1/2
V
YSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ VP
RAZEP OSUDEK OPONENTA DIPLOMOVÉ PRÁCE
Jméno studenta: Bc. Nela Brynychová
Název práce: Komparace zdanění digitální ekonomiky Vedoucí práce: doc. Ing. Barbora Slintáková, Ph.D.
Cíl práce: "…Porovnat digitální daň zavedenou v několika vybraných zemích a zanalyzovat dopad daně podle plánovaného pilíře I a podle digitální daně na vybranou společnost."
1. Náročnost tématu na:
- teoretické znalosti průměrné
- vstupní údaje a jejich zpracování průměrné
- použité metody průměrné
2. Kritéria hodnocení práce:
- stupeň splnění cíle práce výborně
- samostatnost při zpracování (nehodnotí oponent) ---
- logická stavba práce výborně
- adekvátnost použitých metod výborně
- hloubka provedené analýzy ve vztahu k tématu výborně
- stylistická úroveň výborně
- práce s literaturou včetně citací výborně - formální úprava práce (text, grafy, tabulky) výborně 3. Využitelnost výsledků práce v praxi hodnotím jako průměrnou.
4. Připomínky k práci a komentáře:
Diplomantka se ve své práci zaměřila na digitální daň. Ve své práci se zaměřila na aktuální téma. Popsala a zhodnotila aktuální nesourodé nastavení digitální daně. Dále se zaměřila na aktuální vývoj této oblasti, tedy dvoupilířový projekt BEPS 2.0.
Diplomantka se zaměřila nejen na pouhou komparaci nastavení digitální daně dle aktuálních pravidel, ale pokusila se i odhadnout dopad zavedení digitální daně, tak jak je popsána v dvoupilířovém projektu podle projektu BEPS 2.0 na příkladu jedné vybrané společnosti. Jelikož k těmto odhadům ještě neexistují postupy ani podobná práce ještě nebyla zveřejněna, velice oceňuji inovátorský přístup diplomantky k této problematice.
Postup byl logický a bylo znát, že autorka se tématem velice podrobně zabývala. Z práce lze poznat, že diplomantku problematika digitální daně zajímá.
Dále připojuji svoje poznámky k některým částem textu:
2/2
5. Při obhajobě práce navrhuji následující otázky k diskuzi:
1. Z aktuálního nastavení digitální daně ve světě je zřejmé, že existují značné rozdíly v nastavených sazbách digitální daně, nicméně i z Vašeho přehledu v diplomové práci je vidět, že výše vybrané daně nezávisí na výši sazby. Čím je podle Vašeho názoru způsoben rozdíl v daňových výnosech?
2. Aktuálně se u dvoupilířového projektu BEPS 2.0 kalkuluje s variantou, že bude na základě společných pravidel určen základ daně a ten bude následně rozdělen mezi jednotlivé státy,kde daná zdaňovaná společnost operuje. Toto nastavení by mělo vést ke snížení administrativních nákladů. Myslíte si, že by mohlo dojít k ještě větší úspoře, pokud by byla digitální daň zavedena obdobně jako byl zamýšlen projekt CCCTB pro korporátní daně, tedy že by korporace byla zdaněna dle jednotných pravidel přímo v sídle společnosti u jednoho správce daně a následně by byla vybraná daň rozdělena mezi státy, kde společnost podniká podle předem stanoveného klíče?
3. Který rozdělující klíč podle Vašeho názoru dává větší smysl a proč - IP adresy připojené k jednotlivým platformám či počet zaregistrovných uživatelů na jednotlivých platformách?
3. Pokud by rozdělující klíč pro digitální daň bylo využití IP adres, jaký dopad by podle Vás mohla mít skutečnost, že v dnešním světě je možné si falešně nastavit stát odkud se připojuji (např. jako občan České republiky si mohu nastavi IP adresu tak, že vystupuji jako občan USA)? Je tato skutečnost vůbec z pohledu výběru daně kontrolovatelná?
6. Souhlas vyplňuje pouze vedoucí práce, oponent se nevyjadřuje.
Nevyjadřuji se (oponent).
7. Práci doporučuji k obhajobě a navrhuji klasifikační stupeň výborně.
V Praze dne 27.1.2022 Ing. Michaela Moučková
Katedra veřejných financí, VŠE v Praze
