4.2. Interpretace výsledk ů dotazník ů
4.2.2. Jednotlivé otázky:
Otázka M1. Věková struktura dotazovaných:
Při stanovené věkové struktuře, můžeme sledovat poměrně rovnoměrné rozdělení. Lidé produktivního věku (v našem případě 18 – 45 let) tvoří téměř 45 % z celkového vzorku dotazovaných. Do věku 60 let tvoří téměř 80 % z našeho vzorku. Věkové rozdělení, které jsem zvolil, není standardní, protože jsem předpokládal, že v panelových bytech vzhledem k jejich stáří nebudou příliš bydlet mladí lidé. Dalším důvodem byl celkový trend odchodu mladé populace do velkých měst. Tato skutečnost se mi potvrdila, ve věku 18 - 30 let bylo pouze 4,1 % z celkového počtu dotazovaných.
69 Pro lepší porozumění výsledkům doporučuji vytisknout přílohu č.1 Dotazník a nahlížet do přílohy č. 4 Výsledky – jednotlivé otázky, pozn. autora
Otázka M2. Pohlaví:
Větší část odpovídajících majitelů domů byly ženy, 60,2 % oproti 39 % mužů, což je relativně rovnoměrné rozloženo. Vzhledem k tomu, že šetření probíhalo o víkendech, nemůžeme soudit, že toto rozložení ovlivnila skutečnost žen na mateřské, případně počtu žen v domácnosti. Můžeme ale usuzovat na větší ochotu žen vyjádřit názor a ochotu odpovídat. Jeden člověk, tj. chybějících 0,8 %, na otázku neodpověděl.
Otázka M3. Rodinný stav:
Největší zastoupení přes 56,1 % měly rodiny (vdaná, ženatý), pokud tedy předpokládáme, že lidé jsoucí ve svazku manželském žijí spolu. Dále můžeme pozorovat potvrzující se známé demografické trendy, kterými jsou velký podíl rozvedených 19,5 % a soužití na „hromádce“ - ve společné domácnosti 13,8 % dotazovaných. Vzhledem k počtu lidí starších 61 let (tj. 20,3 % z celkového počtu dotazovaných) má rovněž významné zastoupení skupina vdova/vdovec, a to 10,6 %, z čehož lze usuzovat na poměrně časté obsazení bytu pouze jednou osobou, a to člověkem v důchodovém věku.
Otázka M4. Vzdělání:
Vzdělání středoškolské s maturitou a s výučním listem tvoří 72,4 %. Na vysokoškolské připadá 19,5 %, což je relativně velký podíl, protože pro srovnání z výsledků sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001 vychází podíl kolem 10 %70. Zbytek připadá na základní vzdělání 8,1 %, které převažuje u lidí důchodového věku.
Otázka M5. Počet let bydlení ve městě Havlíčkův Brod:
81,3 % z dotazovaných lidí bydlí ve městě déle než 21 let, což vypovídá o stálosti a nízké migraci obyvatel žijících v panelových domech.
70 Zdroj: http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce/568414?OpenDocument k datu 6.3.2007
Otázka M6. Počet let bydlení ve stávajícím bytě:
35 % dotazovaných bydlí ve stávajícím bytě do 10 let, 27 % do 20 let a 43,1 % nad 21 let.
Tento údaj však nekoresponduje příliš s výsledky předchozí otázky. Tento rozdíl bude zřejmě způsoben změnou místa pobytu pouze v rámci města, mezi jednotlivými byty v panelové zástavbě. Důvodem změny bude zřejmě nepostačující velikosti bytu v průběhu života jedince. Tuto jako jednu z mnoha příkladů hypotéz budu ověřovat v analýze závislosti pomocí Chí-kvadrát testu.
Otázka M7. Velikost bytu:
Nejčetnější zastoupení mají byty velikosti 2+1 (37,4 %) a 3+1 (31,7 %), které tvoří dohromady celkem téměř 70 % bytového fondu.
Otázka M8. Zaměstnání či podnikání v okolí Havlíčkova Brodu:
58,5 % pracuje či podniká v Havlíčkově Brodě nebo jeho blízkém okolí, naproti tomu pouze 11,4 % dojíždí do práce do vzdálenějšího okolí v delší dojezdové vzdálenosti než 15 minut, 7,3 % lidí je nezaměstnaných. Aktuální míra nezaměstnanosti v Havlíčkově Brodu k 31.7.2007 je 5,02 %71, což je poněkud nižší. Můžeme ale předpokládat, že v panelových bytech bydlí více nezaměstnaných než v rodinných domech, což by tento rozdíl mohlo vysvětlovat. Velká část majitelů privatizovaných bytů je důchodového věku, přesně je to 22 %.
71Zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/local/hb_info/index/statistika ke datu 5.3.2007
Otázka M9. Přivítání nabídky ke koupi bytu:
Přesně 57,4 % budoucích majitelů bytů privatizaci přivítalo, z toho 27,9 % ji přivítalo velmi. 14,6 % privatizace nepřivítalo, a to hned z několika hlavních důvodů. Nejčastější argumentací byl špatný stav bytů či celých domů v důsledku nedostatečné či vůbec žádné údržby ze strany města. Dalším z důvodu byla uváděna vysoká cena či osobní finanční důvody. Podrobněji se budu zabývat otázkou ceny později.
Otázka M10. Spokojenost s dostupností informací:
66,7 % lidí odpovědělo, že bylo spokojeno. Naproti tomu 28,7 % bylo nespokojeno.
Důvody však neuvedlo (problém otevřených otázek zmíněný v kapitole 4.2.1), tak se můžeme jenom spekulativně domnívat. Dle mého názoru informací bylo dostatek a pokud kdokoli pociťoval jejich nedostatek, mohl se jednoduše obrátit na realizátora prodeje či se zúčastnit jedné z několika informačních schůzek s představiteli města nebo jen důkladně sledovat městská média.
Otázka M11. Spokojenost s množstvím poskytnutých informací:
Množství informací hodnotilo 61 % lidí jako dostatečné. 30,9 % dotazovaných informace nepostačovaly, protože jich byl nedostatek, případně se k adresovaným nedostaly.
Otázka M12. Spokojenost se srozumitelností informací:
65 % lidí považovalo informace za srozumitelné, 31,7 % za nesrozumitelné. Informace byly koncipovány tak, aby jim lidé bez rozdílu vzdělání porozuměli. Pokud byly
informace skutečně nesrozumitelné a budeme-li předpokládat, že informace za nesrozumitelné považovali především lidé se základním vzděláním a výučním listem,
tak bychom měli dostat číslo kolem 40 %. Problém však může být v tom, že všichni neodpovídali pravdivě, tj. člověk, který má skutečně základní vzdělání, přiznal, že pro něj
byly informace nesrozumitelné. Procentuelní podíly jsou podobné, ale předpoklad je velmi omezený, přesto tuto variantu zkusíme vyhodnotit později testem nezávislosti.
Pokud budeme posuzovat otázky týkající se informací jako celku, můžeme si všimnout, že odpovědi se ve svém relativním zastoupení velmi podobají i v chybějících odpovědích.
Vznikla zde tedy velká podobnost výsledků. Z toho můžeme usuzovat, že určitá skupina dotazovaných odpovídala ve všech variantách shodně. Příčinu tohoto jednání však postihnout z dostupných údajů nedovedu.
Otázka M13. Spokojenost s přístupem úředníků v jednáních:
S přístupem úředníků bylo spokojeno 61 % dotazovaných lidí, 34,2 % bylo nespokojeno.
V případech, kdy dotazovaní nebyli spokojeni, vůbec nebyly uvedeny důvody. Přesto nám tento údaj napovídá o vztahu úředníka a občana, který je všeobecně známý.
Otázka M14. Spokojenost s přístupem představitelů města v jednáních:
S přístupem představitelů města bylo spokojeno 35,8 dotazovaných. 64,2 % hodnotilo přístup představitelů jako nespokojeno. Občané jsou všeobecně nespokojeni s úředníky či politiky a jejich chováním. Důvodem bývají zakořeněné informace o jejich nečestnosti, neochotě, neodpovědnosti a nezřídka korupčním chování. Tento postoj lidí však do jisté míry určitě ovlivnila skutečnost stanovení ceny, která byla plně v rukou zastupitelstva.
To vyplynulo z nejčastějších důvodů, které dotazovaní uváděli. Nejčastější odpovědi byly:
nesolidní jednaní města a městských zastupitelů, špatná komunikace města s občany, chtění zbavit se zchátralých bytů za nesmyslnou cenu a nerespektování argumentů občanů, kteří se negativně vyjadřovali k cenám bytů a špatnému stavu domů.
Otázka M15. Spokojenost s přístupem představitelů pracovníků RK Sever v jednáních:
65 % lidí bylo spokojeno s přístupem představitelů RK. Oproti tomu 24,4 bylo nespokojeno.
U přístupu představitelů RK Sever a úředníků můžeme sledovat velmi podobný stav.
V případě přístupu představitelů města k občanům se hodnoty velmi významně změnily, i přestože s představiteli občané jednali velmi málo, a to pouze na několika informačních schůzkách. Domnívám se, že se do hodnocení velmi negativně promítla skutečnost výše stanové ceny, kterou měli plně v rukou zastupitelé. Tento faktor byl zřejmě klíčový pro vyjádření spokojenosti či nespokojenosti občanů.
Otázka M16. Spokojenost s přiměřeností ceny privatizovaného bytu:
Cenu hodnotilo 43,1 % dotazovaných jako velmi vysokou a nevýhodnou. Jako spíše nevýhodnou 24,6 %. Dohromady tedy negativní stanovisko k výši ceny zaujalo téměř 68 %. Pouze pro 31,7 % dotazovaných byla cena přiměřená a stanovena jako korektní nabídka. Tuto škálu jsem zvolil na základě negativních signálů - celkové nespokojenosti občanů s cenou, které se ke mě po dobu trvání privatizace dostávaly.
Otázka M17. Poskytnuté slevy:
Poskytnuté slevy v zásadě rozhodnutí dotazovaných neovlivnily. Téměř 50 % je přivítalo,
ale neovlivnily jejich rozhodnutí o koupi bytu. 24, 4 % lidí je považovalo pouze za reklamní trik. Celkem tedy slevy neovlivnily téměř 75 % dotazovaných. Oproti tomu
pouze 5,7 % uvedlo, že by nabídku nepřijalo bez existence těchto slev. U 20 % lidí podpořily přijmutí nabídky. Lze tedy tvrdit, že slevy neměly velký vliv v rozhodování o koupi bytu.
Otázka M18. Tržní cena bytu:
Je až s podivem, že 13,2 % dotazovaných lidí neví, jakou má byt, ve kterém žijí, tržní cenu a ani se o tyto informace nezajímali, i přestože dostali nabídku k jeho koupi.
Můžeme předpokládat, že se jedná o občany starší, kteří o koupi bytu vůbec neuvažovali.
Oproti tomu 20,3 % dotazovaných má informaci přesnou a téměř 43 % dotazovaných má informaci řádovou.
Otázka M19. Využití nabídky ke koupi bytu:
Téměř 80 % dotazovaných využilo nabídky ke koupi bytu, z toho ale 17 % zvažuje otázku zda to byla dobrá koupě a 42,3 % koupilo až po důkladném zhodnocení nabídky.
Zbylých 20 % nabídku nevyužilo. Z toho je 9 %, kdy byt je koupen, ale ne přímo stávajícím nájemníkem bytu, nýbrž příbuznými v řadě přímé. Pouze 11 % z celkových dotazovaných nabídku nevyužilo. Pokud budeme usuzovat na celý počet privatizovaných bytů, tak kolem 50 z celkových 478 bytů by mělo zůstat neprodáno. Tyto výsledky by bylo zajímavé zkonfrontovat po dokončení privatizace, která je bohužel stále ještě ve stavu realizace a výsledky nejsou zpracovány, abychom si ověřili transparentnost výsledků šetření.
Otázka M20. Důvod využití nabídky ke koupi bytu:
Pouze 62,2 % dotazovaných kupuje byt z důvodu vlastního užívání, 37, 8 % z jiného důvodu. Z toho poměrně rovnoměrně kolem 13 % chtělo samo rozhodovat o svém vlastnictví, dále pak z důvodu vhodné investiční příležitosti, jako je pronájem, prodej či uložení peněz. Zbytek uvedl jako důvod koupě obavu z deregulace nájemného a nespokojenost se správou ze strany vlastníka bytů města.
Otázka M21. Způsob financování koupě bytu:
Převážná část (43,9 %) financuje koupi bytů ze stavebního spoření. To nám potvrzuje skutečnost, že je to velmi oblíbený, dostupný a rozšířený nástroj pro podporu bydlení.
26,5 % financuje koupi bytu z vlastních úspor. Můžeme předpokládat, že tohoto způsobu využívají především lidé s vyšším vzděláním. Důvodem zřejmě budou jejich vyšší příjmy a možnost uspoření větší částky peněz než skupiny s nízkými příjmy. Téměř 19 % financuje koupi bankovní hypotékou a 11 % dotazovaných využilo možnosti půjčit si od příbuzných či známých.
Otázka M22. Fáze privatizace:
V měsíci říjnu 2006, kdy se šetření realizovalo, byla situace následující. Více jak polovina dotazovaných 56,1 % již byla ve fázi, kdy je pro ně privatizace ukončena. 33,7 % z nich totiž již podalo návrh na vklad na Katastrálním úřadě, kde jsou čekací lhůty kolem 2 měsíců a 22,4 % má vklad již vyřízený. Pro 27,5 % byl prodej odsouhlasen městským zastupitelstvem a kupující byli vyzváni k podpisu kupní smlouvy. Zbylá část 9,2 % čekala na odsouhlasení prodeje od zastupitelstva a 7,1 % z dotazovaných nabídku ještě vůbec neobdržela.
Otázka M23. Důvod nevyužití nabídky ke koupi bytu:
Z celkových 25 nevyužitých nabídek ke koupi bytu byla hlavním důvodem finanční situace (64 % z celkového počtu nepřijatých nabídek). Z toho 48 % dotazovaných nepřijalo nabídku z nedostatku finančních prostředků. Dalších 16 % dotazovaných nebylo ochotno se zadlužit a 8 % byl zamítnut úvěr ze strany banky. Další možnosti měly už okrajové zastoupení. Jednalo se například o nevýhodnost nabídky, rodinné či jiné důvody.
Otázka M24. Proč město byty privatizuje:
Převážná část dotazovaných (téměř 50 %) si myslí, že hlavním důvodem, proč město byty privatizuje, je posílení městského rozpočtu. Druhým nejvýznamnějším hlediskem byly uvedeny vysoké náklady na správu a údržbu (32,2 %), přestože mnoho dotazovaných konstatovalo, že jsou nespokojeni s údržbou ze strany města. Před zahájením privatizace zastupitelé veřejně deklarovali, že peníze získané z privatizace budou použity na podporu výstavby nových bytů, zejména pro sociálně slabší. Tuto variantu uvedlo pouze 13,6 %.
Z toho můžeme usuzovat, že zastupitelům mnoho z dotazovaných občanů nevěří.
Otázka M25. Problém s privatizací bytu:
Na problém s privatizací poukazuje 34,5 % dotazovaných a mezi nejčastějšími důvody, které uvádí jsou časová prodleva mezi jednotlivými fázemi, dlouhé čekací lhůty a případně stanovení příliš vysoké ceny. 44,5 % nezaznamenalo žádný problém a zbylých 21 % si nevzpomíná.
Otázka M26. Zda měl problém s RK Sever vliv na průběh privatizace:
46,7 % dotazovaných se domnívá, že změna realizátora prodeje měla vliv na průběh privatizace a jako hlavní problém uvádí celkové zpoždění prodeje. Zbylých 53,3 % problém nepostřehlo.
Otázka M27. Vzkaz, připomínka, námět:
Necelých 28 % dotazovaných využilo možnosti zareagovat a vyjádřit názor k probíhající privatizaci. Rozsah využití odpovědi nám přibližně koresponduje s poměrem lidí, kteří poukazují na nějaký problém v průběhu privatizace, můžeme tedy předpokládat, že se jednalo především o záporné reakce. Z konkrétních odpovědí, které jsem měl k dispozici, uvádím pro názornost některé a dle mého názoru nejzajímavější. Většina z nich poukazovala opět na zanedbaný stav domů a velmi vysoké ceny privatizovaných bytů. Našly se zde ale také odpovědi, které děkovaly za zájem o názor občanů, již se mohli vyplněním dotazníku k bytové privatizaci vyjádřit. Ojedinělou odpovědí byla také odpověď oceňující vstřícný přístup úředníků městské bytové správy.