• Nebyly nalezeny žádné výsledky

7.3.13 Vzdálenost bodu od p

N/A
N/A
Protected

Academic year: 2022

Podíl "7.3.13 Vzdálenost bodu od p"

Copied!
2
0
0

Načítání.... (zobrazit plný text nyní)

Fulltext

(1)

1

7.3.13 Vzdálenost bodu od p

ř

ímky II

Př. 1: Najdi přímku, která je rovnoběžná s přímkou x−3y+ =2 0 a je od ní vzdálena 10 . Bod na ose y: A0;ay. Dosadíme do vzorce pro vzdálenost:

( )

1 2

2 2 2

1 0 3 2

10

1 3

ay

ap bp c d

a b

⋅ − ⋅ + + +

= = =

+ + − 3 2

10 10

ay

− +

= −3ay+ =2 3ay2

3ay− =2 10 rovnice s absolutní hodnotou ⇒ dělíme na intervaly 2

3 2 0

y y 3

a − = ⇒a =

;2

y 3 a

∈ −∞

 3− ay+ =2 10 8

y 3 a = −

2;

y 3

a

∈ ∞

 3ay− =2 10

y 4 a =

[ ]

1 0; 4 A

3 12 0

xy+ = 2

0; 8 A  3

 − 

  x−3y− =8 0

Př. 2: Na přímce x+3y− =1 0 najdi bod, který je od přímky 2x+ − =y 7 0 vzdálen 2 5 . Souřadnice bodu A a a x; y

Bod A je od přímky 2x+ − =y 7 0 vzdálen 2 5 : 1 2

2 2 2 2

2 7

2 5

2 1

x y

a a ap bp c

d

a b

⋅ + − + +

= = =

+ +

Bod A leží na přímce x+3y− =1 0 ax+ ⋅ − =3 ay 1 0 ⇒ ax = −1 3ay dosadíme:

( )

2 1 3 7

2 5 / 5

5

y y

a a

⋅ − + −

= ⋅ 2 6− ay+ − =ay 7 10 −5ay− =5 10 5 ay 1 10

− + = ay− − =

( )

1 2 hledáme čísla vzdálená od –1 o dva

1 1

ay = ⇒ ax = −1 3ay = − ⋅ = −1 3 1 2 ⇒ A1

[

2;1

]

2 3

ay = − ⇒ ax = −1 3ay = − ⋅ − =1 3

( )

3 10 A2

[

10; 3

]

Př. 3: Jsou dány dvě rovnoběžné přímky x−2y+ =6 0 a 2x−4y− =5 0. Najdi přímku, která je s nimi rovnoběžná a má od obou stejnou vzdálenost.

Analytické řešení:

Hledaná přímka je rovnoběžná s přímkou 2x−4y− =5 0 ⇒ je popsána rovnicí

2x−4y+ =c 0. Koeficient c určíme pomocí libovolného bodu na této přímce. Zvolíme si například bod s nulovou x-ovou souřadnicí: 2 0 4⋅ − y+ =c 0 ⇒

4 y= c.

Vzdálenost bodu 0;

4

c

 

  je stejně vzdálen od přímek x−2y+ =6 0 a 2x−4y− =5 0.

( )

2

( )

2

0 2 6 2 0 4 5

4 4

1 2 2 4

c c

− ⋅ + ⋅ − ⋅ − + − = + −

6 5

2 / 2 5

5 20

c

− + − −c

= ⋅

(2)

2

2 1 6 1 5

2

c c

− − = − + c−12 = +c 5 řešíme po intervalech:

c∈ −∞ −

(

; 5 − + = − −c 12 c 5 17=0 K = ∅

c∈ −5;12 − + = +c 12 c 5 ⇒ 7

2c= 2 ⇒ 7 c= 2

c 12;

)

c− = +12 c 5 17− =0 K= ∅

Hledanou přímkou je přímka 7

2 4 0

xy+ =2 . Konstrukční řešení:

rovnoběžku, která je osou pásu můžeme vést středem libovolné úsečky, která má krajní body na přímkách x−2y+ =6 0 a 2x−4y− =5 0.

• průsečík přímky x−2y+ =6 0 s osou y: 0 2y+ =6 0 ⇒ y=3 ⇒ bod A

[ ]

0;3

• průsečík přímky 2x−4y− =5 0 s osou y: 2 0 4⋅ − y− =5 0 ⇒ 5

y= −4 ⇒ 5

0; 4

B 

 − 

 

5 12 5 7

3 4 4 4

 

+ − = =

  ⇒ střed úsečky AB: 7

0;8 SAB 

 

 

Rovnice rovnoběžky: 2x−4y+ =c 0, dosadíme bod 7 0;8 SAB 

 

 : 7

2 0 4 0

8 c

⋅ − ⋅ + = ⇒ 7 c=2 Př. 4: Najdi všechny body roviny, které mají stejnou vzdálenost od přímek

: 2 3 0

p x+ y− = a : 2q x− − =y 1 0. od přímky p x: +2y− =3 0:

2 2

2 3

0

1 2

x+ y

+ = . přímky : 2q x− − =y 1 0:

2 2

2 1

0

2 1

x− −y

+ = .

2 3 2 1

x+ y− = x− −y musíme odstranit absolutní hodnoty. Dvě možnosti:

• oba výrazy záporné: x+2y− =3 2x− −y 1 − +

(

x 2y− = −3

) (

2x− −y 1

)

3 2 0

xy+ =

• oba výrazy kladné: x+2y− =3 2x− −y 1 x+2y− =3 2x− −y 1

3 2 0

xy+ = - stejná přímka jako v předchozím případě

• levý výraz kladný, pravý záporný: x+2y− =3 2x− −y 1

( )

2 3 2 1

x+ y− = − x− −y 3x+ − =y 4 0

• levý výraz záporný, pravý kladný: x+2y− =3 2x− −y 1

(

x 2y 3

)

2x y 1

− + − = − − 3x+ − =y 4 0

dvojice přímek x−3y+ =2 0 a 3x+ − =y 4 0. Př. 5: Petáková:

strana 109/cvičení 65 strana 109/cvičení 66 strana 109/cvičení 68 strana 109/cvičení 74

Odkazy

Související dokumenty

Je pot ř eba jim zd ů raznit, že mohou vybrat libovolný bod jedné z rovin a musí si proto zvolit tak, aby ř ešení bylo co nejjednodušší (pak jsou body na stranách obdélníku

[r]

[r]

[r]

Název tematické oblasti: Analytická geometrie Název učebního materiálu: Vzdálenost bodu od roviny Číslo učebního materiálu: VY_32_INOVACE_M0107 Vyučovací

Název tematické oblasti: Analytická geometrie Název učebního materiálu: Vzdálenost bodu od přímky Číslo učebního materiálu: VY_32_INOVACE_M0108 Vyučovací

V eukleidovském prostoru se kruh (koule) se středem S a poloměrem r obvykle definuje jako množina všech bodů, které mají od bodu S vzdálenost nejvýše (méně než) r.. Proč

Na druhou stranu je zřejmé, že vzdálenost bodu P od vrcholu je menší než strana trojúhelníka (neboť celý trojúhelník leží uvnitř kruhu se středem v jednom vrcholu