Hlavní práce73836_kudp00.pdf, 1.1 MB Stáhnout

(1)

V YSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V P RAZE Fakulta financí a účetnictví

katedra bankovnictví a pojišťovnictví

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

2021 Peter Kudláč

(2)

V YSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V P RAZE Fakulta financí a účetnictví

katedra bankovnictví a pojišťovnictví studijní program: Bankovnictví a pojišťovnictví

Nebankovní instituce poskytující spotřebitelské úvěry a vývoj podmínek v daném odvětví mezi

roky 2010 a 2020

Autor bakalářské práce: Peter Kudláč

Vedoucí bakalářské práce: doc. Ing. Petr Dvořák, Ph.D.

Rok obhajoby: 2021

(3)

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Nebankovní instituce poskytující spotřebitelské úvěry a vývoj podmínek v daném odvětví mezi roky 2010 a 2020“

vypracoval samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označil a uvedl v přiloženém seznamu.

V Praze dne 06.01.2021

...

Peter Kudláč

(4)

Poděkování

Děkuji doc. Ing. Petrovi Dvořákovi, Ph.D., vedoucímu mé bakalářské práce za jeho čas, vstřícný přístup, cenné rady a připomínky při zpracování této bakalářské práce.

(5)

Abstrakt

Bakalářská práce se zabývá problematikou dopadu regulatorních opatření České národní banky na trh nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. Hlavním cílem bylo analyzovat vývoj regulatorních opatření na trhu nebankovních spotřebitelských úvěrů hlavně v průběhu posledního desetiletí a pomocí výsledků z kontrol ČOI v rocích 2010 až 2020 poukázat na nezbytnost změn, které byli zavedeny do praxe zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Po kvantitativní analýze lze tvrdit, že přijetí zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru mělo příznivý vplyv na počet subjektů poskytujících spotřebitelské úvěry v ČR. Do budoucna lze očekávat, že ČNB bude aktivně dohlížet na trh nebankovních poskytovatelů spotřebitelských půjček a zabrání opakování se situací ze zjištění ČOI v následujících letech.

Klíčová slova

spotřebitelský úvěr, zákon o spotřebitelském úvěru, ČNB, ČOI, zákon

(6)

Abstract

The bachelor thesis deals with the issue of the impact of regulatory measures of the Czech National Bank on the market of non-banking providers of consumer loans.

The main goal was to provide analysis of the development of regulatory measures in the market of non-bank consumer loans, especially during the last decade, and to use the result of CTIA inspection in 2010-2020 to point out the need for changes introduced in practice by Act No. 257/2016 Coll., of consumer loans. After quantitative analysis, it can be argued that the adoption of the Act No. 257/2016 Coll.

of consumer loans had a positive effect on the number of entities providing consumer loans in the Czech Republic. In the future, it can be expected that Czech National Bank will actively supervise the market f non-bank providers of consumer loans and will prevent a recurrence of the situation from the findings of the CTIA in the coming years.

Key words

consumer loans, Act, Czech National Bank, CTIA

(7)

Seznam použitých zkratek

SR – Slovenská republika ČR – Česká republika

ČLFA – Česká leasingová a finanční asociace

APNÚ – Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů ČOI – Česká obchodní inspekce

ČNB – Česká národní banka NBS – Národní banka Slovenska JEL – Jednotná evropská licence ZSÚ – Zákon o spotřebitelském úvěru

(8)

Obsah

Úvod ... 9

1 Definice nebankovního sektoru v ČR ... 11

1.1 Bankovní/nebankovní integrace a dohledová integrace ... 11

1.2 Ostatní nebankovní finanční instituce ... 11

2 Vplyv zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru na finanční trh ... 13

3 Zásadní legislativní změny přicházející s přijetím nového zákona o spotřebitelském úvěru ... 16

3.1 Podmínky pro získaní povolení k činnosti ... 16

3.2 Transparentnost, férovost a bezpečí jak poskytovatele, tak i klienta ... 17

4 Analýza objemu každoročně nově poskytnutých nebankovních spotřebitelských úvěrů ... 19

5 Vplyv zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru na poskytovatele a zprostředkovatele spotřebitelských úvěrů ... 21

6 Asociace slučující nebankovní finanční instituce na českém trhu ... 23

6.1 Česká leasingová a finanční asociace (ČLFA) ... 23

6.1.1 Evropská federace leasingových asociací (LEASEUROPE) ... 23

6.1.2 Nadpis třetí úrovně Evropská federace asociací finančních domů (EUROFINAS) ... 24

6.1.3 Evropská federace pro factoring a komerční financování (EUF) ... 25

6.2 Nebankovní finanční instituce jako členy ČLFA ... 25

6.3 Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů (APNÚ) ... 26

7 Česká obchodní inspekce (ČOI) ... 27

7.1 Analýza odvětvi a kontrol ... 27

7.2 Hlavní problémy při poskytování nebankovních půjček ... 28

(9)

Závěr ... 30 Seznam použité literatury a pramenů ... 32 Seznam grafů a tabulek ... 35

(10)

9

Úvod

Lidé v mém okolí byli v minulosti odkázáni na čerpání úvěrů od nebankovních institucí poskytujících spotřebitelské úvěry. Období, ve kterém čerpali spotřebitelské úvěry bylo od rozdělení Československa až do roku 2019.

Názory na instituce poskytující nebankovní spotřebitelské úvěry byly v průběhu času natolik rozdílné, že jsem si začal klást následující otázku: V čem pramení tyto rozdíly a jak je vůbec možné, že dochází k tak velkým rozdílům ve zkušenostech?

Jelikož jsem původem ze Slovenska, tak jsem se před příchodem do ČR zajímal o situaci na trhu v SR. Po krátkém zkoumání jsem přišel nejen na příčinu rozdílů, ale i na způsob jakým se docílilo jejich úspěšnému vyřešení.

V roce 2016 po mém nástupu na vysokou školu v Praze některý spolužáci řešili mezi sebou problém s poskytovateli krátkodobých spotřebitelských půjček. Po krátkém rozhovoru s nimi jsem došel k zjištění, že to, co je v SR vyřešené už několik let je v ČR aktuální téma v procesu řešení. V následujícím období jsem pak provedl výzkum trhu a již z prvotních výsledků mi bylo zřejmé, že jsem našel téma na svou bakalářskou práci. Mezi výsledky, které mě ovlivnili nejvíc byl počet subjektů v sektoru nebankovních spotřebitelských úvěrů, nedostatky v regulaci a legislativě.

Mezi hlavní cíle v mé bakalářské práci patří popis fungování odvětví nebankovních spotřebitelských úvěrů, srovnání se SR, jakožto státem s podobnou ekonomickou situaci a následné zhodnocení přístupu obou státu k vyřešení situace v zmiňovaném odvětví. Analýza objemu trhu nebankovních spotřebitelských úvěrů z hlediska nově poskytnutých spotřebitelských úvěrů a přepočet na jednoho obyvatele.

Asociace v nebankovní finanční sféře v ČR tvoří nedílnou část, a to z důvodu participace na legislativním procesu a zároveň i analýze odvětví z hlediska různých produktů (factoring, leasing, spotřebitelské úvěry) a jejich objemu, proto jsem se jim rozhodl věnovat jednu kapitolu. Poslední kapitolu budu věnovat kontrolnímu prostředí v oblasti nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. Plánuji tady analyzovat počet vykonaných kontrol a obsah zjištění při výkonu jednotlivých kontrol. Cílem téhle kapitoly je srovnat celkový počet kontrol vs. počet kontrol se zjištěním a se závěrů kontrol ČOI v jednotlivých rocích udělat shrnutí nejčastějších zjištění při kontrolách.

(11)

10

Poslední kapitolu budu věnovat kontrole nad odvětvím a očekávaným výstupem bude analýza počtu kontrol v jednotlivých letech a výčet nečastějších zjištění při kontrolách.

(12)

11

1 Definice nebankovního sektoru v ČR

Nebankovní finanční instituce je finanční instituce, která nemá bankovní licenci a nemůže přijímat vklady od veřejnosti. Nebankovní finanční instituce však usnadňují alternativní finanční služby, jako jsou investice (kolektivní i individuální), sdílení rizik, finanční poradenství, zprostředkování, převod peněz a výplaty šeků. Jsou taky zdrojem spotřebitelských úvěrů (spolu s licencovanými bankami). Mezi příklady nebankovních finančních institucí patří pojišťovací společnosti, penzijní fondy, subjekty kolektivního investování, společnosti spravující majetek podílníků do sdružených fondů, obchodníci s cennými papíry, makléři a investiční zprostředkovatelé, směnárny, některé mikroúvěrové organizace a zastavárny. Tyto nebankovní finanční instituce poskytují služby, které bankám nemusí nutně vyhovovat, slouží bankám jako konkurence a specializují se na odvětví nebo skupiny.

1.1 Bankovní/nebankovní integrace a dohledová integrace

Trhy v bankovnictví, cenných papírech a pojišťovnictví se stále více integrují a rychle se zvyšují vazby na trzích. V reakci na to byl jedním z nejpozoruhodnějších vývojů regulace finančního sektoru za posledních 20 let posun od tradičního odvětvového přístupu k dohledu (se samostatnými orgány dohledu nad bankami, trhy cenných papírů a pojišťovnami) a směrem k větší meziodvětvové integraci finančního dohledu. Mělo to významný dopad na výkon regulace a dohledu po celém světě.

1.2 Ostatní nebankovní finanční instituce

Tvůrci trhu jsou instituce makléřů a obchodníků, kteří kótují cenu aktiva drženého v investičním portfoliu. Mezi tato aktiva patří akcie, vládní a podnikové dluhopisy, deriváty a cizí měny. Úloha obchodníků a makléřů je provést, transakci zadáním objednávky do systému a po následném vyřízení objednávky nastane nárůst nebo pokles v jejich investičním portfoliu. Rozdíl v nákupním a prodejním kurzu tvoří zisk nebo ztrátu dané investice v investičním portfoliu.

Specializované finanční instituce poskytují vybranou škálu finančních služeb.

Leasingové společnosti poskytují financování vybavení (stroje, auta, …). Tyhle společnosti jsou dobře izolovány proti riziku selhání, protože vlastní pronajaté vybavení jako kolaterál ve smlouvě o poskytnutí leasingu.

(13)

12

Mezi další poskytovatelé finančních služeb patří makléři (cenné papíry i hypotéky) a finanční poradci. Fungují na základě poplatku za služby. Poskytovatelé finančních služeb většinou zlepšují informační základnu investora.

(14)

13

2 Vplyv zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru na finanční trh

Česká republika měla až do roku 2010 docela volné legislativní podmínky pro poskytování spotřebitelských úvěrů. Podmínky se začali zpřísňovat až v roce 2010, kdy ČR přijala zákon, kterým se zvýšila bezpečnost daného odvětví jak pro subjekty poskytující spotřebitelské úvěry, tak i pro spotřebitele, který tuto službu využívali.

Povolení subjektů k podnikatelské činnosti bylo podmíněno jenom vázanou živností “Poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru“. Šlo pouze o druh živnosti, a tak nebyli do zákona zahrnuty například minimální kapitálové požadavky pro vstup do odvětví, čím by se eliminoval vysoký počet subjektů působících v odvětví. Již zmíněny vysoký počet živností, který nebylo možné efektivně kontrolovat měl ve výsledcích z kontrol ČOI za následek časté porušení v té době platného zákona.

Rok 2016 znamenal pro spotřebitelské úvěry v ČR významné změny, a to z důvodu stanovení podmínek vstupu do odvětví, a také regulaci celého odvětví ČNB.

Odvětví, ve kterém k 31.12.2016 působilo 69 189 subjektů s vázanou živností

„Poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru“ zaznamenalo k 01.05.2017 pokles v počtu subjektů o 99,61 %. Pokles byl způsoben automatickým ukončením výše zmíněných vázaných živností u podnikatelských subjektů, které nestihli podat žádost o povolení pokračovat ve své činnosti nejpozději k 01.03.2017.

ČNB pro zachování přehledu rozdělila ve své statistice subjekty na „Zprostředkovatelé spotřebitelských úvěru v přechodném období“ a „Nebankovní poskytovatelé spotřebitelského úvěru“. Zprostředkovatelé spotřebitelských úvěru v přechodném období jsou subjekty, které stihli podat žádost ve věci povolení pokračovat v podnikatelské činnosti za nových podmínek. Nebankovní poskytovatelé spotřebitelského úvěru jsou subjekty, které po přezkoumání splnily podmínky ČNB a bylo jim umožněno vykonávat podnikatelskou činnost.

(15)

14

Počet subjektů na trhu s vázanou živností „Poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru“ v rocích 2012 až 2017

Rok 2012 2013 2014 2015 2016 2017

Počet

subjektů 40320 50049 57468 64081 69189 273

Meziroční

změna (v %) - 24,13 14,82 11,51 7,97 -99,61

Období 2012 až 2016 – data k 31.12. daného roku; rok 2017 – data k 01.05.2017

Tabulka 1: Subjekty s vázanou živností „Poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru“ od roku 2012

Období 06/

2017

12/

2017

06/

2018

12/

2018

06/

2019

12/

2019

06/

2020 Zprostředkovatelé

spotřebitelského úvěru

v přechodném období

155 85 46 10 2 0 0

Nebankovní poskytovatelé spotřebitelského úvěru

- 5 85 87 87 86 85

Tabulka 2: Subjekty dle evidence ČNB v rocích 2017 až 2020

Pro porovnání v Slovenské republice, která z důsledku rozdělení Česko- Slovenska vznikla ve stejné době a ve stejné době jako ČR a ve stejné době taky začala řešit i regulaci odvětví nebankovních spotřebitelských úvěrů byla a je situace poněkud lepší.

Národní banka Slovenska již v roce 2010 vnímala jako jednu z důležitějších věcí vytvořit seznam nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů, z důvodu vytvoření si přehledu o subjektech působících v této části finančního sektoru.

(16)

15

Následně v polovině roku 2015 se rozhodlo o regulaci vstupu do odvětví. NBS převzala dohled nad celým sektorem spotřebitelských úvěrů a to znamená, že k dohledu nad bankami přidala i dohled nad nebankovními institucemi poskytujícími výše zmíněný typ úvěrů.

Na základě výše zmíněných informací je v aktuální době jsou podmínky v obou zemích srovnatelné. Když se však podívám na průběh změn v legislativě a regulaci sektoru nebankovních spotřebitelských půjček, je ním zřejmé, že Slovenská republika se se situaci vypořádala mnohem dřív a tím zabránila už v roce 2010 vystavení spotřebitelů nekalým praktikám ze strany poskytovatelů nebankovních spotřebitelských úvěrů.

(17)

16

3 Zásadní legislativní změny přicházející s přijetím nového zákona o spotřebitelském úvěru

Dne 01.12.2016 nabyl účinnost zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

Jeho přijetím byla zrušena platnost zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru.

Současně přijetím ZSÚ byl novelizován zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, kdy došlo ke zrušení vázané živnosti „Poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru“ a vynětí poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru z jeho působnosti. Poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru tedy nově není živností. Pro tuto činnost je nutné získat zvláštní podnikatelské oprávnění podle ZSÚ udělené ČNB.

ZSÚ umožnil, aby osoby, které vykonávaly činnost na základě dosavadního oprávnění, a které podaly žádost v přechodném období 3 měsíce od účinnosti zákona (tj. do 01.03.2017), mohly pokračovat v činnosti na základě dosavadního podnikatelského oprávnění, dokud ČNB o jejich žádosti v přechodném období nerozhodne (nejdéle do 1. června 2018). Osobám, které takovou žádost nepodaly, podnikatelské oprávnění zaniklo automaticky, přímo ze zákona, přičemž živnostenský úřad vázanou živnost poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru vymazal z živnostenského rejstříku. Poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru bez příslušného oprávnění k činností jen nově správním deliktem, za který může ČNB udělit pokutu až do výše 20 000 000 Kč.

3.1 Podmínky pro získaní povolení k činnosti

Činnost je vyhrazena pouze pro právnické osoby, které doloží splnění řady licenčních podmínek a splatí počáteční kapitál ve výší 20 000 000 Kč. Licence je udělená jenom na určité časové období. V případě zájmu o prodloužení podnikatelského oprávnění (při dodržení zákonných podmínek) je potřeba jenom zaplatit obnovovací poplatek a platnost oprávnění se prodlužuje o dalších 60 měsíců.

Vymezení právnických osob s možností poskytovat spotřebitelský úvěr:

i. Banka, zahraniční banka a zahraniční finanční instituce;

ii. spořitelní a úvěrní družstvo;

(18)

17

iii. platební instituce a zahraniční platební instituce;

iv. poskytovatel platebních služeb malého rozsahu;

v. instituce elektronických peněz a zahraniční instituce elektronických peněz;

vi. vydavatel elektronických peněz malého rozsahu;

vii. nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru.

3.2 Transparentnost, férovost a bezpečí jak poskytovatele, tak i klienta

Posouzení úvěruschopnosti (§84; §86) Pravidla poskytování rady (§85)

Důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele (§87) Získávání informací z databází (§88)

Informace v případě odmítnutí poskytnout spotřebitelský úvěr (§89)

Účinnost všech výše zmíněných paragrafů z kapitoly 7.1 a 7.2. by se dala shrnout do následujících bodů:

I. Omezení počtu aktivních právnických subjektů, možnost vysokých sankcí v případě porušení legislativních podmínek a efektivní kontrola všech subjektů v odvětví.

II. Poskytovatelé – znemožnění poskytnutí spotřebitelského úvěrů bez předchozího získaní znalostí o finanční situaci klienta.

III. Spotřebitel (klient) – neplatnost smlouvy a zákonní možnost vrácení obdržených finančních prostředků bez navýšení vrácené částky, za dobu, kterou je měl klient k dispozici – platí to v případě poskytnutí spotřebitelského úvěru bez předešlého zjištění finanční situace klienta ze strany poskytovatele.

IV. Diskriminace – neposkytnutí úvěru klientovi je možné jenom z důvodu nesplnění podmínek pro úvěruschopnost. Zamezuje se tím jakékoliv diskriminaci některých skupin obyvatelstva při poskytování spotřebitelského úvěru.

(19)

18

V. Zneužívaní nízkého finančního a právního vědomí – zakotveno ve více paragrafech porušením, kterých můžou poskytovateli nebo zprostředkovateli hrozit vysoké sankce a případně i odnětí licence.

VI. Nelegální obchodní praktiky a uvedení klienta do omylu – znamená to porušení pravidel popsaných v §76 až §83 a v případě jejich porušení taktéž sankcionováno.

(20)

19

4 Analýza objemu každoročně nově poskytnutých nebankovních spotřebitelských úvěrů

Jedinou instituci, která v ČR mapuje objem nově poskytnutých spotřebitelských úvěrů nebankovními institucemi je ČLFA. Členové této asociace od roku 2017 produkují přes 90 % nově poskytnutých úvěrů v nebankovním sektoru. Do roku 2016 je velice sporné kolik procent nově poskytnutých úvěrů tvořili právě členové ČLFA, z důvodu, že na trhu působilo 69 189 subjektů. Podle mého názorů to nemohlo být méně než 70 %, protože členové ČLFA jsou většinou mezinárodní instituce, které mají většinový podíl na českém nebankovním finančním trhu v kategorii poskytování spotřebitelských úvěrů.

Graf 1: Objem nově poskytnutých spotřebitelských úvěrů členy ČLFA poskytujících nebankovní spotřebitelské úvěry v průběhu let v ČR¹

Údaje ve výše uvedeném grafu můžeme rozdělit do 4 částí. První část je období do roku 2005. Dá se to označit jako formovaní ČLFA a postupné nabíraní členských institucí. Objem nově poskytnutých spotřebitelských úvěrů měl rostoucí tendenci a od roku 2001 kdy výše úvěrů dosahovala částku kolem 14 mld. Kč do roku 2005 vzrostla tato částka o 22 mld. Kč.

1 Statistiky ČLFA (2007-2020) - Clfa.cz [online] [vid. 2020-12-30]. Dostupné z:

https://www.clfa.cz/statistiky/informace-o-trhu/statistiky-clfa-2007-2017 0,0

10,0 20,0 30,0 40,0 50,0 60,0

Objem aktívních spotřebitelských úvěrů

v mld. Kč

(21)

20

Druhá část je v rocích 2007 až 2009. Je to časový úsek, kdy byla světová finanční krize a odrazilo se to v množství úvěrů, které si lidé sjednávali. Objemy v tomto období dosáhli v roce 2008 své maximum za celou dobu, a to konkrétně 54,4 mld. Kč. Obecně se v tomhle období pohybovali objemy nad hranicí 40 mld. Kč.

Roky 2010 až 2014 možno označit za třetí období. Můžeme tady pozorovat značný pokles oproti předchozímu období, a to hlavně z důvodu překonání období finanční krize. Objem, ve které se sjednávaní spotřebitelských úvěrů stabilně pohybovalo byl mezi hranicemi 30 mld. Kč a 40 mld. Kč.

Poslední čtvrtá část grafu, kterou tvoří období od roku 2015, se podle mě dá označit za stav bez velkých ekonomických problémů a nečekaných externích vplyvů.

Jak vidíme z dat v grafu, tak na českém trhu objem aktivních spotřebitelských úvěru se za normálních podmínek pohybuje mezi hodnotami 27 mld. Kč a 28 mld. Kč.

Z výše uvedeného nám vyplývá, že za běžných okolností bez vplyvu nečekaných událostí jako je například COVID-19, a z toho hrozící ekonomická krize, se objem každoročně sjednaných spotřebitelských úvěrů pohybuje pod úrovní 30 mld. Kč. V přepočtu na jednoho obyvatele při úvaze, že ČR má 10 000 000 obyvatelů to vychází pod 3000 Kč na každého žijícího obyvatele.

(22)

21

5 Vplyv zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru na poskytovatele a zprostředkovatele spotřebitelských úvěrů

Společnost poskytující spotřebitelský úvěr, finanční poradce anebo banka v prvním kroku potřebují poznat klienta a utvořit si celkový obraz o jeho životě po všech stránkách. Samozřejmě je zajímá pouze ta část, která je ve spojení s financemi a událostmi, které by mohli mít potenciální dopad na cashflow daného klienta.

Finanční poradci fungují na bázi navázání vztahu s klientem, sladění se po lidské stránce a prostřednictvím toho získávají o klientovi informace. Pro osobní účely jsem se účastnil několika schůzek s finančními poradci a následně jsem pro spolupráci vybral jednoho, z něhož jsem měl nejlepší pocit a kde znalosti o finančním trhu v ČR, produktech dostupných pro různé skupiny obyvatelstva měli spolu s efektivní komunikaci převahu.

V následujících krocích popisuji společné znaky průběhu schůzek s finančními poradci:

1. Rozhovor o aktuální situaci klienta

a. Rodina – přítelkyně nebo manželka a děti

b. Vzdělání – nejvyšší dosažené vzdělání + přidaná hodnota toho vzdělání pro aktuální situaci klienta

c. Finance – příjmy, výdaje, dluhy, investice, spoření

d. Majetek – nemovitý majetek (byt, dům) a movitý majetek (auto) e. Bydlení – vlastní/podnájem

f. Plány do budoucna – krátkodobé i dlouhodobé

g. Vyplnění dotazníku, kde se všechny zmíněné skutečnosti shrnou – slouží to jako podklad pro finančního poradce k vytvoření finančního plánu

h. Vyplnění univerzálního dotazníku, který slouží k určení finanční gramotnosti klienta

2. Představení vytvořeného finančního plánu včetně detailního popisu jednotlivých finančních produktů

a. Spořící produkty – výnosnost, délka spoření, finanční příspěvek od státu, likvidita investovaných finančních prostředků

b. Investiční produkty – popis portfolia/předmětu investice, výnosnost, likvidita investovaných prostředků

c. Spotřebitelské úvěry – RPSN, účelové/bezúčelové, délka splatnosti

(23)

22

d. Hypoteční úvěry – RPSN, délka splatnosti, úrokové sazby podle velikosti LTV

e. Rozpis a přiřazení příjmů a výdajů do kategorií a potvrzení správnosti s klientem

3. Rozhodující schůzka ohledně sjednání/nesjednání produktů podle vytvořeného finančního plánu

a. Schválení původního finančního plánu – dojde k realizaci finančního plánu a uzavření smluv k daným produktům b. V případě úpravy původního finančního plánu na 2. schůzce

dojde k odsouhlasení nového finančního plánu a dle dohody uzavření jednotlivých smluv k finančním produktům 4. Pravidelní péče o klienta – jednou nebo dva krát ročně kontakt

s klientem a zjištění, zda je plán stále vhodný pro klienta nebo došlo k nějakým událostem v životě klienta, které mají zásadní vliv na jeho finanční situaci

Tento postup je z mého pohledu dostatečný, pro správu financí a je to vhodné najmě pro lidí, kteří nemají dostatek času nebo znalostí pro kvalitní a efektivní správu svých finančních prostředků.

(24)

23

6 Asociace slučující nebankovní finanční instituce na českém trhu

Tak jako v každém sektoru ekonomiky České republiky tak i v sektoru nebankovních spotřebitelských úvěrů působí několik asociací: ČLFA, APNÚ.

6.1 Česká leasingová a finanční asociace (ČLFA)

Působnost ČLFA se na českém trhu datuje ještě do období Československé federativní republiky. První zmínka je v roku 1991 kdy měla název Asociace leasingových společnosti ČSFR. Po rozdělení ČSFR na dva státy byla založena pod názvem Asociace leasingových společností České republiky a pod tímto názvem byla známá až do roku 2005, kdy se její název změnil na aktuální podobu Česká leasingová a finanční asociace.

Asociace sdružuje 44 firem působících v oblastech leasing, poskytování spotřebitelských úvěrů, splátkové prodeje a factoring. Aktivita asociace se dá rozdělit na dvě formy: podpora členských firem a podpora státu. Členským firmám pomáhá s vypracováním všeobecných podmínek leasingu, výkladem a aplikaci platných právních předpisů a přípravou dokumentů k zajištění vlastnických i jiných práv leasingových společností v průběhu leasingových operací. Jako faktor důvěryhodnosti a kvality služeb členů na mě působí podmínka naplňování Etického kodexu asociace.

Prezentace asociace na venek je založená na více pilířích:

1. Spolupráce na tvorbě legislativního rámce pro nebankovní finanční produkty v oblastech působností členských firem

2. Tvorba různých druhů analýz nejen výsledků členů asociace ale i trendů a dalšího rozvoje v oblasti nebankovních finančních produktů na českém trhu

3. Zastupování členských společností a celé finanční komunity v 3 evropských asociacích – LEASEUROPE, EUROFINAS, EUF

6.1.1 Evropská federace leasingových asociací (LEASEUROPE)

Evropská federace leasingových asociací seskupuje dohromady leasingové společnosti patřící bankám, nebankovním společnostem a krátkodobé i dlouhodobé půjčovny automobilů po celé Evropě. Rozsah produktů poskytovaných členy Leaseurope sahá od splátkového prodeje až po finanční a operativní leasing všech typů

(25)

24

aktiv (automobily, stroje a nemovitosti) a zahrnuje také pronájem osobních a nákladních vozidel.

Za založením Leaseurope stál rozvoj leasingového odvětví v 50. a 60. letech v Evropě. Na založení se podíleli zástupci evropských leasingových společností z následujících krajin: Rakousko, Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Velká Británie, Itálie, Nizozemsko, Norsko, Španělsko, Švédsko a Švýcarsko.

Cíle Leaseurope:

 zastupování členů vůči evropským a mezinárodním orgánům

 vedení celého odvětví k podpore pozitivního sociálního a ekonomického prostředí na evropské a mezinárodní úrovni

 informování členů o veškerém vývoji na evropském nebo mezinárodním trhu, který může mít dopad na jejich odvětví

 podpora výzkumu a vývoje

 vypracování celoevropských statistik za účelem posouzení současného stavu trhu, identifikace trendů a usnadnění benchmarkingu

 vytvoření platformy pro výměnu názorů, zkušeností a osvědčených postupů pro členské instituce

6.1.2 Nadpis třetí úrovně Evropská federace asociací finančních domů (EUROFINAS)

Cílem Eurofinas je zastupovat a prosazovat zájmy svých členů na evropské úrovni jako přirozený hlas specializovaných poskytovatelů spotřebitelských úvěrů v Evropě. Eurofinas má 17 členů, přičemž každý člen je z jiné země. Instituce pocházejí z následujících zemí: Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Itálie, Litva, Maroko, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Španělsko, Švédsko, Turecko a Velká Británie.

Členové jsou banky, leasingové společnosti a jiné finanční společnosti poskytující spotřebitelské úvěry. Tyto společnosti v roce 2017 odhadem financovali nové půjčky v objemu 456,8 miliardy eur, přičemž na konci roky 2017 dosahovaly nesplacené úvěry částky 1,1 bilionu eur.

Cíle EUROFINAS jsou stejné jako cíle LEASEUROPE.

(26)

25

6.1.3 Evropská federace pro factoring a komerční financování (EUF)

Činnost EUF:

 platforma sloužící k informování zákonodárců o aktivitách na

faktoringovém, leasingovém a nebankovním finančním trhu v Evropské unii

 Zástupci faktoringového průmyslu můžou sdílet a posouvat dál názory ostatních členů a zároveň se členům poskytne možnost do hloubky poznat legislativní výhledy pro faktoringový trh celé EU

 Poskytování informací důležitých při tvorbě legislativních změn v EU

6.2 Nebankovní finanční instituce jako členy ČLFA

Subjekty, které jsou členy ČLFA poskytují na českém trhu přibližně 95 % objemu všech poskytnutých nebankovních spotřebitelských úvěrů. Na základě porovnání seznamu institucí s povolením poskytovat nebankovní spotřebitelské úvěry na českém trhu, seznamu členů ČLFA poskytujících nebankovní spotřebitelské úvěry a dat vyhledaných v databáze internetové databáze firem MagnusWeb jsem zjistil, že členské společnosti ČLFA poskytují 94 % až 96 % objemu všech nebankovních spotřebitelských úvěrů na českém trhu. Po přepočtu vychází, že celkový objem aktivních nebankovních spotřebitelských úvěrů na českém trhu byl přibližně 29 mil.

Kč ke konci roku 2018.

(27)

26

Název společnosti Vstupní dluh v mil. Kč Podíl na objemu členů ČLFA

Home Credit, a.s. 10 465,12 38 %

ESSOX, s.r.o. 5 414,79 20 %

Provident Financial s.r.o. 2 391,51 9 %

UniCredit Leasing CZ, a.s. 2 152,84 8 %

ŠkoFIN s.r.o. 1 947,87 7 %

s Autoleasing, a.s. 1 513,05 6 %

MONETA Auto, s.r.o. 1 489,12 5 %

COFIDIS s.r.o. 907,3 3 %

Tabulka 3: Seznam členských společností ČLFA poskytujících přes 90 % objemu nebankovních spotřebitelských úvěrů v ČR²

V tabulce je uvedených 8 největších poskytovatelů spotřebitelských úvěrů, kteří tvoří 95 % poskytnutých úvěrů členy ČLFA. Zbylých 5 % trhu tvoří ostatní instituce, které jsou buď členem APNÚ nebo nejsou členem žádné asociace.

6.3 Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů (APNÚ)

Asociace sdružuje 4 poskytovatelé nebankovních spotřebitelských úvěrů, které nemají tržní podíl větší než 2 až 3 %. Cíle má téměř totožné s ČLFA. APNÚ je několik krát menší než ČLFA a nemá nebo aspoň se na venek neprezentuje podobnými orgány, které mají na starosti jednotlivé časti cílů jako to je u ČLFA.

2 Statistiky ČLFA (2007-2020) - Clfa.cz [online] [vid. 2020-12-30]. Dostupné z:

https://www.clfa.cz/statistiky/informace-o-trhu/statistiky-clfa-2007-2017

(28)

27

7 Česká obchodní inspekce (ČOI)

Česká obchodní inspekce (ČOI) patří mezi orgány státní správy, které jsou podřízené Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR. Její úkolem je kontrola a dozor nad právnickými a fyzickými osobami prodávajícími nebo dodávajícími výrobky a zboží na vnitřní trh, poskytujícími služby nebo vyvíjejícími podobnou činnost na vnitřním trhu, pokud tenhle dozor podle zvláštních předpisů nevykonává jiný správní úřad.

7.1 Analýza odvětvi a kontrol

Rok 2018 byl posledním rokem kdy mezi jednu z pravomoci ČOI patřil i dozor a dohled nad poskytováním spotřebitelských úvěrů subjekty jinými, než jsou subjekty s bankovní licenci udělenou ČNB nebo působícími na území ČR v rámci JEL. Počínaje rokem 2017 kontrolu a dohled nad celým sektorem spotřebitelských úvěrů převzala ČNB. Avšak roky 2017 a 2018 tvořili takzvané přechodné období, kdy ještě kontrolu vykonávala ČOI, avšak dohled už měla na starost ČNB a kontroly byly prováděné už jenom na subjektech, které dostali povolení k činnosti od ČNB.

Tabulka uvedená níže ukazuje všechny data o kontrolách provedených u poskytovatelů spotřebitelských úvěrů v rocích 2010 až 2018, kdy skončila pravomoc ČOI vykonávat kontroly u daného typu subjektů. Další analýzu můžeme z důvodu dostupnosti dalších údajů provést jenom na rocích 2012 až 2016. V tabulce č. 5 je uvedený průměrný počet subjektů, provedených kontrol a % kontrol se zjištěním v časovém rozmezí 2012 až 2016. Z uvedených dat vychází, že vzhledem na počet subjektů a počet provedených kontrol by kontrola všech subjektů v odvětví trvala přibližně 217 let, což v dnešním světě dělá odvětví hodně zranitelné a u některých lidí by se při aktuálních 41 % kontrol se zjištěním postupně ztratila důvěra i v subjekty, které ještě kontrolou neprošli.

(29)

28

Výsledky kontrol u poskytovatelů spotřebitelského úvěru v rocích 2010 až 2018 Rok Počet kontrol Počet kontrol se

zjištěním

Podíl kontrola se zjištěním v %

2010 153 71 46,5

2011 290 141 48,6

2012 255 109 42,7

2013 319 153 48

2014 269 142 52,8

2015 258 105 40,7

2016 194 39 20,7

2017 85 21 24,7

2018 67 2 2,99

Tabulka 4: Výsledky kontrol u poskytovatelů spotřebitelských úvěrů v rocích 2010 až 2018

Období 2012 až 2016 Průměrný počet subjektů

za rok

Průměrný počet kontrol za rok

% kontrol se zjištěním

56 220 256 41

Tabulka 5: Průměrné hodnoty z dat z výsledků kontrol za období 2012 až 2016

7.2 Hlavní problémy při poskytování nebankovních půjček

Na základě informací z výročních zpráv ČOI od roku 2010 do roku 2018 jsem sestavil následující řebříček nejčastějších zjištění proběhlých kontrol, kde jsou pochybení ze strany nebankovních poskytovatelů spotřebitelských půjček seřazeny od nejčetnějších po nejméně četné:

I. Reklama

a. Klamavé a nekompletní informace (chybějící údaj o výši RPSN) b. Informace zavázející klienta (uvedení jenom úroků bez dalších

nákladů, které ve výsledku bude muset spotřebitel uhradit při pořízení úvěru)

II. Chybný výpočet RPSN nejenom v reklamě ale i ve smlouvách o úvěru III. Zneužívaní nízkého finančního povědomí spotřebitelů

IV. Nabízení, sjednávaní nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru prostřednictvím telefonního čísla s vyšší než běžnou minutovou sazbou V. Poskytování úvěrů klientům bez předchozího ověření jejich finanční situace a

schopnosti v budoucnu splácet úvěr

(30)

29 VI. Diskriminace některých skupin spotřebitelů VII. Lichvářské úroky

VIII. Poskytování spotřebitelského úvěru bez potřební licence

V průběhu let je vidět změny v chování trhu ale i promptní reakci ze strany ČR (např. průběžná novelizace zákonu s tím spojených, a následně zavedení nového zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru).

(31)

30

Závěr

Bakalářská práce se zabývala hlavně problematikou dopadu regulatorních opatření Vlády ČR na nebankovní poskytovatele spotřebitelských úvěrů. Hlavními cílí bylo analyzovat vývoj na trhu nebankovních spotřebitelských půjček hlavně v průběhu posledního desetiletí a poukázat na nezbytnost změn, které byli zavedeny do praxe zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

První kapitola slouží jako popis celého nebankovního sektoru v ČR. Ve druhé kapitole jsem se zabýval fungováním odvětví nebankovních spotřebitelských úvěrů, jeho srovnání se SR, jakožto státem s podobnou ekonomickou situaci a následné zhodnocením přístupu obou státu k vyřešení situace v zmiňovaném odvětví. Situace v ČR se po přijetí nového zákona o spotřebitelském úvěrů rapidně zlepšila. Došlo k poklesu počtu subjektů poskytujících nebankovní spotřebitelský úvěr z 69 189 na 85 a zároveň celou regulaci a kontrolu nad odvětvím přebrala ČNB. Z porovnání vývoje legislativních podmínek mezi ČR a SR vyšla lépe SR, z důvodu že tam došlo k zavedení pravidel a přehlednosti v informacích už v roce 2010, nicméně aktuální situace v obou státech je na stejné úrovní.

Výsledky analýzy objemu trhu nebankovních spotřebitelských úvěrů z hlediska objemu nově poskytnutých spotřebitelských úvěrů, jsem rozdělil do 4 fází a zjistil, že každoročně dochází k čerpání nových nebankovních spotřebitelských úvěrů v hodnotě kolem 30 mld. Kč, což a v přepočtu na jednoho obyvatele vychází přibližně 3000 Kč.

Asociace v nebankovní finanční sféře v ČR tvoří nedílnou část, a to z důvodu participace na legislativním procesu a zároveň i analýze odvětví z hlediska různých produktů (factoring, leasing, spotřebitelské úvěry) a jejich objemu. Cílem téhle kapitoly bylo ukázat, že asociace působí nejenom na trhu v ČR, ale že mají i členství ve větších evropských asociacích, a tak mají lepší možnost reagovat i na různé druhy změn (např. ve souvislosti s evropskou legislativou) přicházejících z prostředí Evropské unie. Ze dvou asociací v ČR jenom jedna (ČLFA) je členem dalších evropských asociací, vykazuje svou činnost směrem k veřejnosti a taktéž její členové poskytují aktuálně 95 % objemu všech nově poskytnutých nebankovních spotřebitelských úvěrů.

(32)

31

Poslední kapitolu jsem věnoval kontrolnímu prostředí v oblasti nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. Analyzoval jsem tady počet vykonaných kontrol ČOI a obsah zjištění při výkonu jednotlivých kontrol. V období 2012 až 2016 byl průměrný počet provedených kontrol za rok 256 a z toho bylo 41 % se zjištěním.

V roce 2018 došlo ke změně kontrolní autority, kdy došlo ke zrušení pravomocí ČOI.

Nově je kontrola a dohled sjednocena pod pravomoc ČNB. Co se obsahu zjištění týče, tak na prvních 3 místech dominovali: reklama – klamavé, nekompletní informace a zavázení klienta; chybný výpočet RPSN a zneužívaní nízkého finančního povědomí spotřebitelů.

(33)

32

Seznam použité literatury a pramenů

[1] Ministerstvo financí zahájilo veřejnou konzultaci k nové právní úpravě distribuce úvěrů pro spotřebitele. Ministerstvo financí České republiky [online]

[vid. 2020-08-18]. Dostupné z: https://www.mfcr.cz/cs/soukromy- sektor/spotrebitelske-uvery/aktuality/2014/ministerstvo-financi-zahajilo-verejnou-k- 19721

[2] 2010-vyr-zprava-cinnost.pdf [online]. [vid. 2020-08-18]. Dostupné z: https://www.coi.cz/userdata/files/dokumenty-ke-stazeni/vyrocni-zpravy-o-

cinnosti/2010-vyr-zprava-cinnost.pdf

[6] vyrocni-zprava-2014-strany1-75final.z-3.4..pdf [online]. [vid. 2020-08-18].

Dostupné z: https://www.coi.cz/userdata/files/dokumenty-ke-stazeni/vyrocni-zprava- 2014-strany1-75final.z-3.4.pdf

[7] vyrocni-zprava-2015.pdf [online]. [vid. 2020-08-18]. Dostupné z: https://www.coi.cz/userdata/files/dokumenty-ke-stazeni/vyrocni-zprava-2015.pdf [8] coi-vyrocni-zprava-2016-final.pdf [online]. [vid. 2020-08-18]. Dostupné z: https://www.coi.cz/userdata/files/dokumenty-ke-stazeni/vyrocni-zpravy-o-

cinnosti/coi-vyrocni-zprava-2016-final.pdf

(34)

33

[9] COI_zprava2018.pdf [online]. [vid. 2020-08-18]. Dostupné z: https://www.coi.cz/wp-content/uploads/2018/03/COI_zprava2018.pdf

[10] web_COI__vyrocni_zprava_2018-2.pdf [online]. [vid. 2020-08-18]. Dostupné z: https://www.coi.cz/wp-

content/uploads/2019/04/web_COI__vyrocni_zprava_2018-2.pdf

[11] Živnostenská oprávnění k poskytování nebo zprostředkování spotřebitelských úvěrů | MPO [online] [vid. 2020-08-19]. Dostupné z: https://www.mpo.cz/cz/rozcestnik/ministerstvo/aplikace-zakona-c-106-1999- sb/informace-zverejnovane-podle-paragrafu-5-odstavec-3-zakona/zivnostenska- opravneni-k-poskytovani-nebo-zprostredkovani-spotrebitelskych-uveru--230482/

[12] Celkový přehled počtu subjektů ke dni [online] [vid. 2020-08-18]. Dostupné z: https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB24.SUBJECTS_COUNTS_2

[13] Ministerstvo financí předkládá vládě návrh zákona o úvěru pro spotřebitele.

Ministerstvo financí České republiky [online] [vid. 2020-08-18]. Dostupné z: https://www.mfcr.cz/cs/soukromy-sektor/spotrebitelske-

uvery/aktuality/2015/ministerstvo-financi-predklada-vlade-nav-22582

[14] ŠVEHLOVÁ, Lucie, 2019. Č.j.:28784/2019. 13. květen 2019. Osobní komunikace.

(Švehlová 2019)

[15] Statistické údaje o podnikatelích | MPO [online] [vid. 2020-08-23]. Dostupné z: https://www.mpo.cz/cz/podnikani/zivnostenske-podnikani/statisticke-udaje-o- podnikatelich/

[16] Druhy živností: Živnost volná, Řemeslná živnost, Vázaná živnost, Ohlašovací živnosti, Živnost koncesovaná - Podnikatel.cz [online] [vid. 2020-08-23]. Dostupné z: https://www.podnikatel.cz/clanky/jakou-vybrat-zivnost/

[17] 145/2010 Sb. Zákon o spotřebitelském úvěru. Zákony pro lidi [online]

[vid. 2020-08-23]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2010-145

[18] Statistiky ČLFA (2007-2020) - Clfa.cz [online] [vid. 2020-12-30]. Dostupné z:

(35)

34

https://www.clfa.cz/statistiky/informace-o-trhu/statistiky-clfa-2007-2017

[19] Kdo jsme - Clfa.cz [online] [vid. 2020-12-30]. Dostupné z:

https://www.clfa.cz/o-nas/kdo-jsme

[20] Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů. Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů [online] [vid. 2020-12-30]. Dostupné z: http://www.apnu.cz/

[21] Leaseurope | The voice of leasing and automotive rental in Europe. Leaseurope

| The voice of leasing and automotive rental in Europe [online]. [vid. 2020-12-30].

Dostupné z: https://www.leaseurope.org/

[22] Nonbank Financial Institution. World Bank Group - International Development, Poverty, & Sustainability [online]. [cit. 30.12.2020]. Dostupné z:

https://www.worldbank.org/en/publication/gfdr/gfdr-2016/background/nonbank- financial-institution

[24] Eurofinas - About us. Eurofinas - Home [online]. Copyright © Copyright 2004 [cit. 05.01.2021]. Dostupné z: http://www.eurofinas.org/index.php?page=about-us [25] Národná legislatíva - www.nbs.sk. [online]. Copyright © Národná banka Slovenska. E [cit. 11.01.2021]. Dostupné z: https://www.nbs.sk/sk/dohlad-nad- financnym-trhom/legislativa/narodna-legislativa

(36)

35

Seznam grafů a tabulek

Seznam grafů

GRAF 1: OBJEM NOVĚ POSKYTNUTÝCH SPOTŘEBITELSKÝCH ÚVĚRŮ ČLENY ČLFA POSKYTUJÍCÍCH NEBANKOVNÍ SPOTŘEBITELSKÉ ÚVĚRY V PRŮBĚHU LET V ČR ... 19

Seznam tabulek

TABULKA 1: SUBJEKTY S VÁZANOU ŽIVNOSTÍ „POSKYTOVÁNÍ NEBO ZPROSTŘEDKOVÁNÍ

SPOTŘEBITELSKÉHO ÚVĚRU“ OD ROKU 2012 ... 14 TABULKA 2: SUBJEKTY DLE EVIDENCE ČNB V ROCÍCH 2017 AŽ 2020 ... 14 TABULKA 3: SEZNAM ČLENSKÝCH SPOLEČNOSTÍ ČLFA POSKYTUJÍCÍCH PŘES 90 % OBJEMU

NEBANKOVNÍCH SPOTŘEBITELSKÝCH ÚVĚRŮ V ČR ... 26 TABULKA 4: VÝSLEDKY KONTROL U POSKYTOVATELŮ SPOTŘEBITELSKÝCH ÚVĚRŮ V ROCÍCH 2010 AŽ

2018 ... 28 TABULKA 5: PRŮMĚRNÉ HODNOTY Z DAT Z VÝSLEDKŮ KONTROL ZA OBDOBÍ 2012 AŽ 2016 ... 28