová likvidita = oběžný majetek – zásoby/krátkodobé závazky
Běžná likvidita = oběžný majetek/krátkodobé závazky
Okamžitá likvidita testuje inkasní riziko. Čím je ukazatel vyšší, tím jistější je úhrada krátkodobých peněžních závazků. Doporučená hodnota je přibližně 0,5 – peněžní prostředky totiž přinášejí velmi nízký nebo dokonce žádný výnos (běžné účty). Druhým protipólem likvidity je ukazatel běžné likvidity, ve kterém se jako měřítko k možnosti uhrazení krátkodobých závazků používají veškerá oběžná aktiva. Jeho doporučená hodnota se pohybuje v rozmezí 1,5 – 2,5. Pohotová likvidita je kompromisem mezi výše uvedenými likviditami – k pokrytí krátkodobých závazků se používají oběžná aktiva bez zásob, které jsou z nich nejméně likvidní. Lépe tak vystihuje platební schopnost podniku.
Optimální hodnoty jsou mezi 1 a 1,5.
3.4.4 Ukazatele zadluženosti
Ukazatele zadluženosti zkoumají strukturu pasiv a porovnávají množství vlastního a cizího kapitálu použitého k financování aktiv.
„Zadluženost 1 = cizí zdroje/vlastní kapitál Zadluženost 2 = celkové cizí zdroje/aktiva
Úrokové krytí = EBIT/nákladové úroky5“
5 Kislingerová, E.: Oceňování podniku. Praha, C. H. Beck, 2001
Kromě těchto ukazatelů se často uvádí ještě dlouhodobá zadluženost, která vyjadřuje poměr mezi dlouhodobými cizími zdroji a dlouhodobým majetkem podniku.
Obvykle doporučovaná proporce cizího a vlastního kapitálu je 1:1, a to bez ohledu na obor podnikáni společnosti. Z pohledu finančního rizika se však za přijatelnou míru zadlužení považuje i využití nižší hodnoty, do 40% cizího kapitálu z celkových zdrojů.
Vedle zadluženosti se často ve finančních analýzách uvádí ukazatel úrokového krytí. Tento ukazatel zajímá investory, protože ukazuje kolikrát může klesnout zisk, aby podnik stále měl dostatek prostředků k uhrazení svých úroků, což investorům dává odpověď v otázce bezpečnosti jejich investic.
3.4.5 Du Pontův rozklad
Tento systém ukazatelů se snaží postihnout vzájemné vazby mezi poměrovými ukazateli. Je založen na základní Du Pontově rovnici pro ROA6 (výnosnost celkových A)
ROA = ČZ/T * T/A = ČZ/A = rentabilita tržeb * obrat celkových A
Často se používá rozšířená Du Pontova rovnice pro ROE (výnosnost vlastního kapitálu).
Nejen tedy vyšší míra zisku, ale i zadluženosti podle ní zvyšuje rentabilitu vlastního kapitálu podniku.
ROE = ČZ/T * T/A * A/VK = ČZ/VK = rentabilita tržeb * obrat A * míra finanční páky
6 Synek, M. a kol.: Manažerská ekonomika. Praha, Grada Publishing, a.s., 2003
3.5 Cash Flow
Úkolem finančního řízení je zajistit, aby majetek firmy rostl. Hlavním trvalým a bezpečným zdrojem financování jeho růstu je zisk. To však nestačí. Podnik musí mít dostatek peněžních prostředků k tomu, aby mohl v potřebnou dobu zaplatit faktury za suroviny a energii, vyplatit mzdy, zaplatit režijní náklady, daně, splátky půjček apod. To všechno jsou peněžní výdaje podniku. A aby je mohl uskutečnit, musí mít i peněžní příjmy. Ty vznikají například při prodeji za hotové, inkasu pohledávek, vzniku úvěrů nebo hotovostních vkladech.7
Ne všechny aktivity podniku jsou totiž zaznamenány v rozvaze a výkazu zisků a ztrát. Konkrétní peněžní příjmy a výdaje tedy zachycuje další výkaz účetní závěrky, výkaz Cash-flow, neboli přehled o peněžních tocích v podniku za sledované období.
Cílem sestavování tohoto výkazu je zachytit, kde peněžní prostředky vznikly a jak byly v podniku použity. Výkaz Cash-flow slouží především pro posouzení likvidity podniku a ověření, že nedošlo k tomu, že by z podniku proudilo příliš peněz a tato likviditu ohrožující situace by nebyla patrná ze změn v rozvaze nebo výkazu zisků a ztrát.
7 Synek, M. a kol.: Manažerská ekonomika. Praha, Grada Publishing, a.s., 2003
3.6 Globální ukazatele
Globální ukazatele v sobě zahrnují několik poměrových ukazatelů a jejich kombinací dospívají k jedné hodnotě komplexně hodnotící zdraví podniku.
Nejvýznamnějšími používanými jsou Altmanův koeficient a Index IN.
3.6.1 Altmanův model
Představuje jednu z možností, jak souhrnně vyhodnotit zdraví podniku prostřednictvím jedné jediné hodnoty. Takzvaný Altmanův Z-faktor v sobě zahrnuje všechny podstatné složky finanční analýzy, tj. rentabilitu, likviditu, zadluženost i strukturu kapitálu. Navíc je jednotlivým parametrům autorem přiřazena váha, která je odrazem jeho významnosti pro finanční zdraví podniku. Určení vah pro jednotlivé ukazatele i jejich výběr se opírá o výsledky rozsáhlého empirického průzkumu v USA.
„Altman pro obchodované podniky:
A= EBIT/A*3,3 + T/A*1,0 + VK/CZ + NZ/A*1,4 + WC/A*1,2 Altman pro neobchodované podniky:
A= EBIT/A*3,107 + T/A*0,998 + VK/CZ*0,42 + NZ/A*0,847 + WC/A*0,717“
Interpretace8:
nad 2,9 výborné
1,2 - 2,89 šedá zóna
pod 1,2 špatné
8 Kislingerová, E.: Oceňování podniku. Praha, C. H. Beck, 2001
3.6.2 Index IN
Index IN je určen pro podniky českého průmyslu a vypovídá o jejich tvorbě ekonomické přidané hodnoty. Cílem konstrukce tohoto indexu bylo nalezení nástroje, který by umožňoval rychlé hodnocení výkonnosti podniku a zjištění, zda podnik ekonomickou přidanou hodnotu (EVA) tvoří.
IN= -0,017*A/CK+ 4,573*EBIT/A +0,481*VÝNOSY/A +0,015*OA/KZ Interpretace:
nad 2,07 výborný
1,42 - 2,07 spíš lepší 1,089 - 1,42 průměrný 0,684 - 1,089 spíš horší
pod 0,684 špatný
3.7 EVA
Ukazatel EVA (economic value added; ekonomická přidaná hodnota) sleduje základní cíl každého podniku a to vytváření zisku. Ziskem zde ovšem není myšlen zisk účetní (rozdíl mezi náklady a výnosy), nýbrž zisk ekonomický. Rozdíl mezi účetním a ekonomickým ziskem je v pojetí nákladů. Při výpočtu ekonomického zisku se do nákladů počítají navíc oportunitní náklady, tj. náklady ušlých příležitostí. Lehce to lze takto schematicky znázornit:
Ekonomický zisk = účetní zisk – oportunitní náklady Účetní zisk = náklady – výnosy
„Vychází z myšlenky, že očekávaný výnos musí pokrýt jak náklady na cizí kapitál (úroky), tak i náklady na kapitál vlastní9“ Pokud je výsledný ukazatel EVA kladný, společnost z investory vloženého kapitálu další hodnotu vytváří, pokud je záporný,
9 Synek, M. a kol.: Manažerská ekonomika. Praha, Grada Publishing, a.s., 2003
společnost naopak hodnotu ničí. EVA oproti minulému období vzroste, jestliže se zvýší zisky bez nutnosti vložení více kapitálu do společnosti, anebo jestliže je nový kapitál investován do projektů přinášejících atraktivní výnos. Dále například za situace, kdy je kapitál odčerpán z ekonomicky neefektivních projektů (tzn. z projektů přinášejících nižší výnos, než jsou náklady na kapitál). Změny v EVA mohou být způsobené také změnami v kapitálové struktuře nebo v úrokové míře, které se projeví změnou nákladů na kapitál.
Hodnota ukazatele EVA by tedy měla být kladná, což znamená, že ve sledovaném období vzniká tzv. přidaná hodnota zvyšující původní hodnotu podniku.
Vzorec pro výpočet:
EVA = NOPAT – WACC *C , kde NOPAT …… čistý provozní zisk po zdanění
WACC …… průměrné náklady na kapitál C …… celkový investovaný kapitál
NOPAT = EBIT *(1 - t) , kde EBIT …… provozní zisk
t …… sazba daně z příjmu právnických osob
a WACC = rd (1 - t) * D / C + re * E / C , kde rd …… náklady na cizí kapitál, tj. úrok t …… sazba daně z příjmu právnických osob
D …… cizí kapitál (závazky) C …… kapitál celkem (vlastní + cizí)
re …… náklady na vlastní kapitál (očekávaná výnosnost) E …… vlastní kapitál
a kde re = rf + β * rpt, kde rf ……. bezriziková úroková míra
β ……. systematické riziko cenného papíru při dané míře zadlužení rpt ……. základní riziková přirážka trhu
4 Charakteristika podniku
Základní údaje o společnosti:
Obchodní jméno: Haironville Bohemia spol. s r.o.
Sídlo: Čechova 1622, České Budějovice Právní forma: společnost s ručením omezeným Identifikační číslo (IČ): 63 90 77 63
Společnost je zapsána v obchodním rejstříku u krajského soudu v Českých Budějovicích. Hlavním předmětem podnikání, v obchodním rejstříku zapsaným, je ohýbání a formování plechu, velkoobchod, specializovaný maloobchod a činnost technických poradců v oblasti stavebnictví. Jediným společníkem ve firmě je ocelářský koncern Arcelor Construction France, který jako jednatelé zastupují p. Bertrand Louis Robert Schmitt a p. Michal Moráfka.
Firma Haironville Bohemia spol. s.r.o. se sídlem v Českých Budějovicích byla založena v roce 1995 v rámci strategického plánu belgického ocelářského koncernu Cockerill Sambre pro země Střední Evropy. Od roku 1996 patří Haironville Bohemia k největším firmám zabývající se prodejem trapézových plechů a sendvičů na českém trhu.
Roční prodej se pohybuje okolo 8 000 tun trapézových plechů a cca 80 000 m2 sendvičových panelů.
V letech 1999 a 2001 došlo ke dvěma významným událostem. Nejdříve k fúzi Cockerill Sambre s francouzským koncernem Usinor a poté k fúzi koncernu Usinor s koncernem Arbed a Aceralia. Nově vzniklý koncern Arcelor s téměř 110 000 zaměstnanci a roční výrobou 44 milionů tun se tak stal největším světovým výrobcem oceli. Koncern Arcelor Construction France je nyní také jediným společníkem firmy a nutnost každoročního vyplácení dividend v podobě cca. 90 % zisku je pro společnost významnou finanční zátěží.
Na základě těchto vlastnických změn došlo u společnosti k rozšíření výrobního sortimentu o nové výrobky a z hlediska koncernové strategie byl realizován projekt výroby i v České republice. V roce 2001 byla v Českých Budějovicích zahájena výroba střešního profilu 39/333 a lemovacích prvků a následně v roce 2003 byla uvedena do provozu další linka pro výrobu stěnového profilu 32/207. Hlavním přínosem tohoto
záměru bylo podstatné zkrácení termínů dodávek až na 2-3 pracovní dny a snazší schopnost reagovat i na menší zakázky.
Na rostoucím a silně konkurenčním trhu stavebnictví a stavebních materiálů si již několik let v ČR drží první místo. Její největší výhodou je zejména kvalitní organizace činnosti firmy zajišťovaná poměrně malým počtem pracovníků (průměrný stav ve sledovaném období byl 11 zaměstnanců) a tak v ukazateli obratu na jednoho zaměstnance své konkurenty výrazně předčívá. Mezi další přednosti oproti konkurenci patří velká operativnost a rychlý individuální přístup k malým zakázkám, u kterých se dodací lhůtu podařilo v případě potřeby snížit až na 2-3 pracovní dny. Nezanedbatelným aspektem je také výborný, již několik let téměř neměnný pracovní kolektiv, ve kterém je dobrých ekonomických výsledků snáze dosahováno.
5 Finan č ní analýza – praktická č ást
Praktickou částí mé bakalářské práce je finanční analýza konkrétního podniku, tedy společnosti Haironville Bohemia. Budu v ní aplikovat metody zjištěné a popsané v teoretické části a ke zjištěným hodnotám připojím krátký komentář. V závěru mé práce se pokusím komentáře stručně seskupit, vyvodit z nich logické souvislosti a na jejich základě se pokusím navrhnout řešení v případných problémových oblastech.
Pro účel mé bakalářské práce používám finanční výkazy firmy za posledních 5 let, tedy od roku 2001 do roku 2005. Konkrétně jsou jimi rozvahy a výkazy zisků a ztrát v nezkrácených podobách. Oba souhrny těchto výkazů za posledních pět let jsou uvedeny v přílohách (Přílohy 1, 2 a 3).
Finanční analýzu provádím postupně metodami, které jsem popsal v teoretické části mé práce. Pokud není uvedeno jinak, jsou všechny hodnoty uvedeny v tisících Kč, případně v procentech.
5.1 Analýza absolutních ukazatel ů
Analýza absolutních ukazatelů je nutným a nejjednodušším východiskem dalších postupů. Začnu vertikální analýzou (analýzou komponent), po ní bude následovat horizontální analýza (analýza trendů). Jednotlivé dílčí tabulky s příslušnými závěry jsou uvedeny přímo v textu, kompletní tabulka vertikálních a horizontálních analýz je uvedena v přílohách (Přílohy 4, 5, 6 a 7).
5.1.1 Horizontální analýza
Nejdůležitějšími ukazateli, které lze v této části z horizontální analýzy vyčíst, je struktura dlouhodobého majetku a struktura dlouhodobých zdrojů, za něž byl majetek pořízen. Strukturu majetku uvádím v procentní podobě v následující tabulce a grafu. Lze z ní jednoduše vyčíst, jaká složka majetku (či zdrojů) má jakou významnost a podíl na celku.
Tabulka 1 - Vertikální analýza agregovaných položek rozvahy – aktiva
2001 2002 2003 2004 2005
Dlouhodobý majetek 7,7% 8,9% 10,8% 9,4% 6,6%
Dlouhodobý nehmotný majetek 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0%
Dlouhodobý hmotný majetek 7,7% 8,9% 10,8% 9,4% 6,6%
Dlouhodobý finanční majetek 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0%
Oběžná aktiva 91,2% 90,4% 86,8% 88,2% 93,1%
Zásoby 4,3% 8,2% 10,1% 14,6% 7,6%
Dlouhodobé pohledávky 0,0% 0,0% 0,1% 0,0% 0,0%
Krátkodobé pohledávky 82,6% 82,0% 69,1% 69,7% 83,8%
Finanční majetek 4,3% 0,2% 7,5% 3,9% 1,7%
Ostatní aktiva - přechodné účty aktiv 1,1% 0,7% 2,4% 2,3% 0,3%
Časové rozlišení 1,1% 0,7% 2,3% 2,3% 0,3%
Dohadné účty aktivní 0,0% 0,0% 0,1% 0,0% 0,0%
Graf 1 - Struktura majetku
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
1 2 3 4 5
Ostatní aktiva - přechodné účty aktiv Oběžná aktiva
Dlouhodobý majetek
V tabulce a v grafech je uvedena relativní výše agregovaných položek aktiv a pasiv. Z jejich rozboru vyplývají poměrně jednoznačné závěry.
Relativní podíl dlouhodobého majetku je dosti nízký (přibližně se pohybuje v rozmezí 6 - 10%), je však celkem stabilní. Velmi důležitou složkou aktiv jsou krátkodobé pohledávky které dosahují, vzhledem k ročním tržbám, až příliš vysokých hodnot. Z celkových aktiv také zabírají největší podíl a jejich mírně kolísavý průběh tím také způsobuje kolísání relativního podílu dlouhodobého majetku na celkových aktivech.
Dlouhodobý majetek má takto nízký podíl zejména proto, že má firma kromě výrobních linek všechny výrobní i kancelářské prostory i další k činnosti potřebný dlouhodobý majetek pouze v nájmu a sama jej nevlastní.
Ve sledovaném období neměla firma žádné dlouhodobé pohledávky, ani nenakládala s žádným dlouhodobým finančním majetkem. Tento stav se odvíjí od obchodní politiky firmy, která upřednostňuje soustředění na hlavní náplň své činnosti, zajištění krátké splatnosti všech pohledávek a operuje pouze s krátkodobým finančním majetkem. Jedinou výjimkou byla několikaměsíční swapová operace v roce 2002, která společnosti přinesla cca. 3 miliónový zisk.
Tabulka 2 - Vertikální analýza agregovaných položek rozvahy - pasiva
2001 2002 2003 2004 2005
Vlastní kapitál 29,5% 38,8% 26,8% 40,2% 34,0%
Základní kapitál 2,2% 2,7% 2,1% 2,1% 1,9%
Kapitálové fondy 0,1% 0,1% 0,5% 0,1% 0,1%
Fondy ze zisku 0,4% 0,5% 0,4% 0,4% 0,4%
Výsledek hospodaření minulých let 11,2% 20,1% 17,7% 17,8% 15,3%
Výsledek hospodaření běž. účetního období 15,6% 15,4% 6,1% 19,8% 16,3%
Cizí zdroje 62,2% 59,9% 72,2% 59,4% 64,5%
Rezervy 3,0% 3,8% 2,1% 5,4% 0,2%
Dlouhodobé závazky 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,5%
Krátkododobé závazky 59,1% 53,5% 70,2% 54,0% 50,2%
Bankovní úvěry a výpomoci 0,0% 2,6% 0,0% 0,0% 13,6%
Ostatní pasíva - přechodné účty pasív 8,3% 1,3% 1,0% 0,3% 1,5%
Časové rozlišení 7,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,9%
Dohadné účty pasívní 1,3% 1,3% 0,9% 0,3% 0,534%
Graf 2 - Struktura zdrojů
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
2001 2002 2003 2004 2005
Ostatní pasíva - přechodné účty pasív Cizí zdroje
Vlastní kapitál
Ve struktuře finančních zdrojů je jasně patrná převaha cizích zdrojů. Bankovních úvěrů a jiných finančních výpomocí ale firma využívá minimálně nebo vůbec, většina zdrojů pochází z nesplacených krátkodobých závazků. Ty sice zdaleka nepokrývají úroveň krátkodobých pohledávek na straně aktiv, ale hodnota na straně pasiv je úspěšně doplňována poměrně vysokými hodnotami výsledků hospodaření z běžného a minulých období. Přechodná pasiva, fondy a základní kapitál zůstávají v absolutních hodnotách téměř stejné a tak procentní výkyvy ve struktuře nejvíce ovlivňují výsledky hospodaření a změny v celkových hodnotách nesplacených závazků z obchodního styku.
5.1.2 Horizontální analýza rozvahy (analýza trendů)
Analýza trendů popisuje vývoj položek rozvahy (majetku a zdrojů k jeho krytí).
Pro tento účel je pro vyjádření meziročních změn hodnot vhodnější relativní (procentní) analýza než použití absolutních (rozdílových) přírůstků. Největší vypovídací hodnotu má horizontální analýza agregovaných položek. Tabulky horizontálních analýz nezkrácených výkazů uvedu také, ale z důvodu rozsahu až v přílohách (Přílohy 6 a 7).
Tabulka 3 - Procentní vývoj agregovaných položek majetku
2001/2002 2002/2003 2003/2004 2004/2005
AKTIVA CELKEM 0,82 1,25 0,99 1,13
Dlouhodobý majetek 0,95 1,51 0,87 0,79
Dlouhodobý hmotný majetek 0,95 1,51 0,87 0,79
Oběžná aktiva 0,81 1,20 1,01 1,19
Zásoby 1,56 1,54 1,44 0,59
Krátkodobé pohledávky 0,81 1,05 1,00 1,36
Finanční majetek 0,04 40,80 0,52 0,48
Ostatní aktiva (přechodná) 0,50 4,55 0,96 0,16
Časové rozlišení 0,50 4,44 0,98 0,16
Dohadné účty aktivní *** *** 0,00 ***
Z tabulky nelze vyčíst žádný plynulý meziroční vývoj. Hodnoty rok od roku kolísají celkem nezávisle. V položce dlouhodobých aktiv je rovnoměrný pokles zapříčiněn odpisy výrobních zařízení. U oběžných aktiv je zajímavý vývoj stavu finančního majetku. Na bankovních účtech si firma udržuje stabilní a dostatečnou likviditu zajišťující výši finančních prostředků. Významný pokles nastal pouze v roce
2002. Došlo v něm k nákupu nové výrobní linky v hodnotě 4,7 mil. Kč. To se projevilo jednak na poklesu finančního majetku a na druhé straně na růstu hodnoty dlouhodobého hmotného majetku.
Tabulka 4 - Procentní vývoj agregovaných položek zdrojů
2001/2002 2002/2003 2003/2004 2004/2005
PASIVA CELKEM 0,82 1,25 0,99 1,13
Vlastní cupital 1,08 0,86 1,49 0,96
Základní cupital 1,00 1,00 1,00 1,00
Kapitálové fondy 1,00 6,16 0,16 1,00
Fondy ze zisku 1,00 1,00 1,00 1,00
Výsledek hospodaření minulých let 1,47 1,10 1,00 0,97
Výsledek hospodaření běžného účetního období 0,81 0,50 3,22 0,93
Cizí zdroje 0,79 1,51 0,82 1,23
Rezervy 1,03 0,68 2,61 0,05
Dlouhodobé závazky *** *** *** ***
Krátkododobé závazky 0,74 1,64 0,76 1,05
Bankovní úvěry a výpomoci *** 0,00 *** ***
Ostatní pasíva - přechodné účty pasív 0,13 0,92 0,36 4,75
Časové rozlišení 0,00 *** 0,50 196,00
Dohadné účty pasívní 0,81 0,91 0,36 1,76
Vývoj položek na straně pasiv také není nikterak plynulý. Nejvíce kolísají hodnoty výsledků hospodaření (minulých let i běžného období) a vytvářených rezerv.
Hodnota krátkodobých závazků se díky jejich bezproblémovému splácení udržuje na stabilní úrovni a v absolutní výši dokonce téměř na polovině hodnot krátkodobých pohledávek.
5.2 Bilan č ní pravidla
5.2.1 Zlaté bilanční pravidlo
V této části budu zkoumat poměr mezi dlouhodobým majetkem a dlouhodobým kapitálem, kterým by měl být celý financován.
Tabulka 5 - Zlaté bilanční pravidlo
Graf 3 - Zlaté bilanční pravidlo
0 10 000 20 000 30 000 40 000 50 000 60 000
tis. Kč
2000 2001 2002 2003 2004
období
Dlouhodobý majetek Dlouhodobý kapitál
Z tabulky i z grafu je jasné, že dlouhodobé zdroje podniku výrazně převyšují dlouhodobý majetek. Firma Haironville Bohemia tedy zlaté bilanční pravidlo splňuje, svůj dlouhodobý majetek dokáže pokrýt dlouhodobými zdroji.
Nejvyšší a nejvýznamnější položkou dlouhodobého kapitálu je ve společnosti výsledek hospodaření z minulých let. Hlavně díky jemu se firmě daří zlaté bilanční rovnici dodržovat.
2000 2001 2002 2003 2004
Dlouhodobý majetek 7 093 6 703 10 146 8 825 6 977 Dlouhodobý kapitál 27 140 29 229 25 208 37 577 50 828
5.2.2 Pravidlo vyrovnání rizika
Pravidlo vyrovnání rizika říká, že vlastní zdroje by pokud možno měly převyšovat zdroje cizí (v krajním případě se mohou i rovnat).
Tabulka 6 - Pravidlo vyrovnání rizika
2001 2002 2003 2004 2005
Vlastní kapitál 27 140 29 229 25 208 37 577 35 932
Cizí kapitál 57 129 45 078 67 914 55 506 68 158
Graf 4 - Pravidlo vyrovnání rizika
0 10 000 20 000 30 000 40 000 50 000 60 000 70 000
tis. Kč
2001 2002 2003 2004 2005
období
Vlasní kapitál Cizí kapitál
Z grafu je jasně patrné, že firma toto pravidlo nedodržuje, její vlastní kapitál je ve většině ze sledovaných období nižší než použité cizí zdroje. Takovýto vývoj je zapříčiněn vysokým podílem krátkodobých závazků. Pro finanční řízení z tohoto pravidla ale neplynou žádné zneklidňující závěry, neboť si firma stejně jako určitou úroveň krátkodobých závazků, udržuje na straně aktiv krátkodobé pohledávky v o ještě vyšší hodnotě.
5.2.3 Pari pravidlo
Tabulka 7 - Pari pravidlo
2001 2002 2003 2004 2005
Dlouhodobý majetek 7 093 6 703 10 146 8 825 6 977
Vlastní kapitál 27 140 29 229 25 208 37 577 35 932
Graf 5 - Pari pravidlo
0 5 000 10 000 15 000 20 000 25 000 30 000 35 000 40 000
tis. Kč
2001 2002 2003 2004 2005
období
Dlouhodobý majetek Vlastní kapitál
Jak je zřejmé z tabulky i grafu, firma pari pravidlo nesplňuje. Toto pravidlo říká, že vlastního kapitálu by mělo být nejvíce tolik, kolik vlastní firma dlouhodobých aktiv.
Firma Haironville Bohemia ale k financování svých stálých aktiv dlouhodobé cizí zdroje téměř nepoužívá, což ukazuje jednak na jistou opatrnost a snahu o samofinancování aktiv podniku a jednak na postačující nižší hodnotu stálých aktiv vzhledem dosahovaným hospodářským výsledkům.
Teorie, na které je pari pravidlo postaveno by doporučovala více používat cizí majetek, protože náklady na něj jsou ve většině případů nižší než náklady na vlastní kapitál.
5.3 Analýza pom ě rových ukazatel ů
Analýza poměrových ukazatelů je jen jedna z mnoha metod finanční analýzy.
Kvůli jejím přednostem je ale považována za nejdůležitější. Hlavní předností a výhodou vypočtených poměrových ukazatelů je jejich srovnatelnost s podobnými podniky v odvětví, nebo jen samotné porovnání s doporučovanými hodnotami uváděnými v různých teoretických pracích. V mé práci tedy budu výsledky analýzy poměrových ukazatelů porovnávat s některými doporučovanými hodnotami.
Při výpočtu všech poměrových ukazatelů jsem se řídil vzorci uvedenými v teoretické části mé bakalářské práce. V ní jsou uvedeny i případné použité zkratky.
5.3.1 Ukazatele rentability
První skupinou poměrových ukazatelů jsou ukazatelé rentability. Jak již bylo zmíněno v teoretické části, ukazatele rentability používáme pro zjištění zhodnocení vloženého kapitálu. V této skupině poměrových ukazatelů je třeba pracovat s hodnotou zisku. Není ani příliš důležité, jakým způsobem tuto hodnotu stanovíme, jen musíme při případném následném mezipodnikovém porovnávání ukazatelů dbát na to, aby srovnávané ukazatele byly vytvořeny stejným způsobem. Jinak by srovnání značně zkreslovalo skutečnost.
V mých výpočtech jsem jako zisk použil zdaněný výsledek hospodaření za minulé období po zaplacení úroků. Hodnoty a vývoj ukazatelů jsou uvedeny v následující tabulce a grafu.
Tabulka 8 - Ukazatele rentability
2001 2002 2003 2004 2005
Rentabilita vlastního kapitálu 52,841% 39,68% 23% 49% 48,03%
Rentabilita tržeb 4,336% 5,08% 1,9% 6,02% 4,56%
Rentabilita aktiv 15,604% 15,41% 6,1% 19,77% 16,34%
Produkční síla aktiv 23,21% 21,51% 8,83% 28,59% 22,65%
Graf 6 - Ukazatele rentability
0,000%
10,000%
20,000%
30,000%
40,000%
50,000%
60,000%
2001 2002 2003 2004 2005
období
hodnoty rentabiltiy
Rentabilita vlastního kapitálu Rentabilita tržeb
Rentabilita aktiv Produkční síla aktiv
Všechny vypočtené ukazatele jsou kladné, což znamená, že firma vytvářela kladný výsledek hospodaření během všech sledovaných období.
V jejich vývoji lze sledovat poměrně plynulý vývoj s vyrovnanou, mírně rostoucí tendencí. Ze srovnávané řady vyčnívá pouze rok 2003, který patřil z ekonomického hlediska ke slabším a zejména kvůli nízkým obchodním maržím dosáhla společnost nižšího celkového zisku. Jinak byly ekonomické výsledky výborné, výrazně vysokých hodnot dosahuje především rentabilita vlastního kapitálu a to zejména proto, že právě hospodářský výsledek běžného účetního období je jeho nejvýznamnější komponentou.
Rentabilita aktiv se po téměř celé období udržuje pouze lehce nad desíti procenty což je zapříčiněno hlavně velkým objemem krátkodobých pohledávek.
5.3.2 Ukazatele likvidity
Další skupinou poměrových ukazatelů jsou ukazatele likvidity. Nejčastěji se uvádějí tři. Jejich slovní označení je různé a je častým předmětem nedorozumění, ale vždy se počítají stejným způsobem a vyjadřují stejné charakteristiky. Často se proto používá srozumitelné označení: 1., 2. a 3. stupně. V mé bakalářské práci jsem pro tyto ukazatele použil označení: běžná, pohotová a okamžitá. Jejich hodnoty a vývoj jsou uvedeny v následující tabulce a grafu. Pro lepší názornost a jejich možné srovnání jsem v posledním sloupci tabulky uvedl doporučené hodnoty ukazatelů podle teoretických zdrojů.
Tabulka 9 - Ukazatele likvidity
2001 2002 2003 2004 2005 Doporučené hodnoty Běžná likvidita 1,54 1,61 1,24 1,63 1,85 1,5 - 2,5 Pohotová likvidita 1,47 1,47 1,09 1,36 1,70 1,0 - 1,5 Okamžitá likvidita 0,07 0,00 0,11 0,07 0,03 0,2 - 0,5
Graf 7 - Ukazatele likvidity
- 0,20 0,40 0,60 0,80 1,00 1,20 1,40 1,60 1,80 2,00
2001 2002 2003 2004 2005
období
hodnoty likvidity
Běžná likvidita Pohotová likvidita Okamžitá likvidita
Ukazatel běžné likvidity dosahuje po celé sledované období doporučené výše. Ukazatel z roku 2003 je ovlivněn poklesem stavu běžného účtu firmy. Byl ale brzy opět navýšen a nepřinesl firmě žádné komplikace. Celkové nižší hodnoty jsou zapříčiněny vyšší hodnotou krátkodobých závazků, které firma používá ke svému financování.
Pohotová likvidita má podobný vývoj jako likvidita běžná. Ve všech letech s rezervou překračuje dolní mez doporučovaného intervalu a spíše se přibližuje k mezi horní. Tyto vyšší hodnoty jsou způsobeny tím, že si firma Haironville Bohemia udržuje relativně nízkou a stabilní úroveň zásob. Proto se také hodnoty ukazatele pohotové likvidity velmi blíží hodnotám ukazatele běžné likvidity.
Hodnoty okamžité likvidity se ale doporučeným naprosto vymykají a dokonce se ani nepřibližují spodní hranici intervalu. Hodnoty celkového finančního majetku se ale kromě roku 2002 nepohybují v nikterak kritických hodnotách. Společnost počítá s kontinuálním splácením krátkodobých pohledávek z kterými nemá žádné zásadní problémy a jejichž hodnota výrazně převyšuje sumu všech krátkodobých závazků.
Zdrojem kolísavého vývoje hodnot ukazatelů běžné a pohotové likvidity jsou pohledávky firmy. Ty jsou důsledkem politiky firmy, která umožňuje odběratelům platit faktury za určitý přijatelný a všeobecně akceptovaný časový interval po předání výrobků. V grafu představují rozdíl mezi pohotovou a rychlou likviditou.
5.3.3 Ukazatele aktivity
Tato skupina ukazatelů nám říká, kolikrát za sledované období (popř. za jak dlouho) se daná veličina v podniku „obrátí“, tzn. její poměr k tržbám. Většinou se používá doba obratu, (tj. počet dní, za jak dlouho tržby dosáhnou hodnoty sledované veličiny).
Tabulka 10 - Ukazatele aktivity (obratovosti)
2001 2002 2003 2004 2005
Obrat aktiv 3,60 3,03 3,16 3,29 3,59
Obrat zásob 83,40 36,98 31,35 22,53 47,11
Obrat pohledávek 4,36 3,70 4,57 4,71 4,28
Obrat závazků 6,09 5,41 4,51 6,09 7,14
Tabulka 11 - Ukazatele aktivity (doby obratu)
2001 2002 2003 2004 2005
Doba obratu aktiv 100 119 114 110 100
Doba obratu zásob 4 10 11 16 8
Doba obratu pohledávek 83 97 79 76 84
Doba obratu závazků 59 67 80 59 50
Graf 8 - Ukazatele aktivity (doby obratu)
0 20 40 60 80 100 120 140
2001 2002 2003 2004 2005
období
počet dní Doba obratu Aktiv
Doba obratu Zásob Doba obratu Pohledávek Doba obratu Závazků
