Posudek bakalářské diplomové práce
Název práce: Předlokační osídlení jižní části historického jádra Brna a jeho přerod v městských organismus v archeologických pramenech získaných v rámci archeologického výzkumu parcely Orlí 19-21
Studijní obor: Archeologie Autor/ka práce: Michala Přibylová
Vedoucí práce: PhDr. Irena Loskotová, Ph.D.
Oponent/ka: Mgr. Lenka Sedláčková
Předkládaná práce je hodnocena
1. Z hlediska obsahového záměru, naplnění zadání a zpracování předepsané literatury výborně
2. Z hlediska požadavků na jazykovou správnost (pravopisné a jiné jazykové chyby) výborně
3. Z hlediska požadavků na formální úpravu, požadovaný rozsah, dodržování citačních norem, odkazy a bibliografii
výborně
4. Připomínky, náměty, otázky k rozpravě:
Materiálovou základnu předkládané bakalářské práce tvoří keramický předlokační horizont brněnské lokality Orlí 19-21 získaný při záchranném archeologickém výzkumu v roce 2008. Krom vyhodnocení tohoto souboru upřesňujícího rozsah a povahu osídlení předmětných parcel si autorka vytkla další cíle, jejichž naplnění mělo rozšířit stav poznání vývoje předlokačního osídlení v jižní části historického jádra Brna. Hned v úvodu je třeba konstatovat, že mírná skepse, kterou autorka sama chová k přínosu svých závěrů pro tuto oblast, zdaleka není na místě.
Struktura práce dokládá velmi dobrou komplexní orientaci ve zpracovávané problematice, která je místy snad až příliš detailně členěna do krátkých podkapitol. Jejich
propracovanost a především obsahová návaznost však vypovídá o dobře zvládnuté metodice práce s odborným textem. Stejně lze vnímat analytický přístup ke
zpracování materiálu v praktické části díla. Úvodní kapitoly jsou věnovány širšímu historickému kontextu, do něhož se zpracovaný soubor chronologicky řadí, a
charakteristice archeologických situací v souvislosti se změnami předlokačních sídelních struktur v městské. Pozornost se pak soustředí na zkoumanou lokalitu a její nejbližší okolí definované prostřednictvím archeologických výzkumů posledního čtvrtstoletí v ulici Orlí a sousedních Minoritské, Josefské a Františkánské, v nichž předlokační horizont tvoří krom sídlištních vrstev a objektů i výrobní jednotky. V další části autorka kvalifikovaně využívá deskripčního systému brněské keramiky R. Procházky a autorskou dvojicí M.
Peška - R. Procházka definovaných keramických horizontů pro práci se svěřeným
souborem, které předchází teoretický úvod do problematiky archeologických transformačních procesů. Nízký počet hodnotitelných fragmentů ve stratigrafických jednotkách předlokačního i lokačního horizontu i absence sídelních či výrobních objektů neumožňuje sice stanovení obecnějších závěrů, autorce se však v rámci možností podařilo výsledky svý dílčích analýz souborů z chronologicky souvisejících stratigrafických jednotek fundovaně interpretovat. Z objektivními okolnostmi limitovaného souboru tak v rámci daného zadání vytěžila maximum a závěrečné hodnocení lze bez připomínek akceptovat.
K přednostem práce, které jednoznačně převažují nad drobnými formálními nedostatky způsobenými malou publikační zkušeností (mezery, pomlčky apod.), se rovněž řadí bohatý citační aparát, přijatelná stylistická úroveň textu s minimem zbytečných překlepů či gramatických prohřešků i názorně zpracované grafické přílohy.
Celkový návrh hodnocení:
výborně
V Brně dne 23. dubna 2022 …...………
PhDr. Irena Loskotová, Ph.D.
