Hlavní práce4528_xkraa21.pdf, 0.9 MB Stáhnout

(1)

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta národohospodá ř ská

Hlavní specializace: Hospodá ř ská politika

Analýza trhu práce v okrese Ostrava – m ě sto

diplomová práce

Autor: Aneta Krasulová

Vedoucí práce: Doc. Ing. Magdalena Kotýnková, CSc.

Rok: 2006

(2)

Prohlašuji na svou č est, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatn ě a s použitím uvedené literatury.

Aneta Krasulová

V Praze, dne 18. 12. 2006

(3)

Na tomto místě bych ráda poděkovala doc. Ing. Magdaleně Kotýnkové, CSc.

za odborné vedení při psaní diplomové práce.

(4)

Anotace

Diplomová práce se zabývá trhem práce v Ostravě. Charakterizuje ostravský region a posuzuje výchozí pozici Ostravy před začátkem transformace. Popisuje vývoj trhu práce od roku 1990 do roku 2006. Současná situace na trhu práce je detailněji popsána ve třetí kapitole spolu s její vazbou na výši mezd a volební preference. Politika zaměstnanosti spolu s Evropským sociálním fondem jsou aplikovány na podmínky trhu práce v Ostravě. Práce je ukončena kapitolou zabývající se tvorbou nových pracovních míst v průmyslových zónách a dotazníkovým šetřením provedeným s odborníky na trh práce v Ostravě.

The diploma work deals with labour market in Ostrava. It charakterizes Ostrava´s region and views position of Ostrava before the transformation started. It describes evolvement of labour market from 1990 to 2006. Actual situation together with earnings and election prefernces is described in chapter three. Employment policy together with European social fund are applied on Ostrava´s labour market conditions. The diploma work is ended by new job creation in industrial areas and interview with Ostrava´s labour market experts.

(5)

ÚVOD 7

1 CHARAKTERISTIKA REGIONU 9

1.1 OBECNÉ VYMEZENÍ 9

1.2 HOSPODÁŘSTVÍ A ZAMĚSTNANOST 9

1.3 OBYVATELSTVO 10

1.4 RATINGOVÉ HODNOCENÍ OSTRAVY 11

2 VÝVOJ TRHU PRÁCE 12

2.1 VÝVOJ TRHU PRÁCE OD ZAČÁTKU TRANSFORMACE DO ROKU 1992 12

2.2 VÝVOJ TRHU PRÁCE VROCE 1993 14

3 SOUČASNÝ STAV TRHU PRÁCE 32

3.1 ZAMĚSTNANOST 32

3.1.1 VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA 32

3.2 NEZAMĚSTNANOST 33

3.2.1 V^ĚKOVÁ A KVALIFIKAČNÍ STRUKTURA UCHAZEČŮ O ZAMĚSTNÁNÍ 34

3.2.2 ABSOLVENTI NA TRHU PRÁCE 36

3.2.3 DLOUHODOBÁ NEZAMĚSTNANOST 37

3.3 VÝSLEDKY VOLEB A NEZAMĚSTNANOST 39

3.4 TRH PRÁCE A MZDY 41

3.5 VÝVOJ UKAZATELŮ TRHU PRÁCE VLETECH 1990-2005 42 3.5.1 VÝVOJ MÍRY NEZAMĚSTNANOSTI VLETECH 1990-2005 42 3.5.2 VÝVOJ POČTU VOLNÝCH PRACOVNÍCH MÍST A POČTU UCHAZEČŮ O ZAMĚSTNÁNÍ

VLETECH 1990-2005 45

3.5.3 VÝVOJ STAVU ZAMĚSTNANOSTI VLETECH 1990-2005 47

4 STÁTNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI 48

4.1 PODPORA VNEZAMĚSTNANOSTI A PŘI REKVALIFIKACI 50

4.2 REKVALIFIKACE 51

4.3 INVESTIČNÍ POBÍDKY 53

(6)

4.3.1 INVESTIČNÍ POBÍDKY VGESCI MINISTERSTVA PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ 53 4.3.2 RÁMCOVÝ PROGRAM PRO PODPORU ROZVOJE TECHNOLOGICKÝCH CENTER A

STRATEGICKÝCH SLUŽEB 54

4.3.3 PROGRAM PRO PODPORU TVORBY NOVÝCH PRACOVNÍCH MÍST VREGIONECH

NEJVÍCE POSTIŽENÝCH NEZAMĚSTNANOSTÍ 54

4.4 VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ PRÁCE 55

4.5 SPOLEČENSKY ÚČELNÁ PRACOVNÍ MÍSTA 56 4.6 DALŠÍ NÁSTROJE AKTIVNÍ POLITIKY ZAMĚSTNANOSTI 56 4.7 ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM 57

4.8 EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND 59

4.8.1 REALIZACE PROJEKTŮ 61

4.9 SOCIÁLNĚ ZDRAVOTNÍ NÁROKY HORNÍKŮ 63

5 PERSPEKTIVY BUDOUCÍHO VÝVOJE 65

5.1 VYMEZENÍ PRŮMYSLOVÉ ZÓNY 65

5.2 OSTRAVSKÉ PRŮMYSLOVÉ ZÓNY 67

5.2.1 V^ĚDECKO-TECHNOLOGICKÝ PARK 68

5.2.2 PRŮMYSLOVÁ ZÓNA OSTRAVA-MOŠNOV 68

5.2.3 PRŮMYSLOVÁ ZÓNA HRABOVÁ 69

5.3 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ 70

ZÁVĚR 73

PŘÍLOHY 76

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A DALŠÍCH PRAMENŮ 83

SEZNAM TABULEK A GRAFŮ 87

ABSTRACT 88

(7)

Úvod

Ve své diplomové práci jsem se zaměřila na analýzu trhu práce v okrese Ostrava-město, a to především proto, že mě tato tématika zajímá a protože dlouhou dobu svého dosavadního života jsem v Ostravě prožila a specifické problémy, jenž přináší ostravský trh práce pociťuji neustále, a to buď z osobní zkušenosti nebo ze zkušeností mých blízkých a přátel. Lze je také rozpoznat v kontextu každodenní ostravské reality, kterou dle mého názoru, nemůže poznat člověk, který zde alespoň kratší dobu trvale nežije.

Ostrava, v socialistickém sloganu nazývána též černé srdce republiky nebo také ocelové město, si ze socialistického zřízení, které preferovalo těžký průmysl, přenesla do svobodné a demokratické společnosti nezáviděníhodné dědictví v podobě zastaralých a vysoce přezaměstnaných podniků. Po rozpadu Rady vzájemné hospodářské pomoci ztratily podniky, které patřily k největším v České republice, většinu svých odbytišť. Aby mohly přežít v konkurenci špičkových výrobků na zahraničních trzích, byly nuceny modernizovat své provozy, začaly nakupovat nové technologie, propouštět své zaměstnance, a tím vznikl problém vysoké ostravské nezaměstnanosti.

Stěžejními částmi diplomové práce jsou podle mého názoru druhá a pátá kapitola. Druhá kapitola se zabývá vývojem trhu práce od roku 1990 do roku 2004 a charakterizuje nejdůležitější ekonomické ukazatele trhu práce, které vykreslují stav na trhu práce v jednotlivých sledovaných obdobích. Vysvětluji, z jakých příčin došlo ke změnám na trhu práce, přičemž tyto změny dokládám personální politikou dominantních zaměstnavatelů na trhu práce, změnou struktury poptávky po produkci firem v jednotlivých odvětvích a také tzv. nepředvídatelnými vlivy v podobě přírodních katastrof. Globálnější pohled na trh práce ukazují časové řady nabídkové i poptávkové strany trhu práce a vývoj míry nezaměstnanosti ve třetí kapitole.

Pátá kapitola se zabývá způsobem tvorby nových pracovních míst jako budoucího možného řešení problémů ostravského trhu práce, a to především vznikem a rozvojem průmyslových zón, tedy přílivu zahraničních i domácích investorů a nových technologií. Tato kapitola obsahuje také závěry dotazníkového šetření.

(8)

Šetření jsem provedla s respondenty, kteří se zabývají problematikou nezaměstnanosti a trhu práce na Ostravsku a dotazovala jsem se jich na příčiny nezaměstnanosti, na možnosti zlepšení situace na trhu práce a možný budoucí vývoj trhu práce.

(9)

1 Charakteristika regionu

1.1 Obecné vymezení

Ostrava je významné průmyslové a intelektuální centrum Moravskoslezského kraje, je třetím největším městem České republiky podle počtu obyvatel a druhým největším městem dle rozlohy. Zaujímá pozici největšího města Moravskoslezského kraje a je jeho sídelním městem. Dynamika vývoje Moravskoslezského kraje je závislá na dynamice vývoje města Ostravy. Okres Ostrava-město¹ je statutárním městem s 23 městskými obvody. Rozloha města činí 21 423 ha a je jedním z nejmenších okresůČeské republiky. Z celkové plochy města tvoří zemědělská půda 40,3 %, ostatní plochy 34,7 %, lesní půda 10,8 %, zastavěná plocha 9,7 % a vodní plocha 4,5 %

1.2 Hospodá ř ství a zam ě stnanost

Ekonomický potenciál, hospodářství i zaměstnanost města Ostravy jsou výrazně ovlivněny dlouhodobým historickým vývojem. Milníkem rozvoje Ostravy se stalo objevení černého uhlí v roce 1763, což umožnilo vznik těžkého průmyslu, a to založením železáren. Ekonomický vývoj v poválečném období byl postaven na urychlené industrializaci. Průmysl byl zastoupen především hornictvím, metalurgií a strojírenstvím. Jedním z rysů těžkého průmyslu je jeho koncentrace.

Zaměstnanost se tak stala závislou na několika velkých podnicích. V Ostravě probíhal politicky motivovaný proces preference hutnictví železa, těžby uhlí a těžkého strojírenství. Následkem této preference byla monostrukturní a deformovaná ekonomická základna regionu (před začátkem transformace bylo zaměstnáno v hutnictví železa 70 % pracovníků odvětví z celé Československé republiky). Terciérní sféra, ostatní průmysl a zemědělství plnily jen doplňkovou funkci. Chybělo větší zastoupení zpracovatelského a spotřebního průmyslu. Pracovní

1 Okres je statistická územní jednotka na úrovni NUTS 4. Má platnost pouze na území České republiky a byla zavedena s účinností od 1.9.1999.

(zdroj: http://www.czso.cz/csu/rso.nsf/i/okres_NUTS_rso , přístup z internetu 1.12.2006)

(10)

síla, která byla uvolněna v první polovině devadesátých let, byla částečně absorbována přechodem do drobného podnikání, do drobné řemeslné výroby, do služeb a obchodní sítě a část odešla do starobního důchodu. Absorbce pracovní síly však byla nedostatečná, zaměstnanost se snižovala a postupně začala narůstat nezaměstnanost. V regionu se projevily všechny negativní následky nezaměstnanosti jako je deformace ekonomické a sociální struktury, jakož i struktury osídlení.

Nedostatečná silniční síť a její nízká úroveň patřily k nejzávažnějším problémům v dopravní infrastruktuře. Výstavba dálnice D 47 by měla zajistit propojení Ostravy na dálniční síť a Ostrava by se tak měla stát součástí VI. Evropského multimodálního koridoru.²

K nejvýznamnějším firmám se sídlem v Ostravě v současné době z hlediska počtu zaměstnávaných osob patří: Ostravsko-karvinské doly, a.s. (OKD, a.s.), Mittal Steel Ostrava, a.s., Vítkovice, a.s., České dráhy, a.s. (složky s ostravskými pracovišti), Vítkovice-Válcovna trub, a.s., BorsodChem MCHZ, s.r.o, Dalkia Morava, a.s., Dopravní podnik Ostrava, a.s., Ostravsko-karvinské koksovny Ostrava, a.s., Vysoké pece Ostrava, a.s. a další.

1.3 Obyvatelstvo

Ostrava je třetím největším městem České republiky a její obyvatelstvo představuje 25 % obyvatelstva celého Moravskoslezského kraje. K 1. lednu 2006 bylo v Ostravě 310 078 trvale bydlících obyvatel. Ve srovnání s předchozím rokem se počet obyvatel snížil o 1 324 osob. Ze dvou třetin se na tomto poklesu podílel migrační úbytek. Z celkového počtu obyvatel tvoří 149 488 muži a 160 590 ženy.

Hustota osídlení je 1 448 obyvatel na km². Dle věkového složení obyvatelstva tvoří lidé v předproduktivním věku 14,6 % (v absolutní hodnotě 45 372 obyvatel),

(11)

v produktivním věku 71,7 % (v absolutní hodnotě 222 260 obyvatel) a v poproduktivním věku 13,7 % (v absolutní hodnotě 42 446 obyvatel).³

1.4 Ratingové hodnocení Ostravy

12. ledna 2006 společnost Standard & Poor´s potvrdila stávající ratingové hodnocení statutárního města Ostravy z 24. června 2004. Známka A- / Stable / A-2, kterou je město ohodnoceno již od roku 1999, ukazuje na jeho dlouhodobou finanční stabilitu, která je nepřehlédnutelná i pro zahraniční partnery Ostravy. V ratingové zprávě jsou zdůrazněny zejména tyto silné a slabé stránky vedoucí ke stávajícímu hodnocení:

Pozitivní vlivy :

• Silný management, který politikou úspor běžných výdajů dlouhodobě udržuje vysokou úroveň samofinancování investičních projektů

• Očekávaný příliv investic a růst ekonomiky v oblasti služeb

Negativní vlivy:

• Zvýšení zadluženosti v návaznosti na plánovanou emisi komunálních dluhopisů

• Vysoká úroveň nezaměstnanosti

Společnost Standard & Poor´s ve své zprávě rovněž zdůraznila snahu vedení města o přeměnu Ostravy z industriálního centra na moderní metropoli okolního regionu. Děje se tak především prostřednictvím masivních investic do sportu, kultury a budování lehkých zón. Na stejné úrovni jako Ostrava jsou hodnocena města Budapešť, Praha, Brno, Olomouc.⁴

3 Zdroj: ČSÚ, Krajská reprezentace Ostrava, stav k 1.1.2006

4 Zdroj Magistrát Města Ostravy: http://www.ostrava.cz/nabidka/raiting.html, přístup z internetu 1.3.2006

(12)

2 Vývoj trhu práce

Ostrava, stejně jako ostatní okresy bývalých socialistických zemí, čelila na počátku devadesátých let minulého století očekávané a potřebné transformaci celé společnosti a ekonomiky. Transformace s sebou přinesla i nezaměstnanost, a to hlavně v důsledku uvolňování přezaměstnanosti, zavádění prvků tržního hospodářství a ztráty východních trhů. Základním faktorem byla v Ostravě odvětvová restrukturalizace, protože koncem osmdesátých let byla struktura zaměstnanosti diametrálně odlišná od vyspělých západoevropských zemí. Následná realizace restrukturalizace byla limitována nejen ekonomickými zdroji, ale i sociálním potenciálem v jeho úzké vazbě na profesně vzdělanostní aspekty.

2.1 Vývoj trhu práce od za č átku transformace do roku 1992

Relevantní fakta o vývoji trhu práce jsou v České republice dosažitelná od roku 1990, avšak komplexnější analýzu lze z dat zformovat až v roce 1992. Proto tato analýza jako jediná shrnuje rok 1990, 1991 a 1992 s důrazem na rok 1992.

Vývoj zaměstnanosti měl ve všech sledovaných letech klesající trend.

V absolutním vyjádření činil tento pokles 10 534 osob oproti roku 1991 a oproti roku 1992 byl tento pokles 28 025 zaměstnanců. Uvedené hodnoty jsou odrazem procesu ekonomické transformace.

tabulka 1: Celková zaměstnanost v letech 1990 až 1992

Stav k 31.12.1990 Stav k 31.12.1991 Stav k 31.12.1992

Počet zaměstnanců 205 143 187 652 177 118

Zdroj: Úřad práce v Ostravě

Snížení počtu pracovních sil, jenž vyplývá z tabulky, ovlivnilo situaci na trhu

(13)

(profese obchodní, ekonomické a stavební). Také se projevil rozvoj drobného a středního podnikání.

K 31. lednu 1991 evidoval úřad práce v Ostravě 10 135 uchazečů o zaměstnání. V průběhu roku 1992 počet nezaměstnaných klesal až do října, kdy byl zaznamenán nejnižší počet evidovaných uchazečů vůbec, poté začal počet nezaměstnaných opět mírně růst a k 31. 12. 1992 bylo v evidenci úřadu práce 6 316 osob. Míra nezaměstnanosti se pohybovala v koridoru 2,78 % (říjen 1992) až 5,06 % (leden 1991). K 31. 12. 1992 byla míra nezaměstnanosti 2,92 %.

tabulka 2: Odvětvová zaměstnanost v roce 1990 až 1992

Odvětví Stav k 31.12.

1990

Stav k 31.12.

1991

Stav k 31.12.

1992

Změna 1992-1991

Změna 1992-1990 Hutnictví a strojírenství 67 520 58 008 55 469 -2 539 -12 051 Paliva, energetika a chemie 31 957 25 386 18 314 -7 072 -13 643 Lehký a zpracovatelský

průmysl

9 602 7 830 6 635 -1 195 -2 967

Stavebnictví 15 969 13 957 11 913 -2 044 -4 056

Doprava s spoje 16 312 14 935 13 926 -1 009 -2 386

Obchod, služby, peněžnictví

27 252 20 529 14 040 -6 489 -13 212

Školství, kultura, zdravotnictví

30 274 29 990 29 186 -804 -1 080

Drobné a střední podnikání 9 257 17 017 27 634 +10 618 +18 377

Celkem 205 143 187 652 177 117 - 10 534 -28 026

Zdroj: Úřad práce v Ostravě a vlastní propočty

V členění podle odvětví lze nejvýraznější snížení stavu zaměstnanců sledovat hlavně v odvětví paliv, energetiky a chemie a také v odvětví obchodu a služeb.

Převážná část zaměstnavatelů řešila situaci pomocí přirozeného úbytku pracovníků odchody do důchodu a postupným uvolňováním pracujících starobních důchodců, ke kterému došlo především v letech 1990 a 1991.

V hutnictví a strojírenství došlo v roce 1992 ke snížení počtu pracovníků o 2 539 osob oproti roku 1991 a o 12 051 osob oproti roku 1990. U dominantních zaměstnavatelů tohoto odvětví (Vítkovice, a.s. a Nová Huť, a.s. - dnešní Mittal Steel

(14)

Ostrava, a.s.) však ještě nedošlo k výraznější restrukturalizaci podniků a nebyly doposud realizovány žádné útlumové programy hutní výroby.

V oblasti paliv, energetiky a chemie došlo k rychlému a razantnímu útlumu v ostravské části revíru. Dominantní zaměstnavatel v tomto odvětví (Ostravsko- karvinské doly, a.s. čili OKD, a.s) snížil stav svých pracovníků o 2 844. Celkové snížení stavu zaměstnancův tomto odvětví v roce 1992 v porovnání s rokem 1991 bylo 7 072 pracovníků a v porovnání s rokem 1990 ubylo 13 643 pracovníků.

2.2 Vývoj trhu práce v roce 1993

V tomto období došlo k poklesu zaměstnanosti. V absolutní hodnotě došlo k úbytku 6 561 pracovních míst v porovnání s posledním měsícem roku 1992 a k 31. prosinci 1993 bylo úřadem práce evidováno 170 557 pracovních míst.

Snížení zaměstnanosti bylo způsobeno zejména realizací útlumového programu v ostravské části ostravsko-karvinského revíru, racionalizačními opatřeními téměř ve všech odvětvích v návaznosti na situaci po první vlně privatizace, recesí hutnictví a omezením výstavby velkých investičních celků. Důvodem snížení celkové zaměstnanosti byl také podstatně nižší nárůst počtu pracovních míst v oblasti drobného podnikání oproti předcházejícímu období.

Vzhledem ke snížené schopnosti trhu absorbovat specifické hutnické a hornické profese se začala narušovat rovnováha mezi nabídkou a poptávkou po práci. V průběhu roku 1993 se nezaměstnanost, s výjimkou května, postupně zvyšovala. Míra nezaměstnanosti byla k 31. prosinci 1993 na úrovni 5,11 %, zatímco v celé České republice byla míra nezaměstnanosti 3,52 %. V evidenci úřadu práce bylo k tomuto datu evidováno 10 629 osob. Oproti předcházejícímu roku to představuje nárůst o 4 313 uchazečů o zaměstnaní, tedy růst o 68,3 %.

Nejvýraznější nárůst uchazečů o zaměstnání byl v kategorii dělníků s procentním

(15)

K nejvýraznějšímu úbytku pracovních míst došlo v roce 1993 v odvětví hutnictví a strojírenství a v odvětví paliv, energetiky a chemie. V kategorii drobného podnikání byl zaznamenán pokles vykazované zaměstnanosti. Pokles však byl způsoben v důsledku zvýšení zaměstnanců v těchto malých firmách. Firmy, které dosáhly více jak 25 zaměstnanců začaly být vykazovány v konkrétním odvětví a již nepatřily do skupiny drobného a středního podnikání.

tabulka 3: Odvětvová zaměstnanost ve vybraných odvětvích v roce 1993

Odvětví Stav k 31.12.1992 Stav k 31.12.1993 Změna 1993- 1992

Hutnictví a strojírenství 55 469 50 355 - 5 114

Paliva, energetika a chemie 18 314 12 369 - 5 945

Drobné a střední podnikání 27 634 24 306 - 3 329

V oblasti hutnictví, strojírenství a elektrotechnického průmyslu se na úbytku počtu zaměstnanců nejvíce podílely Vítkovice, a.s., a to 66 %. Snížení stavu o 3 379 zaměstnanců bylo způsobeno započatou externalizací a následnou privatizací části obslužných a doprovodných činností a s tím spojeným přechodem zaměstnanců do soukromého sektoru bez vlivu na trh práce. Výrazným faktorem ovlivňující snížení zaměstnanosti byla přirozená fluktuace pracovníků, odchody do starobních důchodů a ukončení pracovních poměrů na dobu určitou, které byly uzavírány ve větším rozsahu než v minulosti.

V odvětví paliv, energetiky a chemie dominovala firma OKD, a.s., která rychle a razantně utlumila těžbu v ostravské části revíru. V celém odvětví se snížil počet zaměstnanců o 5 945 osob a ze 74 % se na tomto úbytku podílelo uzavření dolů Odra, Heřmanice, Šverma a Ostrava. Během let 1990 až 1994 došlo ke snížení stavu zaměstnanců o 16 904 osob, z čehož bylo 14 857 dělníků a 2 047 technickohospodářských pracovníků.

Z celkového počtu odchodů zaměstnanců z utlumovaných dolů ve výši 10 218 bylo pouze 0,5 % řešeno výpovědí z důvodu útlumu, 22,5 % přešlo v rámci OKD, a.s. a zbývajících 77 % odchodů se realizovalo dohodou (se zaměstnavatelem OKD, a.s.). Srovnání stavu zaměstnanců při zahájení realizace útlumových programů na jednotlivých dolech ukazuje následující tabulka:

(16)

tabulka 4: Vývoj počtu zaměstnanců v jednotlivých dolech

Šverma Ostrava Heřmanice Odra Celkem Zahájení útlumu 1.10 1991 1.1.1991 1.7.1993 1.7.1993

Stav zaměstnanců při zahájení útlumu

2 998 4 522 2 385 3 350 13 250

Stav zaměstnanců k 31.12.1993 53 465 370 2 149 3 037

Snížení počtu zaměstnanců 2 945 4 057 2 015 1 201 10 218 Zdroj: OKD, a.s. - Personální oddělení

2.3 Vývoj trhu práce v roce 1994

Ve sledovaném období došlo zejména ke změně vnitřních struktur trhu práce.

Pokles zaměstnanosti v porovnání s rokem 1993 představoval úbytek pouze 730 pracovních míst, takže celkový stav zaměstnanců k 31. prosinci 1994 byl 169 827 osob.

Stabilizace vnitřních toků zaměstnanosti byla způsobena flexibilitou na trhu práce a také schopností zaměstnavatelů v oblasti drobného a středního podnikání absorbovat uvolněnou pracovní sílu. Na trhu práce působily ovšem také některé netržní vnější faktory. Šlo především o nestabilizovaný stav po druhé vlně kupónové privatizace a o mzdovou regulaci.

Přes relativně příznivý vývoj patřila Ostrava s mírou nezaměstnanosti 5,6 % k nejvíce ohroženým oblastem v České republice, jelikož v České republice byla míra nezaměstnanost 3,2 %. K 31. prosinci 1993 bylo úřadem práce evidováno 10 629 uchazečů o zaměstnání. Jejich počet k 31. prosinci 1994 se snížil o 1 489 evidovaných uchazečů o zaměstnání, tedy na hodnotu 9 140, a tím došlo ke 14%

úbytku nezaměstnaných. Důvodem poklesu počtu uchazečů byl zpřísněný postup úřadu práce při vyřazování z evidence při nespolupráci.

Nerovnováha mezi strukturou volných pracovních míst a kvalifikační strukturou uchazečů o zaměstnání narůstala a stávala se dlouhodobou. Tento

(17)

(evidence úřadem práce po dobu delší než 6 měsíců) tvořila 41,7 % z celkově evidovaných uchazečů a zahrnovala hlavně osoby s nižší flexibilitou, osoby s nízkým stupněm vzdělání, osoby v rizikových věkových skupinách, specifické skupiny uchazečů o zaměstnání a občany, kteří neměli zájem o trvalou práci nebo o práci jako takovou vůbec. Výrazným problémem se také stala opakovaná evidence, zejména uchazečů bez kvalifikace. Jejich motivace získat zaměstnání a setrvat v něm byla nedostatečná s ohledem na výši jejich mzdy, kterou mohli získat ve srovnání s celkovou výši sociálních dávek, jenž by jim jako nezaměstnaným plynuly.

Ve většině odvětví se zachovala zaměstnanost ve stejné výši. Výjimkou byly, odvětví stavebnictví, v němž došlo v porovnání s předchozím rokem k poklesu o 2 032 pracovních míst, a odvětví hutnictví, strojírenství a elektrotechnického průmyslu, ve kterém došlo k meziročnímu snížení o 1 989 pracovních míst.

Kladně lze hodnotit zvyšování zaměstnanosti v oblasti drobného a středního podnikání, které téměř kompenzovalo pokles zaměstnanosti v ostatních odvětvích, a v meziročním srovnání se stav zaměstnanců v tomto odvětví zvýšil o 2 395 osob.

Pokles zaměstnanosti v odvětví paliv, energetiky a chemie byl především důsledkem snižování počtu zaměstnanců v rámci racionalizačním opatření a likvidace ostravských dolů.

Odvětví Stav k 31.12.1993 Stav k 31.12.1994 Změna 1994-1993 Hutnictví, strojírenství

a elektrotechnika

50 355 48 366 - 1 989

Stavebnictví 12 868 10 836 - 2 032

Paliva, energetika a chemie 12 369 11 477 - 892

Drobné a střední podnikání 27 306 30 619 + 2 395

(18)

2.4 Vývoj trhu práce v roce 1995

Vývoj na trhu práce byl poměrně dynamický, a to především v souvislosti se zrychlováním ekonomického růstu a zvyšováním produktivity práce. Díky vysoké pružnosti trhu práce dané zejména vysokou adaptabilitou pracovní síly a absorbční schopností, nedošlo v Ostravě k razantnějším změnám objemu a struktury zaměstnanosti.

Celková zaměstnanost poklesla v meziročním srovnání o 4 390 osob a ke konci roku 1995 činil počet zaměstnanců 166 329 osob. Pokles byl v průběhu roku plynulý bez výraznějších výkyvů a změn. Zaměstnavatelé řešili snižování stavu zaměstnanců především formou přirozených odchodů. Stabilita trhu práce nebyla oslabena působením makroekonomických faktorů jako bylo zrušení mzdové regulace či působností zákona o konkurzu a vyrovnání.

Velmi negativním jevem bylo snížení počtu zaměstnaných osob se změněnou pracovní schopností (ZPS), která se v období roku 1993 až 1995 snížila o 25 %.

Vzhledem k trvalému nedostatku vhodných pracovních příležitostí se tito občané stali klasickými představiteli dlouhodobě nezaměstnaných

Celkově byl trend ve vývoji nezaměstnanosti obdobný jako v roce předcházejícím, avšak s nižší kvantitou než v roce 1994. K 31. prosinci 1994 bylo v evidenci úřadu práce v Ostravě evidováno 9 140 uchazečů o zaměstnání a ve stejném období roku 1995 to bylo pouze 7 810, což je o 14,6 % méně než v předcházejícím období. Míra nezaměstnanosti poklesla na úroveň 4,8 % oproti úrovni 5,6 % z roku 1994.

Pozvolný pokles zaměstnanosti byl zaznamenán ve všech odvětvích s výjimkou školství, kultury, zdravotnictví a státní správy. Ve zdravotnictví byl tento nárůst ovlivněn zpětným začleněním pracovníků v obslužných profesích do stálé personální struktury (např. vrátný, uklízečka apod.), jelikož tyto činnosti byly

(19)

500 osob. Ve spojitosti se zavedením nového systému výplaty dávek státní sociální podpory vznikla vyšší potřeba zaměstnanců ve státní správě.

a elektrotechnika

48 366 47 435 - 931

Školství, kultura,

zdravotnictví, státní správa

30 434 31 357 + 1 608

Stavebnictví 10 836 9 840 - 996

Drobné a střední podnikání 30 619 29 894 - 725

V odvětví hutnictví, strojírenství a elektrotechnického průmyslu se zaměstnanost vyvíjela příznivě v důsledku zvýšené poptávky po hutních výrobcích. Z důvodů externalizace vybraných složek snížily Vítkovice, a.s. stav svých zaměstnanců o 1 200 osob a Nová Huť, a.s. stav zaměstnanců zvýšila zhruba o 160 lidí.

Realizace útlumových programů v OKD, a.s. (odvětví paliv, energetiky a chemie) znamenala v průběhu minulých let snížení počtu zaměstnanců téměř o 20 000 osob, proto odchod 300 zaměstnanců z dolu Odra byl zanedbatelný.

V ostatních firmách tohoto odvětví se snížila zaměstnanost jen nepatrně. Pokles zaměstnanců ve stavebnictví nejvíce ovlivnila firma Vítkovické stavby, a.s., ve které byl realizován optimalizační program. Většina propuštěných zaměstnanců se nestala nezaměstnanými, protože nalezla uplatnění u menších stavebních společností.

U drobných a středních firem poklesla dynamika vývoje počtu zaměstnanců. Rovněž ubylo osob samostatně výdělečně činných. Absorbční schopnost drobného a středního podnikání se snižovala a mnoho podnikatelů ukončilo svoji činnost.

Tento stav byl ovlivněn rostoucí tržní konkurencí a minimálním zájmem bank o financování podnikatelských projektů malého a středního podnikání. Dalším negativním aspektem byla i nedostatečná činnost obchodních soudů a nepříznivé daňové podmínky.

(20)

2.5 Vývoj trhu práce v roce 1996

Stav na trhu práce se výrazně nezměnil. Celková zaměstnanost klesla v meziročním srovnání o 2 932 osob, což bylo o 1,6 % méně. Koncem roku 1996 byl počet zaměstnanců v Ostravě 163 397 osob. Průměrná míra nezaměstnanosti byla ve sledovaném období 4,9 %, to bylo o 0,3 % méně než v minulém roce a Ostrava se opět dostala do skupiny okresů nejvíc ohrožených nezaměstnaností. Absolutní počet evidovaných nezaměstnaných dosáhl 9 262 oproti 7 810 v předchozím roce.

S nárůstem počtu evidovaných uchazečů došlo také k nárůstu ve všech sledovaných skupinách (nejvíce dělníci a ženy). Negativní byl i vývoj počtu uchazečů se ZPS a absolventů škol.

Situace osob se změněnou pracovní schopností se zhoršila. Počet zaměstnanců se ZPS se oproti minulému období snížil o 6,6 % a v porovnání s rokem 1990 se zaměstnanost osob se ZPS snížila o více než 56 %.

K mírnému poklesu zaměstnanosti došlo ve všech odvětvích, nejvíce se transformační a restrukturalizační změny projevily v optimalizaci stavu zaměstnanců v hutnictví. Zaměstnanost v odvětví drobného a středního podnikání se nezměnila.

a elektrotechnika

47 435 45 814 - 2 292

Drobné a střední podnikání 29 894 29 892 - 2

Recese hutní výroby a odbytová krize se negativně projevila na ekonomických výsledcích Vítkovic, a.s. a Nové huti, a.s., která vyústila v racionalizaci stavu zaměstnanců, ve snižování mzdových a výrobních nákladů a v následný růst produktivity práce. Vítkovice, a.s. snížily stav zaměstnanců

(21)

Válcoven, s.r.o. Další dominantní zaměstnavatel, Nová huť a.s., snížil počet zaměstnanců o 910 osob.

2.6 Vývoj trhu práce v roce 1997

Zaměstnanost se v souladu s dlouhodobým trendem opět snížila. Negativní vliv na trh práce měly politickoekonomická nestabilita a makroekonomické ukazatele: zpomalení hospodářského růstu, zvýšení inflace, vysoký deficit běžného účtu platební bilance, růst mezd převyšující růst produktivity práce, rostoucí fiskální deficit a nadhodnocený měnový kurz.⁵ V porovnání s předcházejícím obdobím klesla celková zaměstnanost o 4 590 osob a celkový stav zaměstnanosti k 31. 12. 1997 byl 157 434 osob. Politicko-ekonomická nestabilita umocnila problémy trhu práce v Ostravě a její dopad byl razantnější než ve většině jiných okresech.

Znovu se snížila zaměstnanost občanů se ZPS, a to oproti konci roku 1990 o 60 % a v porovnání s rokem 1996 o 8 %. Tento stav byl mimo jiné způsoben tím, že firmy při snižování stavu svých zaměstnanců nejprve propouštěly zaměstnance se ZPS.

Ke konci roku 1997 bylo úřadem práce evidováno 12 094 uchazečů o zaměstnání, což znamenalo 30,6% nárůst oproti minulému období, tedy absolutně vyjádřeno o 2 832 uchazečů více. Průměrná míra nezaměstnanosti byla 6,7 %, oproti předchozímu roku to byl nárůst o 36,7 % .

Pokles zaměstnanosti se projevil nejvíce v hutnictví (-2 446) a stavebnictví (-1 398), naopak růst zaměstnanosti se projevil v odvětví drobného a středního podnikání (+1 939). Došlo ke zvyšování tlaku zaměstnavatelů na produktivitu práce zaměstnanců, k tvrdým opatřením vlády (rozpočtové škrty) a centrální banky (vysoké úrokové sazby). Katastrofální červencové záplavy v roce 1997 měly také vliv na snížení zaměstnanosti. V průmyslových podnicích pokračovala restrukturalizace.

5 Spěváček, V.,Transformace české ekonomiky-politické, ekonomické a sociální aspekty, Linde, 2003, str. 117-120

(22)

Největší zaměstnavatelé v hutnictví, firmy Vítkovice, a.s. a Nová huť, a.s., pokračovali v propouštění, i když se zvýšil odbyt jejich produkce. Vítkovice snížily počet zaměstnanců o 2 200 a Nová huť o 1 965, z toho zhruba polovina těchto zaměstnanců našla nové uplatnění v jejich dceřiných společnostech. Situace ve společnosti OKD, a.s. byla již stabilizovaná, takže pokles zaměstnanosti byl jen nepatrný. K velkému snížení zaměstnanosti však došlo ve dvou chemických závodech, Sepo-Exim, s.r.o. a Ostramo-Vlček, s.r.o, které snížily své stavy o 600 zaměstnanců.

Rok 1997 byl velmi krizový pro stavebnictví. Omezení zakázek z veřejných rozpočtů a ztížený přístup k finančním zdrojům z bankovní soustavy z důvodu vysokých úrokových měr donutil firmy omezit produkci nebo dokonce svoji činnost ukončit. Dalším negativním faktorem byly červencové záplavy, které do značné míry omezily činnosti stavebních firem a očekávané oživení poptávky po stavebních pracích po záplavách nenastalo. Souhrnně tyto faktory způsobily úbytek 1 398 zaměstnanců ve stavebnictví.

a elektrotechnika

45 143 42 697 - 2 446

Stavebnictví 9 831 8 433 - 1 398

Drobné a střední podnikání 29 892 31 831 + 1 939

Zaměstnanost u drobných a středních podnikatelů se oproti minulému roku zvýšila o 1 939 osob. K tomuto nárůstu došlo především v prvním pololetí, protože v druhém pololetí brzdily rozvoji drobného a středního podnikání zhoršující se ekonomická situace České republiky a červencové záplavy.

(23)

2.7 Vývoj trhu práce v roce 1998

Recese české ekonomiky v tomto roce byla opět negativním faktorem, který ovlivnil trh práce a pokles zaměstnanosti. V meziročním srovnání klesla celková zaměstnanost o 5 824 osob. Koncem roku 1998 bylo zaměstnáno 151 610 osob.

Největší úbytek zaměstnanců nastal u soukromých firem, protože byly recesí české ekonomiky ovlivněny nejvíce.

Míra registrované nezaměstnanosti v Ostravě vždy převyšovala celorepublikový průměr, v roce 1998 byla 12 % a dosahovala téměř dvojnásobku celorepublikového průměru, který byl 7,5 % . Počtem evidovaných uchazečů o práci patřila Ostrava od října 1998 na první místo v celorepublikovém srovnání okresů podle výše míry nezaměstnanosti. V říjnu byl počet evidovaných uchazečů o práci 17 738 osob, v listopadu 18 204 osob a v prosinci 18 909 osob.

Délka evidované nezaměstnanosti se zvýšila a průměrná doba setrvání všech uchazečů v evidenci úřadu práce činila 11,8 měsíce. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných činil 47,7 % nezaměstnaných. Tuto skupinu tvořili především problematicky zaměstnatelní uchazeči, jako jsou osoby se ZPS, jejichž průměrná délka evidence byla 26,5 měsíce. Dále to byly osoby starší 45 let, jejichž průměrná délka evidence byla 17,2 měsíce, osoby bez vzdělání a národnostní menšiny. Lidé bez vzdělání měli průměrnou délku evidence na úřadě práce kratší (zhruba o 3 měsíce) než lidé starší 45 let. „Navíc je empiricky potvrzeno, že s postupující dobou nezaměstnanosti klesá pravděpodobnost znovuzískání pracovních příležitostí“⁶. „Lidé ztrácejí svou kvalifikaci, ztrácejí pracovní návyky (sociální zlenivění) a zvykají si žít ze sociálních dávek (upadnutí do sociální pasti)“.⁷

Pokles zaměstnanosti se nejvíce projevil v odvětví: hutnictví, stavebnictví, paliv, obchodu, dopravy a spojů. Společnosti Vítkovice, a.s. a Nová huť, a.s. byly silně postiženy celosvětovou recesí hutnictví. Kurz české koruny snižoval cenu výrobků těchto společností, což se projevilo zhoršením ekonomických výsledků. Přesto firmy pokračovaly v restrukturalizaci a externalizaci provozů, investovaly

6 Sirovátka, T., Řezníček, I.: Dlouhodobá nezaměstnanost a záchranná sociální síť, Brno a Filadelfie, 1994, str.19

7 Tomeš, J., Sociální politika – Teorie a mezinárodní zkušenost, Socioklub, 2001, str. 143

(24)

do nových technologií s cílem zlepšit postavení na světových trzích. Vítkovice, a.s.

snížily počet zaměstnanců o 1 600 osob a Nová huť, a.s o 653 osob. Část zaměstnanců našla uplatnění v externalizovaných závodech. V celém odvětví ubylo 252 lidí.

Stavebnictví, jako druhé odvětví s největším počtem uvolněných zaměstnanců, snížilo zaměstnanost o 995 osob, jelikož krize z roku 1997 se v tomto odvětví dále prohlubovala.

a elektrotechnika

42 697 40 445 - 2 252

Stavebnictví 8 433 7 438 - 995

Obchod 6 165 5 494 - 671

Doprava a spoje 13 941 13 278 - 663

Nejdůležitější firma v oblasti paliv, OKD. a.s., změnila většinového vlastníka, který provedl personální změny a propustil přibližně 600 osob. Vstup zahraničních investorů do energetických firem (Severomoravská energetika aj.) se projevil v racionalizaci zaměstnanosti a firmy rovněž snížily stav zaměstnanců.

Racionalizační opatření v obchodě byla způsobena především nízkou koupěschopností obyvatelstva, což se projevilo ve snížení obratu. Stabilitu domácích firem navíc oslabila silná konkurenceschopnost zahraničních obchodních řetězců, které nabízely cenově výhodnější zboží, a tak některé společnosti byly nuceny ukončit svoji činnost.

(25)

2.8 Vývoj trhu práce v roce 1999

Celková zaměstnanost se opět zhoršila. Ve sledovaném roce ubylo 8 578 pracovníků a absolutní hodnota celkové zaměstnanosti byla 143 032 zaměstnanců. Průměrná míra registrované nezaměstnanosti v Ostravě byla 15,9 % a počtem registrovaných nezaměstnaných ve výši 25 523 osob (stav k 31.12.1999) se stala Ostrava okresem s největším počtem registrovaných uchazečů. Na jedno volné pracovní místo připadalo 81,8 osob, což byl nejhorší celorepublikový výsledek v této kategorii. Průměrná doba setrvání všech uchazečů v evidenci úřadu práce byla 417 dní, tedy o 64 dní více než v roce 1998.

Stav zaměstnanosti osob se ZPS byl kritický a jejich šance na umístění na ostravském trhu práce byly skoro nulové. Ve srovnání se závěrem roku 1990 se zaměstnanost občanů se ZPS snížila o více než 66 %. Proto se Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky rozhodla schválit novelu zákona o zaměstnanosti, jenž nařídila zaměstnavatelům, kteří nesplní stanovený povinný limit ve výši 4,5 % zaměstnanců se ZPS z celkového počtu zaměstnanců, povinný odběr výrobků od podniků zaměstnávajících více než 55 % osob se ZPS nebo povinnost těmto podnikům zadávat výrobní programy. Svoji povinnost však mohly firmy splnit i finančním odvodem do státního rozpočtu.

Nejvýraznější pokles zaměstnanosti se projevil v hutnictví, strojírenství a v elektrotechnickém průmyslu, dále v palivech, v dopravě a spojích.

Na strukturálně postižený region dopadla recese ekonomiky ničivěji než na ostatní regiony České republiky.

a elektrotechnika

40 445 35 238 - 5 207

Doprava s spoje 13 217 12 176 - 1 102

Obchod 5 454 6 472 + 976

(26)

Dominantní firma v odvětví hutnictví, Vítkovice, a.s., procházela v tomto roce velmi složitým obdobím. Byla nucena snížit stav svých zaměstnanců o 3 300 osob, z čehož 1 040 osob přešlo do dceřinných společností. Vítkovice, a.s.

trpěla nedostatkem finančních zdrojů z důvodu poklesu odbytu, snížení cen výrobků a tříměsíčního zastavení výroby tlustých plechů kvůli modernizaci provozu. Firma nebyla schopna platit své závazky vůči státu, bankám a dodavatelům energie.

Od podzimu roku 1999 přestala svým zaměstnancům vyplácet mzdy v řádných termínech. Propuštěným zaměstnancům poskytovala právní poradenství a nabídla jim i rekvalifikační programy. U ostatních firem v odvětví byl vývoj také negativní. Firma Nová huť, a.s. propustila 1 272 osob. V celém odvětví se snížila zaměstnanost o 5 207 osob.

V odvětví paliv, energetiky a chemie ubylo 1 258 zaměstnanců. Dominantní firma tohoto odvětví, OKD, a.s. při hledání optimální organizační struktury propustila v celém svém revíru 4 800 zaměstnanců, z toho však jen 800 zaměstnanců patřilo do okresu Ostrava-město.

V dopravě se snížila zaměstnanost v důsledku úbytku poptávky po přepravě, která byla způsobeny útlumem důlní činnosti, poklesem hutní produkce a poklesem produkce menších firem. V odvětví spojů byla dominantní firmou SPT Telecom, a.s., a ta v důsledku centralizace řízení a digitalizace propustila 139 zaměstnanců. V odvětví dopravy a spojů se snížil počet zaměstnanců o 1 102 osob.

Zaměstnanost v obchodě se zvýšila zejména díky rozšiřování obchodních řetězců zahraničních společností. V tomto roce vstoupila na trh společnost Billa a Tesco Strores.

2.9 Vývoj trhu práce v roce 2000

Zaměstnanost se v tomto roce opět snížila. Dynamika snižování zaměstnanosti však již nebyla tak značná jak v předcházejících dvou letech, k čemuž

(27)

Situace osob se ZPS se poprvé od roku 1990 zlepšila, jejich zaměstnanost ve druhém pololetí vzrostla o 30 osob, což bylo způsobeno změnou zákona o zaměstnanosti.

Průměrná míra registrované nezaměstnanosti vzrostla na úroveň 16,6 %, přičemž průměrná míra registrované nezaměstnanosti v České republice byla 8,8 %.

Na úřadě práce bylo evidováno 26 402 uchazečů o zaměstnání, což znamenalo nárůst o 877 osob. Pozitivním faktorem bylo snížení počtu uchazečů na jedno volné místo na hodnotu 26,1.

Negativní charakteristikou ostravské nezaměstnanosti byla opět její evidovaná délka. Průměrná doba setrvání všech uchazečů v evidenci úřadu práce se oproti minulému období prodloužila o 100 dní na 517 dní. Kategorii dlouhodobě nezaměstnaných, tedy lidí kteří jsou v evidenci úřadu práce déle než 6 měsíců, tvořilo 66,7 % všech evidovaných nezaměstnaných.

Pokles zaměstnanosti se nejvíce projevil v hutnictví, stavebnictví a ve službách. Naproti tomu největší počet nových zaměstnanců zaznamenalo odvětví energetiky. Hutnictví se nacházelo v konjunktuře a firmy v tomto odvětví měly příznivé ekonomické výsledky. Přesto pokračovala racionalizace pracovníků. Situaci těchto pracovníků částečně řešilo nařízení vlády České republiky č. 310/2000 Sb., které umožňovalo vyplácení mimořádných finančních příspěvků a šanci absolvovat rekvalifikaci. Firma Vítkovice, a.s. se vyhnula konkurzu poté, co věřitelé souhlasili se soudním vyrovnáním, stát odkoupil a kapitalizoval její pohledávky a prominul část nesplacených daní a nedoplatků na sociálním a zdravotním pojištění. V průběhu roku snížily Vítkovice, a.s. stav svých zaměstnanců o 3 102 osob kvůli zefektivnění výroby. 653 zaměstnanců bylo převedeno do externalizované firmy Energetika Vítkovice a.s., což výrazně ovlivnilo přírůstek zaměstnanců v tomto odvětví.

Zlepšení situace ve stavebnictví nenastalo, jelikož stále pociťovalo nedostatek veřejných zakázek. Celkový úbytek zaměstnanců o 1 191 osob byl výsledkem redukce stavu zaměstnanců velkých firem a přeřazením firem, které prošly snížením zaměstnanosti, do drobného a středního podnikání. Ve službách se snížil počet

(28)

zaměstnanců ve srovnání s rokem 1999 o 734 osob, což bylo způsobeno reorganizací OKD, a.s., Správa majetku, o.z. a zánikem některých firem.

Odvětví Stav k 31.12.1999 Stav k 31.12.2000 Změna 2000–1999 Hutnictví, strojírenství

a elektrotechnika

35 238 31 780 - 3 458

Paliva, energetika a chemie 6 518 7 042 + 524

Stavebnictví 6 656 5 495 - 1 191

Služby 6 356 5 622 - 734

2.10 Vývoj trhu práce v roce 2001

Celková zaměstnanost k 31. prosinci 2001 byla 138 385 osob, což znamenalo, že zaměstnanost se meziročně snížila o pouhých 675 zaměstnanců a tato meziroční změna byla nejnižší od doby transformace. Zpomalení tempa poklesu zaměstnanosti bylo výsledkem zlepšující se ekonomické situace a zpomalování tempa snižování personálních stavů.

Situace občanů se ZPS se výrazně nezlepšila a jejich zaměstnanost klesla o 80 osob. Její zlepšení bylo možno pozorovat jen v některých velkých firmách, ostatní firmy spíše preferovaly odvody do státního rozpočtu ve výši poloviny průměrné mzdy v národním hospodářství. Ke zlepšení stavu občanů se ZPS měla přispět další novela zákona o zaměstnanosti, podle které by zaměstnavatelé měli odvádět za každého zdravotně handicapovaného občana, o kterého nesplnili povinný podíl, 1,5 násobek průměrné mzdy v národním hospodářství do státního rozpočtu.

Počet evidovaných uchazečů o zaměstnání v meziročním srovnání klesl o 814 uchazečů a k 31. prosinci 2001 dosahoval 25 588 osob. Průměrná míra nezaměstnanosti klesla na úroveň 16,5 %, ale přesto dosahovala téměř dvojnásobku celorepublikové míry nezaměstnanosti. Negativním problémem, který se meziročně

(29)

Největší pokles zaměstnanosti nastal díky přetrvávající restrukturalizaci v hutnictví a nově také v peněžnictví. Příznivě se vyvíjelo odvětví obchodu, k jehož rozkvětu přispělo rozšíření sítě zahraničních obchodních řetězců a nových nákupních center. Vývoj ve zmíněných odvětvích zaznamenává následující tabulka:

a elektrotechnika

31 780 30 135 - 1 645

Peněžnictví 2 486 2 142 - 344

Obchod 6 096 7 116 + 1 020

2.11 Vývoj trhu práce v roce 2002

Celková zaměstnanost k 31. prosinci 2002 byla 135 800 zaměstnanců, takže v meziročním porovnání došlo k úbytku o 2 585 zaměstnanců, i když česká ekonomika jako celek rostla příznivě.

Problémy s umísťováním občanů se změněnou pracovní schopností přetrvaly a došlo k opětovnému snížení jejich stavů o 54 osob, i když byla v lednu 2002 přijata novela zákona o zaměstnanosti, které měla tento nepříznivý vývoj zastavit.

Počet evidovaných uchazečů vzrostl a k 31. prosinci 2002 byla jeho absolutní výše 27 807 osob, což znamenalo zvýšení počtu uchazečů o 2 219 osob. Průměrná doba setrvání všech uchazečů v registru úřadu práce se zvýšila o 54 dní na 662 dní

V roce 2002 se odvětvová nezaměstnanost přestala ve statistikách úřadu práce sledovat a začala se sledovat zaměstnanost v odvětvích podle odvětvové klasifikace ekonomických činností, jenž nekoresponduje s mým dosavadním vývojem zaměstnanosti v odvětvích. Z tohoto důvodu budu rozebírat vývoj zaměstnanosti již jen u největších ostravských zaměstnavatelů.

Firma Vítkovice, a.s. snížila svoji zaměstnanost o 4 175 osob, avšak 3 335 zaměstnanců bylo přemístěno do nové dceřinné společnosti Vítkovice Strojírenství

(30)

a.s., přibližně 530 zaměstnanců nalezlo uplatnění v nově vyčleněných závodech.

Zbylí zaměstnanci (cca 300) byli propuštěni nebo odešli do starobního důchodu.

V Nové huti, a.s. stále probíhala racionalizace stavu zaměstnanců a tento rok firma snížila stav svých zaměstnanců o 876 osob. Firma OKD, a.s. tento rok již neoptimalizovala počet svých zaměstnanců, a to zejména v důsledku příznivého vývoje poptávky po černém uhlí.

2.12 Vývoj trhu práce v roce 2003

Zaměstnanost k 31. prosinci 2003 se opět snížila o 4 685 osob a dosáhla hodnoty 131 115 zaměstnanců. Tento negativní trend v Ostravě pokračoval i přes dobrou ekonomickou situaci České republiky a její dlouhodobý ekonomický růst, což souviselo s nedostatkem zahraničních investorů v Ostravě.

Pozitivní se ukázala novela zákona o zaměstnanosti, která zpřísnila podmínky odvodu do státního rozpočtu v případě nesplnění povinného podílu zaměstnanců se ZPS a tempo snižování zaměstnanců se ZPS se zpomalilo.

Nezaměstnanost se zhoršila a počet evidovaných nezaměstnaných k 31.12.2003 dosáhl hodnoty 29 470 a průměrná míra nezaměstnanosti dosáhla 18 %, což znamenalo nárůst o 1,5 % oproti minulému roku. Průměrná doba setrvání všech uchazečů v evidenci úřadu práce stoupla o 70 dní na 732 dní.

Největší ostravský zaměstnavatel, OKD, a.s. v průběhu roku snížil stav zaměstnanců zhruba o 100 zaměstnanců, což vypovídá o již ukončené racionalizaci stavu zaměstnanců a stabilizaci firmy na trhu. Zaměstnavatelé Vítkovice Strojírenství, a.s., Vítkovice, a.s., Vítkovice Steel, a.s. a Ispat Nová huť, a.s. snížili v průběhu pokračující restrukturalizace své stavy o 1 335 pracovníků.

(31)

2.13 Vývoj trhu práce v roce 2004

Tento rok se ukázal jako tradiční a stav zaměstnanců opět klesl o 2 547 osob.

Stav zaměstnanců k 31. prosinci 2004 byl 128 568 osob, což svědčilo o tom, že v Ostravě stále chyběli zahraniční investoři.

K dosažení pokroku v zaměstnávání osob se ZPS proběhla další novela, která zvýšila povinný odvod do státního rozpočtu při nedodržení zákonem stanovených podmínek na 2,5 násobek průměrné mzdy v národním hospodářství, protože počet zaměstnanců se ZPS stále klesal, i když pomalejším tempem.

Počet evidovaných uchazečů k 31. prosinci 2004 klesl o 578 osob na úroveň 28 892 osob a míra registrované nezaměstnanosti klesla o 1,4 %, což však bylo způsobenou změnou metodiky výpočtu této statistiky. Při původní statistice by se úroveň nezaměstnanosti nezměnila. Míra registrované nezaměstnanosti podle nové metodiky byla 16,6 %. Průměrná délka setrvání všech uchazečů v registru úřadu práce vzrostla o 70 dní a činila 802 dní.

Společnost Ispat Nová huť, a.s. nadále pokračovala v racionalizaci svých zaměstnanců a snížila své stavy o 1 942 osob. Pracovní poměr dobrovolně ukončilo 1 728 zaměstnanců, protože jim společnost nabídla odstupné. Celková suma odstupného se vyšplhala na hodnotu 914 000 000 korun, tedy v průměru dostal každý pracovník přes půl miliónu korun. V ostatních podnicích nedošlo k výraznému úbytku zaměstnanců.

(32)

3 Sou č asný stav trhu práce

Současný stav na trhu práce je ovlivněn předchozím vývojem trhu práce v Ostravě a vychází z něj. Protože svoji diplomovou práce zpracovávám v době, kdy neexistují informace o trhu práce za celý rok 2006, uvádím v této kapitole informace o roce 2005 a měsíci leden až listopad roku 2006.⁸

3.1 Zam ě stnanost

Celková zaměstnanost se v roce 2005 poprvé od transformace meziročně zvýšila o 1 285 osob a k 31. prosinci 2005 dosáhla stavu 129 853 osob. K 30. červnu 2006 celková zaměstnanost nepatrně klesla na úroveň 129 492 osob. K nárůstu zaměstnanců došlo v odvětví výroby elektrických a optických přístrojů a zařízení a ve stavebnictví. Snížení zaměstnanosti nastalo v odvětví výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody a v odvětví dopravy a spojů.

Celková zaměstnanost žen k 31. prosinci 2005 byla 42 512 osob. Jejich počet se k 30. 6. 2006 snížil o 241 na hodnotu 42 271 žen, což tvořilo zhruba třetinu celkové zaměstnanosti. Největší jejich pokles byl v odvětví dopravy, skladování a spojů. K růstu zaměstnanosti žen došlo v oblasti finančního zprostředkování.

Zaměstnaných důchodců k 31. prosinci 2005 bylo 2 556 a k 30. červnu 2006 se jejich počet snížil o 97 osob. Snížení zaměstnanosti nastalo také u osob se zdravotním postižením. Jejich počet činil k 31. prosinci 2005 2 748 osob a k 30. červnu 2006 jejich počet klesl o 141 osob.

3.1.1 Volná pracovní místa

Ačkoliv počet volných pracovních míst evidovaných úřadem práce ve sledovaném období vzrostl, na trhu práce stále existuje disproporce mezi nabídkovou a poptávkovou stranou trhu práce. K 31.lednu 2005 připadalo na jedno volné pracovní místo 37,6 nezaměstnaných. Během roku 2005 a 2006 došlo