4.2. Interpretace výsledk ů dotazník ů
4.2.3. Analýza závislosti prom ě nných
V další části analýzy se budu zabývat vždy dvojicí otázek, které by na určitém logickém základě spolu měly souviset. Budu zkoumat, jestli tomu tak je či není. V počátku je vždy uvedena dvojice otázek. Vyslovená logická hypotéza (H1 – závislé, H0 nezávislé) a výsledek toho, zda se potvrdila či nepotvrdila, tj. zda jsou otázky závislé či nezávislé. Z těchto výsledků pak můžeme pozorovat zajímavé souvislosti, o kterých se zmíním a v rámci závěru vše zhodnotím. Pro zjištění závislosti či nezávislosti jsem použil statistickou metodu Chí-kvadrát test.
„Chí-kvadrát test slouží k ověřování závislosti dvou proměnných. Používá se zejména při ověřování závislosti dvou slovních proměnných. Může být však být použit i v případě, že jedna nebo obě proměnné jsou číselné. Test předpokládá, že údaje o dvou proměnných budou uspořádané do dvourozměrné tabulky. Testujeme hypotézu o nezávislosti obou proměnných proti alternativní hypotéze tvrdící, že tyto proměnné jsou závislé.“72
Pro příklad a lepší porozumění zkoumaného problému a znázornění postupu v packetu Statgraphics, popíšu, jakým způsobem jsem postupoval u jednoho vzorového příkladu.
Ostatní postupy jsou analogické a výsledky vycházejí z podkladů vložených v příloze.
Vytvoříme kontingenční tabulku pro proměnnou vzdělání a způsob financování. Nejdříve musíme očistit data (mis val) a v případě, že proměnná má mnoho kategorií, provedeme překódování na menší počet kategorií. Důvodem je také to, aby se stala kontingenční tabulka lépe čitelnou a přehlednější (přes recode). V našem případě je vše v pořádku, protože máme dobře zvolenou škálu a u jednotlivých možností máme dostatek odpovědí. Poté můžeme přistoupit k Chí-kvadrát testu – přes okna: analyze - descriptive statistics - crosstabs. Zde si je nutné uvědomit, která z našich proměnných je proměnnou třídící a která tříděnou – závislá proměnná bude ve sloupcích (collums = první kolonka) a nezávislá v řádcích (rows = druhá kolonka). Pro nás je závislou proměnnou „způsob financování“. Pak v záložce „Statistics“
zaškrtneme Chi-square a correlations. V případě, že pracujeme s proměnnými, kde je jedna ordinální a druhá nominální, považujeme obě proměnné za nominální. Na základě typu proměnných pak vybíráme kritérium, podle něhož budeme rozhodovat o závislosti. V našem
72 Hindls, R. a kol., Metody statistické analýzy pro ekonomy, Management Press, Praha 1997, str. 37, ISBN 80-85943-44-1
případě vždy budeme pracovat s nominálními proměnnými. Dále v záložce „cells“ musíme vybrat, zda si necháme zobrazit očekávané nebo napozorované četnosti. Pak označíme v kolonce „reziduals“ Adj. Standardizied, a tím provedeme normalizaci tabulek. V kolonce
„percentages“ určíme typ procent, který nám bude výstup zobrazovat. Jako poslední v záložce
„format“ určíme typ řazení, tedy sestupně (descending) nebo vzestupně (ascending). Poslední krokem je krok „paste“.73
V outputu získáme tyto výstupy:74
73Řezanková, H.: Základy práce se statistickým programovým paketem Statgraphics, SNTL, Praha, 1990
74 Všechny výstupy jsou k dispozici v příloze č. 2. - 5. této diplomové práce, pozn. autora
Tabulka č. 2. Proměnné: Vzdělání (M4) x způsob financování (M21)
Zdroj: Výstup z paketu Statgraphics
Stanovení hypotézy: způsob financování (M21) x vzdělání (M4)
Můžeme předpokládat, že vzdělaní lidé budou financovat koupi bytu z vlastních úspor, protože dosahují vyšších příjmů, a tím i větších úspor na základě svého vzdělání. Tedy že způsob financování závisí na dosaženém vzdělání.
H1: Vysokoškoláci budou financovat koupi bytu z vlastních úspor.
Analýza:
Porovnáme hodnotu P-Value 0,05, tj. hladina 95 % významnosti s hodnotu Pearson Chi-Square 0,006 z výsledků, tj. 0,6 %. Hodnota je menší než P-Value 5%, tedy přijímáme H1 tj. závislost – proměnné jsou v našem příkladu závislé.
Pokud by Pearson Chi-Square byla větší než hodnota P-Value zamítneme hypotézu H1 a přijmeme hypotézu alternativní H0, která vyjadřuje nezávislost proměnných.
Závěr:
V rámci testovaného vzorku lidí se hypotéza v tomto případě potvrdila. Můžeme ji tedy přijmout a považovat za platnou na celkové spektrum.
Stanovení hypotézy: délka bydlení ve stávajícím bytě (M6) x věk (M1)
Můžeme předpokládat, že čím mladší lidé budou, tím spíše se budou v brzké době průběhu života alespoň jednou stěhovat do většího bytu třeba z důvodu založení rodiny.
V bytě, do nějž se ale přestěhují, už budou dožívat.
H1: Čím mladší lidé, tím spíše se budou v brzké budoucnosti v průběhu života stěhovat.
Závěr:
V rámci testovaného vzorku lidí se hypotéza v tomto případě potvrdila. Jedná se zde
dokonce o absolutní závislost proměnných. Můžeme ji tedy přijmout a považovat za platnou na celkové spektrum.
Stanovení hypotézy: posouzení ceny bytu (M16) x věk (M1)
Můžeme předpokládat, že starší lidé budou považovat cenu za velmi vysokou a nevýhodnou. Toto tvrzení můžeme podložit rozdílným vnímáním hodnoty peněz mezi
mladými a starými lidmi.
H1: Staří lidé budou cenu považovat za velmi vysokou a nevýhodnou.
Závěr:
V rámci testovaného vzorku lidí se hypotéza v tomto případě potvrdila. Můžeme ji tedy přijmout a považovat za platnou na celkové spektrum.
Stanovení hypotézy: využití nabídky koupě bytu (M19) x věk (M1)
Můžeme předpokládat, že starší lidé na základě stanoviska, že nabízená cena bytu je velmi vysoká a nepřiměřená, nebudou na koupi bytu reflektovat. Toto tvrzení můžeme podložit rozdílným vnímáním hodnoty peněz mezi mladými a starými lidmi, které má za následek, že staří lidé považují cenu za velmi vysokou, což se nám potvrdilo v předchozí hypotéze.
H1: Staří lidé nebudou na nabídku koupi bytu reflektovat.
Závěr:
V rámci testovaného vzorku lidí se hypotéza v tomto případě potvrdila. Jedná se zde
dokonce o absolutní závislost proměnných. Můžeme ji tedy přijmout a považovat za platnou na celkové spektrum.
Stanovení hypotézy: způsob financování (M21) x věk (M1)
Můžeme předpokládat, že starší lidé během svého života mají vytvořeny vlastní úspory, na základě nichž budou koupi bytu tímto způsobem financovat. Analogicky k tomu mladí lidé úspory mít nebudou, a proto budou volit jinou formu způsobu financování.
H1: Staří lidé budou nákup financovat z vlastních úspor a zdrojů.
Závěr:
V rámci testovaného vzorku lidí se hypotéza v tomto případě nepotvrdila. Přijímáme tedy alternativní hypotézu H0, tj. že mezi proměnnými není závislost. Pokud se zaměříme na výsledky z výstupu z paketu Statgraphics, vidíme, že téměř 45 % ze všech dotazovaných
financuje nákup bytu ze stavebního spoření. Jedná se o jeden z nejrozšířenějších a nejpřístupnějších finančních nástrojů, který využívají všichni bez rozlišení věku. Další
veličinou, která naši hypotézu ovlivnila, byla skutečnost, že v rámci lidí starších odpovídalo pouze 11,2 %, což je pouze 11 lidí z celkového počtu dotazovaných. Jak víme z otázky M3, šetření se účastnilo 21 lidí ve věku 61+ let a tedy zbylých 10 lidí v tomto věku byt nekupuje vůbec. Statisticky výsledek vyšel nezávislý, ale z pouhého porovnání procent zjistíme, že téměř 46 % z lidí 61+ let kupujících byt financuje koupi bytu z vlastních zdrojů.
Stanovení hypotézy: přivítání nabídky ke koupi bytu (M9) x rodinný stav (M3)
Můžeme předpokládat, že pokud se bude jednat o manžele (vdaná a ženatý), tak přivítají nabídku ke koupi bytu. Důvodem bude větší ekonomická síla, a tím i koupěschopnost a potřeba zajištění bydlení pro „rodinu“.
H1: Vdaná/ženatý budou vítat nabídku ke koupi bytu.
Závěr:
V rámci testovaného vzorku lidí se hypotéza v tomto případě potvrdila. Jedná se zde dokonce o téměř absolutní závislost proměnných. Můžeme ji tedy přijmout a považovat za platnou na celkové spektrum.
Stanovení hypotézy: využití nabídky koupě bytu (M19) x rodinný stav (M3)
Můžeme předpokládat, že na základě předchozí potvrzené hypotézy, že vdané a ženatí uvítali nabídku ke koupi bytu, ji budou i využívat. Důvodem bude také již dříve uvedený větší ekonomický potenciál pravděpodobné rodiny.
H1: Vdaná/ženatý budou nabídku ke koupi bytu využívat.
Závěr:
V rámci testovaného vzorku lidí se hypotéza v tomto případě potvrdila. Jedná se zde
dokonce o absolutní závislost proměnných. Můžeme ji tedy přijmout a považovat za platnou na celkové spektrum.
Stanovení hypotézy: srozumitelnost informací (M12) x vzdělání (M4)
Můžeme předpokládat, že porozumění informacím bude záviset na dosaženém vzdělání.
Tedy že čím vyšší vzdělání, tím je větší pravděpodobnost, že lidé budou informacím rozumět a obráceně. Tedy čím nižší vzdělání, tím spíše jim budou nerozumět.
H1: Čím vyšší vzdělání, tím jsou informace srozumitelnější.
Závěr:
V rámci testovaného vzorku lidí se hypotéza v tomto případě nepotvrdila. Můžeme ji tedy zamítnout a považovat za platnou alternativní hypotézu H0, tj. že proměnné jsou na sobě nezávislé. Je až s podivem, že v rámci lidí s vysokoškolským vzděláním odpovědělo celých 85,7 %, že poskytované informace byly srozumitelné a oproti tomu dvojnásobek lidí, téměř 31 % s vyšším případně vysokoškolským vzděláním odpovědělo, že informace byly nesrozumitelné. Zde se dle mého názoru projevila skutečnost, že lidé se základním vzděláním, když už ho přiznali, nechtěli dát najevo to, že daným informacím nerozumějí. Vzhledem k relativně malému zastoupení těchto dvou skupin v celém vzorku (kolem 27 %), neovlivnily ale významně celkový počet lidí, kteří informacím nerozuměli (těch bylo kolem 29 %).
Stanovení hypotézy: posouzení ceny (M16) x vzdělání (M4)
Můžeme předpokládat, že posouzení výše ceny bude záviset na dosaženém vzdělání, protože lidé s vyšším vzděláním mají vyšší příjmy, a tím i celkově posuzují hodnotu peněz.
Tedy čím vyšší vzdělání, tím je větší pravděpodobnost, že lidé budou cenu považovat za korektní nabídku.
H1: Čím vyšší vzdělání, tím budou lidé cenu považovat za přiměřenější.
Závěr:
V rámci testovaného vzorku lidí se hypotéza v tomto případě nepotvrdila. Můžeme ji tedy zamítnout a považovat za platnou alternativní hypotézu H0, tj. že proměnné jsou na sobě nezávislé. Z prostudování údajů z výstupu paketu Statgraphics vidíme, že hodně lidí posoudilo cenu jako velmi vysokou, bez závislosti na dosaženém vzdělání. Odpověď, proč tomu tak je, najdeme v otázce v analýze otázky M16.
Stanovení hypotézy: znalost tržní ceny (M18) x vzdělání (M4)
Můžeme předpokládat, že znalost tržní ceny bude závislá na dosaženém vzdělání, protože lidé vzdělaní mají lepší přístup k informacím a lépe se na trhu orientují. Tedy že čím vyšší vzdělání, tím lidé budou spíše znát tržní cenu bytu.
H1: Čím vyšší vzdělání, tím budou mít přesnější informace o tržní ceně bytu.
Závěr:
V rámci testovaného vzorku lidí se hypotéza v tomto případě potvrdila. Můžeme ji tedy přijmout a považovat za platnou na celkové spektrum.
Stanovení hypotézy: využití nabídky (M19) x vzdělání (M4)
Můžeme předpokládat, že znalost využití nabídky ke koupi bytu bude závislá na dosaženém vzdělání, protože lidé vzdělaní mají lepší představu o tržní ceně na základě
potvrzené předchozí hypotézy a současně více peněz na koupi bytu. Tedy že čím vyšší vzdělání, tím spíše budou lidé využívat nabídku ke koupi bytu.
H1: Čím vyšší vzdělání, tím více budou lidé využívat nabídku ke koupi bytu.
Závěr:
V rámci testovaného vzorku lidí se hypotéza v tomto případě potvrdila. Můžeme ji tedy přijmout a považovat za platnou na celkové spektrum.
Stanovení hypotézy: vzkazy, náměty, připomínky (M27) x vzdělání (M4)
Můžeme předpokládat, že zainteresovanost a využití možnosti vzkázat cokoli zastupitelům bude závislá na dosaženém vzdělání, protože lidé vzdělanější budou chtít vyjádřit svůj názor a využijí této možnosti. Tedy že čím vyšší vzdělání, tím spíše budou chtít vyjádřit svůj názor.
H1: Čím vyšší vzdělání, tím více lidé využijí možnosti vyjádřit svůj názor.
Závěr:
V rámci testovaného vzorku lidí se hypotéza v tomto případě potvrdila. Můžeme ji tedy přijmout a považovat za platnou na celkové spektrum.
Záv ě r
Každá obec či město má možnost řešit problémy spojené s neudržovaným stavem bytových domů jejich privatizací. Jedním z nejčastěji uváděných důvodů je získání nemalého množství finančních prostředků do městského rozpočtu, jejich využití na opravu nebo stavbu nových bytových jednotek a zlepšení celkového standardu a podmínek bydlení ve městě. Dalším významným a potvrzeným důvodem je skutečnost, že soukromý vlastník se o nemovitost lépe a efektivněji postará. Jestliže se tedy město pro bytovou privatizaci rozhodne, musejí si však jeho zastupitelé položit několik stěžejních otázek:
- vymezit si pozitiva i negativa důsledků privatizace, protože se jedná o již nevratné rozhodnutí,
- v jakém rozsahu městský bytový fond privatizovat, - uvážit výběr vhodných objektů,
- výběr samotných forem prodeje.
Zastupitelé města Havlíčkův Brod tak po několikaměsíčních debatách v roce 2006 učinili.
Z celkového bytového fondu ve vlastnictví města 1802 bytů vymezilo téměř 500 bytů určených k privatizaci. Stanovená pravidla a formy prodeje byla stanovena na velmi liberálním přístupu, avšak se zaručením ochrany nájemců.. Důležitým rozhodnutím města také bylo okamžité uvolnění trhu s byty, a proto nepoužilo běžně užívané zpětné předkupní právo. V nynější době se objevuje čím dál více dotazů o možnosti odkupu obsazených bytů třetím osobám. Jedná se o případy, kdy nájemce nevyužil přednostního práva koupě. Je to též jedna ze schválených možností prodeje, která je však podmíněna rozhodnutím zastupitelstva.
Šetření, které jsem v Havlíčkově Brodu realizoval, můžeme hodnotit z hlediska úspěšnosti návratnosti jako zdařilé. Z celkového počtu zastižených osob byla ochotna jej vyplnit většina, i když se jednalo o poměrně rozsáhlý dotazník. Důvodem zřejmě byla skutečnost, že Havlíčkův Brod není příliš velké město a část dotazovaných znala mou osobu nebo mé rodiče, a proto byli lidé ochotnější. V rámci pokládaných otázek nejméně odpovídali na otázky otevřené. To prokazuje celkovou neochotu vyjádřit vlastní názor a trávit nad dotazníkem čas.
Z vyhodnocených výsledků dotazníků můžeme zjistit, že v privatizovaných bytech bydlí velmi málo mladých lidí. V naší věkové struktuře je myšleno mladý do 30 let. Převážnou část obyvatel bytů tvoří lidé ve středním věku. Nemalé zastoupení však mají rovněž lidé v důchodovém věku. Na dotazník dle výsledků odpovídaly více ženy. Důvodem zřejmě bude jejich větší ochota odpovídat a vyjádřit vlastní názor. Rodinný stav dotazovaných prokazuje
celorepublikově známé demografické trendy, jimiž jsou velká rozvodovost a soužití ve společné domácnosti. Přes polovinu dotazovaných žije v manželském svazku. V rámci
vzdělání můžeme zjistit zajímavost, která se týká počtu vysokoškolsky vzdělaných. Dosahují téměř 1/5, což oproti údaji z SLDB z roku 2001 je téměř dvojnásobek. Většina obyvatel privatizovaných bytů žije ve městě převážnou část svého života. Délka bydlení v privatizovaném bytě je však odlišná. Tento rozdíl můžeme s velkou pravděpodobností přisoudit nepostačující velikosti bytu v průběhu života a nutnosti stěhovat se do většího.
Převážnou část privatizovaného fondu, téměř 2/3, tvoří byty o velikosti 2+1 a 3+1, tedy pro rodinu dostačující. Kolem 11 % dotazovaných lidí vyjíždí za prací z města v čase dojezdu nad 15 minut, což odpovídá dojezdu do krajského města Jihlava. Počet nezaměstnaných přibližně koresponduje s aktuálním stavem zjištěným z údajů MPSV. Jen 57 % dotazovaných nabídku ke koupi bytu přivítalo. Oproti tomu 15 % nepřivítalo, a to nejčastěji z důvodu jejich špatné či vůbec žádné údržby a z toho vyplývajícího aktuálního stavu. Z hlediska spokojenosti s informacemi, jejich množstvím a srozumitelností byly 2/3 dotazovaných spokojeny, což dle mého názoru město může považovat za uspokojivý výsledek. Spojenost dotazovaných s přístupem úředníků a představitelů RK Sever byla též ze 2/3 dotazovaných. Avšak ohledně spokojenosti s přístupem představitelů byla zjištěna výrazná změna. Ta byla zřejmě velmi ovlivněna výší stanovených cen privatizovaných bytů, které zastupitelstvo schvalovalo, a nerespektování argumentů občanů k těmto cenám. Téměř 45 % považuje cenu za velmi vysokou a nevýhodnou. Slevy, které město poskytlo, rozhodnutí o koupi bytu 2/3 lidí neovlivnilo. Zarážejícím údajem může být, že skoro 15 % neví, jakou má byt tržní cenu. Je to však způsobeno skutečnostmi, že část lidí považuje tuto možnost bydlení za jedinou možnou, nikdy neuvažovali o jakékoli změně a ještě jednou poukazuji na věkovou strukturu obyvatel.
Nabídku ke koupi bytu využily 4/5 dotazovaných lidí, tzn. že privatizaci i přes argumenty nevýhodnosti a vysoké ceny využila převážná většina možných kupujících. Hlavním důvodem, který uváděli, bylo vlastní užívání. Skoro polovina z nich využila ke koupi bytu jeden z nejrozšířenějších finančních produktů na pro podporu bydlení, a to stavební spoření.
Po uplynutí jednoho roku od zahájení byla privatizace pro 56 % dotazovaných ukončena.
Nejčastějším důvodem nevyužití nabídky byla finanční situace dotazovaných lidí. Hlavním důvodem privatizace bytů je z pohledu občanů snaha o posílení městského rozpočtu, i když tento důvod byl již v počátcích několikrát negován zastupiteli města. Dalším, nejčastěji uváděným důvodem jsou vysoké náklady na správu a údržbu domů, což je trošku paradox.
Zaznamenal jsem totiž velkou část odpovědí o minimální či vůbec žádné údržbě privatizovaných bytů. Privatizace proběhla bez závažných problémů, i přes změnu organizátora prodeje. Snad jediným problémem byly dlouhé čekací lhůty mezi jednotlivými fázemi, které však byly dány ze zákona a trvání procesu jako takového. Možnosti reakce k privatizaci využila pouze 1/3 dotazovaných, mezi nimiž byli především lidé s vyšším dosaženým vzděláním, což opět potvrzuje nezájem většiny občanů komunikovat s městem.
Z analýzy závislosti proměnných se většina logických hypotéz potvrdila, tzn. že závěry můžeme vztáhnout na celé dotazované spektrum. V případech, kdy tomu bylo naopak, se můžeme pouze domnívat, z jakých důvodů tomu tak je. Může to být z důvodu netransparentnosti získaných výsledků, nepravdivých odpovědí dotazovaných lidí či specifickými socioekonomickými faktory.
Na závěr bych rád konstatoval, že je velmi těžké vyhovět velkému počtu lidí a ještě s tak rozličnými názory, preferencemi a věkovou strukturou. Pokud budu ale hodnotit privatizaci jako celek, tak i přes „malé“ problémy probíhá úspěšně. Vzhledem k celkovému počtu prodaných bytů jistě bude úspěšně hodnocena i ze strany města po jejím skončení.
Seznam p ř íloh:
1. Dotazník
2. Výsledky - základní popisné charakteristiky 3. Výsledky - chybějící proměnné
4. Výsledky – jednotlivé otázky 5. Výsledky – analýza proměnných
Příloha č. 1 Dotazník
9. Přivítal/a jste nabídku na koupi městského bytu?
a) ano, velmi jsem to přivítal/a b) spíše ano
c) uvědomoval jsem si spojené problémy a odpovědnost nebo nepřemýšlel/a jsem o tom
d) vůbec ne, z mnoha důvodů (uveďte jakých)
10. Byl/a jste spokojen/a s dostupností informací týkající se prodeje městských bytů? (informace uvedené v měsíčníku Včela, na úřední desce, v informační brožuře
11. Byl/a jste spokojen/a s množstvím informací týkající se prodeje městských bytů? a) ano
17. Jak hodnotíte nabízenou cenu za Váš byt s přihlédnutím ke stavu celého bytového domu? c) přivítal/a jsem je, ale nijak neovlivnily moje rozhodnutí d) byl to jen reklamní trik, nevím o nich
19. Znáte současnou tržní cenu Vašeho bytu? (cena za kterou je možno byt prodat) a) ano, mám přesné informace
b) ano, mám řádovou představu c) nejsem si jistý, odhaduji
d) nevím, jakou má hodnotu, nezajímal/a jsem se o to 20. Využil/a jste nabídky ke koupi bytu?
d) chtěl jsem rozhodovat o svém vlastnictví 22. Jak převážně financujete nákup bytu?
a) úvěr ze stavebního spoření b) bankovní hypotéka
c) půjčka od známých, příbuzných apod.
d) vlastní úspory a zdroje
23. V současnosti se nacházíte v jaké fázi privatizace?
a) vložen vklad vlastnických práv do katastru, vše uzavřeno b) kupní smlouva podepsána, podán návrh na vklad
c) byl jsem vyzván, abych podepsal kupní smlouvu d) prodej byl odsouhlasen v zastupitelstvu města e) přijal jsem nabídku, prodej ještě nebyl odsouhlasen
25. Proč si myslíte, že město část svých bytů privatizuje?
a) zastupitelé věří, že soukromý vlastník se o dům lépe postará
b) za účelem posílení městského rozpočtu a využití peněz pro jiné účely c) v důsledku výstavby nových bytů zejména bydlení pro sociálně slabší d) v důsledku vysokých nákladů na správu a údržbu
26. Zaznamenal/a jste nějaký problém s privatizací Vašeho bytu?
a) ano, velký (uveďte jaký) b) ne
c) nevzpomínám si
27. Myslíte si, že problém s RK Sever, s. r. o., vedoucí k výpovědi smlouvy, měl nějaký vliv na průběh privatizace?
a) ano (uveďte jaký) d) ne
28. Místo pro jakýkoli vzkaz, připomínku, námět …
Příloha č. 2 Výsledky - základní popisné charakteristiky:
Příloha č. 3 Výsledky - chybějící proměnné:
Příloha č. 4 Výsledky - jednotlivé otázky:
m1
|---|---|---|---|---|---|
| | |Frequency|Percent|Valid Percent|Cumulative Percent|
|---|---|---|---|---|---|
| | |Frequency|Percent|Valid Percent|Cumulative Percent|
|---|---|---|---|---|---|
| | |Frequency|Percent|Valid Percent|Cumulative Percent|
|---|---|---|---|---|---|
m5
|---|---|---|---|---|---|
| | |Frequency|Percent|Valid Percent|Cumulative Percent|
|---|---|---|---|---|---|
| | |Frequency|Percent|Valid Percent|Cumulative Percent|
| | |Frequency|Percent|Valid Percent|Cumulative Percent|