Legislativa ČR a spolupráce s neziskovými organizacemi

2.2 Názory a zkušenosti expertů

2.2.5 Legislativa ČR a spolupráce s neziskovými organizacemi

U obou dvou odpovědí vnímám na současný legislativní systém negativní názor.

Kladno vyjádřilo svojí nespokojenost přímo a to kvůli absenci zákona o prevenci kriminality pro obce a města. Ten by mohl být legislativně ukotven s tím, že každé město nebo obec by za určitých podmínek, muselo mít zřízeno funkci manažera prevence kriminality. Kutná Hora se spíše v odpovědi na tuto otázku zdržela. Hovořila ale o vysokém počtu zákonů a jejich novel. Můžeme říci, že tento počet způsobuje chaos ve znalosti právních norem. Zákony by na sebe měly navazovat. Při velkém počtu změn tedy v nich nastávají nedostatky. Neziskové organizace mají přínos jak pro Kladno, tak Kutnou horu. Dotázaní uvedli, že nastavená spolupráce funguje na výborné úrovni a že jsou s ní spokojeni. Kladno v problematice prevence kriminality trvale spolupracuje se dvěma organizacemi. Mezi jednu z nich patří z hlediska terciární prevence centrum RUBIKON.

V této oblasti navazují spolupráci s centrem pro podporu podnikání, které funguje na podobném principu jako RUBIKON. Kutná Hora uvádí, že každá pomoc pro městskou policii a město je velmi důležitá. Významnou organizací na území Kutné Hory je organizace Sluníčko, která se zabývá romskými dětmi a tráví s nimi efektivně volný čas a Oblastní charita, jenž nabízí vzdělávací programy a poskytuje právní a ekonomické

poradny. Z odpovědí Kladna lze vycítit, že k tomuto tématu se staví velice obezřetně. Z tvrzení je možno vnímat určitou obavu, protože město přenechává zodpovědnost neziskovým organizacím za malé děti. Pokud by tedy došlo k nějakému problému, každý by odsoudil právě město, jelikož ono zvolilo spolupráci s danou neziskovou organizací.

V současné době neplánuje spolupráci s další, neověřenou neziskovou organizací, jelikož to označuje za vysoce rizikové.

ZÁVĚR

Bakalářská práce na téma „Prevence kriminality na místní úrovni“ se zaobírá popisem fungování principu prevence kriminality nejen obecně, ale se zaměřením na místní úroveň. V rámci bakalářské práce byl definován i pojem kriminalita, jenž je úzce spojen s pojmem prevence kriminality. Tato kapitola líčí, že na kriminalitu je možné pohlížet z různých úhlů pohledu. Dále se věnuje struktuře kriminality a jejího rozdělení na kriminalitu registrovanou a latentní. Mezi registrovanou kriminalitu řadíme trestné činy, jenž byly odhaleny a následně zařazeny do statistik kriminality. Spousta trestných činů však zůstane nadále neodhalena. Tyto neodhalené činy řadíme do latentní kriminality.

Otázkou zůstává, z jakého důvodu nevyplavou tyto činy na povrch. Může to být například strach z pomsty, reakce okolí nebo nedůvěra občanů v bezpečnostní orgány. Tato část práce má zároveň čtenáři poskytnout informace o vývoji kriminality od roku 1989 po současnost, na jejichž základě bylo zjištěno, že registrovaná kriminalita od vzniku samostatné České republiky v roce 1993 klesla téměř o 48,3%.

První kapitola dále věnuje pozornost prevenci kriminality a vylíčení klíčových pojmů s nimi spojených. Prevencí kriminality se rozumí určitá aktivita, činnost, která má za cíl prostřednictvím preventivních opatření udržet kriminalitu v určitých mezích a ideálně zamezit, aby se kriminalita vůbec nevyskytovala. Prevence kriminality se snaží kriminálnímu jednání předcházet i pomocí odborné spolupráce s pachateli trestné činnosti, jenž má za úkol předejít opakované recidivě. Snaží se tedy osoby, které mají s kriminálním jednáním určitou zkušenost zařadit zpět do normálního života v rámci nastavených společenských norem. Zároveň se zabývá rozborem oběti trestného činu – zkoumá, zdali oběť měla nějakou spojitost či mohla nabádat pachatele ke kriminálnímu jednání, vztah oběti a pachatele a další informace o průběhu trestného činu. Hledání příčin vzniku trestného činu je velmi významné pro prevenci kriminality a pro následující realizaci preventivních opatření. Obětem trestného činu se snaží pomoci předcházet kriminálnímu jednání a poskytuje se pomoc jak právní, tak psychologická. Prevenci kriminality je tedy možné rozčlenit dle skupin občanů, kterým se právě věnuje.

Prevenci kriminality na místní úrovni, jak je již uvedeno v názvu, se věnují obce a města. Právě oni se setkávají s kriminalitou v každodenním životě, ať to jsou odpovědné orgány, obecní či státní policie nebo samotní občané. Díky informacím získaných od výše uvedených subjektů lze analyzovat, které konkrétní kriminální jednání danou lokalitu nejvíce trápí a na jejichž základě se přemýšlí nad zrealizováním preventivních opatření,

které mají za úkol kriminalitu snížit. Obce a města mohou požádat pro boj s kriminalitou stát, konkrétně žádostí o dotace zaměřených na prevenci kriminality. Pro zvýšení bezpečnosti obyvatel v obci má možnost město či obec založit městskou (obecní) policii, jejímž hlavním cílem je zajištění veřejného pořádku prostřednictvím preventivních obchůzek. Proto je část této bakalářské práce věnována i právě obecní policii a jejímu fungování. Kromě obecní policie, jakož jedním z prvků prevence kriminality, jsou představeny nejznámější preventivní opatření, mezi která patří městské kamerové dohledové systémy, asistenti prevence kriminality a volnočasové aktivity.

Druhou část bakalářské práci označuji za empirickou. Důraz je kladen na analýzu strategických plánů města Kladna a Kutné Hory, jejímž cílem je popsat aktuální stav tendenci v míře trestných činů, na území Kladna situace tak příznivá není. Kriminalita se na Kladně drží stále na téměř stejném bodu. Dále byl proveden rozbor majetkových vyloučením. Kutná Hora cíle ve strategickém plánu rozepisuje na více bodů s důrazem na větší zapojení policie do prevence kriminality a na prevenci kriminality mladistvých.

Kladno cíle uvádí spíše obecně. Oproti Kutné Hoře se bude ale více zabývat preventivními opatřeními pro seniory a kyberšikanou.

Poslední kapitola bakalářské práce má za úkol splnit cíl stanovený v úvodu práce, jenž je porovnat vyjádření a postoje odpovědných osob za prevenci kriminality pro město Kladno a Kutná Hora a zjistit, které kriminální jednání danou lokalitu nejvíce trápí a zjistit, které opatření považují za efektivní. Šetření bylo provedeno formou polo-strukturovaných

rozhovorů a částečně navazuje na provedené analýzy strategických plánů obou měst. Na základě zjištěných odpovědí lze konstatovat, že nejpalčivějším problémem vyskytujících se v obou lokalitách jsou drobné krádeže a přestupky týkající se dopravy. Alarmující je však zvýšený podíl občanů, zejména mladistvých, kteří řídí pod vlivem omamné či psychotropní látky, které uvádí Kutná Hora. Doporučuji se tedy do dalších let více zabývat touto tématikou.

V obou případech došlo i ke shodě, že se mezi nejefektivnější preventivní opatření řadí městské kamerové dohledové systémy, následuje projekt s asistenty prevence kriminality. Obecně lze tedy říci, že na tyto dvě opatření je vhodné klást větší důraz, na jejich rozšíření a další realizaci, jelikož oboje pomáhají ke snížení kriminality v lokalitě.

Jednotlivé postoje a vyjádření se v určitých ohledech liší, zejména například v problematice bezdomovců a otázce benefitů pro stávající i nově příchozí strážníky.

Rozdíl mezi projevy odpovědných osob může být dán rozdílnou působností prevence kriminality ve městě. Zatímco město Kladno má pro problematiku prevence kriminality zřízenou přímo funkci manažera prevence kriminality, ve městě Kutná Hora je tato agenda svěřena do rukou ředitele městské policie. Je tedy zřejmé, že ředitel městské policie na danou problematiku bude pohlížet z trochu jiného hlediska, jelikož jako bývalý strážník se setkával s kriminalitou každý den.

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ

Literatura

V BUBELÍNI, J. Prevencia kriminality (Základy kriminálnej prevencie a preventólogie s aplikáciami na činnost verejnej správy a policie). Bratislava: Akadémia Policajného zboru v Bratislavě, 2002, s. 12. ISBN 8080542538.

GILL, M. L. a Angela SPRIGGS. Vyhodnocení účinku kamerových systémů. Praha:

Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2007. Prameny (Institut pro kriminologii a sociální prevenci). ISBN 978-80-7338-061-8.

CHALUPOVÁ, Kateřina, ŠTEFUNKOVÁ, Michaela a Jaroslav ŠEJVL, ed. Základy prevence kriminality pro pedagogické pracovníky. Praha: Klinika adiktologie, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze ve

vydavatelství Togga, 2012. ISBN 978-80-87258-96-5.

MACEK, Pavel a Vladimír HÁJEK. Obecní policie. 2. rozš. vyd. Praha: Policejní akademie, 1998. ISBN 80-85981-78-5.

MAREŠOVÁ, Alena, Institut pro kriminologii a sociální prevenci. Resortní statistiky - Základní zdroj informací o kriminalitě v České Republice. 2011. Praha: Vydavatelství KUFR, 2011. ISBN 978-80-7338-110-3.

MOLKOVÁ FOUKALOVÁ, Kristýna. Bezpečnost a právo na místní úrovni: legislativní předpoklady prosazování community policing po změně zákona o Policii České republiky.

Praha: Otevřená společnost - Centrum ProPolice, 2010. Analýza. ISBN 978-80-87110-18-8.

NEDOROST, Libor. Obecní policie. Brno: Masarykova univerzita, 1995. Právnické sešity.

ISBN 80-210-1147-5.

NOVOTNÝ, Oto a Josef ZAPLETAL. Kriminologie. 3., přeprac. vyd. Praha: ASPI, 2008.

ISBN 978-807-3573-775.

PÁVKOVÁ, Jiřina. Pedagogika volného času. Vyd. 3., aktualiz. Praha: Portál, 2002. ISBN 80-717-8711-6.

PROTIVINSKÝ, Miroslav. Prevence kriminality: skripta určená studentům

veřejnoprávních akademií a vyšších odborných škol a posluchačům rekvalifikačních kurzů bezpečnostně-právního studia. Praha: Armex, 1999. ISBN 80-86244-03-2.

ŠTABLOVÁ, Renata. Drogy, kriminalita a prevence. Praha: Policejní akademie České republiky, 1997, 161 s. ISBN 80-85981-64-5.

TOMÁŠEK, Jan. Úvod do kriminologie: jak studovat zločin. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80-247-2982-4.

VÁGNEROVÁ, Marie. Psychopatologie pro pomáhající profese / Marie Vágnerová. Vyd.

3., rozš. a přeprac. Praha: Portál, 2004, 833 s. ISBN 80-7178-802-3.

VEČERKA, Kazimír. Prevence kriminality v teorii a praxi. Praha: Themis, 1997. ISBN 80-85821-48-6.

ZOUBKOVÁ, Ivana a Marcela MOULISOVÁ. Kriminologie a prevence kriminality.

Praha: Armex, 2004. Skripta pro střední a vyšší odborné školy. ISBN 80-86795-05-5.

Jiné dokumenty

GJURIČOVÁ, J. Prevence kriminality ve městech. Policista, 1996, č 12, s 3.

JAKUBEC, Václav. Volnočasové aktivity jako prevence kriminality mládeže. Zlín, 2014.

Diplomová práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Institut mezioborových studií Brno.

Vedoucí práce PhDr. Ivan Nedoma.

Katalog nových námětů a příkladů dobré praxe z oblasti prevence kriminality. Olomouc:

Olomoucký kraj, [2006], s 34.

NOVOTNÝ, O., OSMANČÍK, O. O problematice prevence kriminality. Trestní právo, 2001, č. 12, s. 2

OSMANČÍK, O. – KARABEC, Z. Kriminologie a nové dimenze zločinnosti. In Pocta prof. JUDr. Otovi Novotnému k 70. Narozeninám, Praha: Codex, 1998, s. 125.

OSMANČÍK, O.: Několik poznámek k otázkám prevence kriminality. České vězeňství 1994, č. 1 a 2, s 32

ŠVANDOVÁ, Kateřina. Kriminalita žen v České republice. Brno, 2018. Diplomová práce.

Právnická fakulta Masarykovy univerzity, obor Právo Katedra trestního práva. Vedoucí práce JUDr. Marek Fryšták, s 15-19.

Internetové zdroje

Asistent prevence kriminality.JUDr. Ministerstvo vnitra, odbor prevence kriminality [online]. Praha, 2011 [cit. 2019-05-25]. Dostupné z: <www.mvcr.cz/soubor/projekt-apk-ppt.aspx>

Informace o projektu Asistent prevence kriminality. Ministerstvo vnitra České republiky [online]. Praha, 2006 [cit. 2019-22-4]. Dostupné z

<https://www.mvcr.cz/clanek/informace-o-projektu-asistent-prevence-kriminality.aspx>

Koncepce prevence kriminality města Kutná Hora na léta 2016 - 2020. MAREČEK, Václav, Kutná Hora, 2016 [online]. Praha, 2019 [cit. 2019-06-25]. Dostupné z:

<https://mu.kutnahora.cz/file/1523/download>

Plán prevence kriminality statutárního města Kladna na léta 2016 – 2020. Kladno, 2016 [online]. Praha, 2019 [cit. 2019-06-13]. Dostupné z:

<https://mestokladno.cz/assets/File.ashx?id_org=6506&id_dokumenty=1462977>

Podkladový materiál na jednání RVPPK dne 24. září 2015.JUDr. Tomáš Koníček, odbor bezpečnostní politiky a prevence kriminality MVČR [online]. Praha, 2019 [cit. 2019-05-20]. Dostupné z: <https://www.mvcr.cz/webpm/soubor/projekty-apk-a-dp-docx.aspx>

Prevence kriminality: Struktura prevence kriminality. Ministerstvo vnitra České republiky [online]. Praha, 2019 [cit. 2019-02-23]. Dostupné z: <https://www.mvcr.cz/clanek/web-o-nas-prevence-prevence-kriminality.aspx?q=Y2hudW09Mg%3D%3D>

Projekty a další aktivity domu dětí a mládeže. DDM hl. m. Prahy. Praha, 2017 [cit. 2019-02-31]. Dostupné z: <https://ddmpraha.cz/ddm/nase_aktivity>

Stav, struktura a dynamika kriminality. [online]. Brno, 2013 [cit 2019-03-03]. Dostupné z:<https://www.fsps.muni.cz/inovace-SEBS-ASEBS/elearning/kriminologie/stav>

Statistické přehledy kriminality za rok 2010 - 2018. Policie ČR, 2019 [online]. Praha, 2019 [cit. 2019-05-09]. Dostupné z: <https://www.policie.cz/statistiky-kriminalita.aspx>

Strategie prevence kriminality v České republice na léta 2016 až 2020 [online]. c2006 [cit 2019-03-25] Dostupné z https://www.mvcr.cz/soubor/strategie-prevence-kriminality-2008-2011-strategie-pdf.aspx

Viktimologie [online]. Brno, 2013 [cit 2019-03-03]. Dostupné z:

<https://www.fsps.muni.cz/inovace-SEBS-ASEBS/elearning/kriminologie/viktimologie>

Volnočasové aktivity. Domovy pro seniory Šluknov – Krásná Lípa, příspěvková organizace. [online]. Šluknov, 2019 [cit 2019-15-4]. Dostupné z

<https://www.dsskl.cz/dps-krasna-lipa/volnocasove-aktivity/22/>

Volnočasové aktivity jako prevence kriminality mládeže. Znojmo, 2014. Diplomová práce.

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Institut mezioborových studií Brno. Vedoucí práce PhDr.

Ivan Nedoma. Dostupné z

<http://digilib.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/27891/jakubec_2012_dp.pdf?sequence=1>

Vyhlášení programu prevence kriminality na místní úrovni na rok 2019. Ministerstvo vnitra České republiky [online]. Praha, 2019 [cit. 2019-02-25]. Dostupné z:

https://www.mvcr.cz/clanek/vyhlaseni-programu-prevence-kriminality-na-mistni-urovni-na-rok-2019.aspx

ŽÁKOVÁ, Markéta. Kriminalita a delikvence – Charakteristika. Praha: In: Národní informační centrum pro mládež [online]. 2015-08-31 [cit. 2019-29-02]. Dostupné z

<http://www.nicm.cz/kriminalita-a-delikvence-charakteristika>

Statistiky kriminality 1993-1999. Policie ČR, 2019 [online]. Praha, 2019 [cit. 2019-05-09].

Dostupné z: <https://www.policie.cz/clanek/statistiky-kriminality-1993-1999.aspx>

SEZNAM ZKRATEK

APK Asistent prevence kriminality BESIP Bezpečnost silničního provozu CCTV Closed Circuit Television ČR Česká republika

IZS Integrovaný záchranný sbor

MKDS Městské kamerové dohledové systémy MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí MVČR Ministerstvo vnitra České republiky OSPOD Orgán sociálně-právní ochrany dětí OČTR Orgány činné v trestním řízení PK Prevence kriminality

SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK

Obrázky

Obrázek 1.: Rozdíl mezi registrovanou a skutečnou kriminalitou... 10

Obrázek 2: Vývoj kriminality v ČR v letech 1993 až 2018 ... 11

Obrázek 3.: Systém prevence kriminality v ČR ... 17

Obrázek 4: Výpočet indexu kriminality ... 27

Tabulky Tabulka 1: Celkový počet trestných činů v letech 2010-2016 - Kladno a Kutná Hora ... 28

Tabulka 2: Podíl majetkové trestné činnost a index kriminality – Kladno a Kutná Hora .. 29

Tabulka 3.: Počet násilné trestné činnost a její index – Kladno a Kutná Hora ... 30

Tabulka 4: Seznam subjektů účinkujících v PK - Kutná Hora a Kladno ... 31

Tabulka 5: Srovnání cílů strategického plánu města Kladno a Kutná Hora ... 33

POLO-STRUKTUROVANÉ ROZHOVORY

Rozhovor - KLADNO

Odpovědná osoba za Kladno: Mgr. et Mgr. Petra Černá

Pracovní pozice: Vedoucí odboru sociálního se zaměřením na prevenci kriminality a krizové řízení

Adresa pracoviště: Areál bývalého okresního úřadu Budova C, vchod C1

Náměstí 17. listopadu 2840 272 01 Kladno

1. Který problém, které kriminální jednání ve vašem městě nejčastěji řešíte? Proč myslíte, že zrovna tento typ kriminality je v dané lokalitě tak rozšířený?

Na tuto problematiku je potřeba pohlížet dvěma úhly. Jedním úhlem je skutečně páchaná trestná činnost a páchaná přestupková činnost. Potom je možné se na to dívat jako na kontra-preventivní činnost. Tyto dvě linie se v tuto chvíli na Kladně ne zrovna moc prolínají.

Aktuálně v tuto chvíli jsou nejpalčivějším problémem z hlediska trestné činnosti drobné krádeže. Majetková trestná činnost je nejdominantnější trestná činnost. Z mého pohledu je tento typ kriminality velmi ovlivněn demografickou strukturou. A co se týče přestupkového jednání, tak jsou to přestupky souvisejících s dopravou. Když se ale na to podíváme kontra-prevence kriminality, a bude se na to prohlížet prizmatem dotačních možností přes Ministerstvo vnitra, a kdy není a nesmí být dotovány programy primární prevence, ale jen sekundární a terciární, a podíváme se na pachatele trestné činnosti, tak zjistíme, že se příliš nepotkáváme. Tam k tomu protnutí dojde zcela v minimálním procentu. Opatření se ne zcela protnou – spíše sekundárně, ne primárně. Podle mě speciálně proti majetkové trestné činnosti se preventivní opatření přijímají velmi problematicky. Když se zeptáte sám sebe, jestli najmutí i 10-20 asistentů prevence kriminality skutečně primárně zasáhne trestnou činnost pouličních krádeží, tak to nemůžete říct stoprocentně. Mohu říct, že všechna ta opatření se mi poskládají jako puzzle. Zvýší a zrobustní bezpečnost obyvatel, ale primárně nemohu přesně říci, že mi bude působit kontra - proti té trestné činnosti. A je to právě o tom, že na prevenci kriminality musíte nahlížet jako na soubor opatření, která vám ve výsledku mohou zodolnit

nebo zvýšit bezpečnost obyvatel. Občas narážím na to, že po mě někdo chce, abych přesně verifikovala, jak dané opatření zapůsobí a vyčíslila to, nebo to nějak hodnotila. To se mi občas velmi těžko porovnává, protože ono to právě občas působí jako celek, a ne vždycky ta jednotlivá opatření lze přesně a exaktně s něčím svázat.

2. Který typ kriminálního jednání se u vás naopak vyskytuje v nejnižším měřítku?

Můžete zhodnotit, zdali tomuto stavu můžeme poděkovat zavedeným preventivním opatřením?

Souvislost s nejnižším výskytem kriminálního jednání bych nalezla speciálně díky městským kamerovým dohlížecím systémům a asistentům prevence kriminality. Popravdě ale celkově měřítka jednotlivého kriminálního jednání nesleduji a ani situaci na Kladně nesrovnávám s ostatními městy. Když potřebuji jakékoliv srovnání, obracím se na portál http://www.mapakriminality.cz

3. Často slýchávám, že např. s bezdomovci si města neví rady, protože je na ně zákon krátký. Jak se stavíte vy k problematice týkající se bezdomovců? Jsou u vás zřízeny některá krizová centra a tzv. „noclehárny“?

Budeme na to nahlížet jak prizmatem prevence kriminality, tak ale z bodu sociálního.

Budeme stát na dvou polích. Z hlediska prevence kriminality s bezdomovectvím v podstatě příliš do kontaktu nepřijdu. Ono se to s prevencí kriminality v podstatě moc nepotkává. Jedná se spíše o sociální problém. Máme tu denní centrum, plánujeme noclehárnu. Ze strany města jsou vydávány obecně závazné vyhlášky, jejíž kontrolu má na starosti Městská policie, aby byly dodržovány. Použiji ale část vaší otázky, že zákon je na bezdomovce krátký. S tím souhlasím, protože na bezdomovcích není moc co vymoct. Druhá věc je, že těmto lidem lze pomoci jen v případě, že o tu pomoc požádají, protože takto fungují sociální služby

4. Jaké konkrétní kroky podnikáte pro prevenci kriminality mladistvých? Které konkrétní preventivní programy zapojují i právě mladistvé? Jak bojujete ve městě proti drogám, které právě i mladí využívají?

S ohledem na tuto problematiku vydáváme pravidelně články na našich webových stránkách. Pořádáme volnočasové aktivity pro nezletilé. Ty se snažíme rozdělovat pro mladší nezletilé a starší nezletilé. Realizujeme je s organizacemi, které je vlastně s námi spolupořádají. Jedná se o dlouhodobou aktivitu, které se město věnuje. Primární prevencí se

zabývají orgány veřejné správy. Realizuje se velmi široce. PČR se zabývá svojí tématikou, stejně tak Hasiči se zabývají svojí tématikou. Město se zabývá také kyberšikanou, akorát z důvodu absence pracovníka je v tuto chvíli tato aktivita pozastavena. Od města se dále realizují preventivní akce ve spolupráci se všemi složkami IZS, BESIPEM, Armádou ČR a dalšími institucemi.

Prevence proti drogám nesmí u nás zasahovat do prevence kriminality, jelikož je zcela oddělena od protidrogové prevence. Na tuto pozici máme zřízenou pozici koordinátora protidrogové politiky. V loňském roce jsme se hodně zaměřovali na programy týkající se čistých drog, především na prevenci kouření. Každý rok se snažíme programy měnit, abychom nepostupovali furt stejnou cestou. Působí nám zde krajské zařízení, které se jmenuje zařízení sociální interupce. Na území celého Kladna a na území přilehlých obcí zajišťují výměnu stříkaček a další služby. Zde se potkává prevence ve spolupráci několika organizací.

5. Jaká je struktura vašeho týmu pro prevenci kriminality? Kolik členů pracuje ve vašem týmu? Je dle vás tento počet dostačující?

Ministerstvo vnitra v rámci dotačních programů vyžaduje, aby byl jmenován manažer prevence kriminality. To jsem já. Mám k sobě 2 kolegyně a jedno místo ještě není obsazeno.

Jedna kolegyně má na starosti preventivní administraci a problematiku domácího násilí a druhá kolegyně protidrogovou oblast. Třetí má na starost kyberšikanu. Tato pozice ale v tuto chvíli není obsazena. Pro úřad je tento počet dostačující, protože tím, že prevenci kriminality na území Kladna má na starost i městská a státní policie, záchranná služba a hasiči, tak je tato

In document Prevence kriminality na místní úrovni (Stránka 38-65)