POSUDEK VEDOUCÍHO BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Jméno studenta: Eva Matějková Název práce: Československo a Marshallův plán Jméno vedoucího práce: doc. PhDr. František Stellner, Ph.D.
Nad průměr Průměr Pod průměr Hodnocení tématu samého (bez ohledu na studenta):
Nakolik je téma práce aktuální?
Jak náročné je téma na teoretické znalosti?
Jak náročné je téma na praktické zkušenosti či práci v terénu?
Nakolik je dostupnost podkladových materiálů obtížná?
Slovní hodnocení (alespoň několik vět):
Marshallův plán patří mezi klíčové události po druhé světové válce v procesu vzniku studené války a rozdělení světa na dvě části - sovětský blok a západní část. Téma Československo a Marshallův plán je frekventovaným tématem současných politických a hospodářských dějin, v současné době se vede diskuse o důsledcích přijetí tohoto plánu (Behrman, Greg, The most noble adventure: the Marshall Plan and the reconstruction of post-war Europe, London 2008). Autorka musela využít metodologické přístupy z hospodářských dějin, ekonomie, politických dějin.
Hodnocení zpracování tématu studentem:
Jak hluboce autor téma analyzoval?
Jak vhodně zvolil autor metody ve vztahu k tématu?
Jak zdařile autor zvolil cíl práce vzhledem k tématu?
Nakolik autor naplnil vytčený cíl práce?
Slovní hodnocení (alespoň několik vět):
Analýza byla provedena na základě nevydaných materiálů z Národního archivu v Praze a Archivu Ministerstva zahraničních věcí České republiky. Použití nevydaných materiálů institucionální provenience činí z práce zčásti původní historickou studii.
Dále byly využity vydané prameny, z pramenů osobní povahy se jednalo o paměti E.
Beneše, H. Ripky a jednoho dílu z práce W. Churchilla Druhá světová válka. Základní informace ale byly čerpány převážně z českých historických prací, využito bylo především dílo J. Dejmka, K. Kaplana, P. Prokše. Byl využit i dobový tisk, což velmi dobře obohatilo pramennou základnu.
K dané problematice existuje řada dalších odborných prací a časopiseckých studií, které mohly být využity.
Metody odpovídají převážně kompilačnímu stylu práce, autorka hodlala
charakterizovat úlohu plánu v hospodářském a politickém vývoji našeho státu, to se jí
podařilo, dokázala se vyrovnat s řadou dat a názorů, sepsala standardní bakalářskou práci. Vytčeného cíle bylo dosaženo.
Hodnocení struktury a obsahu práce:
Nakolik je struktura práce logická a přehledná?
Nakolik využívá autor aktuálních a vhodných pramenů?
Nakolik dostatečně a funkčně vybavil autor práci daty, tabulkami, grafy, přílohami apod.?
Nakolik jsou závěry práce jasné a přiměřené?
Nakolik přináší autor vlastní názor a příspěvek k tématu?
Slovní hodnocení (alespoň několik vět):
Práce je rozdělena do šesti kapitol, úvodu a závěru. Oddělení reakce tisku (5.) a Závěry několika historiků (6.) ovšem nezapadají do předchozí struktury a v dané podobě jsou zásadně v bakalářské práci nevhodné. Toto členění se mnou nebylo konzultováno.
V úvodu je hodnocení pramenů a literatury na odpovídající úrovni, závěr není přříliš rozsáhlý a mohl se méně opírat o citace názorů jiných odborníků, zde mohla autorka více prezentovat vlastní názory.
S hodnocením nepřijetí plánu československou vládou souhlasím, autorka se shoduje se současným většinovým názorem české i zahraniční historiografie. Poznámkový aparát není příliš rozsáhlý, prozrazuje určitý chvat při fabrikaci práce, autorka tudíž nekonfontuje jednotlivá fakta z několika zdrojů a většinou se opírá pouze o jeden.
V tomto směru mohla delší heuritická část přispět k bohatším závěrům.
Hodnocení formy a stylu práce:
Jaká je formální úprava práce?
Pracuje autor správně s odkazy a citacemi?
Jaká je stylistická úroveň práce?
Slovní hodnocení (alespoň několik vět):
Poznámky pod čarou jsou velmi intenzivně využívány, oceňuji biografické odkazy.
Formální bibliografická úprava citace internetových zdrojů neodpovídá normě. Po formální stránce je studie standardně vybavena, vyhovuje požadavkům kladeným na tento typ práce. Jazyková stránka je na dobré úrovni, úprava práce profesionální.
Další hodnocení či připomínky a otázky k obhajobě:
Do jaké míry se dobový tisk lišil v pojetí americké poválečné podoby? Byl přístup komunistů diametráně odlišný od názorů dalších politických stran?
Jaký byl postoj ministra zahraničí J. Masaryka k přijetí plánu? Do jaké míry na něj byl vyvíjen nátlak ze strany komunistických ministrů a nakolik případně vzdoroval tomuto tlaku? Jak hodnotíte úlohu tohoto politika?
Jak hodnotíte působení Marshallova plánu v Německu?
Navržená známka: dobře
Datum: 10. 6. 2009 ...
Podpis vedoucího práce
