Vysoká škola ekonomická v Praze
Diplomová práce
2007 Zuzana Benešová
Vysoká škola ekonomická v Praze
Fakulta podnikohospodá ř ská Obor: Podniková ekonomika a management
Název diplomové práce:
Finan č ní analýza
Vypracovala: Zuzana Benešová
Vedoucí diplomové práce: Ing. Petr Boukal, Ph.D.
Prohlášení:
Prohlašuji, že diplomovou práci na téma „Finanční analýza“ jsem vypracovala samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.
V Praze dne 20. srpna 2007 Zuzana Benešová
Pod ě kování:
Touto cestou bych ráda poděkovala Ing. Petru Boukalovi, Ph.D. za odbornou pomoc a rady při zpracování diplomové práce, firmám ICOM transport a.s. a ALLWI s.r.o. za poskytnutí materiálů a v neposlední řadě mým rodičům za velkou podporu.
Obsah
1. ÚVOD ...1
1.1 Úloha finanční analýzy při finančním řízení podniku ...1
1.2 Cíl a struktura diplomové práce...2
2. TEORETICKO – METODOLOGICKÁ ČÁST ...3
2.1 Význam, zdroje informací a uživatelé finanční analýzy...3
2.2 Metody finanční analýzy ...4
2.2.1 Horizontální analýza ...5
2.2.2 Vertikální analýza ...5
2.2.3 Analýza cash flow...6
2.2.4 Pracovní kapitál ...6
2.2.5 Zlatá bilanční pravidla ...7
2.2.6 Ekonomický normál...7
2.2.7 Poměrová analýza ...7
2.2.8 Du Pontova analýza ...13
2.2.9 Hodnotové ukazatele výkonnosti...13
2.2.10 Altmanova analýza ...17
2.2.11 Indexy IN ...18
2.2.12 Kralickuv rychlý test...19
3. PRAKTICKÁ ČÁST ...20
3.1 Charakteristika společnosti ICOM transport a.s. ...20
3.1.1 Základní údaje...20
3.1.2 Předmět podnikání ...20
3.1.3 Historie společnosti...21
3.1.4 Organizační struktura...21
3.1.5 Údaje o propojených osobách...22
3.1.6 SWOT analýza ...23
3.2 Charakteristika společnosti ALLWI s.r.o. ...24
3.2.1 Základní údaje...24
3.2.2 Předmět podnikání ...24
3.2.3 Historie společnosti...24
3.2.4 SWOT analýza ...25
3.3 Finanční analýza ...26
3.3.1 Horizontální a vertikální analýza rozvahy ...26
3.3.2 Horizontální a vertikální analýza výkazu zisků a ztrát ...30
3.3.3 Analýza cash flow...35
3.3.4 Analýza pracovního kapitálu ...37
3.3.5 Zlatá bilanční pravidla ...38
3.3.6 Ekonomický normál...43
3.3.7 Poměrová analýza ...46
3.3.8 Du Pontova analýza ...53
3.3.9 Hodnotové ukazatele výkonnosti...55
3.3.10 Altmanova analýza ...60
3.3.11 Indexy IN ...62
3.3.12 Kralickuv rychlý test...64
4. ZÁVĚR ...66
Seznam tabulek a grafů...68
Literatura...70
Přílohy...72
1. ÚVOD
1.1 Úloha finan č ní analýzy p ř i finan č ním ř ízení podniku
Nedílnou součást komplexu finančního řízení podniku představuje finanční analýza.
Jejím hlavním úkolem je poskytovat informace o finančním zdraví podniku. Finanční analýza umožňuje využít finanční údaje pro celkovou analýzu výkonnosti firmy a zhodnocení její finanční situace. Stává se tak podkladem pro strategické, taktické i operativní řízení a rovněž je využívána jako zpětná vazba mezi požadovanými efekty a skutečně dosaženými výsledky hospodaření. Veškeré finanční rozhodování by mělo být podloženo finanční analýzou, která následně slouží jako nástroj řízení majetkové a kapitálové struktury podniku, cenové a investiční politiky, řízení zásob apod. Finanční analýza je využívána také jako jedno z východisek pro tvorbu finančního plánu.
Finanční účetnictví prostřednictvím finančních výkazů (rozvahy, výkazu zisků a ztrát, přehledu o peněžních tocích) poskytuje základní údaje o finanční situaci podniku. Dalšími zdroji informací jsou data z vnitropodnikového účetnictví, ekonomické statistiky, ukazatele peněžního a kapitálového trhu atd. Pro úspěšné řízení podniku je však nezbytné znát vzájemné vztahy a souvislosti mezi rozhodujícími informacemi z účetnictví. Právě tyto vztahy zkoumá finanční analýza. Řeší nedostatky finančních výkazů, které podávají pouze pohled do minulosti, což pro finanční řízení a rozhodování nestačí. Finanční analýza má poskytovat úplný obraz finanční situace podniku, poukázat na silné a slabé stránky, trendy a celkovou kvalitu hospodaření s vloženými prostředky.
Obecně je možno říci, že se jedná o metodu, která poměřuje údaje z účetních výkazů mezi sebou navzájem a rozšiřuje tak jejich vypovídací schopnost. Kvalifikovaná a pravidelně prováděná finanční analýza pomáhá odhalit případné nedostatky finančního hospodaření v době, kdy je ještě možné různými řídícími zásahy tyto nedostatky napravit. Finanční analýza popisuje a hodnotí minulost a současnost a umožňuje prognózovat finanční situaci podniku v budoucnu.
Smyslem finanční analýzy podniku není pouze stanovit diagnózu finančního zdraví, ale i najít příčiny nežádoucích stavů a navrhnout jejich možná řešení. Jako finančně zdravý podnik lze označit ten, který je schopen trvale dosahovat takové míry zisku, která odpovídá reálným možnostem podniku, a takové míry zhodnocení vloženého kapitálu, která je
investory vzhledem k míře rizika, s níž je dané podnikání spojeno, považována za adekvátní.
Současně tok finančních prostředků musí umožnit včas uhrazovat všechny splatné závazky.
1.2 Cíl a struktura diplomové práce
Cílem této práce je pomocí finanční analýzy zhodnotit a porovnat ve vybraném časovém období hospodaření a finanční situaci dvou dopravních společností, a to společnosti ICOM transport a.s. a společnosti ALLWI s.r.o. Analyzovány budou jak výsledky dosažené v jednotlivých letech, tak i jejich vývoj ve zkoumaném časovém období. Vzhledem k tomu, že většina použitých informací je veřejného charakteru, bude tato analýza prováděna z pohledu externího uživatele finančních výkazů.
Společnosti ICOM transport a.s. a ALLWI s.r.o. jsou rozdílné především kapitálově a velikostně. Průměrný počet zaměstnanců společnosti ICOM transport a.s. se pohybuje okolo 950 osob. Oproti tomu společnost ALLWI s.r.o. zaměstnávala do roku 2006 průměrně 9 osob.
Po restrukturalizaci v roce 2006 došlo k nárůstu počtu zaměstnanců na 35 osob. Stále se však jedná o malý podnik. K přednostem malých podniků patří především jednodušší řídící struktura, vyšší pružnost, větší citlivost na požadavky trhu apod. Malé podniky se však potýkají i s nevýhodami, mezi které lze zahrnout např. nedostatek kapitálového vybavení, horší orientaci ve správních, legislativních a daňových předpisech či nižší tržní podíl, který znamená nižší docilovanou rentabilitu.
Diplomová práce se skládá ze dvou částí, teoretické a praktické. V teoretické části jsou popsány pojmy, metody a postupy, se kterými finanční analýza pracuje. Konkrétně je zde vymezen význam a uživatelé finanční analýzy a dále jednotlivé metody prováděné finanční analýzy – analýza absolutních ukazatelů, analýza poměrových ukazatelů, soustavy ukazatelů, hodnotové ukazatele výkonnosti a bankrotní a bonitní indikátory.
V praktické části jsou nejprve charakterizovány analyzované podniky. Následuje aplikace metod popsaných v teoretické části a srovnání podniků v rámci jednotlivých metod analýzy.
2. TEORETICKO – METODOLOGICKÁ Č ÁST
2.1 Význam, zdroje informací a uživatelé finan č ní analýzy
Finanční analýza je jednou z rozhodujících fází finančního managementu, je podkladem pro jakékoli finanční rozhodování. Na jejích výsledcích je založeno řízení majetkové i finanční struktury podniku, financování oběžných aktiv a investic, dividendová a cenová politika podniku atd. Poznatky získané za pomocí nástrojů finanční analýzy slouží nejen pro strategické a taktické řízení společnosti, ale rovněž jako podklady pro podávání zpráv vlastníkům, věřitelům a dalším zainteresovaným osobám. Hlavním úkolem finanční analýzy je poskytovat informace o finančním zdraví podniku a odhalovat rezervy, které by mohly vést ke zvýšení výkonnosti podniku a následně ke zvýšení jeho hodnoty.
Finanční manažeři provádějí finanční analýzu jako součást řízení podniku. Jedná se tedy o interní analýzu. Tato analýza využívá mimo jiné i interní údaje, které nejsou veřejně dostupné. V rámci interní analýzy tak dochází k porovnávání plánu se skutečností, stanovení trendů vývoje, srovnání se standardními hodnotami a hodnotami dosahovanými konkurencí či odvětvím atd.
Oproti tomu externí analýza je prováděna zvnějšku, tedy za pomoci běžně dostupných údajů z finančních výkazů, např. z rozvahy a výsledovky. Tuto analýzu provádějí investoři, banky, konkurenti, obchodní partneři, stát.
Hlavním zdrojem údajů pro finanční analýzu je účetní závěrka (rozvaha, výkaz zisků a ztrát, výkaz o peněžních tocích a příloha k účetní závěrce). Jako významný zdroj informací může sloužit i výroční zpráva, výrok auditora, různé statistiky apod. Pro interní analýzu jsou dalšími prameny informací údaje z finančního a manažerského účetnictví, kalkulace, vnitropodniková evidence.
O finanční stav podniku se zajímají nejen manažeři, ale i další subjekty zainteresované na chodu podniku. Uživatele finančních analýz lze tedy rozdělit na interní a externí.
Mezi interní uživatele lze zařadit manažery, zaměstnance a odbory. Manažeři využívají výstupů finanční analýzy pro řízení podniku. K získání pravdivého obrazu o finanční situaci společnosti mají k dispozici i data, která nejsou veřejně dostupná.
Samozřejmě i zaměstnanci mají zájem na prosperitě společnosti, neboť jim jde o jistotu zaměstnání, možnosti růstu mezd a další výhody pro zaměstnance.
K externím uživatelům patří např. stát, investoři, banky a jiní věřitelé, obchodní partneři a konkurence. Stát se zaměřuje zejména na správnost vykázaných daní. Získané údaje
však využívá i pro různá statistická šetření či kontrolu vynakládání dotací. Investoři, jako poskytovatelé kapitálu, využívají poznatků o finanční výkonnosti k zhodnocení úspěšnosti jimi provedené investice do podniku. Zejména u akciových společností, kde dochází k oddělení vlastnictví od řízení, je finanční analýza nástrojem kontroly, kdy vlastníci kontrolují, jak manažeři hospodaří. Dalším důvodem zájmu investorů může být úvaha o rozšíření jejich investice v daném podniku. Pro banky a další věřitele jsou ekonomické výsledky důležitým aspektem pro rozhodnutí o poskytnutí úvěru a pro stanovení podmínek úvěrové smlouvy. Podnik jako dlužník pak většinou musí informovat své věřitele o vývoji finanční situace. Dodavatelé podniku sledují především solventnost, likviditu a zadluženost.
Odběratelé mají zájem na příznivé finanční situaci podniku, aby si tak zajistili spolehlivého dodavatele a tím i bezproblémovost výroby.
Existuje i celá řada dalších zájemců o výsledky finanční analýzy, jako třeba finanční a daňoví poradci, analytici, makléři či široká veřejnost. Při stále rostoucím tlaku na transparentnost informací je tak význam finanční analýzy nezpochybnitelný.
2.2 Metody finan č ní analýzy
Při finanční analýze se zpravidla využívají dvě základní rozborové techniky, a to tzv.
procentní rozbor a poměrová analýza. Obě vycházejí z absolutních ukazatelů, a to jak stavových, tak tokových, intervalových. Podstatou techniky procentního rozboru je rozbor absolutních dat a zpracování rozboru horizontální a vertikální struktury účetních výkazů. V další fázi analýzy je vytvářena soustava ukazatelů. Tuto soustavu lze sestavovat dvěma přístupy (soustavy paralelní a pyramidové). Pro soustavy paralelní platí, že jsou vytvářeny bloky ukazatelů měřících určitou stránku finanční situace (rentabilitu, zadluženost atd.), kdy podnik přikládá všem charakteristikám stejný význam. Pro budování pyramidové soustavy je zásadní účel analýzy. Na jeho základě je zvolen vrchol pyramidy, tedy hlavní ukazatel analýzy. Ten je v dalších etapách rozkládán na dílčí kritéria, jejichž smyslem je objasnit změny v chování ukazatele na vrcholu.
Pro finanční analýzu je důležité správně rozlišovat mezi veličinami stavovými a tokovými. Stavové vyjadřují stav k určitému datu a jsou náplní účetního výkazu rozvaha.
Tokové podávají informaci o údajích za daný interval a jsou obsaženy v účetním výkazu zisků a ztrát či ve výkazu cash flow.
Postup finanční analýzy lze shrnout do následujících kroků: [9,str.355]
1. agregace ukazatelů rozvahy, výkazu zisků a ztrát a výkazu cash flow
2. analýza absolutních ukazatelů – v čase (pomocí řetězových a bazických indexů), příp.
odvození trendů (regresní a korelační analýza, využití grafů)
3. analýza výkazů sestavených v procentním vyjádření – v čase, mezipodnikově 4. výpočet poměrových ukazatelů
5. srovnání poměrových ukazatelů – se standardními či doporučenými hodnotami, s odvětvovými průměry, s konkurencí, s nejlepším podnikem v oboru
6. hodnocení poměrových ukazatelů v čase
7. hodnocení vzájemných vztahů mezi poměrovými ukazateli – Du Pontova analýza, pyramidová soustava ukazatelů
8. výpočet a hodnocení dalších ukazatelů – např. EVA, MVA
9. aplikace specifických postupů – modely predikce finanční tísně, SWOT analýza, spider graf
10. návrh na opatření
2.2.1 Horizontální analýza
Podstatou horizontální analýzy je porovnávání absolutních ukazatelů v čase.
Prostřednictvím horizontální analýzy lze sledovat vývoj zkoumané veličiny v čase, nejčastěji ve vztahu k nějakému minulému účetnímu období. Pomocí této analýzy je možno zjistit, o kolik jednotek a o kolik procent se daná položka v čase změnila. Rozbor lze provést dvěma způsoby: meziročně, kdy jsou srovnávána dvě po sobě následující období, nebo za několik účetních období. U druhého způsobu se počítají buď indexy řetězové, nebo indexy bazické, které je možno doplnit různými grafy. Cílem horizontální analýzy je změřit pohyby jednotlivých položek, a to absolutně a relativně, a změřit jejich intenzitu.
2.2.2 Vertikální analýza
Vertikální analýza zpřesňuje jak časový pohled na základní finanční výkazy a na jejich položky, tak především na jejich strukturu a její změny. Podstatou této analýzy je výpočet procentního podílu jednotlivých položek na nějaké smysluplné veličině. V případě rozvahy může být touto veličinou bilanční suma. Přitom bilanční sumu není třeba chápat pouze jako sumu všech položek. Takovou bilanční sumou může být i suma různých podpoložek, které
mají být analyzovány (např. oběžná aktiva, cizí zdroje). Komplikovanější je volba vztažné veličiny u vertikální analýzy výkazu zisků a ztrát. Záleží na účelu analýzy a rozhodnutí analytika, zda bude sledovat podíl jednotlivých položek např. na celkových výnosech, případně na celkových tržbách. Procentní podíly získané touto metodou lze srovnávat v čase, s plánem, s konkurencí, se standardními či doporučenými hodnotami.
2.2.3 Analýza cash flow
Výkaz cash flow informuje o příjmech a výdajích, které podnik v minulém účetním období realizoval, zobrazuje skutečný pohyb peněžních prostředků. Pod pojmy peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty se rozumějí peníze v pokladně včetně cenin, peníze na účtu a peníze na cestě. Přehled o peněžních tocích rozlišuje peněžní toky ze tří základních činností, a to z provozní činnosti, z investiční činnosti a z finanční činnosti.
2.2.4 Pracovní kapitál
Pracovní kapitál je pravděpodobně nejdůležitějším z tzv. rozdílových ukazatelů. Pro finanční analýzu je třeba rozlišovat mezi dvěma pojmy – pracovní kapitál brutto a pracovní kapitál netto. Hrubý pracovní kapitál představuje hodnotu veškerých oběžných aktiv používaných v podniku. Čistý pracovní kapitál je definován jako rozdíl oběžných aktiv a krátkodobého cizího kapitálu. Mezi krátkodobé závazky se pro tento výpočet zahrnují krátkodobé závazky z obchodního styku, krátkodobé bankovní úvěry a finanční výpomoci.
Pracovní kapitál netto je tedy ta část oběžných aktiv, která zůstane podniku, když by byly všechny krátkodobé dluhy zaplaceny. Jinými slovy lze říci, že je to dlouhodobý zdroj, který má podnik k dispozici pro profinancování běžného chodu podniku.
Velikost pracovního kapitálu je významnou složkou finanční strategie podniku. Čím je pracovní kapitál podniku vyšší, tím větší je i jeho finanční stabilita a odolnost vůči nepříznivým změnám podnikatelského okolí. Zvyšování pracovního kapitálu však obvykle snižuje hospodářský výsledek. Stanovení velikosti pracovního kapitálu je vždy určitým kompromisem finanční stability a nákladů kapitálu. V závislosti na váze přisuzované oběma faktorům lze rozlišit tzv. vyvážený, agresivní a konzervativní přístup k jeho stanovení.[1,str.91]
2.2.5 Zlatá bilan č ní pravidla
Bilanční pravidla jsou určitá obecná doporučení, kterými by se měli finanční manažeři řídit při financování podniku, aby byla zajištěna jeho dlouhodobá stabilita a finanční zdraví.
zlaté bilanční pravidlo – sladit časový horizont trvání majetkových částí s časovým horizontem zdrojů, ze kterých byly majetkové části pořízeny (např. dlouhodobá aktiva financovat dlouhodobými pasivy)
zlaté pravidlo vyrovnání rizika – poměr mezi vlastními a cizími zdroji by měl být vyrovnaný
zlaté pari pravidlo – dlouhodobý majetek by měl být financován z vlastních zdrojů nebo ještě z dlouhodobého cizího kapitálu
zlaté poměrové pravidlo – tempo růstu investic nesmí ani v krátkém časovém horizontu předbíhat tempo růstu tržeb
2.2.6 Ekonomický normál
Jedná se o soubor nerovnic sestavených z indexů ukazatelů, charakterizujících základní oblasti podnikové ekonomiky. Nerovnice jsou vždy sestaveny tak, aby při ekonomicky žádoucím vývoji ukazatelů hodnoty jejich indexů (meziročních temp růstu) zleva doprava klesaly. Normálové vztahy nejsou absolutně platné, prosazují se většinou v delším období. Normálové vztahy také nic neříkají o velikosti rozdílu v tempech růstu ukazatelů.[6]
Příkladem těchto nerovnic jsou:
IČZ> IPH> IT> IDHM> ION IT> IZÁS
IT> IVS
Pozn.: ČZ – čistý zisk, PH – přidaná hodnota, T – tržby, DHM – dlouhodobý hmotný majetek, ON – osobní náklady, ZÁS – zásoby, VS – výkonová spotřeba
2.2.7 Pom ě rová analýza
Poměrová analýza pracuje s poměrovými ukazateli vypočtenými z absolutních ukazatelů. Poměřuje tedy položky vzájemně mezi sebou. Poměrové ukazatele pokrývají veškeré složky výkonnosti podniku a umožňují srovnání podniku s jinými podniky,
odvětvovým průměrem apod. Postupy poměrové analýzy lze shrnout do několika skupin ukazatelů: rentability, aktivity, zadluženosti, likvidity a kapitálového trhu.
Ukazatele rentability
Ukazatele rentability informují o zhodnocení kapitálu, se kterým podnik hospodaří.
Měří čistý výsledek podnikového snažení, ukazují kombinovaný vliv likvidity, aktivity a zadluženosti na čistý zisk podniku. Jsou tedy konstruovány jako poměr konečného efektu dosaženého podnikatelskou činností k nějaké srovnávací základně, která může být jak na straně aktiv, tak na straně pasiv, nebo k jiné bázi. Všechny ukazatele rentability mají podobnou interpretaci, neboť udávají, kolik Kč zisku připadá na 1 Kč jmenovatele.
Používají se především tyto ukazatele rentability:
rentabilita investovaného kapitálu (ROCE – Return on Capital Employd) → kolik provozního hospodářského výsledku před zdaněním podnik dosáhl z jedné koruny investované akcionáři a věřiteli.
ROCE = EBIT/(Vlastní kapitál+Rezervy+Dlouhodobé závazky+Bankovní úvěry dlouhodobé) rentabilita aktiv (ROA – Return on Assets) → poměřuje zisk s celkovými aktivy
investovanými do podnikání bez ohledu na to, zda byla financována z vlastního kapitálu nebo kapitálu věřitelů. Je klíčovým ukazatelem rentability.
ROA = EBIT/Aktiva
rentabilita vlastního kapitálu (ROE – Return on Equity) → měří, kolik čistého zisku připadá na jednu korunu investovaného kapitálu akcionářem. Zejména na tento ukazatel soustřeďují pozornost akcionáři, společníci a další investoři.
ROE = Čistý zisk/Vlastní kapitál
rentabilita tržeb (ROS – Return on Sales) → tvoří jádro efektivnosti podniku. V čitateli lze počítat buď s čistým ziskem, nebo s hodnotou EBITu.
ROS = EBIT/Tržby
Ukazatele aktivity
Ukazatele aktivity se využívají především pro řízení aktiv. Měří, jak efektivně podnik hospodaří se svými aktivy. Má-li podnik více aktiv, než je účelné, vznikají mu zbytečné náklady a tím se snižuje zisk. Na druhé straně, má-li jich nedostatek, přichází o tržby, které by
jinak mohl získat. Do vzájemných vztahů jsou v těchto ukazatelích dávány jednotlivé položky účetního výkazu rozvaha (majetek) a výkazu zisků a ztrát (tržby). Ukazatele se počítají pro jednotlivé skupiny aktiv: pro celková aktiva, stálá aktiva, oběžná aktiva, zásoby a pohledávky.
Ukazatele aktivity mají zásadní vliv na ukazatel ROA a ukazatel ROE.
Ukazatele aktivity je možné vyjádřit ve dvou modelech:
⇒ rychlost obratu (obrátkovost) – vyjadřuje počet obrátek aktiv za období, během kterého bylo dosaženo daných tržeb použitých v ukazateli (nejčastěji rok)
⇒ doba obratu – odráží počet dní, po které trvá jedna obrátka Z ukazatelů aktivity sledujeme především:
obrat aktiv → udává, kolikrát se celková aktiva obrátí za rok. Odhlédne-li se od odvětví, ve kterém podnik působí, je možno říci, že obrat aktiv by měl být minimálně na úrovni hodnoty 1.
Obrat aktiv = Tržby/Aktiva celkem
doba obratu aktiv → jde o obrácenou hodnotu ukazatele obratu aktiv Doba obratu aktiv = Aktiva/(Tržby/360)
obrat zásob → udává, kolikrát je každá položka zásob v průběhu roku prodána a opětovně naskladněna.
Obrat zásob = Tržby/Zásoby
doba obratu zásob → vyjadřuje průměrný počet dní, po něž jsou zásoby vázány v podniku do doby jejich spotřeby nebo do doby jejich prodeje.
Doba obratu zásob = Zásoby/(Tržby/360)
doba splatnosti pohledávek → měří, kolik uplyne dní, během nichž je inkaso peněz za tržby zadrženo v pohledávkách. Tuto dobu musí firma čekat na inkaso svých již provedených tržeb za výrobky či služby.
Doba splatnosti pohledávek = Pohledávky/(Tržby/360)
doba splatnosti krátkodobých závazků → udává dobu ve dnech, po které zůstávají krátkodobé závazky neuhrazeny a podnik využívá bezplatný obchodní úvěr.
Doba splatnosti krátkodobých závazků = Krátkodobé závazky/(Tržby/360)
Rozdíl doby splatnosti pohledávek a doby úhrady krátkodobých závazků vyjadřuje ve dnech počet dní, které je nutno profinancovat. V ideálním případě je doba splatnosti pohledávek kratší než doba splatnosti krátkodobých závazků.
Ukazatele zadluženosti
Ukazatele zadluženosti měří rozsah, v jakém podnik využívá ke svému financování dluh. Pomocí těchto ukazatelů se sleduje vztah mezi vlastními a cizími zdroji. Používáním dluhu ovlivňuje podnik jak výnosnost kapitálu akcionářů, tak riziko, které podnikání přináší.
Motivem pro financování některých aktiv cizími zdroji je jejich relativně nižší cena v porovnání s vlastními zdroji. Úrokové náklady je totiž možné započítat do daňově uznatelných nákladů a tím využít tzv. daňového štítu. Vysoká zadluženost nemusí být nutně negativní charakteristikou firmy, v některých případech může naopak vysoká finanční páka pozitivně přispívat k rentabilitě vlastního kapitálu. Ukazatele zadluženosti jsou ovlivňovány čtyřmi základními faktory, které podniky zvažují: jsou to daně, riziko, typ aktiv a stupeň finanční volnosti podniku.
ukazatel věřitelského rizika → čím vyšší je hodnota tohoto ukazatele, tím vyšší je zadluženost podniku
Ukazatel věřitelského rizika = Celkové cizí zdroje/ Celková aktiva
poměr vlastního kapitálu a celkových aktiv (Debt Equity Ratio) → vyjadřuje, jaká část podnikových aktiv je financována kapitálem akcionářů
Poměr vlastního kapitálu a celkových aktiv = Vlastní kapitál/Aktiva
poměr kapitálu věřitelů a kapitálu akcionářů (Debt to Equity Ratio) → nastavení tohoto poměru zásadně ovlivňuje míru finančního rizika, které je s podnikáním spojeno
Poměr kapitálu věřitelů a kapitálu akcionářů = Kapitál věřitelů D/Kapitál akcionářů E ukazatel úrokového krytí → vypovídá o tom, kolikrát celkový efekt reprodukce pokryje
úrokové platby. Tento ukazatel by v žádném případě neměl klesnout pod hodnotu 1, neboť pokud je roven jedné, tak to znamená, že vše, co podnik vyprodukuje, jde na úhradu nákladových úroků. Ideálně by měl ukazatel úrokového krytí dosahovat hodnot vyšších než 3.
Úrokové krytí = EBIT/Celkové nákladové úroky
Ukazatele likvidity
Likvidita je nutnou podmínkou pro dlouhodobou existenci společnosti. Jde o schopnost podniku přeměnit svá aktiva na peněžní prostředky a těmi krýt včas, v požadované podobě a na požadovaném místě všechny splatné závazky. K tomu, aby byl podnik likvidní, musí mít vázány určité prostředky v oběžných aktivech, zásobách, pohledávkách a na účtu.
Tyto prostředky musí být podnikem profinancovány.
Pojmy s likviditou související jsou solventnost a likvidnost. Solventnost znamená schopnost podniku hradit včas, v požadované výši a na požadovaném místě všechny splatné závazky. Likvidnost je vyjádřením míry obtížnosti přeměny majetku do hotovostní podoby.
Jednotlivá aktiva se podle této schopnosti přeměny značně liší.
Výše likvidity a její řízení je otázkou strategie firmy. Kromě krátkodobých závazků ovlivňuje likviditu i vnější ekonomické prostředí a obor podnikání.
běžná (celková) likvidita → měří, kolikrát oběžná aktiva pokrývají krátkodobé závazky podniku. Tedy kolikrát je podnik schopen uspokojit své věřitele, kdyby všechna svá oběžná aktiva okamžitě proměnil na hotovost. Podle doporučení průměrné strategie by se měla hodnota běžné likvidity pohybovat v rozmezí 1,6–2,5. Nikdy by však neměla klesnout pod hodnotu 1.
Běžná likvidita = Oběžná aktiva/Krátkodobé závazky
pohotová likvidita → tento ukazatel získáme vyloučením nejméně likvidní části oběžných aktiv (zásob) z ukazatele běžné likvidity. Tento ukazatel tak lépe vystihuje okamžitou platební schopnost. Čitatel je dále vhodné očistit o hodnotu nedobytných pohledávek.
V případě pohotové likvidity lze doporučit hodnoty v intervalu 0,7–1,0. Dosahuje-li ukazatel právě hodnoty 1, znamená to, že podnik by měl být schopen uspokojit nároky věřitelů bez nutnosti prodeje zásob.
Pohotová likvidita = (Oběžná aktiva – Zásoby)/Krátkodobé závazky
hotovostní (peněžní) likvidita → nejpřísnější ukazatel likvidity. V čitateli by měly být zahrnuty všechny pohotové platební prostředky, tj. suma finančních prostředků na účtech, hotovost v pokladně, ale i volně obchodovatelné krátkodobé cenné papíry apod.
Doporučená hodnota ukazatele je 0,2.
Hotovostní likvidita = Peněžní prostředky/Krátkodobé závazky
Ukazatele kapitálového trhu
Ukazatele kapitálového trhu vyjadřují, jak trh hodnotí minulou činnost podniku a jeho budoucí výhled. Do jisté míry překonávají nedostatek všech předchozích ukazatelů, které vycházejí z účetních hodnot. Jsou významné především pro investory a potenciální investory, kteří se chtějí dozvědět, zda jejich investice přinese přiměřenou návratnost. Pro podnik jsou tyto ukazatele důležité zejména tehdy, pokud chce získat zdroje financování na kapitálovém trhu. Při předpokladu dobře fungujících kapitálových trhů jich může podnik využít jako alternativního zdroje financování dalšího rozvoje.[4]
účetní hodnota akcie (BV – Book Value) → účetní hodnota je poměrem vlastního kapitálu a počtu splacených akcií. Je odrazem minulé výkonnosti podniku – pro zdravé podniky platí, že účetní hodnota akcie v čase roste.
Účetní hodnota akcie = Vlastní kapitál/Počet emitovaných kmenových akcií
čistý zisk na akcii → informuje akcionáře o velikosti zisku na jednu kmenovou akcii, který by případně mohl být vyplacen ve formě dividendy. Tento ukazatel se používá zejména při porovnání akcií různých společností. Nedostatkem tohoto ukazatele při porovnávání s jinými podniky je, že vykázaný zisk je ovlivněn účetní politikou podniku.
Čistý zisk na akcii = Čistý zisk/Počet emitovaných kmenových akcií
dividendový výnos → udává v % zhodnocení investice akcionáře. Pokud se zvýší tržní cena akcie při nezměněné výši dividendy, stává se ukazatel méně příznivý.
Dividendový výnos = (Dividenda na 1 akcii/Tržní cena akcie) * 100
výplatní poměr → udává, jak velký podíl vytvořeného čistého zisku po zdanění je vyplacen akcionářům a jaká část je věnována na reinvestice do podniku.
Výplatní poměr = Dividenda na akcii/Čistý zisk na akcii
aktivační poměr → představuje velikost zisku reinvestovaného zpět do podniku.
Aktivační poměr = 1 – (Dividenda/Čistý zisk na akcii)
trvale udržitelné tempo růstu → určuje takové tempo růstu podniku, pro které není nutné zajišťovat dodatečné vnější zdroje pro financování, neboť je profinancováno z vlastních zdrojů a reinvestovaného zisku.
Trvale udržitelné tempo růstu g = ROE * Aktivační poměr
poměr tržní ceny akcie (P) k zisku na akcii (E) → ukazuje, kolik jsou akcionáři ochotni zaplatit za 1 Kč zisku na akcii, nebo také odhaduje počet let potřebných ke splacení ceny akcie jejím výnosem, a to za předpokladu konstantní výše zisku a ceny.
P/E = Tržní cena akcie/Čistý zisk na akcii
poměr tržní ceny akcie a její účetní hodnoty (tržní multiplikátor) → pokud je hodnota větší než 1, znamená to, že tržní hodnota firmy je větší než ocenění vlastního kapitálu v účetním vyjádření v rozvaze.
Poměr tržní ceny akcie a její účetní hodnoty = Tržní cena akcie P/Účetní hodnota akcie BV
2.2.8 Du Pontova analýza
Tato analýza se snaží postihnout vzájemné vazby mezi poměrovými ukazateli. Slouží především k odhalení základních činitelů efektivnosti. Du Pontův rozklad se tak využívá k doplnění ukazatelů rentability. Je možno se setkat s rozkladem buď ukazatele ROA, nebo ukazatele ROE. Základní rovnice jsou:
ROA = ROS * Obrat aktiv
EBIT/Aktiva = EBIT/Tržby * Tržby/Aktiva
ROE = Čistý zisk/Tržby * Tržby/Aktiva * Aktiva/Vlastní kapitál ROE = Rentabilita tržeb * Obrat aktiv * Finanční páka
ROE = ROA * (1 + Cizí zdroje/Vlastní kapitál)
Rozšířená Du Pontova rovnice rozkladu ROE naznačuje, jaké páky může management použít ke zvýšení výnosnosti vlastního kapitálu. Jedná se o :
rentabilitu tržeb – lze ji zvyšovat především prostřednictvím snižování nákladů,
obrat aktiv – hlavním způsobem je zvyšování tržeb připadajících na každou korunu aktiv, finanční páku – především díky výhodnému využití cizích zdrojů k financování aktiv.
2.2.9 Hodnotové ukazatele výkonnosti
V posledních deseti letech se stále častěji pro měření výkonnosti podniku využívají tzv. hodnotová kritéria. Jde o trend pocházející ze zemí s nejvyspělejším kapitálovým trhem.
Dochází k posunu vrcholového ukazatele pro měření výkonnosti ve směru maximalizace hodnoty pro akcionáře. Společnými znaky těchto hodnotových kritérií jsou:
⇒ zapojení oportunitních nákladů (nákladů ušlé příležitosti) do měření výkonnosti a
⇒ práce s provozním hospodářským výsledkem.
Nejrozšířenějším z těchto ukazatelů je ekonomická přidaná hodnota (EVA – Economic Value Added), kterou vytvořili američtí ekonomové Joel Stern a Bennett Steward. Od stejných autorů pochází i ukazatel tržní přidané hodnoty (MVA – Market Value Added), který lze však použít pouze pro firmy, jejichž akcie se obchodují na burze. Mezi další hodnotové ukazatele patří např. CFROI – Cash Flow Return on Investment Capital, CROGA – Cash Return on Gross Assets, RONA – Return on Net Assets.[4,9]
EVA – ekonomická přidaná hodnota
Ukazatel EVA je nástroj, který kombinuje hospodářský výsledek s velikostí rizika, které je spojeno s dosahováním tohoto výsledku a sbližuje tak účetní veličinu s pohledy kapitálového trhu a investorů, kteří na něm působí.
Vychází se z toho, že očekávaný výnos musí pokrýt nejen náklady na cizí kapitál, ale i náklady na vlastní kapitál. Koncepce účetního zisku předpokládá, že vlastníci poskytují svůj kapitál bezplatně, neboť od výnosů se odečítají pouze explicitní náklady. Oproti tomu koncepce EVA počítá i s náklady na vlastní kapitál a odečítá je od účetního zisku jako tzv.
oportunitní náklady. Předpokládá se, že úroky placené z cizího kapitálu odpovídají nákladům na cizí kapitál.
Podle modelu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR má ukazatel EVA následující podobu (www.mpo.cz):
VK r ROE EVA=( − e)*
Alternativní náklad vlastního kapitálu lze vyjádřit jako funkci:
A VK
A VK A UZ O BU d U A
WACC UZ re
) (
*
* ) 1 (
* −
− +
= − ,
kde re = alternativní náklad na vlastní kapitál, WACC = vážený náklad na kapitál, UZ = úplatné zdroje,
A = aktiva celkem, VK = vlastní kapitál, BU = bankovní úvěry, O = dluhopisy,
d = sazba daně z příjmu právnických osob, U = nákladové úroky.
Vážený náklad na kapitál lze vypočítat pomocí funkce:
WACC = rf + rLA + rpodnikatelské + rFinStab, kde rf = bezriziková sazba,
rLA = funkce (ukazatelů charakterizujících velikost podniku),
rpodnikatelské = funkce (ukazatelů charakterizujících tvorbu produkční síly), rFinStab = funkce (ukazatelů charakterizujících vztahy mezi aktivy a pasivy).
WACC je stanoven, jako by podnik měl úplatné zdroje rovny vlastnímu kapitálu. Dále předpokládána nezávislost WACC na kapitálové struktuře.
Při sestavení „nejjednoduššího“ modelu stanovení re byly použity tyto ukazatele:
⇒ bezriziková sazba
pro rok 2002 ... rf = 5,10%
pro rok 2003 ... rf = 4,00%
pro rok 2004 ... rf = 4,80%
pro rok 2005 ... rf = 3,53%
pro rok 2006 ... rf = 3,77%
⇒ ve skupině ukazatelů charakterizujících velikost podniku – úplatné zdroje
UZ > 3 mld. Kč ⇒ rLA = 0,00% (hranice vychází ze zkušeností firem poskytujících rizikový kapitál)
UZ < 100 mil. Kč⇒ rLA = 5,00%
100 mil. Kč < UZ < 3 mld. Kč⇒ rLA = (3 mld. Kč – UZ)2/168,2
⇒ ve skupině ukazatelů charakterizujících tvorbu produkční síly – EBIT/aktiva je riziko závislé na tomto ukazateli a splnění podmínky pro nahrazování úplatného cizího kapitálu vlastním jměním (pro práci s cizím kapitálem). Podmínka zní:
O BU
U A
O BU VK A
EBIT
+ +
≥ ( + )*
O BU
U A
O BU XP VK
+ +
=( + )*
EBIT/Aktiva > XP ⇒ rpodnikatelské = 0,00%
EBIT/Aktiva < 0 ⇒ rpodnikatelské = 10,00%
takže funkčně vyjádřeno ⇒ rpodnikatelské = (XP – EBIT/Aktiva)2 / (10 * XP2) XP – pomocná proměnná pro výpočet podnikatelského rizika
Hodnota rpodnikatelské nemůže klesnout pod minimální hodnotu danou variabilitou ukazatele EBIT/Aktiva. Minimální hodnota je spočtena pro každé odvětví zvlášť.
⇒ ve skupině ukazatelů charakterizujících vztahy mezi aktivy a pasivy – likvidita L3 celková likvidita > XL ⇒ rFinStab = 0,00%
celková likvidita < 1 ⇒ rFinStab = 10,00%
1 < celková likvidita < XL ⇒ rFinStab = (XL – celková likvidita)2 / 10 * (XL – 1)2 XL – pomocná proměnná pro výpočet finanční stability
Pokud průměr průmyslu je nižší než 1,25, pak horní hranice XL = 1,25. Pokud je průměr průmyslu větší než 1,25, pak XL = průměr průmyslu.
Podrobný postup odhadu re na základě výše uvedeného modelu není možno brát (stejně jako u ratingových agentur) jako pevný algoritmus, ale jako princip přístupu, v rámci kterého je třeba zohlednit odlišnosti hodnocených podniků.
Jiná podoba vzorce pro výpočet EVA pracuje se třemi klíčovými hodnotami[4]:
⇒ s hodnotou čistého provozního zisku po zdanění (NOPAT),
⇒ s celkovým investovaným kapitálem (C) a
⇒ s průměrnými náklady kapitálu (WACC).
EVA = NOPAT – WACC * C provozní zisk po zdanění (NOPAT)
NOPAT = EBIT * (1 – t), kde EBIT je zisk před zdaněním a úroky,
t – sazba daně z příjmů právnických osob.
investovaný zpoplatněný kapitál (C)
Investovaný kapitál (C) = Dlouhodobý majetek + Čistý pracovní kapitál Investovaný kapitál (C) = Pasiva – Krátkodobé závazky z obchodního styku
průměrné náklady kapitálu (WACC)
WACC = rd * (1 – t) * D/C + re * E/C, kde rd – náklady na cizí kapitál, tj. úrok,
t – sazba daně z příjmu právnických osob, D – cizí kapitál (dluhy),
C – celkový dlouhodobě investovaný kapitál,
re – náklady na vlastní (akciový) kapitál (očekávaná výnosnost vlastního kapitálu), E – vlastní kapitál.
Aby bylo možné říct, že firma vytváří přidanou hodnotu zvyšující původní hodnotu podniku, musí být hodnota ukazatele EVA kladná.
2.2.10 Altmanova analýza
Altmanův index důvěryhodnosti představuje jednu z možností, jak vyhodnotit souhrnně zdraví podniku prostřednictvím jediného číselného údaje. Altmanův Z faktor v sobě zahrnuje všechny podstatné složky finančního zdraví, tj. rentabilitu, likviditu, zadluženost i strukturu kapitálu. Navíc je jednotlivým ukazatelům přiřazena váha, která vyjadřuje jeho významnost v daném souboru. Altmanova analýza má dvě varianty, které se liší výší vah, a to podle toho, zda se jedná o společnost s veřejně obchodovanými cennými papíry či nikoli.
⇒ Altmanův index pro společnosti s veřejně obchodovanými cennými papíry:
+
= *3,3
AKTIVA
Z EBIT *1,0+
AKTIVA TRŽBY
+ 6 , 0 CZ *
VK . *1,4+
AKTIVA ZISK NEROZ
2 , 1 AKTIVA*
WC
Základní pravidlo pro vyhodnocení:
Z faktor > 2,99 ... finančně zdravá společnost Z faktor z intervalu < 1,8 – 2,98 > ... tzv. šedá zóna
Z faktor < 1,79 ... firma se značnými finančními potížemi
⇒ Altmanův index pro společnosti uzavřené nebo neobchodované na kapitálovém trhu:
+
= *3,107 AKTIVA
Z EBIT *0,998+
AKTIVA TRŽBY
+ 420 , 0 CZ *
VK . *0,847+
AKTIVA ZISK NEROZ
717 , 0 AKTIVA*
WC
Základní pravidlo pro vyhodnocení:
Z faktor > 3,00 ... finančně zdravá společnost Z faktor z intervalu < 1,21 – 2,99 > ... tzv. šedá zóna
Z faktor < 1,20 ... firma se značnými finančními potížemi
Pozn.: Do vzorců se dosazuje tržní hodnota vlastního kapitálu.
2.2.11 Indexy IN
Indexy IN slouží podobně jako Altmanova analýza k posouzení finančního zdraví podniku. Vycházejí z významných bankrotních indikátorů a využívají ukazatelů, které jiné modely považují za nejvýznamnější a které se v nich objevují nejčastěji. První model vznikl v roce 1995 a byl svými autory (Inka a Ivan Neumaierovi) nazván IN95. Byl složen z šesti poměrových ukazatelů. Váhy jednotlivých ukazatelů byly stanoveny pro jednotlivá odvětví, což umožňovalo postihnout odvětvová specifika. Jak uvádějí autoři, index byl ověřen na datech tisíců českých firem a vykázal velmi dobrou vypovídací schopnost pro odhad jejich finanční tísně – úspěšnost indexu IN95 je více než 70%. Dalším indexem je index IN99, který je zaměřený na pohled vlastníka. Spojením indexů IN95 a IN99 vznikl index pro průmysl nazvaný IN01, který vypovídá o schopnosti podniku tvořit hodnotu. Má následující tvar:
Základní pravidlo pro vyhodnocení:
IN01 > 1,77 ... podnik tvoří hodnotu IN01 z intervalu < 0,75 – 1,77 > ... tzv. šedá zóna
IN01 < 0,75 ... podnik spěje k bankrotu
Pro průmyslový podnik znamená dosažení hodnoty indexu IN01 větší než 1,77, že s pravděpodobností 67% tvoří hodnotu. Hodnota indexu IN01 menší než 0,75 signalizuje, že podnik s 86% pravděpodobností spěje k bankrotu.
Je třeba si však uvědomit, že bonitní a bankrotní indikátory mají spíše základní orientační charakter a nemohou nahradit podrobnou finanční analýzu.[5]
AKTIVA EBIT EBIT VÝNOSY OBĚŽNÁ AKTIVA
CIZÍ ZDROJE ÚROKY AKTIVA AKTIVA +0,09* KR.ZÁV.+ KR.BÚ 0,13*
IN01= +0,04* +3,92* +0,21*
2.2.12 Kralickuv rychlý test
Tento test patří k jednoduchým bodovým metodám ohodnocení bonity firmy. Je tvořen soustavou čtyř rovnic, pomocí nichž se sleduje finanční zdraví firmy. První dvě rovnice jsou zaměřeny na finanční stabilitu firmy, druhé dvě rovnice posuzují firmu z hlediska výnosnosti.
⇒ první rovnice: vlastní kapitál/aktiva – kvóta vlastního kapitálu; vypovídá o finanční síle podniku
⇒ druhá rovnice: (krátkodobé + dlouhodobé závazky)/cash flow – doba splacení dluhu z cash flow; za jakou dobu by byl podnik schopen splatit všechny své závazky, kdyby každý rok vytvářel stejné cash flow jako v analyzovaném období
Ve jmenovateli se pracuje s tzv. bilančním cash flow, které je rovno výsledku hospodaření za účetní období + odpisy – saldo přechodných aktiv + saldo přechodných pasiv. U některých firem však může být bilanční cash flow záporné vzhledem ke specifice financování. V tomto případě je bilanční cash flow upraveno na okamžikovou veličinu (cash flow = hospodářský výsledek + odpisy + změna stavu rezerv).[2]
⇒ třetí rovnice: cash flow/tržby
⇒ čtvrtá rovnice: (hospodářský výsledek po zdanění + úroky * (1 – t))/aktiva – rentabilita aktiv; odráží celkovou výdělečnou schopnost podniku
Na základě hodnot dosažených u jednotlivých ukazatelů se firmě přidělí body (viz následující tabulka). Výsledná známka se stanoví jako prostý aritmetický průměr bodů dosažených u jednotlivých ukazatelů. Je-li výsledná hodnota nižší než 2, značí to, že se jedná o bonitní podnik. Naopak hodnota vyšší než 3 naznačuje, že firma spěje k bankrotu. Interval mezi hodnotami 2 a 3 pokrývá tzv. šedá zóna.
1 2 3 4 5
kvóta vlastního kapitálu > 30 % > 20 % > 10 % > 0 % negativní doba splacení dluhu z cash flow < 3 roky < 5 let < 12 let > 12 let > 30 let cash flow v tržbách > 10 % > 8 % > 5 % > 0 % negativní rentabilita aktiv > 15 % > 12 % > 8 % > 0 % negativní
body (1 = nejlepší, 5 = nejhorší) ukazatel
Tab.1 – Kralickuv rychlý test
Zdroj: KISLINGEROVÁ, E. – HNILICA, J.: Finanční analýza – krok za krokem. Praha, C. H. Beck 2005, s.77
3. PRAKTICKÁ Č ÁST
3.1 Charakteristika spole č nosti ICOM transport a.s.
3.1.1 Základní údaje
Obchodní firma: ICOM transport a.s.
Sídlo společnosti: Jiráskova 1424/78, 587 32 Jihlava Právní forma: akciová společnost
Datum založení: 1.5.1992
Základní kapitál: 217 367 000,- Kč
Identifikační číslo: 46346040
Rozhodující předmět podnikání: silniční motorová doprava nákladní a silniční motorová doprava osobní
3.1.2 P ř edm ě t podnikání
⇒ opravy karosérií
⇒ provozování pneuservisu
⇒ ubytovací služby
⇒ silniční motorová doprava osobní
⇒ silniční motorová doprava nákladní
⇒ velkoobchod
⇒ specializovaný maloobchod
⇒ reklamní činnost a marketing
⇒ zasílatelství
⇒ údržba motorových vozidel a jejich příslušenství
⇒ technické činnosti v dopravě
⇒ provoz a pronájem odstavných ploch
⇒ pronájem a půjčování věcí movitých
⇒ provozování čerpacích stanic s palivy a mazivy
⇒ oprávnění k měření emisí pro silniční vozidla poháněná vznětovými motory
⇒ testování, měření a analýzy
⇒ opravy silničních vozidel
⇒ nákup, prodej a skladování paliv a maziv, včetně dovozu s výjimkou výhradního nákupu, prodeje a skladování paliv a maziv ve spotřebitelském balení do 50 kg na jeden kus balení – velkoobchod
⇒ zastupování v celním řízení
⇒ oprávnění k hornické činnosti s omezením na technologickou dopravu
3.1.3 Historie spole č nosti
Akciová společnost byla založena 1. 5. 1992 podle § 172 obchodního zákoníku.
Jediným zakladatelem společnosti byl Fond národního majetku České republiky, se sídlem v Praze 1, Gorkého náměstí 32, na který přešel majetek státního podniku ve smyslu § 11, odstavec 3, zákona číslo 92/1991 Sb., O podmínkách převodu majetku na jiné osoby.
V zakladatelské listině učiněné ve formě notářského zápisu ze dne 17. dubna 1992 bylo rozhodnuto o schválení stanov a jmenování členů představenstva a dozorčí rady.
Stanovy společnosti ze dne 2. 5. 1996 byly nahrazeny novými stanovami společnosti, schválenými mimořádnou valnou hromadou dne 17. 12. 2001.
Ke dni 1. ledna 1997 se společnost sloučila s obchodní společností ČSAD Pelhřimov, a. s. se sídlem v Pelhřimově, Skrýšovská 1680, IČO 60070901.
Řádná valná hromada konaná dne 12. 5. 2003 zvolila nové představenstvo, dozorčí radu (kroměčlena dozorčí rady jmenovaného zaměstnanci) a schválila rozhodnutí o převzetí jmění od společnosti VEKR s.r.o. se sídlem v Jihlavě, Jiráskova 1424/78, IČ 46343750 s tím, že rozhodným dnem převzetí jmění je 1. leden 2003.
Dnem 10. 12. 2003 byla společnost VEKR s.r.o. vymazána z obchodního rejstříku.
Převodem jmění na jediného společníka přešla na společnost ICOM transport a.s. veškerá práva a povinnosti zaniklé společnosti VEKR s.r.o.
Podle dostupných údajů byla k datu konání řádné valné hromady jedinou akcionářkou paní Bohuslava Kratochvílová.
3.1.4 Organiza č ní struktura
Firmu tvoří od 1. 1. 2000 tři divize – Jihlava, Pelhřimov a Humpolec – s regionální příslušností kraje Vysočina, s adresami:
⇒ divize v Jihlavě ... Jiráskova 1424/78, PSČ 587 32 Jihlava,
⇒ divize v Pelhřimově ... Skrýšovská 1680, PSČ 395 15 Pelhřimov a
⇒ divize v Humpolci ... Okružní 612, PSČ 396 01 Humpolec.
V čele divize stojí ředitelé divizí s přímou podřízeností představenstvu akciové společnosti.
Organizační struktura dále vychází z třístupňového řízení, na bázi jednotlivých středisek a jejich hospodaření, se zainteresovaností na dosažených ekonomických výsledcích.
3.1.5 Údaje o propojených osobách
Společnost ICOM transport a.s. získala v průběhu roku 2000 nákupem cenných papírů společností ČSAD Ústí nad Orlicí a.s., ČSAD Benešov a.s., ČSAD Slaný a.s. a ČSAD Jindřichův Hradec a.s. rozhodující podíl na základním kapitálu těchto společností.
V roce 2001 nakoupila společnost ICOM transport a.s. vlastní akcie uvedených společností a to na základě kupních smluv a tržního ocenění, které pro jednotlivé společnosti ČSAD stanovil znalec z oboru ekonomika.
V průběhu roku 2002 byl uskutečněn nákup akcií od drobných akcionářů.
Od roku 2003 vlastní společnost ICOM transport a.s. 100% podíl na základním kapitálu společností TRADO-MAD, s.r.o. Třebíč a TRADO-BUS, s.r.o. Třebíč, a to na základě smluv o převodu obchodního podílu.
V roce 2005 nakoupila společnost ICOM transport a.s. na základě kupní smlouvy od společnosti ČSAD Ústí nad Orlicí, a.s. 9150 kusů kmenových akcií ČSAD Benešov. Tržní cena byla stanovena znalcem z oboru ekonomika. Na základě smlouvy o převodu obchodního podílu získala společnost ICOM transport a.s. v roce 2005 také 100% podíl na základním kapitálu společnosti ICOM transport Slovakia s.r.o.
Celkové podíly na základním kapitálu uvedených společností k 31.12.2006:
ČSAD Ústí nad Orlicí, a.s. ….. ……… 74 194 ks akcií, tj. 69,79 % ČSAD Benešov a.s. ……….. 55 395 ks akcií, tj. 96,26 % ČSAD Slaný a.s. ……….. 31 645 ks akcií, tj. 64,30 % ČSAD Jindřichův Hradec a.s. ……….. 87 977 ks akcií, tj. 70,00 % TRADO-MAD, s.r.o. ……… 100% podíl na základním kapitálu TRADO-BUS, s.r.o. ………. 100% podíl na základním kapitálu ICOM transport Slovakia s.r.o. ……….... 100% podíl na základním kapitálu
3.1.6 SWOT analýza
Silné stránky
⇒ velikost – v autobusové dopravě zajišťují obslužnost na území osmi krajů, v nákladní dopravě poskytují služby zákazníkům z ČR i EU
⇒ moderní technika – průměrné stáří vozových jednotek je 4 roky
⇒ od roku 2001 vlastní certifikát ISO 9001:2000 zahrnující činnost “Mezinárodní a tuzemská silniční doprava vlastními vozidly včetně dopravy řízené předpisy ADR a ATP“
⇒ v Jihlavě byl zřízen centrální dispečink, který plánuje využití vozidel – vozy jsou on-line monitorovány pomocí jednotek GPS/GSM, které umožňují okamžitě získat přehled o pohybu vozidel a činnosti řidičů
⇒ poskytují autorizovaný servis pro nákladní a užitková vozidla a autobusy Mercedes Benz sítě 24 hodin
⇒ provoz čerpacích stanic
⇒ stálí a silní obchodní partneři – dodavatelé i zákazníci (např. Mercedes Benz, EvoBus, Delvita, Heluz, F.X.Meiler a další)
Slabé stránky
⇒ příliš centralizované rozhodování
⇒ nízký počet pracovníků vrcholového vedení
Příležitosti
⇒ poskytování komplexní logistiky
⇒ diverzifikace do jiných odvětví (privatizace nemocnic, nakládání s odpady, stavebnictví)
Hrozby
⇒ konkurence ze států východní Evropy (Polsko, Slovensko, Maďarsko, Ukrajina, Litva, Rusko, Bulharsko, Turecko, Rumunsko)
3.2 Charakteristika spole č nosti ALLWI s.r.o.
3.2.1 Základní údaje
Obchodní firma: ALLWI s.r.o.
Sídlo společnosti: Červené domky 51, 586 01 Jihlava Právní forma: společnost s ručením omezeným
Datum založení: 28.2.1996
Základní kapitál: 100 000,- Kč
Identifikační číslo: 63496011
Rozhodující předmět podnikání: silniční motorová doprava nákladní
3.2.2 P ř edm ě t podnikání
⇒ výroba užitkových nástaveb pro motorová vozidla
⇒ koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej
⇒ zprostředkovatelská činnost v oblasti obchodu, služeb a výroby
⇒ opravy motorových vozidel
⇒ zasilatelství
⇒ silniční motorová doprava nákladní
3.2.3 Historie spole č nosti
Společnost ALLWI s.r.o. byla založena 28. února 1996 dvěma společníky za účelem výroby užitkových nástaveb pro motorová vozidla. Hlavní náplní firmy byla výroba valníkových nástaveb vozidel o celkové hmotnosti do pěti tun, především na podvozcích AVIA a DAF.
V listopadu 1996 byla činnost firmy rozšířena o opravy vozidel a zprostředkovatelskou činnost. Opravy vozidel byly zaměřeny především na nákladní vozidla s celkovou hmotností do dvanácti tun značek AVIA a LIAZ se specializací na opravy převodovek.
V roce 1998 se stal 100% vlastníkem společnosti jeden ze zakládajících společníků a v roce 2000 rozšířil činnost o silniční nákladní motorovou dopravu a zasilatelství. Firma se specializovala na kamionovou přepravu zboží do Španělska.
V květnu 2006 prodal vlastník firmy část podílu a společnost provedla restrukturalizaci činností. Hlavní náplní se stala mezinárodní a tuzemská kamionová doprava velkoobjemovými soupravami (120 m3). Od června 2006 již společnost přepravovala zboží do všech zemí Evropské unie 15 kusy velkoobjemových souprav a 8 kusy návěsů.
Od července 2007 navýšila společnost vozový park na 35 kamionů. Nyní tvoří vozový park 16 velkoobjemových tandemových souprav a 19 tahačů s lowdeckovými návěsy. Firma se také přestěhovala do nových prostor v průmyslové zóně Jihlavy, kde má možnost provádět drobné opravy a údržbu vozidel.
3.2.4 SWOT analýza
Silné stránky
⇒ moderní technika
⇒ výkonová flexibilita
⇒ rychlost rozhodování
Slabé stránky
⇒ nedostatek kapitálu
⇒ omezená rychlost rozvoje
Příležitosti
⇒ opravy vozidel
⇒ prodej pohonných hmot
⇒ rozšíření zasilatelství
Hrozby
⇒ konkurence
⇒ nedostatek řidičů
⇒ platební nekázeň odběratelů služeb
3.3 Finan č ní analýza
3.3.1 Horizontální a vertikální analýza rozvahy
Horizontální a vertikální analýza rozvahy společnosti ICOM transport a.s.
Tabulky rozvahy a horizontální a vertikální analýzy rozvahy jsou uvedeny v přílohách (viz příloha 1 – příloha 4).
Během sledovaného období se bilanční suma pohybuje nad hodnotou 1 mld. Kč. Zatímco v letech 2003 a 2004 rostla, a to vždy zhruba o 6 % vzhledem k předešlému období, od roku 2005 klesá. Nejnižší hodnoty dosáhla v roce 2006, kdy poklesla o více jak 6 % oproti předchozímu roku.
Jelikož se jedná o dopravní firmu, tak stálá aktiva představují zhruba 65 % celkové bilanční sumy. Zbylých 35 % připadá na oběžná aktiva. Položka přechodných aktiv je pro další analýzu nevýznamná, neboť tvoří maximálně 1,2 % z celkových aktiv.
Nejdůležitější položkou stálých aktiv je dlouhodobý hmotný majetek. Jeho hodnota od roku 2004 neustále klesá, což se zřejmě projeví stejným vývojem odpisů. Zatímco v letech 2002 a 2003 představoval dlouhodobý hmotný majetek více jak 60 % celkové bilanční sumy, v roce 2006 to bylo už jen necelých 50 %. V absolutním vyjádření se tak jedná o pokles o zhruba 200 mil. Kč. Jedinou položkou dlouhodobého hmotného majetku, která neustále roste, jsou pozemky. V roce 2004 jejich hodnota čtyřikrát vzrostla oproti roku 2003. Díky tomuto vývoji se jejich váha na celkové bilanční sumě zvýšila z 1,7 % na téměř 10 %. Opačný trend lze vysledovat u samostatných movitých věcí. Ty v roce 2003 se svojí hodnotou 563 mil. Kč představovaly více jak 45 % celkových aktiv. Díky výraznému poklesu však jejich váha klesla na necelých 25 % bilanční sumy v roce 2006. Hodnota staveb je v analyzovaných letech přibližně stejná.
V roce 2003 a poté v roce 2005 došlo k nárůstu dlouhodobého finančního majetku, který je z většiny představován podíly v ovládaných a řízených osobách. Tyto podíly měly v roce 2006 hodnotu 130 mil. Kč.
Oběžná aktiva mírně rostla až do roku 2006, kdy došlo k nepatrnému poklesu, který by však neměl nijak výrazně ovlivnit ukazatele pracující právě s hodnotou oběžných aktiv, jako jsou např. pracovní kapitál a běžná likvidita. Převážnou část oběžných aktiv tvoří krátkodobé pohledávky, jejichž výše se ve sledovaném období příliš neměnila. Nejnižší byly v roce 2004, a to ve výši 220 mil. Kč, nejvyšší pak v roce 2006, kdy téměř překročily hranici 300 mil. Kč.
Naprosto jiný vývoj lze však pozorovat u dlouhodobých pohledávek. Především v roce 2004 výrazně vzrostly, jejich hodnota byla dokonce více jak šestkrát vyšší než v předešlém roce. Zatímco v letech 2002 a 2003 šlo z hlediska celkové bilanční sumy o zanedbatelnou položku, v roce 2004 připadalo na dlouhodobé pohledávky více jak 10 % hodnoty všech aktiv. Nesplacení těchto pohledávek by mohlo společnosti způsobit značné problémy. Od roku 2005 však začalo docházet k poměrně výraznému poklesu dlouhodobých pohledávek, a tak v roce 2006 už byly pouze ve výši 66 mil. Kč, což je necelých 6 % bilanční sumy.
Vzhledem k oboru, ve kterém firma působí, nejsou zásoby významnou položkou rozvahy. Během sledovaného období zaujímají přibližně 3 % celkových aktiv a nedochází u nich k žádným výrazným výkyvům.
Poslední položkou oběžných aktiv je krátkodobý finanční majetek. Ke znatelnějšímu poklesu došlo pouze v roce 2003, což se jistě negativně promítne na hotovostní likviditu tohoto roku. V roce 2004 však hodnota krátkodobého finančního majetku opět vzrostla a od té doby se drží nad hranicí 30 mil. Kč.
Složení pasiv je ve sledovaných letech poměrně proměnlivé. Vlastní kapitál se pohybuje v rozmezí 35 % až 50 % celkových pasiv. Cizí zdroje dosáhly nejvyšší váhy v pasivech v roce 2003, kdy představovaly 63 % jejich celkové hodnoty. V roce 2005 to bylo už jen necelých 44 %. Rovněž u přechodných pasiv dochází ke znatelným výkyvům.
Nejvyššího významu dosáhly v roce 2004, kdy tvořily více jak 8 % bilanční sumy.
Absolutní výše vlastního kapitálu vykazuje až do roku 2005 rostoucí trend. V tomto roce dosáhl téměř 600 mil. Kč. V roce 2006 došlo k poklesu o zhruba 13 % a hodnota vlastního kapitálu se přiblížila hodnotě roku 2004. Hodnota základního kapitálu a kapitálových fondů je v analyzovaném období neměnná. Pouze nepatrné změny lze zaznamenat u rezervních fondů a fondů tvořených ze zisku. Výsledek hospodaření minulých let se neustále zvyšuje, i když v roce 2006 jen nepatrně.
Jiná situace však panuje u výsledku hospodaření za účetní období. K velkému propadu došlo v roce 2003, kdy zisk za běžné období nedosahoval ani poloviny zisku předešlého roku.
Zároveň se znatelně navýšily cizí zdroje. Tato situace byla způsobena především rozsáhlými investičními akcemi, kdy byl např. nákladní motorový park rozšířen o více jak 80 kusů tahačů a 65 kusů izotermických návěsů. Investice do dopravy tak představovaly téměř 250 mil. Kč. V následujících dvou letech došlo k výraznému zlepšení výsledku hospodaření. Nejvyššího zisku bylo dosaženo v roce 2005, kdy překročil hodnotu 84 mil. Kč a tvořil tak téměř 7 % bilanční sumy. V dalším roce však došlo k nepochopitelnému propadu. Zisk firmy se snížil o neuvěřitelných 98 % oproti roku 2005. Dosáhl tak hodnoty pouze 1,1 mil. Kč. Přitom
investice do dopravy zdaleka nedosahovaly výše investic v roce 2003. K objasnění této situace by měla přispět analýza výkazu zisků a ztrát. Již teď je však jasné, že tento vývoj velice negativně ovlivní výsledky u ukazatelů pracujících se ziskem, tedy především u ukazatelů rentability a hodnotových ukazatelů.
Cizí zdroje jsou významnou složkou financování aktiv. Jejich využívání se však v jednotlivých letech poměrně značně mění. Nejvyššího významu dosáhly v roce 2003, kdy jejich hodnota překročila 780 mil. Kč. V následujícím roce o 11 % poklesly a tento trend pokračoval i v roce 2005. V dalším roce se vývoj obrátil a cizí zdroje opět mírně vzrostly, nepřesáhly však 570 mil. Kč. Nejvýznamnějšími položkami cizího kapitálu jsou dlouhodobé a krátkodobé závazky.
Dlouhodobé závazky byly nejvyšší v roce 2003, kdy tvořily 41 % bilanční sumy a dosáhly 509 mil. Kč. To se zajisté projevilo v nákladových úrocích, neboť se jedná o placený kapitál. Od roku 2004 nastoupil klesající trend a dlouhodobé závazky zaznamenaly meziroční pokles průměrně o 120 mil. Kč.
Krátkodobé závazky jsou z většiny tvořeny závazky z obchodního styku.
K nejvyššímu růstu krátkodobých závazků došlo v letech 2003 a 2006, a to vždy o 80 mil. Kč vzhledem k předešlému období. Právě v roce 2006 tak dosáhly nejvyšší váhy na celkových pasivech, a to 20 %, což v absolutním vyjádření znamená 230 mil. Kč.
Doplněk financování cizím kapitálem představují bankovní úvěry a výpomoci. Během celého analyzovaného období využívá firma pouze krátkodobé bankovní úvěry. Ve vývoji této položky se pravidelně střídá pokles s růstem. Nejvyšší význam zaznamenaly krátkodobé bankovní úvěry v roce 2006, kdy se na celkové bilanční sumě podílely téměř 7 %.
Přechodná pasiva nejsou důležitou položkou pro analýzu, i když u nich dochází k relativně značným výkyvům. K nejpodstatnějšímu růstu došlo v roce 2004, kdy se jejich hodnota šestinásobně zvýšila a přesáhla tak hranici 100 mil. Kč. Od té doby je však patrný jejich meziroční pokles o zhruba 28 mil. Kč.
Horizontální a vertikální analýza rozvahy společnosti ALLWI s.r.o.
Tabulky rozvahy a horizontální a vertikální analýzy rozvahy jsou uvedeny v přílohách (viz příloha 5 – příloha 8).
