Hlavní práce76344_bona02.pdf, 2.1 MB Stáhnout

(1)

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta financí a účetnictví

Katedra bankovnictví a pojišťovnictví

DIPLOMOVÁ PRÁCE

2021 Bc. Anna Bondarenko

(2)

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta financí a účetnictví

Katedra bankovnictví a pojišťovnictví Studijní program: Finance

Finanční a strategická analýza Raiffeisenbank a.s.

Autor diplomové práce: Bc. Anna Bondarenko

Vedoucí diplomové práce: doc. RNDr. Jarmila Radová, Ph.D.

Rok obhajoby: 2021

(3)

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Finanční a strategická analýza Raiffeisenbank a.s.“ vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v přiloženém seznamu.

V Praze dne ...

...

Bc. Anna Bondarenko

(4)

Poděkování

Ráda bych na tomto místě poděkovala vedoucí své diplomové práce paní doc. RNDr. Jarmile Radové, Ph.D. za její vstřícný přístup, odborné vedení a cenné rady, které přispěly k napsání této práce. Také bych chtěla poděkovat své rodině za nekonečnou podporu v průběhu celého studia.

(5)

Abstrakt

Daná diplomová práce zkoumá rysy bankovnictví, cíle a funkce komerčních bank, které zásadně odlišují jejich činnost od aktivit společnosti v jakékoli jiné nezávislé ekonomické sféře. Diplomová práce poskytuje metodiku pro analýzu finanční situace banky a také aktuální trendy ve finančních pozicích komerčních bank.

Hlavní důraz je kladen na zpracování finanční a strategické analýzy Raiffeisenbank a.s. v časovém období 2015–2020. Daná práce se skládá ze dvou částí, a to z metodické a praktické. V rámci metodické části jsou vymezeny konkrétní metody a nástroje používané při provádění finanční a strategické analýzy. Praktická část se pak věnuje charakteristice analyzované společnosti Raiffeisenbank a.s. a zpracování finanční analýzy na základě účetních závěrek společnosti. Představen je i výběr jejích konkurentů, se kterými bude banka srovnávána. Dále je zpracována strategická analýza, která zahrnuje analýzu okolí, vnitřních zdrojů a schopností banky.

Klíčová slova

Raiffeisenbank a.s., finanční analýza, strategická analýza, absolutní ukazatele, poměrové ukazatele, horizontální analýza, vertikální analýza, analýza okolí, analýza vnitřních zdrojů, PEST, SWOT, Porterův model pěti sil.

(6)

Abstract

This thesis examines the features of banking, the goals and functions of commercial banks, which fundamentally distinguish their activities from the activities of the company in any other independent economic sphere. The diploma thesis provides a methodology for the analysis of the bank's financial situation as well as current trends in the financial positions of commercial banks. The main emphasis is placed on the processing of financial and strategic analysis of Raiffeisenbank a.s. for the period from 2015 to 2020. The paper consists of two parts, methodical and practical. Within the methodological part, specific methods and tools used in performing financial and strategic analysis are defined. The practical part then deals with the characteristics of the analyzed commercial bank Raiffeisenbank a.s. and preparation of financial analysis based on the company's financial statements. The selection of its competitors with whom the bank will be compared is also presented.

Furthermore, a strategic analysis is prepared, which includes an analysis of the environment, internal resources and capabilities of the bank.

Key words

Raiffeisenbank a.s., financial analysis, strategic analysis, absolute indicators, ratio indicators, horizontal analysis, vertical analysis, environmental analysis, analysis of internal resources, PEST, SWOT, Porter's model of five forces.

(7)

Obsah

ÚVOD ... 7

1 ÚVOD DO PROBLEMATIKY ... 10

1.1 BANKA JAKO UNIVERZÁLNÍ ÚVĚROVÁ INSTITUCE ... 10

1.2 FINANČNÍ ANALÝZA ... 11

1.2.1 Absolutní ukazatele ... 13

1.2.2 Poměrové ukazatele ... 14

1.2.3 Analýza pasiv a aktiv banky ... 17

1.3 STRATEGICKÁ ANALÝZA ... 19

1.3.1 Přidělení obchodních oblastí banky ... 21

1.3.2 Základní strategické analýzy ... 22

2 BANKOVNÍ SEKTOR V ČESKÉ REPUBLICE ... 24

2.1 STRUKTURA A SPECIFIKA BANKOVNÍHO SEKTRORU ... 24

2.2 REGULACE A DOHLED KOMERČNÍCH BANK ... 28

2.2.1 Basilejský výbor pro bankovní dohled ... 28

2.2.2 Pravomoci bankovního dohledu ČNB ... 29

2.3 HLAVNÍ ČINNOSTI KOMERČNÍCH BANK A ČNB ... 31

2.4 NEJVÝZNAMNĚJŠÍ BANKOVNÍ RIZIKA ... 34

2.4.1 Operační rizika a Basel II ... 36

2.4.2 Hodnocení a řízení bankovních rizik ... 37

2.4.3 Metody řízení bankovních rizik ... 39

3 POSOUZENÍ FINANČNÍ SITUACE KOMERČNÍ BANKY NA PŘÍKLADU RAIFFEISENBANK A.S. ... 40

3.1 PŘEDSTAVENÍ SPOLEČNOSTI ... 40

3.1.1 Základní informace o bance ... 40

3.1.2 Historie a charakteristika ... 41

3.2 ANALÝZA FINANČNÍ SITUACE BANKY ... 42

3.2.1 Analýza rozvahy ... 42

3.2.2 Analýza výkazu zisku a ztrát ... 60

3.2.3 Analýza poměrových ukazatelů ... 65

3.2.4 Aktuální trendy ve finanční situaci komerčních bank ... 76

3.3 STRATEGICKÁ ANALÝZA RAIFFEISENBANK A.S. ... 78

3.3.1 PEST analýza ... 83

3.3.2 SWOT analýza ... 87

3.3.3 Porterův model pěti sil ... 92

ZÁVĚR ... 98

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ... 102

SEZNAM POUŽITÝCH ELEKTRONICKÝCH ZDROJŮ ... 104

SEZNAM GRAFŮ ... 109

SEZNAM TABULEK ... 110

SEZNAM DIAGRAMŮ ... 111

PŘÍLOHA ... 112

(8)

7

Úvod

V systému finančního zprostředkování hrají hlavní roli komerční banky. Jednou z nejdůležitějších podmínek pro vytvoření rozvinutého a efektivního bankovního sektoru zaměřeného na reálnou ekonomiku a spokojenost zákazníků ve vysoce kvalitních bankovních službách je vysoká úroveň správy a řízení společnosti. Právě ekonomická a strategická analýza umožňuje adekvátně posoudit činnost úvěrové instituce a identifikovat její nevyužité rezervy pro zvýšení efektivity jejího fungování.

Aby investoři mohli správně posoudit své vlastní podnikání a podnikání konkurentů a protistran, je rovněž nutná analýza.

Tématem mé diplomové práce je detailní vypracování finanční a strategické analýzy společnosti Raiffeisenbank a.s., která působí na českém bankovním trhu skoro 30 let. Jedním z hlavních důvodů k výběru daného tématu je, že v této společnosti pracuji více než 2 roky a díky zkušenostem, které jsem získala v oddělení Large Corporates a aktuálně získávám v oddělení Interního auditu, bych chtěla představit svou analýzu a můj osobní pohled na ni. Dalším, neméně významným důvodem k napsání této diplomové práce je skutečnost, že vzhledem k nízké míře zadlužení a ekonomické stabilitě zvolil rakouský bankovní dům pro expanzi právě český trh.

Dohoda s ING, akvizice Equa bank, koupě Raiffeisen stavební spořitelny i společnosti Akcenta jsou pro Raiffeisenbank a.s. skvělou příležitostí skokově posílit pozici banky na českém trhu a naplnit své dva strategické cíle: růst a vysokou spokojenost klientů.

Dá se říct, že banka v době koronavirové pandemie také prochází nelehkým transformačním procesem, a proto se ve své práci zaměřím na provádění analýzy za období 2015–2020.

Aktuálnost tohoto tématu spočívá ve skutečnosti, že finanční analýza v komerční bance jako systém pro hodnocení ekonomické efektivnosti jejích činností a metoda pro hodnocení kvality jejího řízení je implementována zejména ve dvou vzájemně souvisejících oblastech: analýze finančních výsledků a analýze finanční situace banky.

Klíčovým účelem mé práce je zvážit podstatu, roli a metody analýzy finanční situace komerční banky, jmenovitě zanalyzovat finanční a strategickou situaci Raiffeisenbank a.s., zhodnotit její silné a slabé stránky. Dílčím cílem je vypracování

(9)

8

doporučení pro možné zlepšení finanční situace a také zmínka o aktuálních trendech ve finančních pozicích komerčních bank.

V souladu s cílem byly stanoveny následující úkoly:

• zvážit podstatu, účel, úkoly analýzy finanční situace banky;

• popsat podnikání Raiffeisenbank a.s. a zanalyzovat její stav;

• představit současné trendy ve finanční situaci komerčních bank;

• vyvodit příslušné závěry o provedené práci.

Celá tato práce s názvem Finanční a strategická analýza Raiffeisenbank a.s. je rozdělena do dvou částí: první dvě kapitoly se věnují metodické časti, třetí kapitola je nejrozsáhlejší a představuje praktické zpracování daného tématu. Tyto kapitoly jsem pak následně rozdělila do několika dalších podkapitol.

První, metodická kapitola, popisuje princip a metody provádění finanční a strategické analýzy a také zahrnuje charakteristiku vertikální a horizontální analýzy, základních poměrových ukazatelů, do kterých patří ukazatele bankovní zadluženosti, aktivity, rentability, likvidity a také produktivity práce.

Ve druhé kapitole přistoupím k všeobecné charakteristice českého bankovního trhu. Pokusím se vysvětlit strukturu bankovního sektoru a její specifika, regulace a dohled komerčních bank. Dále představím hlavní činnosti komerčních bank a České národní banky. Neopomenu ani zhodnocení bankovních rizik, jimž banka čelí při určitých transakcích.

Na to naváži třetí, praktickou kapitolou, ve které představím zkoumanou banku – Raiffeisenbank a.s. Nejdříve budou uvedeny základní údaje obsahující charakteristiku společnosti a také aktuální charakteristika odvětví, ve kterém společnost působí.

Finanční analýza bude provedena na základě absolutních a poměrových ukazatelů.

Vzhledem k pandemii koronaviru, která v roce 2020 zasáhla skoro celý svět, je následující podkapitola věnována aktuálním tendencím ve finanční situaci komerčních bank. Bude vysvětlen a odůvodněn výběr konkurenčních bank, se kterými budu pracovat ve strategické části. Samotnou strategickou analýzu provedu a zhodnotím pomocí PEST a SWOT analýzy. Významný důraz bude kladen i na zpracování Porterova modelu pěti sil.

Ve své diplomové práci vycházím převážně z odborné ekonomické literatury, zákonů, článků a také z interních zdrojů společnosti Raiffeisenbank a.s., jež jsou

(10)

9

zpřístupněny k využívání. Aktuálnější údaje jsou čerpané primárně z internetových stránek statistického úřadu České republiky, České národní banky, Raiffeisenbank a.s., veřejného rejstříku, účetních závěrek a výročních zpráv Raiffeisenbank a.s.

Základní metody, které byly zvoleny při vypracování diplomové práce, jsou popis, analýza, komparace a dedukce.

(11)

10

1 Úvod do problematiky

1.1 Banka jako univerzální úvěrová instituce

Fungování moderní ekonomiky je založeno na peněžních tocích, které jsou podporovány různými nástroji, transakcemi a finančními procesy. Individuální směr pohybu vlastních peněžních prostředků vytváří člověk samostatně, ale podporu toku poskytuje speciální struktura zvaná finanční instituce, organizace účastnící se finančního a úvěrového systému, například banka, pojišťovna, investiční a penzijní fondy. Nejstarší strukturou mezi účastníky finančního trhu je komerční banka.

Zároveň si banka zasloužila titul nejvýznamnějšího dodavatele peněžních zdrojů, které sledují svůj obchodní cíl dosahování zisku.¹

Ekonomická teorie říká, že komoditně-peněžní vztahy jsou založeny na třech schématech. V prvním se komodita vyměňuje za komoditu, ve druhém se komodita vyměňuje za komoditu prostřednictvím peněz, ve třetím se peníze převádějí z jednoho vlastníka na druhého. V důsledku toho je peněžní tok součástí komoditně-peněžních vztahů umožňující nezávislý pohyb peněz jako takový. Praktický přístup k podstatě peněžních toků identifikuje hlavní formy měnových vztahů: rozpočet – tvorba rozpočtů a čerpání finančních prostředků z nich; daně – platba (příjem) daní a poplatků; úvěr – převod peněz a jejich vrácení.

Krajní formu, úvěr, poskytují komerční úvěrové organizace, jež vykonávají určité funkce, které staví banky do zvláštního postavení. Skutečností je, že banky, mající oprávnění uvádět do oběhu a vybírat z něj peníze, hrají roli počátečního spojení v oblasti finančního trhu a regulátora peněžní zásoby v oběhu. Banky mají navíc plný přístup ke všem finančním nástrojům, včetně cenných papírů, a také jejich kompetencí je poskytovat služby nebankovním úvěrovým institucím na stejném základě jako ostatním klientům. Jako nezávislá instituce jsou pouze banky schopné provádět celou škálu transakcí s tržními penězi. V globálním smyslu jsou banky ze své podstaty finančními organizacemi zaměřenými na univerzálnost činností v jejich oboru, zatímco jiné finanční instituce (pojišťovny, investiční a penzijní fondy) jsou spíše

1 PŮLPÁNOVÁ, Stanislava. Komerční bankovnictví v České republice. Praha: Oeconomica, 2007.

ISBN 978-80-245-1180-1.

(12)

11

vysoce specializované organizace. Agregát bank tak ve svém měřítku tvoří bankovní systém, jehož vývoj je ovlivňován ekonomickými a politickými procesy v zemi a obecně sociálními preferencemi.²

Hovoříme-li o úvěrových institucích z právního hlediska, zákon o bankách č.

21/1992 Sb. ze dne 20. prosince 1991 popisuje definici úvěrové instituce jako právnické osoby, jejímž účelem je vytvářet zisk na základě zvláštního povolení (licence) České národní banky, která má právo provádět bankovní operace stanovené tímto zákonem. Bankami se rozumějí akciové společnosti se sídlem v České republice, které přijímají vklady od veřejnosti a poskytují úvěry. Vkladem se rozumí svěřené finanční prostředky, které představují závazek vůči vkladateli na jejich výplatu;

úvěrem se pak rozumí v jakékoliv formě dočasně poskytnuté finanční prostředky.³ Z definic vyplývá, že úvěrové organizace, jako ekonomické subjekty, si v čele své činnosti stanovily základní cíl dosažení jistého zisku. Je jasné, že bez určitého podílu na příjmech je fungování finanční instituce nemožné, ale zpravidla ve vztahu k bankám se nevyplatí upřednostňovat zisky jako jediný cíl, protože v tomto případě budou banky špatně orientovány ve vztahu ke společnosti a společnost – ve vztahu k bankám. Účel činnosti úvěrových institucí by proto měl být vykládán jako činnost v zájmu klientů (tj. poskytování nezbytných finančních zdrojů a další operace na úvěrovém trhu) za účelem dosažení zisku.

1.2 Finanční analýza

V tržních podmínkách je finanční analýza většinou chápána jako jeden z hlavních nástrojů finančního řízení podniků. Tento nástroj je založen na analýze a hodnocení účinnosti správy finančních zdrojů podnikatelských subjektů.

Finanční analýza funguje jako způsob shromažďování, transformace a využívání informací finanční povahy, který je nezbytný k posouzení současné a budoucí finanční situace podniku, která se mění pod vlivem vnějšího a vnitřního prostředí a rozhodnutí managementu za účelem posouzení finanční stability a efektivního výkonu.

ISBN 978-80-245-1180-1.

3 Zákon 21/1992 Sb., zákon o bankách

(13)

12

Je třeba poznamenat, že moderní finanční analýza pokrývá poměrně širokou škálu problémů, které jdou daleko za rámec tradičního hodnocení finanční situace podniku, prováděného zpravidla na základě finančních výkazů. Obsah finanční analýzy spočívá v posouzení finanční situace a výkonnosti ekonomického subjektu na základě spolehlivých informací a v identifikaci potenciálních příležitostí pro zvýšení efektivity využití kapitálu a udržitelného rozvoje ekonomického subjektu. Účelem finanční analýzy je zjistit skutečný finanční a ekonomický stav ekonomického subjektu a možné možnosti jeho změny v budoucnosti. Plánování, předpovídání, rozpočtování, efektivní alokace finančních zdrojů a audit jsou bez toho nemožné.⁴

Jedním z hlavních přístupů k hodnocení finanční situace podniku je analýza finančních výkazů, která umožňuje sledovat likviditu, solventnost a finanční stabilitu.

Finanční analýza činnosti komerční banky je jednou z hlavních fází hodnocení bankovního podnikání a lze ji považovat za zobecňující, komplexní charakteristiku činnosti banky a úroveň jejího systému řízení. V rámci analýzy finanční situace banky pro účely posouzení je třeba zohlednit následující aspekty⁵:

• analýza kapitálu a získaných zdrojů;

• analýza aktiv a pasiv úvěrové instituce;

• analýza ukazatelů finanční situace komerční banky, včetně analýzy výnosů, nákladů, vývoje zisku a ztrát;

• analýza finančních výsledků, ziskovosti a efektivity bankovních činností, likvidity a solventnosti banky;

• srovnání s konkurencí a celkovým vývojem na bankovním trhu.

Analýza kapitálu banky by měla být zvažována z následujících hledisek:

kapitálová přiměřenost; složení, struktura a dynamika kapitálu; zdroje a metody doplňování kapitálu banky.

Úkoly analýzy finanční situace banky jsou určeny účelem této analýzy. Tyto analýzy vycházejí z cílů potenciálních uživatelů informací, které lze rozdělit do dvou kategorií: interní (zákazníci, vkladatelé, bankovní věřitelé, akcionáři, řídící orgány

4 GRÜNWALD, Rolf a HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza a plánování podniku. Praha:

Ekopress, 2007. ISBN 978-80-86929-26-2.

5 DUCHÁČKOVÁ, E. -- HRDÝ, M. Oceňování bank, pojišťoven a dalších finančních institucí. Praha:

Wolters Kluwer, 2017. ISBN 978-80-7552-829-2.

(14)

13

bank, bankovní pracovníci) a externí (centrální banka, bankovní dohled, potenciální vkladatelé).

Pomocí analýzy jako řídící funkce a funkcí jako audit a kontrola je prováděna vnitřní regulace činnosti banky. Obsah, místo a role finanční analýzy v bankovním podnikání do značné míry závisí na specifikách činnosti úvěrových institucí.

Role finanční analýzy při řízení činnosti komerčních bank, zvyšování spolehlivosti a kvality řízení je nejen odpovědná, ale také určuje životaschopnost jednotlivých komerčních bank i bankovního systému jako celku.

1.2.1 Absolutní ukazatele

Pro analýzu absolutních ukazatelů se většinou čerpá informace z účetních výkazů banky, analyzují se například položky rozvahy a výsledovky. Je třeba poznamenat, že půjčky a úvěry jsou důležitým aktivem bank, zároveň jsou i hlavním zdrojem zisku banky. Jedná se zejména o pohledávky za klienty od veřejného a soukromého sektoru.

Významnou roli hraje tvorba rezerv na možné ztráty z úvěrů. Tyto rezervy jsou zpravidla prováděny v souladu s pokyny ČNB a nesou určité riziko selhání protistrany.

Mluvíme-li o bankovních závazcích, je třeba se zaměřit a zanalyzovat bankovní vklady, které se používají k financování aktiv bank. Ústředním prvkem je výše základních vkladů, kterou tvoří dlouhodobé vklady stálých klientů. Výše vlastního kapitálu souvisí s podmínkou udržení kapitálové přiměřenosti, proto je nutné podrobněji analyzovat jeho strukturu. Zisk nebo ztrátu banky je třeba analyzovat nejen v čase, ale také v prostoru. Dále je potřeba zaměřit se na to, jakým způsobem je dosahováno zisku, a v případě potřeby identifikovat i negativní události nebo jejich příčiny.⁶

Absolutní ukazatele se většinou používají především pro analýzu takzvaných vývojových trendů, to znamená k horizontální analýze a současně k analýze složek, přesněji řečeno k vertikální analýze. Jejich hlavním cílem je upozornit na subjekty, které prošly významnými změnami. Na základě prozkoumaných prvků by měly být určeny hlavní příčiny těchto změn. Vždy se uvádí srovnání dat a jejich změn pro

(15)

14

jednotlivé roky monitorování. Pro získání absolutní změny se používá následující vzorec⁷:

𝑎𝑏𝑠𝑜𝑙𝑢𝑡𝑛í 𝑧𝑚ě𝑛𝑎 = 𝑢𝑘𝑎𝑧𝑎𝑡𝑒𝑙 t – 𝑢𝑘𝑎𝑧𝑎𝑡𝑒𝑙 t−1

Vzorec pro výpočet relativní změny, kde výsledkem pak bude procentní podíl, vypadá následujícím způsobem⁸:

% změna = "#$%$&'( & ) "#$%$&'( &)*

"#$%$&'( &)* * 100

Pokud jde o vertikální analýzu, zaměřuje se primárně na strukturu jednotlivých položek účetní závěrky ve vztahu ke zvolené celkové základně. Jak je známo, v rozvaze je základem celková částka aktiv čili pasiv, ve výkazu zisku a ztráty je jako základ vždy použita celková částka výnosů nebo nákladů. Následující vzorec představuje výpočet⁹:

podíl na celku v % = +,(,ž#$ .,%/$01 (/ý4('5,/#1)

78($9č9í 4"<$ (='(#,/é /ý9,41,9á#($51) * 100

1.2.2 Poměrové ukazatele

Podstatou problému finančního řízení je zvýšit ekonomické výsledky pro každou jednotku nákladů v procesu využívání stávajících zdrojů. Hlavními ukazateli, které určují efektivitu finančních činností, jsou ziskovost prováděných operací a schopnost maximalizovat zisky při zachování požadované úrovně rizik. Jak ukázala analýza zavedené praxe, kritéria pro finanční aktivity banky jsou: kvalita aktiv, kapitálová přiměřenost, likvidita, efektivita.

Hlavní metodou pro analýzu finančních aktivit banky je metoda koeficientů. Tato metoda zahrnuje použití nikoli absolutních, ale poměrových ukazatelů. Pomocí metody koeficientů se hodnotí ukazatele likvidity, zadluženosti, aktivity a rentability banky. Finanční stav komerční banky se pak hodnotí především na základě její

7 GRÜNWALD, Rolf a HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza a plánování podniku. Praha:

Ekopress, 2007. ISBN 978-80-86929-26-2.

8 HRDÝ, Milan. Oceňování bank, pojišťoven a dalších finančních institucí. Praha: Wolters Kluwer, 2017. ISBN 978-80-7552-829-2.

9 Ibid.

(16)

15

solventnosti. Solventnost odráží schopnost banky splácet své dluhy a závazky v konkrétním časovém období. Předpokládá se, že pokud banka nemůže splnit své závazky do určitého data, je v platební neschopnosti.

Je třeba poznamenat, že ukazatele likvidity a ziskovosti patří mezi nejdůležitější pro bankovní sektor. Tabulka č.1 zahrnuje systém ukazatelů používaných při hodnocení finanční a ekonomické stability komerčních bank.

Tabulka 1 Charakteristika poměrových ukazatelů

Ukazatel Postup výpočtu/vzorec Definice

Ukazatele struktury bilance

závazky ke klientům

celková pasiva ∗ 100%

úvěrové pohledávky

celková aktiva ∗ 100%

Dané ukazatele označují obchodní orientaci banky, označují její hlavní činnost a pomáhají určit, zda je koncentrace pohledávek nebo závazků určitého typu příliš vysoká nebo není. V případě, že hodnota je nad 75 %, jedná se o zvýšené riziko. Analýza může ukázat, na které segmenty a produkty se banka zaměřuje.¹⁰

Ukazatele

zadluženosti celková zadluženost

= cizí zdroje aktiva

míra zadluženosti

= cizí zdroje VK

úrokové krytí

= zisk před úroky a zdaněním nákladové úroky

Úvěrové riziko neboli celková zadluženost ukazuje, jaká přesně část aktiv je kryta

„dluhem“. Je třeba poznamenat, že čím vyšší bude hodnota indikátoru, tím k horší situaci dojde z hlediska věřitele. V některých případech však dočasné zvýšení externích zdrojů může z dlouhodobého hlediska vést k vyšší návratnosti investic.

Co se týče míry zadluženosti, měří cizí a vlastní kapitál. Je často využívána především úvěrovými institucemi, které se vzhledem k jejímu postupnému vývoji v čase rozhodnou úvěr poskytnout. Leasingové financování by taky mělo být zahrnuto do cizích zdrojů.

Posledním důležitým ukazatelem je úrokové krytí, jež ukazuje, kolikrát zisk převyšuje

10 KAŠPAROVSKÁ, Vlasta. Řízení obchodních bank: vybrané kapitoly. Praha: Nakladatelství C H Beck, 2006. ISBN 978-80-71793-81-6.

(17)

16

úrokovou sazbu, a tedy kolikrát se tento zisk může snížit, dokud společnost již nebude moci splácet své úrokové závazky a kdy bude věřiteli nabídnuto následné konkurzní řízení.¹¹

Ukazatele bankovní rentability

ROA = čistý zisk

aktiva

ROE = čistý zisk vlastní kapitál

Return on assets (ROA) charakterizuje zisk, který podnik získal z každé koruny vynaložené na tvorbu aktiv. Hodnoty tohoto ukazatele má smysl porovnávat pouze mezi podniky stejného odvětví, a to při analýze plan-faktorové činnosti společnosti nebo při analýze změny hodnoty ukazatele v průběhu času.

Return On Equity (ROE) je poměr čistého zisku k vlastnímu kapitálu společnosti.

Ukazuje, jaký zisk generuje kapitál emitenta.

Umožňuje posoudit efektivitu a potenciální ziskovost podniku. Pokud je ROE 10 %, znamená to, že každých 100 korun kapitálu společnosti přináší 10 korun čistého zisku, které mohou jít na dividendy nebo rozvoj podnikání. ROE se používá pro srovnání s:

výkonem konkurentů; vlastními ukazateli společnosti na několik let; návratností nízkorizikových aktiv.¹²

Ukazatele bankovní likvidity

Okamžitá likvidita

= 𝑣𝑦𝑠𝑜𝑐𝑒 𝑙𝑖𝑘𝑣𝑖𝑑𝑛í 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎 𝑜𝑘𝑎𝑚ž𝑖𝑡ě 𝑠𝑝𝑙𝑎𝑡𝑛é 𝑧á𝑣𝑎𝑧𝑘𝑦

∗ 100

Vysoce likvidní aktiva tvoří zejména:

pokladní hotovost banky, vklady u CB tvořené povinnými minimálními rezervami a dobrovolnými rezervami, netermínované vklady u jiných bank (nostro účty). Součástí okamžitě splatných závazků jsou:

11 KAŠPAROVSKÁ, Vlasta. Řízení obchodních bank: vybrané kapitoly. Praha: Nakladatelství C H Beck, 2006. ISBN 978-80-71793-81-6.

(18)

17

Běžná likvidita

= likvidní aktiva

𝑘𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏é 𝑧á𝑣𝑎𝑧𝑘𝑦∗ 100

netermínované primární vklady klientů, okamžitě splatné závazky k jiným bankám.¹³ Likvidní aktiva jsou tvořena vysoce likvidními cennými papíry a dluhopisy (pokladniční poukázky). Krátkodobé závazky jsou pak zpravidla ty, jež jsou splatné do 1 roku, závazky k nebankovním klientům a závazky k bankám a ostatním věřitelům.¹⁴

Zdroj: vlastní zpracování na základě literatury (DUCHÁČKOVÁ, E. -- HRDÝ, M. Oceňování bank, pojišťoven a dalších finančních institucí. Praha: Wolters Kluwer, 2017. ISBN 978-80-7552-829-2.)

1.2.3 Analýza pasiv a aktiv banky

Rozvaha komerční banky je souhrnná tabulka, která poskytuje představu o finanční situaci, povaze, struktuře a velikosti operací banky k příslušnému datu. V tabulce č. 2 je představena základní struktura rozvahy komerční banky.

Tabulka 2 Rozvaha komerční banky

Aktiva Pasiva

Trezorová hotovost Depozita na viděnou

Poskytnuté půjčky Depozita termínovaná

Cenné papíry Depozita úsporná

Rezervy a přebytky rezerv u ČNB Vlastní kapitál (fondy)

Hmotná aktiva Ostatní závazky

Jiná aktiva

Zdroj: PŮLPÁNOVÁ, Stanislava. Komerční bankovnictví v České republice. Praha: Oeconomica, 2007. ISBN 978-80-245-1180-1.

Pasiva charakterizují prostředky banky z hlediska tvorby jejích zdrojů a zahrnují její vlastní zdroje (vlastní kapitál) a závazky (cizí zdroje). Důležitým ukazatelem bankovní činnosti je ukazatel vlastního kapitálu banky. Celková kapitálová přiměřenost bankovního sektoru byla ke konci roku 2019 – 21,3 %. Klesnout by přitom

13 KAŠPAROVSKÁ, Vlasta. Řízení obchodních bank: vybrané kapitoly. Praha: Nakladatelství C H Beck, 2006. ISBN 978-80-71793-81-6.

14 Ibid.

(19)

18

neměla právě pod 9 %. Kapitálová přiměřenost představuje minimální výši vlastních zdrojů, kterou musí banka vzhledem k objemu a rizikovosti svých obchodů udržovat.¹⁵

Při analýze vlastního kapitálu je třeba analyzovat nejen jeho objem jako celek (hrubý kapitál), ale také mínus znehybnění prostředků v dlouhodobých aktivech (čistý kapitál). Čistý kapitál se počítá jako rozdíl oběžného majetku a krátkodobých cizích zdrojů. Obvykle lze rozlišit následující strukturu přitahovaných zdrojů:

• zůstatky na účtech fyzických osob;

• prostředky zákazníků (neúvěrové instituce);

• vydané dluhové závazky;

• prostředky úvěrových institucí.

Řízení pasiv je spojeno s: analýzou fondů, které negenerují příjem; studiem hlavních směrů hledání nezbytných úvěrových zdrojů pro plnění závazků vůči zákazníkům a pro rozvoj aktivních operací; analýzou možných způsobů, jak přilákat

„levné“ zdroje.

V rámci správy aktiv je úkolem dosáhnout jejich nejvyšší ziskovosti při zachování požadované úrovně likvidity a přijatelné úrovně rizikovosti. Tento úkol je proveditelný pouze na základě systematické analýzy finančních aktiv v uvedených směrech a cílených opatření k vytvoření vhodné struktury aktiv. Analýza struktury celkových aktiv banky ukazuje, že hlavní podíl připadá na:

• čistý úvěrový dluh (převládající podíl úvěrového portfolia na celkovém objemu aktiv je téměř 60 %);

• dlouhodobý majetek;

• nehmotný majetek;

• zásoby;

• hotovost;

• povinné rezervy u ČNB atd.

Za účelem stanovení efektivity banky je analyzována forma výkazu zisků a ztrát, která je zasílána úvěrovými institucemi České národní bance a je zobecňujícím dokumentem používaným k hodnocení výsledků činnosti banky. Pro provedení analýzy daného výkazu je zapotřebí také použít metodu srovnání v dynamice

15 České noviny. Bankovní sektor je podle zátěžových testů ČNB nadále odolný. [online] 2020 [cit. 2021- 04-03]. Dostupné z: https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/bankovni-sektor-je-podle-zatezovych-testu- cnb-nadale-odolny/1903933

(20)

19

indikátorů za posuzovaná období a porovnat strukturu příjmů a výdajů banky za stejná období. Čím intenzivnější je růst přijatých úrokových výnosů nad placenými úrokovými náklady, tím správnější je úroková politika zvolená bankou. Analýza struktury úrokových výnosů a nákladů bank v posledních letech naznačuje, že více než 70 % příjmů banky získávají z úvěrových operací, ale zároveň náklady na získávání finančních prostředků tvoří přibližně 80 % úrokových nákladů banky. Tato situace může být na jedné straně důsledkem nedostatku příjmů z půjček a na druhé straně přitahováním drahých zdrojů bankou – peněžních prostředků jednotlivců. Dále lze konstatovat, že více než 40 % všech příjmů je vynaloženo na administrativní a správní výdaje. Zisky převážně poklesly v důsledku zvýšení rezerv na možné ztráty.

1.3 Strategická analýza

Strategická analýza je sada metod pro sběr, zpracování a analýzu informací nezbytných pro organizaci strategického řízení a na základě těchto informací přijímání strategických rozhodnutí.

V této fázi se doporučuje použít několik metod strategické analýzy. Nelze však stanovit jednoznačné pravidlo o složení a sledu použitých metod, protože to závisí na specifikách a požadavcích konkrétní banky. K nejzákladnějším metodám strategické analýzy patří: identifikace obchodních oblastí, SWOT analýza, PEST analýza a Porterův model pěti sil.

Lze také používat i různé další metody strategické analýzy, jako například strategickou organizační a procesní analýzu, strategickou finanční analýzu, analýzu zákaznické základny atd. Některé metody mají úzké zaměření a vztahují se k různým oblastem řízení, jako je například marketing. Všechny tyto metody lze zařadit do oblasti strategického řízení z toho důvodu, že výsledky jejich aplikace jsou nezbytné pro organizaci strategického řízení v bance.¹⁶

Při strategickém rozhodování hraje významnou roli vize (intuice), logika (zkušenost, analýza) a zdravý rozum (objektivita). A úspěch nebo neúspěch všech rozhodnutí a obchodních projektů do značné míry závisí na tom, jak je nastavena vize.

16 HANZELKOVÁ, Alena, KEŘKOVSKÝ, Miloslav a VYKYPĚL, Oldřich. Strategické řízení: teorie pro praxi. 3. přepracované vydání. V Praze: C.H. Beck, 2017. C.H. Beck pro praxi. ISBN 978-80-7400- 637-1.

(21)

20

Vize může být rozdělena do několika vzájemně se doplňujících úrovní:

1. Mikro úroveň (zahrnuje podnikání banky: obchodní procesy, zákazníky, konkurenty atd.);

2. Regionální úroveň (porozumění regionu, kde se obchoduje, bankovní odvětví);

3. Makro úroveň (země, vládní politika, zákony, vyhlídky na rozvoj, sociální a ekonomické procesy, technologie);

4. Globální vize (představy o budoucnosti světového finančního systému, jeho současný stav).¹⁷

Posláním je účel banky, její role v ekonomice a společnosti, prohlášení o jedinečnosti banky, jejích hodnotách a principech.

Správně definovaná mise, i když má filozofický význam, nutně nese něco jedinečného sama o sobě, a charakterizuje samotnou banku, ve které byla vyvinuta.

Mohou existovat různé formáty mise: krátké (vyjádřit hlavní bod, zdůraznit značku/image banky) nebo rozšířené (podrobný popis různých aspektů mise).

Je třeba poznamenat, že mise a vize jsou obvykle zveřejněny na webových stránkách banky a začleněny do marketingových materiálů banky spolu s dalšími prvky strategického řízení za účelem zlepšení image a transparentnosti banky.

V závislosti na zaměření banky se rozlišují následující příklady misí¹⁸: 1. Externí mise – zaměřená na klienty a partnery.

Tento typ je charakteristický pro banky se specializací na korporátní a VIP klienty, kde důležitým bodem je rozvoj obchodního a soukromého kapitálu poskytováním moderních bankovních produktů a vysoce kvalitních služeb. Pro retailové banky je pak významným úkolem zůstávat dostupnou a spolehlivou bankou pro veřejnost, jež poskytuje individuální přístup a vysoce kvalitní služby.

2. Interní mise – zaměřená na akcionáře.

Důležitou roli zde hraje maximalizace podílů, zejména vytvoření maximálních ekonomických výhod pro akcionáře banky a růst tržní hodnoty banky. Rozvoj banky představuje neustálou optimalizaci a implementaci akumulovaného potenciálu.

3. Interní mise – zaměřená na zaměstnance.

18 Ibid.

(22)

21

Banka se snaží vytvářet nejlepší pracovní podmínky, zajišťovat stabilní, profesionální rozvoj zaměstnanců. Od efektivity a hodnoty každého zaměstnance až po efektivitu a rozvoj celé banky.

Zajímavou skutečností je, že strategie již není něco abstraktního jako strategický koncept, ale není úplně konkrétní jako strategický cíl. Strategie je založena na strategickém konceptu a je dále rozšířena na strategické cíle. Všechny prvky strategického řízení jsou vzájemně propojeny a měly by být založeny na sobě navzájem. Příklady strategií používaných komerčními bankami zahrnuje tabulka č. 3.

Diagram 1 Možné strategie komerčních bank

Zdroj: vlastní zpracování na základě literatury (HANZELKOVÁ, Alena, KEŘKOVSKÝ, Miloslav a VYKYPĚL, Oldřich. Strategické řízení: teorie pro praxi. 3. přepracované vydání. V Praze: C.H. Beck, 2017. C.H. Beck pro praxi. ISBN 978-80-7400-637-1).

1.3.1 Přidělení obchodních oblastí banky

Strategickou analýzu je třeba začít zdůrazněním oblastí podnikání, protože to je primární a nedílnou součástí této fáze. Obchodní směr je nezávislý udržitelný směr činnosti banky, který jí přináší zisk. Počet a složení obchodních oblastí závisí na specifikách konkrétní banky. Pro strategický rozvoj by měly být vybrány ty obchodní oblasti, ve kterých má banka vysokou konkurenční výhodu nebo vysoký potenciál. To vysvětluje přítomnost různých skupin bank na trhu.

Retailové banky se zabývají hlavně poskytováním produktů a služeb fyzickým osobám. Převažují především úvěry klientům a služby hotovostního vypořádání

•přechod na kvalitativně novou úroveň rozvoje bank, investice ve všech oblastech podnikání, otevírání nových oblastí podnikání

Strategie růstu

•prioritní umístění banky pro velké bohaté klienty (individuální VIP služby, privátní bankovnictví)

Strategie klienta

•vytváření konkurenceschopných produktů, které jsou optimální pro specializované kategorie zákazníků

Produktová strategie

•implementace moderních informačních systémů k automatizaci bankovních obchodních procesů.

IT strategie

(23)

22

(platby). Soukromé banky obsluhují omezený počet privilegovaných nebo VIP klientů.

Fungují jako soukromé finanční butiky, říká se jím privátní bankovnictví. Co se týče univerzálních bank, tak to je největší skupina. Poskytují základní bankovní produkty a služby pro různé kategorie zákazníků. Například existují banky, jejichž hlavní činností je poskytování inkasních služeb jiným bankám (protože pro mnoho bank je velmi nákladné udržovat vlastní profesionální inkasní služby), poskytování služeb pro zpracování bankovních karet. Pro lepší pochopení obchodních směrů banky uvádím tabulku č. 4.

Diagram 2 Obchodní směry banky

Zdroj: vlastní zpracování

1.3.2 Základní strategické analýzy

V rámci dané podkapitoly jsou představeny vybrané strategické analýzy (PEST analýza, SWOT analýza a Porterův model pěti sil), které následně budou sloužit základem pro zpracování strategické analýzy komerční banky v praktické části dané práce.

SWOT analýza je analýza pozic podniku z hlediska vnitřních a vnějších faktorů, které mohou být pozitivní (silné stránky, příležitosti) i negativní (slabosti, hrozby).

Podstata metody je přesně určena její zkratkou.

• S – Strengths (analýza silných stránek), jak využít silné stránky banky?

• W – Weaknesses (analýza slabostí, nebezpečí), jak překonat slabosti banky?

• О – Opportunities (vyhledávání a analýza nových příležitostí pro rozvoj), jak využít příznivé příležitosti ve vnějším prostředí?

Obchodní směry banky

Maloobchodní zákaznický

servis

Obsluha firemních

klientů

Služby na finančních

trzích

Investiční

podnikání Privátní bankovnictví

(24)

23

• T – Threats (analýza hrozeb), jak se vypořádat s hrozbami ve vnějším prostředí?

Na základě těchto 4 aspektů je vytvořena a analyzována matice za účelem vývoje kontrolních akcí pro každou z jejích oblastí. SWOT analýza má velký význam, protože slouží jako základ pro rozvoj strategií, strategických cílů a dalších prvků strategického plánování.¹⁹

V případě PEST analýzy, se jedná o analýzu vnějšího prostředí banky na základě 4 skupin faktorů: P – politický, E – ekonomický, S – sociální, T – technologický. Je to relativně užitečný nástroj pro pochopení bankovního trhu, postavení banky, potenciálu a směru jejího rozvoje.²⁰

Výsledky analýzy PEST jsou obvykle prezentovány ve formě tabulky se 4 buňkami. Pro každou ze 4 skupin existuje velké množství typických faktorů a jejich interpretací. Daná analýza se často se používá ve spojení se SWOT analýzou.

Poslední, ale neméně významnou analýzou je Porterův model pěti sil. Ještě v roce 1979 Michael Porter popsal způsoby, jak vytvořit konkurenční výhodu a dlouhodobou ziskovost produktu. Neopomněl ani způsoby, jak si společnost může udržet svou ziskovost a dlouhodobě zůstat konkurenceschopnou.²¹ Samotná teorie naznačuje, že na trhu existuje pět hnacích sil, které určují potenciální úroveň zisku na trhu. Každá síla v modelu Michaela Portera představuje jinou úroveň konkurenceschopnosti produktu a zahrnuje vyjednávací sílu kupujících, vyjednávací sílu dodavatelů; hrozbu vstupu do odvětví, hrozbu substitutů a konkurenci v rámci odvětví.

20 Ibid.

21 PORTER, Michael E., 1994. Konkurenční strategie: Metody pro analýzu odvětví a konkurentů. Praha:

Victoria Publishing. ISBN 80-856-0511-2.

(25)

24

2 Bankovní sektor v České republice

2.1 Struktura a specifika bankovního sektroru

Bankovní sektor České republiky vznikl v důsledku reforem provedených na přelomu 20. a 21. století. Zajištění normálního fungování nové tržní ekonomiky vyžadovalo řadu strukturálních změn: vytvoření dvoustupňového bankovního systému, který předpokládá existenci různých funkcí pro centrální a komerční banky, organizaci soukromých bank, otevření přístupu k bankovnímu sektoru pro zahraniční banky a společné podniky, liberalizaci bankovní licenční politiky a vytvoření příslušného legislativního rámce.

V současné době má bankovní systém České republiky dvoustupňový charakter.

První úrovní je centrální banka – Česká národní banka (dále ČNB), která je subjektem veřejného práva. Druhou úroveň představují komerční banky. Činnosti bank a spořitelen mají většinou univerzální charakter. Banky a úvěrové instituce musí zachovávat bankovní tajemství o poskytovaných bankovních službách a operacích.

Činnost subjektů bankovního sektoru upravuje zákon o bankách č. 21/1992 Sb., jakož i předpisy ČNB.

Český bankovní sektor je relativně stabilní z hlediska úvěrového rizika, kapitálové přiměřenosti a ziskovosti. Hlavními riziky pro finanční a bankovní sektor jsou možné zhoršení situace v české ekonomice, zejména v důsledku vlivu krize COVID-19, jež se bude promítat postupně a relativně pomaleji. Daná krize by mohla navzdory opatrnému přístupu při poskytování půjček výrazně zvýšit úvěrové ztráty českých bank.²²

Existuje také možnost, že vláda nebude schopna kontrolovat situaci ve finančním sektoru, což povede k turbulentním událostem na finančních trzích, v důsledku čehož může dojít k významnému přecenění hodnoty cenných papírů, což bude mít negativní dopad na rozvahy úvěrových institucí. Dalším významným rizikem pro český finanční systém může být potenciální šíření krizových trendů ze zahraničních bankovních

22 Ernst & Young. Bankovní regulace a řízení rizik v době koronaviru. [online] 2020 [cit. 2021-03-22].

Dostupné z: https://www.ey.com/cs_cz/financial-services/bankovni-regulace-a-rizeni-rizik-v-dobe- koronaviru

(26)

25

systémů prostřednictvím vazeb mezi českými bankami a jejich mateřskými společnostmi.

Český bankovní sektor je dnes vysoce internacionalizován – přibližně 89 % aktiv je ovládáno zahraničními vlastníky, zejména z Evropské unie. Na konci roku 2020 bylo evidováno 49 subjektů, které působí na českém trhu a disponují bankovními licencemi vydanými ČNB. Po vstupu České republiky do EU došlo k trendu zvyšování počtu poboček zahraničních bank (fungujících na principu jednotné evropské bankovní licence), jejich počet v současné době dosáhl 37 – jak prostřednictvím zakládání nových 25 poboček, tak transformací 12 dceřiných bank. Čeští vlastníci kontrolují 12 bank, z toho dvě jsou banky se státní účastí. Co se týče přeshraničních služeb v České republice, může je poskytovat celkem 471 zahraničních bank působících na jednotném vnitřním trhu Evropské unie.²³ Detailnější struktura bankovního sektoru je představena v grafu č. 1. Stabilita českého bankovního sektoru a růstový potenciál české ekonomiky zároveň vedly v letech 2010 a 2011 k vytvoření nových bank (Air Bank a.s., Fio Banka a.s., Equa bank a.s.).

Je třeba poznamenat, že české bankovní prostředí je hodně konkurenční. Tato skutečnost je dána především širokou rozmanitostí obchodních modelů, velikostní a také vlastnickou strukturou bank, kde koexistují a konkurují si významné banky se širokou škálou produktů a služeb, stejně jako střední a menší banky, které se specializují pouze na určité segmenty trhu. Další konkurence bankám přichází navíc i ze strany nebankovních finančních nebo technologických společností, což může vytvářet neustálý tlak na inovace, a to nejen ve prospěch klientů, ale také pro samotné banky.²⁴

23 Česká bankovní asociace. Český bankovní sektor. [online] nedatováno [cit. 2021-03-22]. Dostupné z:

https://cbaonline.cz/o-bankovnim-sektoru

24 Ibid.

(27)

26

Graf č. 1 Struktura bankovního sektoru v roce 2020

Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z České bankovní asociace.

Ke konci roku 2020 činila celková hodnota aktiv bankovního sektoru 7 972 miliard Kč (o 5,6 % více). Ve srovnání s předchozím rokem poklesl čistý zisk v roce 2020 o 46 % na téměř 45,9 miliardy Kč.²⁵

Dále, ve srovnání s předchozím rokem 2019, se celkový objem bankovních úvěrů v roce 2020 zvýšil skoro o 4,3 % na 3 598,2 miliardy Kč. Především domácnostem byly poskytnuty půjčky ve výši 1 771,4 miliardy Kč (což znamenalo téměř o 7,2 % více než v roce 2019) a podnikové půjčky dosáhly nové úrovně 1 124,5 miliardy Kč, což se dá odhadovat, že v zásadě stagnovaly.²⁶

Také je třeba poznamenat, že celkový objem standardních klientských vkladů činil na konci roku 2019 přibližně 5 173,8 miliardy Kč a tímto způsobem přesáhl objem klientských úvěrů o 44,6 %. Lze předpokládat, že přebytek vkladů nad půjčkami je tradičně generován sektorem domácností, jelikož české domácnosti měly u tuzemských bank uloženo o 59 % více prostředků, než čerpaly z úvěrů. Tento výrazný převis se však v pandemickém roce 2020 snížil o 6 procentních bodů. Na konci roku 2020 měly domácnosti u bank uloženo 2 835,2 miliardy Kč. Zároveň měli 75 % svých úspor uložených na netermínované vklady.²⁷

25 Česká bankovní asociace. Český bankovní sektor. [online] nedatováno [cit. 2021-03-22]. Dostupné z:

https://cbaonline.cz/o-bankovnim-sektoru

26 Ibid.

27 Ibid.

4 5

10

25

5 0

5 10 15 20 25 30

Velké banky Středně velké

banky Malé banky Pobočky

zahraničních bank Stavební spořitelny Počet bank

(28)

27

V podnikovém sektoru byl objem vkladů a půjček poměrně vyrovnaný. Vklady podniků u tuzemských bank za rok 2020 vzrostly o 125 miliard korun, tedy o 12 %, což představuje nejrychlejší nárůst od roku 2010.²⁸

Struktura českého bankovního sektoru je po dlouhou dobu stabilní. Český finanční systém obecně, a zejména bankovní sektor, nebyl celosvětovou finanční krizí prakticky ovlivněn. Během krize nepotřeboval finanční systém vládní pomoc. Hlavní důvody takové příznivé situace jsou následující:

• důraz na klasické komerční bankovnictví na místním trhu;

• malý počet sekuritizačních operací;

• většina bankovních transakcí na obou stranách bankovního zůstatku probíhá v CZK;

• centralizované a konzervativní řízení ČNB;

• vysoká úroveň domácích vkladů;

• vysoká likvidita trhu a velkých bank (poměr úvěrů k vkladům byl dlouhodobě pod 80 %);

• vysoká a neustále rostoucí úroveň kapitalizace umožnila bankám vyrovnat ztráty v důsledku hospodářského poklesu.

V souvislosti s pokračující dluhovou krizí v eurozóně je důležité, že podle ČNB je závislost českých bank na dluhopisech problémových zemí v eurozóně na nízké úrovni a neohrožuje jejich finanční situaci ani v případě významného poklesu hodnoty těchto dluhopisů. Každoroční zátěžové testy ČNB, které jsou určené pro vyhodnocení odolnosti tuzemského bankovního sektoru, využívaly nejnepříznivější scénáře vývoje ekonomické situace, včetně hluboké ekonomické recese – následně potvrdily dobrou kondici, stabilitu a kapitálovou přiměřenost bankovního sektoru v České republice.²⁹

28 Patria.cz. CRIF: Vklady firem i domácností u bank loni rekordně rostly. [online] 2021 [cit. 2021-03- 23]. Dostupné z: https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4597484/crif-vklady-firem-i-domacnosti-u-bank- loni-rekordne-rostly.html

29 Česká národní banka. Zpráva o finanční stabilitě. [online] 2020 [cit. 2021-03-23]. Dostupné z:

https://www.cnb.cz/export/sites/cnb/cs/financni-stabilita/.galleries/zpravy_fs/fs_2020-2021/fs_2020- 2021.pdf

(29)

28

2.2 Regulace a dohled komerčních bank

Bankovní krize, rychlé strukturální změny a pokračující globalizace bankovnictví vedly tvůrce vnitrostátních i evropských politik k tomu, aby věnovali zvýšenou pozornost klíčové roli bankovního dohledu. Politické diskuse se konkrétně zaměřují na několik otázek, které je třeba řešit při vytváření a udržování účinného dohledu, včetně toho, kdo by měl dohlížet na banky, tj. „struktury“ bankovního dohledu. Tvůrci politik se musí ve vztahu ke struktuře bankovního dohledu zabývat třemi otázkami, zda by měl existovat jeden orgán bankovního dohledu nebo více bankovních orgánů pro dohled; zda by centrální banka měla hrát roli v bankovním dohledu; a zda by orgán dohledu odpovědný za bankovní odvětví měl nést odpovědnost i za další finanční služby, zejména v odvětví cenných papírů a pojišťovnictví. Způsob, jakým jsou tyto problémy řešeny, je důležitý, protože politiky, které nezajistí vhodný rámec dohledu nad bankami, mohou narušit výkonnost bank a dokonce vést k bankovní krizi v plném rozsahu.

2.2.1 Basilejský výbor pro bankovní dohled

Bankovní dohled na evropské i mezinárodní úrovni zajišťuje takzvaný Basilejský výbor působící při Bance pro mezinárodní vypořádání. Samotný výbor byl založen v roce 1974 ve Švýcarsku členy skupiny G10 a také Lucemburskem. K dnešnímu dni zahrnuje 27 členů. Zajímavou skutečností je, že vznik daného výboru byl vyvolán především rostoucím množstvím zahraničních úvěrů v bankách.³⁰

Hlavními úkoly Basilejského výboru je implementace jednotných standardů v oblasti bankovní regulace, v souvislosti s nimiž organizace vyvíjí směrnice a doporučení pro regulační orgány členských států. Tato doporučení nejsou závazná, ve většině případů se však odrážejí ve vnitrostátních právních předpisech členských států.

Vypracování pokynů a doporučení se provádí ve spolupráci s bankami a regulačními orgány po celém světě, a proto se používají nejen v zúčastněných státech. Výbor je odpovědný prezidentům centrálních bank a vedoucím bankovního dohledu deseti největších průmyslových zemí a také aktivně spolupracuje se třetími zeměmi.

30 Česká národní banka. Basilejský výbor. [online] nedatováno [cit. 2021-03-23]. Dostupné z:

https://www.cnb.cz/cs/dohled-financni-trh/vykon-dohledu/mezinarodni-aktivity/basilejsky-vybor/

(30)

29

Normy, vydávané výborem, se nazývají Basel. Dané standardy byly vydány ve třech základních generacích označovaných jako Basel I, Basel II a Basel III.³¹ Podle normy Basel I (přijatý v roce 1988) by měl být kapitál banky pro regulační účely rozdělen do dvou kategorií – Tier I and Tier II. Všechna aktiva banky by měla být pro regulační účely rozdělena do 5 skupin v závislosti na stupni rizika. Basel II (přijatý 26.

června 2004) je standard se třemi pilíři, který zavádí minimální kapitálové požadavky (na základě Basel I), postupy dohledu a tržní disciplínu. Basel III (přijatý v prosinci 2010) zahrnuje předpisy, které posilují kapitálové požadavky a zavádějí požadavky na likviditu.³²

2.2.2 Pravomoci bankovního dohledu ČNB

Na základě pravomocí, které byly svěřeny České národní bance zákonem České národní rady č. 6/1993 Sb., O České národní bance, vykonávala ČNB v roce 2019 roli integrovaného orgánu dohledu nad finančním trhem v České republice. Je třeba poznamenat, že v rámci dané role vykonává kromě vlastního dohledu také další činnosti, včetně licenčních, schvalovacích a povolovacích činností, ukládání sankcí, stanovení opatření k nápravě zjištěných nedostatků, regulačních činností a činností v oblasti mezinárodní spolupráce.³³ Česká národní banka dohlíží na 24 tuzemských bank (do kterých patří 5 stavebních spořitelen) a na družstevní záložny. V relativně omezené míře dohlížela na 23 poboček zahraničních bank, které jsou převážně ze zemí Evropské unie, resp. Evropského hospodářského prostoru. Zajímavou skutečnosti je, že v České republice nadále působí další pobočky čínských bank. Nicméně HSBC Bank plc a Sumitomo Mitsui Banking Corporation Europe Limited ukončily svoji činnost v České republice a uzavřely své pobočky v Praze. Zanikl také Moravský Peněžní Ústav – spořitelní družstvo, které se po získání bankovní licence transformovalo na MPU banku a.s., a nyní na trhu působí pod novým obchodním názvem Trinity bank a.s.³⁴

31 Bank for International Settlements. History of the Basel Committee. [online] nedatováno [cit. 2021- 05-28]. Dostupné z: https://www.bis.org/bcbs/history.htm

32 Ibid.

33 Ibid.

34 Česká národní banka. Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem 2019. [online] 2019 [cit. 2021- 03-23]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/export/sites/cnb/cs/dohled-financni- trh/.galleries/souhrnne_informace_fin_trhy/zpravy_o_vykonu_dohledu/download/dnft_2019_cz.pdf

(31)

30

Zvýšená pozornost dohledu je věnována především kvalitě řídícího a kontrolního systému, zvláště v oblasti řízení rizik. ČNB se mimo jiné zaměřuje na vývoj kvality úvěrových portfolií tuzemských bank, dostatečnost opravných položek, přiměřenost kapitálu k pokrytí vzniklých ztrát a celkový vývoj financí bank.³⁵

Dalším důležitým úkolem České národní banky je věnovat významnou pozornost dohledu v oblasti prevence praní špinavých peněz a financování terorismu. V souladu s přístupem založeným na riziku je praxe dohledu zaměřena především na sestavování rizikových profilů jednotlivých úvěrových institucí. V reakci na výše uvedená rizika provádí ČNB řadu aktuálních korespondenčních průzkumů. Daný průzkum hodnotí účinnost systému preventivních opatření uplatňovaných úvěrovými institucemi v oblastech, které jsou hodnoceny jako citlivé na riziko (zejména monitorování transakcí, korespondenční vztahy, komerční financování).³⁶

Bankovní segment českého finančního sektoru lze charakterizovat následujícími rysy:

• ve finančním sektoru dominují velké banky;

• pokud jde o vlastnickou strukturu, odvětví je vysoce internacionalizováno;

• vysoká míra koncentrace a dominance velkých bank;

• navzdory vysoké míře koncentrace existuje mezi bankami v sektoru dostatečná konkurence, konkurenční prostředí se liší v různých segmentech bankovního sektoru;

• střední banky nadále zvyšují svoji aktivitu a představují jednu z hybných sil tržních inovací, které vytvářejí skutečnou konkurenci pro velké banky v určitých odvětvích bankovního trhu;

• banky jsou lídry téměř ve všech finančních skupinách působících v České republice, tj. můžeme hovořit o finančním trhu, kde jsou hlavními hráči finanční konglomeráty ovládané bankami;

• banky zaměřují svoji činnost na rozvoj retailového bankovnictví (půjčky domácnostem – spotřebitelské úvěry a úvěry na bydlení).

35 Česká národní banka. Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem 2019. [online] 2019 [cit. 2021- 03-23]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/export/sites/cnb/cs/dohled-financni- trh/.galleries/souhrnne_informace_fin_trhy/zpravy_o_vykonu_dohledu/download/dnft_2019_cz.pdf

36 Ibid.

(32)

31

2.3 Hlavní činnosti komerčních bank a ČNB

Komerční banka je úvěrová instituce, jejíž operace jsou zaměřeny na shromažďování finančních prostředků, jejich následné umístění na peněžním trhu a plnění příkazů zákazníků.

Komerční banky jsou prostředním článkem úvěrové a finanční pyramidy. Jsou jakýmsi úvěrovým supermarketem, a proto aby mohly obchodovat s kredity, musí nejdříve dočasně sbírat finanční prostředky.

Mezi hlavní funkce komerčních bank patří:

• mobilizace dočasně volných finančních prostředků a jejich přeměna na kapitál;

• půjčky podnikům, státu a domácnostem;

• vydávání úvěrových peněz;

• vydavatelská a zakládací funkce;

• poradenství, poskytování ekonomických a finančních informací.³⁷

Funkce poskytování úvěrů podnikům, státu a obyvatelstvu má velký ekonomický význam. Přímé půjčování volného peněžního kapitálu jejich vlastníky dlužníkům v praktickém ekonomickém životě je obtížné. Banka funguje jako finanční zprostředkovatel, přijímá prostředky od koncových věřitelů a poskytuje je koncovým dlužníkům. Komerční banky poskytují spotřebitelům půjčky na nákup zboží dlouhodobé spotřeby, což pomáhá zvyšovat jejich životní úroveň. Vzhledem k tomu, že vládní výdaje nejsou vždy kryty příjmy, půjčují banky také na finanční aktivity vlády.

Funkce komerční banky spočívají zejména v získávání finančních prostředků pro vklady na úrok z vkladu a jejich umisťování do půjček na úrok z úvěru. Existují však i další, univerzální funkce KB:

• finanční zprostředkovatelé, kteří přijímají prostředky od fyzických a právnických osob za podmínek naléhavosti a splácení (úroky z vkladu, které vkladatelé bank dostávají na běžných, termínovaných a spořicích účtech);

• komerční banky půjčují podnikům, organizacím a jednotlivcům, přispívají k rozvoji ekonomiky, strukturálním změnám v ekonomice;

ISBN 978-80-245-1180-1.