V rámci této kapitoly bych rád porovnal aktuální stav kriminality na území města Kladna a Kutné hory, přičemž budu vycházet ze strategických plánů, které jsou vydány pro léta 2016-2020. Tato dvě města jsem zvolil, neboť že pochází z mého rodného středočeského kraje a na základě součtu indexu kriminality za rok 2018. Město Kladno je v tomto šetření označeno za lokalitu s nejvyšší mírou kriminality s indexem 174,2 (celkem 2734 trestných činů) a Kutná Hora naopak s nejnižším nápadem kriminality s indexem 107,9 (celkový počet 800 trestných činů). Index kriminality udává intenzitu kriminality.
Vychází z poměru trestných činů na počet obyvatel na daném území. Výpočet indexu znázorňuje následující vzorec:
Strategický plán prevence kriminality slouží jako plánovací dokument, jenž obsahuje vyhodnocení aktuální bezpečnostní situace na území města a předpovídá další rozvoj města v oblasti prevence kriminality. Strategický plán dále navrhuje opatření a projekty prevence kriminality na místní úrovni v oblasti sociální i situační prevence. Cílem je omezování kriminality a vytváření příznivého a bezpečného prostředí pro život občanů.
Obrázek 4: Výpočet indexu kriminality (Marešová, 2011, s. 8)
28
Součástí strategického plánu jsou cíle a vize kriminality, bezpečnostní analýza, sociálně-demografická analýza a institucionální analýza. Jak již bylo uvedeno výše, základem při zpracovávání strategického plánu měst a obcí je provedení bezpečnostní analýzy. Ta obsahuje statistická data počtu všech spáchaných trestných činů na daném území, ale též podrobně dle druhu kriminality. Níže uvedená tabulka nám pomůže porovnat rozdíl ve spáchané trestné činnosti mezi dvěma městy. Díky získaným údajům jsem zjistil, že na území Kutné Hory ve většině let, s výjimkou roku 2013, dochází o více než 60% nižší kriminalitě, než na území Kladna. Je ale potřeba si uvědomit, že Kladno v roce 2016 registrovalo 68 660 obyvatel, zatímco Kutná hora obyvatel pouze 20405, což je více než trojnásobný rozdíl. Můžeme se tedy jen domnívat, jak velký podíl kriminality by zasahoval území Kutné Hory, pokud by počet obyvatel byl stejný. Pro srovnání intenzity kriminality nám ale slouží již dříve uvedený index kriminality. Při využití tohoto koeficientu docházím k závěru, že úroveň kriminality v letech 2011-2014 byla v Kutné Hoře vyšší, než na území Kladna. Výrazný skok potom přinesl rok 2015, kdy úroveň kriminality se v Kutné Hoře snížila oproti roku 2013 o více než o polovinu.
Tabulka 1: Celkový počet trestných činů v letech 2010-2016 - Kladno a Kutná Hora - vlastní zpracování (cit.
zdroje)
Celkový počet trestných činů na území Kladna a Kutné Hory v letech 2010-2016
Rok
29
Jak Kladno, tak Kutná Hora ve svých strategických plánech uvádějí, že nejvyšší podíl kriminálního jednání představuje majetková trestná činnost, zejména prosté krádeže.
Pro další srovnání jsem tedy využil tento druh kriminality. Na základě získaných statistik je možné konstatovat, že intenzita majetkové trestné činnosti je v Kutné Hoře vyšší, než na území Kladna. Změna se projevila teprve až v roce 2015, kdy došlo k významnému poklesu celkové trestné činnosti v Kutné Hoře.
Tabulka 2: Podíl majetkové trestné činnost a index kriminality – Kladno a Kutná Hora - vlastní zpracování (cit. zdroje)
Město Kutná Hora v rámci svého strategického plánu vypracovala i bezpečnostní analýzu vnímání pocitu bezpečí. V tomto dotazníku bylo zjištěno, že téměř polovina dotázaných uvedla, že majetková trestná činnost je nejobávanějším kriminálním jevem ve městě. Průzkum spokojenosti občanů s bezpečností ve městě také provedlo město Kladno.
Otázky však nebyly směřovány přímo na konkrétní druh trestné činnosti, ale na celkovou obavu z kriminality. Z tohoto šetření vyšlo najevo, že více než 81% občanů se cítí být kriminalitou alespoň částečně ohroženo. Pouze 19% dotázaných se vyjádřilo k danému tématu kladně - tedy, že se cítí v bezpečí. Mimo otázku o celkovém vnímání pocitu bezpečnosti ve městě se Kladno tázalo občanů, jaký mají názor na rozšiřování městského kamerového dohledového systému, jako prvek prevence kriminality. Zde se setkalo s velmi pozitivní odezvou, jelikož 88% obyvatelstva tento záměr podporuje a vnímá jej jako prospěšný.
Podíl majetkové trestné činnost a index kriminality – Kladno a Kutná Hora
Rok
30
Pro srovnání kriminálního jednání jsem ještě zvolil násilnou trestnou činnost, abych poukázal na opačný rozdíl oproti majetkové trestné činnosti. Z níže uvedené tabulky je zřejmé, že více než majetková trestná činnost, město Kladno trápí právě násilné kriminální jevy. Zatímco v Kutné hoře můžeme sledovat klesající tendenci, v Kladně tento problém zůstává v téměř stejné výši. Od roku 2013 dokonce došlo k navýšení indexu kriminality, tudíž bych na základě této dedukce doporučoval se zaměřit na opatření, jenž by mohla pomoci tuto kriminalitu snížit.
Tabulka 3.: Počet násilné trestné činnost a její index – Kladno a Kutná Hora – vlastní zpracování (cit.
zdroje)
V sociodemografické analýze se Kladno zaměřilo hlavně na nezaměstnanost.
Uvádí, že mezi lety 2008-2014 docházelo spíše k jejímu navýšení. Rok 2014 a 2015 přinesl ale příznivý vývoj. V roce 2015 se o jedno pracovní místo ucházelo 7,6 uchazečů. Kutná Hora nezaměstnanost porovnává pomocí míry nezaměstnanosti vůči ostatním městům Středočeského kraje. Ve srovnání s Kladnem si v těchto letech vede o 0,3% lépe.
K počátku roku 2015 je uváděna míra nezaměstnanosti v Kutné Hoře hodnotou 7,9%.
V další části strategického plánu je provedena institucionální analýza. Ta obsahuje souhrn institucí a jejich působnost v oblasti prevence kriminality na území města. Jednotlivé subjekty účinkující v této problematice si podávají mezi sebou informace o postupech, řeší strategie a navazují vzájemnou spolupráci. Mezi ně můžeme zařadit organizace a služby zřízené či iniciované městem, organizace, které jsou zřízeny krajem a výpomoc neziskových organizací.
Počet násilné trestné činnost a její index – Kladno a Kutná Hora
Rok
31
Seznam institucí působících v Kladně a v Kutné Hoře zobrazuje následující tabulka.
Tabulka 4: Seznam subjektů účinkujících v PK - Kutná Hora a Kladno - vlastní zpracování (cit. zdroje)
Kladno Kutná Hora
Odbor sociální Odbor sociálních věcí a zdravotnictví Poradce pro národnostní menšiny Okresní správa sociálního zabezpečení
Městská policie a PČR Městská policie a PČR
Azylový dům Kladno, o.p.s Pečovatelská služba
Linka důvěry Kladno Domov Barbora Kutná Hora
Středisko pomoci ohroženým dětem Rosa Úřad práce
Zařízení sociální intervence Kladno Občanské sdružení Život 90 Zařízení sociální intervence Kladno –
poradna Klub důchodců Kutná Hora
Dětský domov Kladno Oblastní Charita Kutná Hora
Domy na půl cesty Středisko Duhové Atrium
Pedagogicko-psychologická poradna
Středočeského kraje Domácí zdravotní péče ČČK Alice Apoštolská církev, sbor Kladno O. s. Kaňk MOZAIKA O. s. ALTERNACE Dobrovolnické centrum Kladno, o. s Centrum U Bartoloměje
Institut Artter Kavárnička a prodejní galerie-Informační služba,
Klinická psychologie Rytmus Benešov
Kolpingova rodina Smečno, o.s. Asociace rodičů a přátel zdravotně postižených dětí v ČR, O. s. Sluníčko Poradna pro osobní rozvoj a krizové situace Centrum pro zdravotně postižené,
Člověk v tísni, o.p.s. Komunitní edukační centrum MAJÁK Český červený kříž Kladno, o.s. Středisko A+D
Resocializační institut – Šance Stáj ROZÁRKA, Dítě a Kůň Probační a mediační služba Kladno Sbor Křesťanského společenství KH
x O. s. Rodinné centrum Špalíček,
x O. s. POVÍDEJ – Linka důvěry
x O. s. PROSTOR, O.s Dingo
x Probační a mediační služba Kutná Hora,
x Rodinná poradna Kutná Hora
32 Cíle strategického plánu
Obecně lze říci, že strategický plán měst se vypracovává za účelem zvýšení bezpečnosti občanů a snížení jejich obav z kriminality. Každé město a každý kraj se potýká s odlišnou strukturou kriminality, proto je nezbytné, stavit se ke kriminalitě dle jejího aktuálního stavu. Pro stanovení cílů kriminality slouží provedená bezpečnostní analýza města, která mapuje momentální kriminální jevy ve městě. Strategické plány navazují na dokument „Strategie prevence kriminality v České republice“, jenž je vydán usnesením vlády ČR. Plánu prevence kriminality slouží i jako nástroj pro žádosti o dotace v oblasti prevence kriminality určené na zrealizování preventivních opatření. Podstatou zpracování plánu je tedy vytvořit reálný obraz o kriminalitě v dané lokalitě a určit priority, jimiž by se město mělo do dalších let zabývat. Je nezbytné zmínit, že plán prevence kriminality by měl sloužit jako předpoklad pro další vývoj města v oblasti prevence kriminality. Jeho zpracováním se však mohou otevřít dveře k dalším, dosud nezjištěným kriminálním jevům.
Případně může dojít ke zvýšení páchání trestné činnosti v oblasti, na které strategický plán, vzhledem k bezpečnostní analýze, nedává takovou váhu. V případě nutnosti je tedy možné plán aktualizovat a díky tomu reagovat na momentální stav kriminality.
V obou případech je tedy možné označit za prioritní cíl snížení rozsahu a závažnosti kriminality. S ním je spojený rozvoj a realizace patřičných preventivních prvků, které mohou být jedním z faktorů, které pomohou kriminalitu snížit. Mezi ně se řadí hlavně rozvoj již zavedených preventivních opatření, konkrétně městských kamerových dohledových systémů, asistentů prevence kriminality a volnočasových aktivit. Dalším obranným prvkem vůči kriminalitě je zajištění efektivního informování obyvatel o prevenci kriminality. Tím mám na mysli hlavně rozšiřování informačních kampaní, které zapojují jak například Policii ČR, která napomáhá zvýšení informovanosti prostřednictvím svých besed a přednášek pro občany obce, tak ale i pravidelnou aktualizaci svých webových stránek a dalších komunikačních kanálů, jenž mohou podávat důležité zprávy občanům. Současným problémem v oblasti prevence kriminality je rozšiřování sociálně vyloučených lokalit a zvýšené riziko sociálního vyloučení, jež mohou vést k případnému páchání trestné činnosti. Obě dvě města uvádí jako cíl zvýšení bezpečnosti v těchto lokalitách. Pro tyto účely slouží především rozvoj projektu s asistenty prevence kriminality, jejichž členy jsou právě i občané z národnostních menšin, kteří dané komunitě více rozumí a mají větší vliv na tuto skupinu obyvatelstva. Kladno stanovení cílů popisovala spíše obecně, zatímco Kutná Hora své cíle rozvinula více podrobně. Ke
33
srovnání výstupů obou měst nám slouží následující tabulka. Kutná Hora více rozvádí působnost městské a státní policie a zaměřuje se na snížení kriminality mladistvých. Oproti cílům stanovené Kladnem není uvedená zmínka o prevenci kyberšikany a realizování preventivních opatření pro seniory.
Tabulka 5: Srovnání cílů strategického plánu města Kladno a Kutná Hora - vlastní zpracování (cit.zdroje)
Kladno Kutná Hora
Snižování rozsahu a závažnosti kriminality Snižování rozsahu a závažnosti kriminality Podpora bezpečnostních složek a jejich práce Policie o situační přístupy a sociálně
preventivní prvky
Působnost v oblasti volnočasových aktivit Začlenění prevence kriminality do politik obce
seniory Snížení kriminality dětí a mladistvých Dosažení optimálního mixu sociální,
situační a informační prevence Zvýšení pocitu bezpečí návštěvníků města Prevence extremismu Efektivní šíření informací o problematice
prevence kriminality pro širokou veřejnost Prevence kyberšikany Posílení právního vědomí společnosti o
možnostech ochrany před trestnou činností x Zvýšení bezpečnosti v sociálně vyloučených
lokalitách a prevence extremismu
x Posilování efektivních preventivních
opatření
x Podpora spolupráce působících subjektů
v oblasti prevence kriminality
34