Národohospodářská fakulta Vysoké školy ekonomické v Praze, nám. Winstona Churchilla 4, 130 67 Praha 3 tel.: +420 224 095 521, fax: +420 224 221 718, URL: http://nf.vse.cz
POSUDEK OPONENTA BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Jméno studenta/studentky:Adéla Blažejovská
Název práce: Vliv rodiny a místa narození na vzdělání dítěte Jméno vedoucího práce: Ing. Tomáš Miklánek, M.A., Ph.D.
1 2 3 4
Hodnocení základních aspektů práce:
1 Struktura práce (logická výstavba, systematičnost) ☒ ☐ ☐ ☐
2 Cíl práce (jasnost formulace, přiměřenost) ☐ ☒ ☐ ☐
3 Kvalita teoretické části ☒ ☐ ☐ ☐
4 Kvalita aplikované / analytické / empirické části ☒ ☐ ☐ ☐
5 Soulad mezi cílem práce a jejími metodami ☒ ☐ ☐ ☐
6 Zdroje (aktuálnost, relevance, četnost) ☒ ☐ ☐ ☐
7 Kvalita závěrů, naplnění cíle práce ☒ ☐ ☐ ☐
8 Formální aspekty (formátování, stylistika, odkazy na literaturu) ☒ ☐ ☐ ☐
Slovní hodnocení (popište nejdůležitější silné a slabé stránky práce; zejména v případě nízkého hodnocení známkami 3-4 je třeba vyjádřit konkrétní výtky):
Celkově je práce velmi kvalitní, následující výtky jsou spíše marginální:
Úvod práce není příliš dobře strukturován. Autorka na prvních dvou stranách prezentuje výsledky šetření EUROSTUDENT, které slouží jako motivace pro její práci, takovýto popis je ale příliš dlouhý a často není zřejmé, jak výsledky tohoto šetření souvisí s jejími hypotézami. Teprve na třetí straně úvodu se čtenář dozvídá, jaký je cíl práce.
Autorka by měla být opatrná s interpretací dat týkajících se podílů různých skupin. Např. v úvodu zmiňuje, že „V České republice se jedná o necelých 80 % studentek, které studují vzdělávací studijní obory.“, co ale zřejmě měla na mysli bylo „Ve vzdělávacích studijních oborech studuje v České republice téměř 80 % žen“. Určitě není pravda, že by 80 % žen-studentek studovalo ve vzdělávacích studijních oborech. Podobných nepřesností je v práci více, např. „V České republice studuje 49 % jedinců s rodiči, kteří nevystudovali vysokou školu a 51 % jedinců s rodiči, kteří vystudovali.“
Empirická analýza je velmi dobře provedena, oceňuji také to, že se autorka pustila do samosběru dat. Hlavní problém v jejím dotazníkovém šetření vidím v tom, že jej distribuovala prostřednictvím Facebookových skupin, ve kterých figurují studenti vysokých škol. Tím pádem se autorce podařilo nasbírat dotazníky pouze od 33 respondentů, kteří vysokou školu nestudují, zatímco zbylých 961 osob v jejím šetření studuje. Toto je poněkud problematické vzhledem k tomu, že jednou z hlavních otázek je vliv rodiny na rozhodnutí studovat vysokou školu. Autorka sama toto uznává, zmiňuje problém nízké variability vysvětlované proměnné a tato data v interpretacích nepoužívá. Místo toho autorka velmi dobře využila sbíraná data o sourozencích a analýzu o rozhodnutí jít studovat postavila na těchto datech.
V empirické analýze bych také pro přehlednost doporučila zúžit počet empirických modelů, které autorka testuje (např. model 6 a 10 jsou totožné až na zahrnutí jedné proměnné, důležitost proměnných uvedených v modelu 6 by bylo možné testovat i pomocí modelu 10). Také interpretace výsledků v sekci 2.7 by mohla být poněkud stručnější, není nutné zde znovu zmiňovat, které koeficienty byly statisticky významné a které ne.
Naopak velmi oceňuji, že autorka v závěru práce diskutuje své výsledky ve světle předchozích studií, porovnává své výsledky s jejich a otevřeně diskutuje nedostatky její analýzy. V závěru práce dokonce zmiňuje i problematičnost intepretace některých
výsledků, které mohou ukazovat spíše na možné korelace mezi sledovanými proměnnými místo aby nám dávali představu o kauzálních efektech.
Celkové hodnocení (nutno uvést konstatování, jestli práce splňuje z hlediska kvality obsahu, rozsahu a formálních náležitostí požadavky z Metodických pokynů NF VŠE, zda je práce doporučena k obhajobě či nikoli; může být navržena i na zvláštní ocenění apod.):
Práce je velmi kvalitně zpracována, a to jak po jazykové stránce, tak i svou strukturou, přehledností a kvalitou zpracování teoretické i empirické části. Autorka pro účely své práce sestavila dotazníky a nasbírala téměř tisíc odpovědí, které pak analyzovala v empirické části. Ačkoli sesbíraná data neposkytují reprezentativní vzorek studentů či nestudujících mladých, autorka velmi hezky diskutuje jejich nedostatky a interpretuje výsledky ve světle těchto nedostatků. Práci splňuje všechny požadavky a doporučuji ji k obhajobě.
Otázky k obhajobě:
Pokud je volba studijního oboru sourozence ovlivněna zaměstnáním rodičů, jak byste mohla upravit Váš Model 10, abyste tento efekt z analýzy odstranila? Jinými slovy, co byste mohla přidat do Modelu 10, aby odhadovaný koeficient studijního oboru sourozence byl očištěn od společného vlivu zaměstnání rodičů na oba sourozence? Je takové očištění možné? Jak problém společného vlivu zaměstnání rodičů na obor vzdělání obou sourozenců řeší předchozí studie?
Navržená známka: výborně
Datum: ...
Podpis oponenta práce
