Ceny na vodním trhu ve vybraných státech USA mezi lety 1990 a 2003

Stát Medián ceny (dolarů na ML)

Pronájmy (dolarů za rok) Prodeje (dolarů za rok)

Arizona 47 1080

Kalifornie 55 991

Colorado 15 2278

Nové Mexiko 45 2055

Texas 24 656

Zdroj 15: THOMAS C. BROWN. Trends in water market activity and price in the western United States [online]. American Geophysical Union, 2006. Dostupné z: https://www.fs.fed.us/rm/value/docs/trends_in_water_market_activity.pdf

Graf mediánu ceny od roku 1990 do roku 2003 ukazuje, že cena prodejů byla nejnižší v roce 1994 a potom postupně stoupala do roku 2001.²⁰⁴ Stejný trend můžeme vidět i v průměrné ceně prodejů, kde je vrchol ještě výraznější a nadále cena klesá až do posledního zobrazeného roku 2010.²⁰⁵

Naproti tomu, medián ceny pronájmů byl nejvyšší v roce 1991 a od té doby postupně klesal až do roku 1998, kde se trend otočil zpět k růstu. Jeho vysoká hodnota v 90. letech byla způsobena hlavně suchem v Kalifornii a tamními vysokými cenami.²⁰⁶ Podobně je tato situace vidět na průměru ceny pronájmů, který se ještě od roku 2005 začíná prudce zvyšovat. Ceny pronájmů přirozeně více reagují na počasí, protože jsou krátkodobější a jsou nakupovány v suchých letech, kdy je voda najednou potřeba.²⁰⁷ Nejvyšší průměrnou cenu pronájmů měl za toto období Texas, který výrazně převyšoval všechny ostatní státy. U průměrné ceny prodejů jsou ceny nejvyšší v Nevadě a z mnou uvažovaných států potom v Coloradu a Novém Mexiku.²⁰⁸

Studie s nejnovějšími daty z roku 2020 nabízí detailnější pohled alespoň na tři z celkem pěti mnou analyzovaných států – Arizonu, Kalifornii a Texas. Na Graf 5 vidíme porovnání cen pronájmů od roku 2009 do roku 2018. Nejvyšší ceny si až na rok 2009 drží Kalifornie, u které je také viditelný výrazný růst od roku 2013 s vrcholem v roce 2015, kdy cena vyrostla skoro

204 THOMAS C. BROWN. Trends in water market activity and price in the western United States [online].

American Geophysical Union, 2006, s. 9-10. Dostupné

z: https://www.fs.fed.us/rm/value/docs/trends_in_water_market_activity.pdf

205 RIMSAITE, R., K. FISHER-VANDEN a Sheila M. OLMSTEAD. Price Efficiency in U.S. Water Rights Markets. 2016. DOI: 10.22004/AG.ECON.243124, s. 11

206 PETER FOLGER. Drought in the United States: Causes and Current Understanding [online]. 2017, s. 11.

Dostupné z: https://sgp.fas.org/crs/misc/R43407.pdf

207 RIMSAITE, R., K. FISHER-VANDEN a Sheila M. OLMSTEAD. Price Efficiency in U.S. Water Rights Markets. 2016. DOI: 10.22004/AG.ECON.243124, s. 12-13

208 Ibid., s. 12

na dvojnásobek oproti roku 2009.²⁰⁹ Růst cen byl způsoben zejména velkým suchem v Kalifornii mezi lety 2013 a 2016.²¹⁰

Ceny pronájmů v Arizoně klesaly do roku 2012 a potom pomalu rostly až do roku 2018. Cena zde pravděpodobně také reagovala na vzrůstající sucho mezi lety 2011 a 2015. V Texasu lze zaznamenat nejmenší změnu cen a to přesto, že v roce 2011 zažíval vlnu extrémního sucha.²¹¹ To se podepsalo na výrazném vzestupu objemu obchodovaných prodejů v tomto roce. Celkově se objem prodejů i pronájmů v Texasu a Arizoně postupně zvyšoval na rozdíl od Kalifornie, kde se spíše snižoval.²¹²

Graf 5: Cena pronájmů vody mezi lety 2009-2018

Zdroj 16: SCHWABE, Kurt et al. Water Markets in the Western United States: Trends and Opportunities. Water.

Multidisciplinary Digital Publishing Institute, 2020, roč. 12, č. 1. DOI: 10.3390/w12010233

Na Graf 6 jsou zobrazeny ceny prodejů vody v jednotlivých státech. Nejvyšší ceny jsou opět vidět u Kalifornie, přičemž výrazný vrchol je vidět v roce 2014, kdy cena dosáhla více než 9000 dolarů. Arizona zaznamenala růst do roku 2012 a po výrazném poklesu do roku 2017, kdy byla cena velmi nízko, přišel prudký nárůst v roce 2018, který je spojený s velkým suchem

209 SCHWABE, Kurt et al. Water Markets in the Western United States: Trends and Opportunities. Water.

Multidisciplinary Digital Publishing Institute, 2020, roč. 12, č. 1, s. 2. DOI: 10.3390/w12010233

210 Historical Data and Conditions. In: Drought.gov [online] [cit. 10.11.2021]. Dostupné z: https://www.drought.gov/historical-information

211 Ibid.

212 SCHWABE, Kurt et al. Water Markets in the Western United States: Trends and Opportunities. Water.

Multidisciplinary Digital Publishing Institute, 2020, roč. 12, č. 1, s. 2. DOI: 10.3390/w12010233 0

2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018

Rok

Cena pronájmů (dolar/acre-feet)

Arizona Kalifornie Texas

v tomto roce. V Texasu cena prodejů rostla i klesala bez výraznější odchylky s nejvyšší cenou v roce 2009 a 2013. V těchto letech je však na trhu obchodován menší objem prodejů.²¹³

Graf 6: Cena prodejů vody mezi lety 2009-2018

Zdroj 17: SCHWABE, Kurt et al. Water Markets in the Western United States: Trends and Opportunities. Water.

Multidisciplinary Digital Publishing Institute, 2020, roč. 12, č. 1. DOI: 10.3390/w12010233

3.4 Shrnutí

Předmětem třetí kapitoly byla případová studie západních států USA, tedy konkrétně Colorada, Arizony, Texasu, Nového Mexika a Kalifornie. První podkapitola se věnuje historickému vývoji vodních trhů v jednotlivých státech, jehož počátek se datuje až do 17. století. Trhy se rozvíjely především v rámci států pomocí legislativních úprav, státních plánů a několika mezistátních dohod. Součástí vývoje pak byly i časté konflikty mezi státy, jako např. spory o řeky Rio Grande nebo Pecos River.

Druhá podkapitola rozebírá systém vodního obchodování v jednotlivých státech. Společným rysem trhů je rozdělení na prodeje a pronájmy a Doktrína přednostního přivlastnění, další

213 SCHWABE, Kurt et al. Water Markets in the Western United States: Trends and Opportunities. Water.

Multidisciplinary Digital Publishing Institute, 2020, roč. 12, č. 1, s. 2-4. DOI: 10.3390/w12010233 0

1000 2000 3000 4000 5000 6000 7000 8000 9000 10000

2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018

Rok

Cena prodejů (dolar/acre-feet)

Arizona Kalifornie Texas

specifika, které se týkají hlavně podzemní vody, mají jednotlivé státy. U každého státu jsou zmíněny i instituce důležité pro vodní trhy.

Poslední podkapitola analyzuje výkonnost vodních trhů z dostupných dat. Průměrná cena zobchodovaných práv je tedy zobrazena pouze ve třech státech a zdůrazňuje jejich odlišný přístup, co se týče typů práv i výše ceny. Tyto rozdíly mezi státy jsou vidět také v objemech zobchodovaných práv ze starších dat před rokem 2003.

Případová studie západních států USA se stejně jako ta předchozí snaží zjistit hlavní specifika vodních trhů a managementu v této oblasti, které budou následně použity v závěrečné kapitole pro zodpovězení cíle bakalářské práce.

Druhá podkapitola má pomoci se zodpovězením první výzkumné otázky a rozebírá tedy mimo systému vodních trhů i instituce na něj navázané. Už samotná struktura textu napovídá, že vodní trhy v USA jsou více decentralizované a existuje zde mnoho institucí, které jsou na ně napojené.

Nejdůležitější jsou zpravidla vládní instituce zabývající se vodou nebo životním prostředím na úrovni jednotlivých států. Většinou však jejich agenda nezahrnuje pouze vodu nebo vodní trhy.

Kvůli neprovázanosti systémů mezi státy, což by odpovídalo provázanosti vodních systémů v oblasti, jsou potom tvořeny dohody neboli kompakty.

Ke zodpovězení druhé výzkumné otázky se vztahuje poslední podkapitola. Analýza výkonnosti trhů byla ztížena nedostatkem dat, zejména ve zkoumaném období, závěry tak mohou být zkreslené. Z celkového zkoumání je vidět, že trhy jsou velmi rozdílné v jednotlivých státech, což odpovídá jejich oddělenému managementu. Jako celek však objem obchodovaných práv nijak výrazně nenarůstá. Spíše než na dostatek vodních zdrojů poukazuje tento vývoj na nedostatečný zájem o obchodování, což může být způsobeno např. složitostí systému.

4 Srovnání vodních trhů v obou zemích

V poslední kapitole bych se ráda zaměřila nejdříve na shrnutí společných a odlišných prvků ve vodních trzích v západních státech USA a v oblasti MDB v Austrálii. Dále z předchozích analýz vyberu best practice jako doporučení pro další země.

Podobnosti a odlišnosti mezi zeměmi jsou rozděleny mírně odlišným způsobem než podkapitoly z druhé a třetí kapitoly. Nejdříve jsem sloučila část historického vývoje a původních obyvatel, protože se tyto části nejvíce vymykají ekonomickému pohledu na vodní trhy. Poté jsem rozdělila části instituce a systém obchodování, především kvůli jejich obsáhlosti a rozdílnosti. Poslední část zůstává stejná, tedy výkonnost vodních trhů, kde jsou logicky porovnávány ukazatelé zobrazení v předchozích kapitolách.

4.1 Podobnosti

Historie a původní obyvatelé

Vodní práva bez vazby na pozemek se v Austrálii i v USA začala objevovat přibližně ve stejném období ve druhé polovině 19. století. V obou státech šlo o reakci na nedostatek vody pro zlatonosné pole a problémy s regulací zavlažování.²¹⁴ Myšlenka přednostního přivlastnění vznikla v USA a v pozměněné podobě byla přenesena i do oblasti Murray-Darling Basin.

V obou státech poté koexistovaly dva systémy práv – pobřežní práva a práva přednostního přivlastnění, což zapříčinilo řadu konfliktů a nejasností v soudních a legislativních otázkách.^215,216

Jak v Austrálii, tak v USA jsou potom v obchodu s vodou zainteresované i domorodé kmeny, které si právem nárokují část vodních zdrojů. V USA jde o různé indiánské kmeny žijící v rezervacích rozprostřených po celém státě a v Austrálii o Aboridžince, kteří se nacházejí

214 SANDFORD D. CLARK, IAN A. RENARD. The Riparian Doctrine and Australian Legislation [online], s.

480. 1970. Dostupné z: https://www.austlii.edu.au/au/journals/MelbULawRw/1970/13.pdf

215 EDWYNA HARRIS. Scarcity and the Evolution of Water Rights in the Nineteenth Century: the Role of Climate and Asset Type. Monash University Business and Economics, 2010, s. 3-6. Dostupné z: https://www.monash.edu/__data/assets/pdf_file/0003/925455/scarcity_and_the_evolution_of_water_rights_in _the_nineteenth_century_the_role_of_climate_and_asset_type.pdf

216 PETER N. DAVIS. Australian and American Water Allocation Systems Compared [online]. Boston College

Law Review, s. 650-651. 1968. Dostupné

z: https://lawdigitalcommons.bc.edu/cgi/viewcontent.cgi?referer=https://www.google.com/&httpsredir=1&articl e=1096&context=bclr

převážně v oblasti údolí řeky Murray.²¹⁷ V obou případech vlastní domorodci méně vodních práv, než by sami chtěli a potřebovali nejen pro své zemědělské aktivity a živobytí, ale také pro spirituální a kulturní zvyklosti úzce spojené s vodou.

Tento problém je dlouhodobě diskutovaný v obou zemích a jsou zde snahy o postupné navracení vody původním obyvatelům.²¹⁸ V Austrálii je jedním z řešení program Cultural Flows vydaný v roce 2018, na jehož vytvoření a implementaci společně pracují jak původní obyvatelé, tak australská vláda.²¹⁹

V USA řešil práva pro domorodé kmeny soud už v roce 1908 v tzv. sporu Winters vs.

Spojené státy americké, který došel k rozhodnutí, že indiáni mají právo odčerpat dostatek vody pro vlastní soběstačnost, a to z vodních toků, které protékají jejich rezervací.²²⁰Tato práva však v mnoha případech zůstala jen na papíře, protože jejich uskutečnění je podmíněno také potřebnou infrastrukturou a náklady s ní spojenými. Situace v jednotlivých rezervacích jsou postupně řešeny, a to prioritně vyjednávanými dohodami než soudními spory. ^221,222

Přestože v USA většinu odpovědnosti drží v rukou jednotlivé státy, práva původních obyvatel jsou v obou státech podporována na federativní úrovni.^223,224

Institucionální dělení a vodní plánování

Kompetence institucí se u obou států liší. Jedním z podobných rysů vodních trhů je ale proces přijímání žádostí o vodní práva a jejich schvalování. Jak v USA, tak v Austrálii tento proces obstarávají jednotlivé státy prostřednictvím státních orgánů. Mezi nimi mohou být další odlišnosti.²²⁵

217 Profile of Indigenous Australians. In: Australian Institute of Health and Welfare [online] [cit. 14.11.2021].

Dostupné z: https://www.aihw.gov.au/reports/australias-welfare/profile-of-indigenous-australians

218 Indian Water Rights Settlements. In: [cit. 14.11.2021]. Dostupné z: https://www.usgs.gov/water-resources/groundwater-and-streamflow-information/indian-water-rights-settlements

219 Water for First Nations people. In: . 15. 9. 2020 [cit. 14.11.2021]. Dostupné z: https://www.mdba.gov.au/about-basin/water-for-first-nations-people

220 ROBERT T. ANDERSON. Indian Water Rights: Litigation and Settlement [online]. University of Washington School of Law, 2006, s. 25-26. Dostupné z: https://core.ac.uk/download/pdf/267973816.pdf

221 Indian Water Rights Settlements [online]. Congressional Research Service, 2020, s. 1-2. Dostupné z: https://crsreports.congress.gov/product/pdf/R/R44148

222 Water Rights and Indigenous Communities. In: [cit. 14.11.2021]. Dostupné z: http://ncheteach.org/post/Water-Rights-and-Indigenous-Communities

223 Water for First Nations people. In: . 15. 9. 2020 [cit. 14.11.2021]. Dostupné z: https://www.mdba.gov.au/about-basin/water-for-first-nations-people

224 Indian Water Rights Settlements [online]. Congressional Research Service, 2020, s. 1. Dostupné z: https://crsreports.congress.gov/product/pdf/R/R44148

225 Water markets and trade. In: . 15. 9. 2020 [cit. 15.11.2021]. Dostupné z: https://www.mdba.gov.au/water-management/managing-water/water-markets-trade

Také podzemní vodu mají v obou federacích na starosti jednotlivé státy. V Austrálii je podzemní voda zapracována do Plánů vodních zdrojů (Water resource plans), které jsou vyvíjeny státy a schvalovány MDBA.²²⁶V USA podzemní voda spadá většinou do kompetencí státních orgánů, které ještě často vytvářejí speciální okresy a území pro její management, jako je to např. v Texasu nebo v Arizoně.

Systém obchodování

Jednotlivé systémy v obou zemích jsou velmi odlišné. Jako obdobný rys můžeme uvést podobnost v typech vodních práv, které jsou jak v Austrálii, tak v USA rozděleny na krátkodobé a dlouhodobé a obchodují se na samostatných trzích, na jejichž základě se pak určuje jejich cena.

Výkonnost vodních trhů

Jednou z podobností obou trhů je výrazný rozdíl mezi cenami na trzích s dlouhodobými a krátkodobými vodními právy. Cena těch dlouhodobých (v Austrálii nároků na vodu a v USA prodejů), se pohybuje o dost výše než cena krátkodobých (v Austrálii přídělů vody a v USA pronájmů). V Austrálii se cena nároků pohybuje v přepočtu²²⁷ na americké dolary²²⁸ na AF mezi 1300 a 1800 dolarů na AF a až v posledních letech stoupá k 2600 dolarů na AF, v USA jsou průměrné hodnoty ze zobrazených tří států o něco vyšší a pohybují se převážně mezi 2000 a 3000 dolarů na AF. U přídělů vody se ceny pohybují přibližně mezi hodnotami 40 a 260 dolarů na AF a až v posledních letech opět strmě stoupají. V případě pronájmů v USA průměrné ceny začínají o něco výše, a to přibližně na 150 dolarech na AF s horní hranicí kolem 250 dolarů na AF. Je však nutné brát v potaz, že v USA jde o průměr ceny, zatímco v Austrálii o medián, který je méně zkreslený vůči extrémním hodnotám.

Čím jsou vodní trhy logicky podobné je reakce ceny vodních práv na suchá období. V letech, kdy je vody k dispozici více, reaguje cena poklesem a v suchých letech naopak stoupá se vzrůstajícím nedostatkem vody. Často se potom nedostatek projeví také na menším objemu zobchodovaných práv, protože jejich držitelé potřebují vodu pro svůj užitek.

226 Water resource plans. In: . 24. 9. 2020 [cit. 14.11.2021]. Dostupné z: https://www.mdba.gov.au/basin-plan-roll-out/water-resource-plans

227 1 AF = 1,23 ML

228 1 USD = 1,382 AUD

4.2 Odlišnosti

Historie a původní obyvatelé

Historicky se státy liší zejména vývojem na úrovni států a institucí, které jsou součástí další sekce. Z analýzy je vidět, že v Austrálii se vodní práva už od roku 1994 vyvíjejí pomocí federálních dohod a reforem, zatímco v USA vývoj až do současnosti probíhal hlavně v rámci států a jejich případných dohod s okolními státy v povodí.

Pokud pomineme odlišný původ domorodých kmenů, liší se především mírou jejich včlenění do států a federace. V USA existují rezervace pro původní obyvatele, které jsou suverénní, mají svou ústavu a nemusí se řídit většinou federálních zákonů. Tyto rezervace jsou však závislé na přijímání finančních prostředků od Spojených států.²²⁹ V Austrálii takovou autonomii původní obyvatelé nemají. Austrálie je tak jediným státem, který nemá dohodu se svými původními obyvateli, která by jim dovolovala suverenitu nebo nabízela kompenzaci a uznání jejich kulturních tradic.²³⁰

Institucionální dělení a vodní plánovaní

Jak už bylo dříve zmíněno, jedním z rozdílů mezi USA a Austrálií je úroveň centralizace vodních trhů. Zatímco ve Spojených státech je vlivem Doktríny o přednostním přivlastnění větší míra moci na úrovni jednotlivých států, v Austrálii stoupá ve vodním managementu moc federace jako celku.²³¹

Rozdíl je vidět například ve vodním plánování, kdy ve Spojených státech jsou vodní plány a hodnotící zprávy vytvářeny jednotlivými státy, zatímco v Austrálii existují plány a reformy vytvořené australskou vládou, jako je například Vodní zákon z roku 2007.²³² Plány, které jsou vytvářeny na úrovni jednotlivých států musí být potom předloženy MDBA a akreditovány příslušným ministrem Commonwealthu, jestli odpovídají Plánu povodí.²³³ Na úrovni povodí

229 EDITORS, History com. Indian Reservations. In: HISTORY [online] [cit. 27.11.2021]. Dostupné z: https://www.history.com/topics/native-american-history/indian-reservations

230 Aboriginal Australians, facts and information. In: Culture [online]. 31. 1. 2019 [cit. 27.11.2021]. Dostupné z: https://www.nationalgeographic.com/culture/article/aboriginal-australians

231 Water markets in federal countries: comparing coordination institutions in Australia, Spain and the Western USA – ProQuest. In: [cit. 28.12.2020], s. 1598-1600 Dostupné z: https://search-proquest-com.zdroje.vse.cz/docview/2039026628?pq-origsite=summon

232 Developing the Basin Plan. In: 12. 11. 2015 [cit. 26.02.2021]. Dostupné z: https://www.mdba.gov.au/basin-plan-roll-out/basin-plan/developing-basin-plan

233 Water resource plans. In: 24. 9. 2020 [cit. 14.11.2021]. Dostupné z: https://www.mdba.gov.au/basin-plan-roll-out/water-resource-plans

doplňují v USA vodní plány dohody (tzv. compacts), které vznikaly nutnou dohodou jednotlivých států, nejznámějším z nich je Colorado River Compact.^234,235

Pravidel obchodování je v Austrálii několik druhů na různých úrovních a spolupracují na nich MDBA, jednotlivé státy a provozovatelé závlahové infrastruktury.²³⁶Naproti tomu v USA se na pravidlech podílejí pouze státy, případně se k nim přidávají tzv. závlahové okresy nebo federální projekty (např. Central Valley Project nebo State Water Project).^237,238

Obecně lze tedy říct, že rozdělení zodpovědností se liší mezi USA a Austrálií, ale i mezi státy v rámci federací a jednotlivé organizace, státy a uskupení často některé z nich sdílí nebo spolupracují na jejich řízení. Hlavním rozdílem je instituce na úrovni povodí, která v Austrálii hraje velkou roli v rozhodování, zatímco v USA instituci s podobným významem nenajdeme.

Je také nutné poznamenat, že MDBA zajišťuje mnoho srozumitelných a koherentních informací, stejně tak jako edukačních materiálů, což ve Spojených státech zcela chybí.

To se pojí také s rozdílným přístupem k výzkumu a tím spojeným sběrem dat o vodních trzích.

Zatímco v Austrálii funguje systém obsáhlých ročních zpráv o stavu vodních trhů vydávaných Meteorologickým úřadem (Bureau of Meterology), v USA takové zprávy k dispozici nejsou.

Data jsou dohledatelná pouze v odborných studiích, které čerpají z odborných časopisů jako např. Water Strategists, nebo výzkumech soukromých společností.

Jak je také vidět z analýzy výkonnosti, v USA v dohledatelných datech chybí rozdělení na povrchovou a podzemní vodu, což může být způsobeno jejími specifiky v každém státě.

Jedním z rozdílů je také rozdělování vody mezi jednotlivé státy. V Austrálii k tomuto účelu slouží tzv. Udržitelné limity odklonu (Sustainable Diversion Limits), které jsou zakotveny

234 DUSTIN E. GARRICK, NURIA HERNÁNDEZ-MORA, a ERIN O’DONNELL. Water markets in federal countries: comparing coordination institutions in Australia, Spain and the Western USA – ProQuest [online].

Springer, 2018 [cit. 28.12.2020], s. 1599. Dostupné z: https://search-proquest-com.zdroje.vse.cz/docview/2039026628?pq-origsite=summon

235 Interstate Compacts | Division of Water Resources. In: [cit. 15.11.2021]. Dostupné z: https://dwr.colorado.gov/services/water-administration/interstate-compacts

236 Basin Plan water trading rules. In: . 15. 9. 2020 [cit. 02.04.2021]. Dostupné z: https://www.mdba.gov.au/water-management/managing-water/water-markets-trade/basin-plan-water-trading-rules

237 DUSTIN E. GARRICK, NURIA HERNÁNDEZ-MORA, a ERIN O’DONNELL. Water markets in federal countries: comparing coordination institutions in Australia, Spain and the Western USA – ProQuest [online].

Springer, 2018 [cit. 28.12.2020], s. 1599. Dostupné z: https://search-proquest-com.zdroje.vse.cz/docview/2039026628?pq-origsite=summon

238 C. M. BURT. Completing the Connection Between Irrigation Districts and On-Farm Irrigation [online].

California Polytechnic State University, s. 155-156. Dostupné

z: http://irrigationtoolbox.com/ReferenceDocuments/TechnicalPapers/IA/2004/IA04-1061.pdf

v Plánu povodí z roku 2012 a pro každý rok je určeno konkrétní množství vody pro 29 území s povrchovou vodou a 80 území s vodou podzemní v oblasti MDB. V USA vodu na svém území vlastní státy a starají se o její rozdělování v jeho rámci.^239,240

Systém vodních práv

Jak je vidět z předchozích dvou kapitol, systém vodních práv mezi státy je odlišný. Austrálie používá dva typy práv, obchodovaných na dvou samostatných trzích, které jsou vzájemně

In document Hlavní práce73909_krem19.pdf, 1.6 MB Stáhnout (Stránka 49-83)