POSUDEK OPONENTA BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno a příjmení studenta Bohdana Chudárková
Název práce Dětské centrum Zlín: Možnosti, limity a problematika školní zralosti dětí vyrůstajících v ústavním zařízení
Oponent práce PhDr. Hana Včelařová
Obor Sociální pedagogika
Forma studia
Kritéria hodnocení práce Stupeň hodnocení
dle stupnice ECTS Formální stránka práce
Přehlednost a členění práce B
Úroveň jazykového zpracování B
Dodržení formálních náležitostí (citační norma, formální úprava) B Obsahová stránka práce
Práce s odbornou literaturou B
Formulace cílů práce B
Metodika zpracování výzkumné části (cíl, výzkumný problém, druh
výzkumu, vzorek, metody) B
Analýza dat a splnění cílů práce B
Interpretace dat a formulace závěrů práce B
Odborný přínos práce a možnost jejího praktického využití B Spolupráce s vedoucím práce
Autorka zvolila za téma své bakalářské práce „Dětské centrum Zlín: Možnosti, limity a problematika školní zralosti dětí vyrůstajících v ústavním zařízení.“ V úvodu teoretické části autorka práce představuje Dětské centrum ve Zlíně, což je nestátní zdravotnické zařízení zřízené Zlínským krajem. Seznamujeme se s historií zařízení, s kapacitními a jinými možnostmi zařízení, včetně poskytovaných druhů péče. Dále je autorkou pojednána problematika školní zralosti dětí, včetně její definice a znaků, které jsou charakteristické pro zralost jednotlivých oblastí. V závěru teoretické části práce jsou uvedena některá legislativní hlediska odkladu školní docházky.
V praktické části práce zvolila autorka kvalitativní výzkum. Cílem výzkumu bylo zjistit vliv ústavního prostředí na školní zralost dítěte. Z tohoto výzkumného cíle vycházel výzkumný problém, kterým bylo zjištění úrovně školní zralosti dětí, na které výchovně působilo ústavní prostředí.
Autorka popisuje výzkumné metody a techniky, kterými byly analýza kvalitativních dat a obsahová analýza textů. V závěrečném vyhodnocení výsledků se obsahová analýza dokumentů promítla jen nepatrně, nebo ve své podstatě nebyla příliš funkční. Vzhledem k charakteru závěrečného vyhodnocení by možná bylo vhodné lépe využít informací, které byly přímým důvodem k odkladu ( např. zdravotní důvody, nebo na základě doporučení psychologa, z důvodů předpokládaného umístění do náhradní rodinné péče aj. ). Vzhledem k zaměření výzkumu by možná bylo vhodné více využít informací o délce pobytu dětí v ústavní péči ( např. některé ze sledovaných dětí bylo v DC ve Zlíně 7 měsíců, jiné 48 měsíců atd. ). Každé dítě z hlediska svých jedinečných dispozic reaguje na poskytovanou péči odlišně a to zejména v situaci, kdy vyrůstá bez funkčního a přirozeného rodinného prostředí. Z tohoto hlediska je tedy obtížné nějak globálně hodnotit vliv poskytované péče na odklad ŠD těchto dětí. Tyto drobné nedostatky však vyplývají z dosud menší profesionální zkušenosti autorky: vzhledem k náročnosti zvoleného tématu se domnívám, že autorka práci zvládla dobře.
Práci doporučuji k obhajobě.
V době psaní posudku práce ještě neprošla systémem Theses.
Otázky k obhajobě:
1. Děti, které žijí v ústavním prostředí, nastupují v určitém věku do školy ( do běžné ZŠ, nebo do
ZŠ praktické, do ZŠ speciální – dle svých dispozic ). Ve všech těchto typech škol se zpravidla setkávají s dětmi, které vyrůstaly v běžném rodinném prostředí ( funkčním i méně funkčním ).
Myslíte si, že je správné, aby byla školní zralost těchto dětí posuzována také z hlediska této „běžné“
většiny?
Celkové hodnocení* B
Datum: 18.5.2010 Podpis: Hana Včelařová, v.r.
* Výsledná známka není aritmetickým průměrem jednotlivých kritérií hodnocení práce.
