Hlavní práce73909_krem19.pdf, 1.6 MB Stáhnout

(1)

Vysoká škola ekonomická v Praze

Fakulta mezinárodních vztahů

Obor Mezinárodní obchod

Obchodování s vodou: Případové studie Austrálie a západních států USA

Bakalářská práce

Autor: Marie Krejsová

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Ilya Bolotov, MBA, Ph.D.

Rok obhajoby: 2022

(2)

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Obchodování s vodou: Případové studie Austrálie a západních států USA“ vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další materiály uvedla v seznamu literatury.

V Praze dne 10. 12. 2021 Marie Krejsová

(3)

Poděkování

Ráda bych touto cestou poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce Ing. Ilyovi Bolotovovi, MBA, Ph.D. za jeho odborné vedení, užitečné rady a trpělivost při zpracovávání mé bakalářské práce.

(4)

Obsah

Úvod ... 1

1 Nedostatek vody ve světě ... 3

1.1 Vybrané indikátory nedostatku vody ... 4

1.2 Oblasti trpící nedostatkem vody ... 7

1.3 Možná řešení ... 10

2 Austrálie ... 14

2.1 Vývoj obchodování s vodou v Austrálii ... 15

2.2 Systém vodních práv a instituce ... 18

2.3 Výkonnost trhů s vodou mezi lety 2005 a 2020 ... 21

2.4 Shrnutí ... 26

3 Západní státy USA ... 28

3.1 Vývoj obchodování s vodou v západních státech USA ... 30

3.2 Systém vodních práv a instituce ... 35

3.3 Výkonnost trhů s vodou mezi lety 2005 a 2020 ... 41

3.4 Shrnutí ... 46

4 Srovnání vodních trhů v obou zemích ... 48

4.1 Podobnosti ... 48

4.2 Odlišnosti ... 51

4.3 Nedostatky vodních trhů a best practice ... 54

Závěr ... 59

Seznam literatury ... 62

Seznam obrázků ... 78

Seznam grafů ... 78

Seznam tabulek ... 78

(5)

Seznam zkratek

MDB Murray-Darling Basin – povodí řek Murray a Darling CoAG Council of Australian Governments – Rada australských vlád MDBA Murray-Darling Basin Authority

CEWO Commonwealth Environmental Water Office – Commonwealthský úřad pro vodu a životní prostředí

IIO Irrigation infrastructure operator rules – pravidla provozovatelů zavlažovací infrastruktury

CEWH Commonwealth Environmental Water Holder – Commonwealthský držitel vody pro životní prostředí

ML megalitr

C-BT Colorado-Big Thompson Project

AMA active management areas – „aktivní oblasti řízení“

SWRCB California State Water Resources Control Board – Kalifornská státní kontrolní rada pro vodní zdroje

AF jednotka objemu acre-feet

ACCC Australian Competition and Consumer Comission – Australská komise pro hospodářskou soutěž a spotřebitele

(6)

1

Úvod

Voda je stále většinou lidí ve vyspělém světě brána jako samozřejmost. Nedostatek sladké vody však čím dál více ovlivňuje život jak lidí, tak živočichů a rostlin v různých částech země. Tato situace narůstá na důležitosti zejména pokud se začne týkat našeho vyspělého světa, který je zvyklý na určitý komfort a spíše než s nedostatkem, se často potýká s přebytkem. I proto jsem si do své bakalářské práce vybrala dvě velmoci, které jsou brány jako jedny z ekonomicky i sociálně nejvyspělejších na světě. Přesto se v některých svých částech po staletí potýkají se suchem a nedostatkem vodních zdrojů.

Vodní trhy jsou jedním z ekonomických řešení nedostatku vody, které obě tyto země aplikují a rozvíjí. Důvodem jejich komparace je právě jejich podobnost, co se týká rozvinutosti, velikosti a federativního členění a dlouhé historie obchodování s vodou. I přes tyto podobnosti se jejich přístup k vodní legislativě a rozdělení pravomocí liší, což nabízí otázku efektivity obou přístupů a jejich dosavadních výsledků.

K výběru tématu vodního obchodování mě dále vedla jeho komplexnost, co se týče spojení ekonomie, práva a environmentalistiky. Dle mého názoru je v globalizovaném světě nezbytně důležité propojování oborů pro hledání řešení na složité globální problémy, které se mohou týkat nás všech. Chtěla bych však zmínit, že právě kvůli komplexnosti tématu nezacházím do hloubky především co se právních otázek týče. Okrajově je také studována vodní infrastruktura, systém nádrží a přeprava vody pro zachování důrazu na vodní práva.

Ve své práci jsem používala zejména odborné studie a zprávy vydávané státními institucemi.

Hojně jsem také čerpala z webových stránek vládních orgánů a stránek výzkumných společností specializujících se na vodu. Všechny mé zdroje jsou v anglickém jazyce, protože v České republice o tomto tématu nejsou dohledatelné žádné spolehlivé informace, z čehož plyne, že všechna použitá pojmenování v českém jazyce jsou mnou vybrané překlady anglických výrazů. Je také nutné poznamenat, že pro vypracování případové studie západních států USA bylo obtížné dohledat aktuální data pro analýzu výkonnosti trhů, a proto jsou v této části využita data a výstupy i z předchozího časového období, než je primárně zkoumáno.

Jako cíl bakalářské práce jsem si stanovila nalezení podobností, odlišností a best practice ve fungování vodních trhů a managementu vodních zdrojů pomocí případových studií trhů

(7)

2

v povodí Murray-Darling v Austrálii a v západních státech USA. K jeho doplnění jsem si položila dvě výzkumné otázky:

1. Jaká byla výkonnost trhů s vodou od roku 2005 do roku 2020 v Austrálii a v západních státech USA?

2. Jakou roli hrají instituce a jednotlivé státy v obchodování s vodou?

Pro práci byly použity metody analýza, komparace a případové studie. Nejdříve jsou obě země analyzovány po úžeji zaměřených podkapitolách a poté porovnány mezi sebou. Důvodem použití případových studií je zjednodušení zkoumání vodních trhů, které jsou ve světě velmi odlišné. Podrobnější analýza těchto dvou trhů umožní vybrat konkrétní praktiky, posoudit je a případně doporučit pro další země.

Struktura bakalářské práce sestává ze čtyř hlavních kapitol. V první teoretické kapitole je přiblížena problematika nedostatku vody ve světě. Nejdříve jsou představeny nejpoužívanější indikátory pro měření nedostatku vody, ze kterých je potom jeden vybrán a použit pro určení nejvíce ohrožených zemí. Poslední podkapitola shrnuje nejčastější řešení, kterými se s nedostatkem vody dá bojovat.

Druhá a třetí kapitola se věnuje případovým studiím. Nejdříve je popsán vývoj vodních trhů v Austrálii a v USA, důležité roky a pojící se reformy, které byly zaváděny od 19. století až po současnost. Další část se zaměřuje na systémy vodních trhů, typy vodních práv, jejich alokaci a specifika obou zemí i jednotlivých států v rámci federací. S tím souvisí také rozdělení kompetencí mezi jednotlivé instituce a strategické plány, které určují jejich další vývoj.

V poslední podkapitole je analyzována cena a objem obchodovaných práv na vodu, které jsou pak dány do kontextu s faktory, které je ovlivňují, jako je např. sucho.

Čtvrtá kapitola má za cíl srovnat oba vodní trhy z různých hledisek zjištěných v druhé a třetí kapitole a nalézt společné a odlišné rysy. V poslední podkapitole jsou vyzdvihnuté některé best practice, ale také některá omezení trhů, na kterých mohou země do budoucna pracovat.

(8)

3

1 Nedostatek vody ve světě

Voda je neodmyslitelně spjatá s životem na Zemi, který by bez ní nevznikl a nemohl pokračovat. Přesto by si tato surovina a především fakt, že jí je v některých oblastech nedostatek, zasloužila více pozornosti.¹ 2,3 miliardy lidí dnes žije v oblastech trpících nedostatkem vody a z toho 1,42 miliardy lidí v oblastech extrémně zranitelných kvůli tomuto nedostatku.^2,3 Využívání vody ale stále stoupá zejména v rychle rostoucích městech a jejich okolí, a to společně s rostoucím počtem obyvatelstva a klimatickou změnou znamená zvyšování těchto čísel i v budoucnosti.^4,5

Definice nedostatku vody však není jednoznačná, což znamená, že různé organizace používají různé indikátory a vzájemně se tak těžko porovnávají.^6,7 Obecně můžeme nedostatek vody rozdělit na ekonomický a fyzický. Ekonomický nedostatek vody je spojený s poptávkovou stranou. Je způsoben nedostatkem investic do vody a nedostatečně rozvinutou infrastrukturou, která způsobuje nerovnoměrnou dodávku vody. Ekonomický nedostatek tak může vzniknout i v oblastech s reálným dostatkem vodních zdrojů. Fyzický nedostatek vody znamená problém na straně nabídky, tedy že v oblasti neexistuje dostatek vodních zdrojů, které by uspokojily celkovou poptávku po ní. Takový nedostatek může být potom viditelný jako degradace životního prostředí.^8,9,10

1 Nedostatkem vody je zde myšlen nedostatek sladké vody.

2 Summary Progress Update 2021: SDG 6 — water and sanitation for all [online] [cit. 10.10.2021]. Dostupné z: https://www.unwater.org/publications/summary-progress-update-2021-sdg-6-water-and-sanitation-for-all/

3 UNICEF. Water Security for All [online]. 2021. Dostupné z: https://www.unicef.org/media/95241/file/water- security-for-all.pdf

4 UN-WATER. Scarcity [online] [cit. 10.10.2021]. Dostupné z: https://www.unwater.org/water-facts/scarcity/

5 WORLD METEOROLOGICAL ORGANIZATION. 2021 State of Climate Services [online] s.5. Dostupné z: https://library.wmo.int/doc_num.php?explnum_id=10826

6 GRAFTON, Quentin et al. Global Water: Issues and Insights [online]. Canberra, AUSTRALIA: ANU Press,

2014 [cit. 08.12.2020], s. 161. Dostupné

z: http://ebookcentral.proquest.com/lib/vsep/detail.action?docID=4562287

7 LIU, Junguo et al. Water scarcity assessments in the past, present, and future. Earth’s Future. 2017, roč. 5, č. 6.

DOI: 10.1002/2016EF000518

8 MUKHEIBIR, Pierre. Water Access, Water Scarcity, and Climate Change. Environmental Management.

Springer Nature B.V., 2010, roč. 45, č. 5, s. 1027. DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s00267-010-9474-6

9 Understanding water scarcity. In: [cit. 12.10.2021]. Dostupné

z: https://www.fao.org/resources/infographics/infographics-details/en/c/218939/

10 Water Scarcity Clock. In: [cit. 12.10.2021]. Dostupné

z: https://worldwater.io/?utm_source=google&utm_medium=search&utm_campaign=WaterscarcityData&campa ignid=6444167483&adgroupid=77198318295&adid=376808482554&gclid=Cj0KCQjw-

4SLBhCVARIsACrhWLVDQu2Z5cN1aH4xoubyTGV8OuM8- T3SbFuiQeCY4kxtqtFthjhn7p8aAqnXEALw_wcB

(9)

4

V první podkapitole tedy představím několik indikátorů, které se používají pro porovnání zemí s nedostatkem vody. V druhé podkapitole zmíním hlavní oblasti trpící nedostatkem vodních zdrojů na světě, přičemž zvláštní pozornost bude věnována Austrálii a Spojeným státům a jejich umístění. Použit bude jeden z indikátorů zmíněných v první podkapitole. Ve třetí podkapitole se zaměřím na různá řešení tohoto globálního problému.

1.1 Vybrané indikátory nedostatku vody

Falkenmarkův indikátor

Tento ukazatel je jeden z prvních a zároveň jeden z nejvíce užívaných ukazatelů pro měření nedostatku vody. Je nazýván také jako tzv. index vodního stresu (water stress index) a byl vyvinut v 80. letech 20. století společně s rostoucím zájmem o problém nedostatku vody.¹¹ Indikátor měří nedostatek jako množství obnovitelné sladké vody na jednu osobu na jeden rok.

Pokud je objem vody menší než 1700 m³ na osobu na rok, v zemi je tzv. vodní stres (water stress). Vysoký vodní stres (high water stress) označuje index pro země, které mají méně než 1000 m³ na osobu na rok a pod 500 m³ na osobu na rok už je nazýván jako absolutní nedostatek (absolute scarcity).^12,13

Přesto, že je tento ukazatel hojně užívaný v minulosti i dnes, podle studií Chrise Whitea a Junguo Liu obsahuje několik nedostatků:

• index nepojme rozdíly v jednotlivých oblastech a posuzuje zemi pouze jako celek (zejména v případě mnou studovaných států, které zažívají nedostatek vody pouze ve svých částech, je potom výsledek zkreslující),

• index nezohledňuje přístupnost zdrojů a infrastrukturu,

• index nezahrnuje technologie, které uměle zvyšují dostupnost vody v zemi,

11 DAMKJAER, Simon a Richard TAYLOR. The measurement of water scarcity: Defining a meaningful indicator.

Ambio. 2017, roč. 46, č. 5. DOI: 10.1007/s13280-017-0912-z

12 GRAFTON, Quentin et al. Global Water: Issues and Insights [online]. Canberra, AUSTRALIA: ANU Press,

2014 [cit. 08.12.2020], s. 161. Dostupné

Ambio. 2017, roč. 46, č. 5. DOI: 10.1007/s13280-017-0912-z

(10)

5

• index nezohledňuje rozdíly v poptávce v rámci země (v zemích jako Austrálie nebo USA je velký rozdíl v potřebě vody v jednotlivých státech).^14,15

Tabulka 1: Falkenmarkův indikátor

Falkenmarkův indikátor (m³/obyvatele/rok)

Stav nedostatku

>1700 Žádný vodní stres

1000-1700 Vodní stres

500-1000 Vysoký vodní stres

<500 Absolutní nedostatek vody

Zdroj 1: RIJSBERMAN FR. Water scarcity: Fact or fiction? [online]. Agricultural Water Management, 2006. Dostupné z:

https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0378377405002854?via%3Dihub

Index vodní chudoby (Water Poverty Index)

Tento ukazatel je více specifický a snaží se poukázat na propojení chudoby a dostupnosti vodních zdrojů. Podobně jako například Index lidského rozvoje (Human Development Index) používá vícerozměrný přístup a skládá se z pěti měřitelných komponentů – přístupem k vodě;

kvalitou, kvantitou a variabilitou vodních zdrojů; vodou využívanou pro domácí a výrobní účely; vodohospodářskou kapacitou a hlediskem životního prostředí.^16,17

Komplexnost tohoto ukazatele nastiňuje několik omezujících prvků jeho měření, které jsou zmíněny ve studiích Simona Damkjaera s Richardem Taylorem a Petera Lawrence:

• měřené veličiny nejsou ve všech zemích a oblastech zaznamenávány stejně, z čehož plynou problémy s porovnatelností výsledků indexu jako celku,

• indikátor se díky své složitosti hodí spíše pro určité menší oblasti než pro porovnávání na národní úrovni, kde nejsou všechny proměnné dostupné nebo se jejich definice liší.^18,19

2014 [cit. 08.12.2020], s. 161. Dostupné

DOI: 10.1002/2016EF000518

2014 [cit. 08.12.2020], s. 163. Dostupné

17 LAWRENCE, Peter et al. Keele Economics Research Papers kerp 2002/19 The Water Poverty Index, s. 4. 2003.

Dostupné z:

https://www.researchgate.net/publication/235737531_The_Water_Povery_Index_an_International_Comparison

Ambio. 2017, roč. 46, č. 5. DOI: 10.1007/s13280-017-0912-z

19 LAWRENCE, Peter et al. Keele Economics Research Papers kerp 2002/19 The Water Poverty Index, s. 10.

2003. Dostupné z:

https://www.researchgate.net/publication/235737531_The_Water_Povery_Index_an_International_Comparison

(11)

6

Poměr využití vody k dostupnosti (Water Use to Availability Ratio)

Tento ukazatel určuje nedostatek vody na základě poměru odběru vody za rok k celkovým odhadnutým obnovitelným zdrojům v roce. Jeho vývoj byl reakcí na nevyhovující pevnou poptávku po vodě, která se používá ve Falkenmarkově indikátoru.²⁰ Pokud se hodnota ukazatele pohybuje mezi 20 a 40 %, v zemi je tzv. vodní stres, pokud hodnota překročí 40% hranici, v zemi je vážný vodní stres (severe water stress).²¹

Mezi nedostatky tohoto poměrového ukazatele uvedené ve studiích Franka R. Rijsbermana, Chrise Whitea a Simona Damkjaera s Richardem Taylorem, patří:

• indikátor neuvažuje umělé navýšení nabídky vody pomocí technologií, jako např.

odsolování,

• indikátor neuvažuje možnost, že všechna voda není zcela využita a může být vrácena do procesu recyklace,

• indikátor nebere v potaz přizpůsobivost společnosti na nedostatek vody.^22,23,24

Tabulka 2: Poměr využití vody k dostupnosti

Poměr využití vody k dostupnosti Stupeň vodního stresu

<20 % Žádný vodní stres

20-40 % Vodní stres

>40 % Vážný vodní stres

Zdroj 2: RIJSBERMAN FR. Water scarcity: Fact or fiction? [online]. Agricultural Water Management, 2006. Dostupné z:

https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0378377405002854?via%3Dihub

Další indikátory, které vznikaly na začátku 21. století jsou z většiny postavené na poměru využití vody k dostupnosti. Zároveň se v nich uplatňuje důraz na další proměnné, které se v měření nedostatku vody začínají brát v potaz.

Ambio. 2017, roč. 46, č. 5. DOI: 10.1007/s13280-017-0912-z

2014 [cit. 08.12.2020], s. 162. Dostupné

22 RIJSBERMAN FR. Water scarcity: Fact or fiction? [online]. Agricultural Water Management, 2006. Dostupné z: https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0378377405002854?via%3Dihub

2014 [cit. 08.12.2020], s. 162. Dostupné

Ambio. 2017, roč. 46, č. 5. DOI: 10.1007/s13280-017-0912-z

(12)

7

Ukazatel zelenomodrého nedostatku vody (Green-Blue Water Scarcity) například uvažuje do té doby opomíjenou tzv. zelenou vodu, což je voda, která proniká do půdy a vytváří půdní vlhkost.

Tato voda je největším zdrojem sladké vody a je důležitá zejména pro zemědělskou výrobu.²⁵ Poměr kumulativního odběru vody k poptávce (Cumulative Abstraction to Demand Ratio) zase uvažuje sezónnost v nedostatku vody, která je v některých částech světa běžná.²⁶

Prozatím neexistují pravidla pro to, co by mělo být v ukazatelích pro měření nedostatku vody zahrnuto, částečně i proto, že se faktory jeho vzniku v jednotlivých zemích liší.²⁷

1.2 Oblasti trpící nedostatkem vody

Jednou z nejdůležitějších globálních institucí zabývajících se vodními, ale i jinými zdroji ve světě je Světový institut zdrojů (World Resources Institute). Ten pravidelně publikuje data o vodním stresu a nedostatku vody ve světě a porovnává jednotlivé země.²⁸ K porovnání je využit komplexní rámec Aqueduct 3.0, který kombinuje několik ukazatelů vodního rizika, jako je vodní stres, vyčerpání vody, pokles hladiny podzemní vody, ale i riziko záplav nebo sucha.²⁹ Pro moje účely jsem z tohoto rámce vybrala ukazatel vodního stresu, který odpovídá ukazateli poměru využití vody k dostupnosti z přehledu vodních indikátorů, pouze je rozšířen o podrobnější procentuální dělení, které je zobrazeno níže.³⁰

Podle studie Světového institutu zdrojů z roku 2019 trpí extrémním vodním stresem celkem 17 zemí světa. Extrémní vodní stres znamená, že je odebíráno více než 80 % dostupných zásob

25 JACQUELIJN RINGERSMA, NIELS BATJES, a DAVID DENT. Green Water: definitions and data for assessment. World Soil Information, 2003, s. 1

DOI: 10.1002/2016EF000518

27 Ibid.

28 Water. In: World Resources Institute [online] [cit. 28.12.2020]. Dostupné z: https://www.wri.org/our- work/topics/water

29 Aqueduct Water Risk Atlas. In: [cit. 02.11.2021]. Dostupné

z: https://www.wri.org/applications/aqueduct/water-risk-

atlas/#/?advanced=false&basemap=hydro&indicator=bws_cat&lat=9.939991258910212&lng=-

146.01562857627871&mapMode=view&month=1&opacity=0.5&ponderation=DEF&predefined=false&project ion=absolute&scenario=optimistic&scope=baseline&timeScale=annual&year=baseline&zoom=3

30 RUTGER W. HOFSTE, SAMANTHA KUZMA, SARA WALKER, EDWIN H. SUTANUDJAJA, MARC F.P.

BIERKENS, MARIJN J.M. KUIJPER, MARTA FANECA SANCHEZ, RENS VAN BEEK, YOSHIHIDE WADA, SANDRA GALVIS, a RODRÍGUEZ, AND PAUL REIG. Aqueduct 3: Updated Decision-relevant Global Water Risk Indicators [online]. World Resources Institute, 2019, s. 12-13 Dostupné z: https://files.wri.org/d8/s3fs-public/aqueduct-30-updated-decision-relevant-global-water-risk-indicators_1.pdf

(13)

8

vody za jeden rok. Dalších 27 zemí potom čelí vysokému vodnímu stresu, který se vyznačuje odběry mezi 40 a 80 % dostupných zdrojů vody za jeden rok.³¹

Tabulka 3: Země s extrémním a vysokým vodním stresem

Extrémní vodní stres

1. Katar 6. Libye 10. Spojené Arabské

Emiráty 14. Pákistán

2. Izrael 7. Kuvajt 11. San Marino 15. Turkmenistán

3. Libanon 8. Saudská Arábie 12. Bahrajn 16. Omán

4. Írán 9. Eritrea 13. Indie 17. Botswana

5. Jordánsko

Vysoký vodní stres

18. Chile 25. Uzbekistán 32. Turecko 39. Niger

19. Kypr 26. Řecko 33. Albánie 40. Nepál

20. Jemen 27. Afghánistán 34. Arménie 41. Portugalsko

21. Andorra 28. Španělsko 35. Burkina Faso 42. Irák

22. Maroko 29. Alžírsko 36. Džibuti 43. Egypt

23. Belgie 30. Tunisko 37. Namibie 44. Itálie

24. Mexiko 31. Sýrie 38. Kyrgyzstán

Zdroj 3: HOFSTE, Rutger Willem, Paul REIG a Leah SCHLEIFER. 17 Countries, Home to One-Quarter of the World’s Population, Face Extremely High Water Stress. [online]. 2019 [cit. 05.11.2021]. Dostupné z: https://www.wri.org/insights/17- countries-home-one-quarter-w

Dle výsledků z Tabulka 3 je vidět, že největším vodním stresem trpí země v oblasti Středního východu a Severní Afriky, což je způsobeno vysokými ztrátami vody při průmyslových a komunálních dodávkách a nedostatečným vodním managementem, který je viníkem jejího nehospodárného využití.³²

Světový institut zdrojů však měří vodní stres nejen u jednotlivých zemí, ale zaměřuje se i na oblasti v rámci jednotlivých států, což mění situaci zejména u rozsáhlých federativních států, jako jsou i např. Spojené státy americké nebo Austrálie. Pokud se podíváme na mnou zkoumané státy v USA, extrémním vodním stresem trpí oblasti v Kalifornii, Arizoně, Novém Mexiku, Texasu i Coloradu. V Austrálii potom extrémní vodní stres sužuje oblasti ve státech Viktorie,

31 HOFSTE, Rutger Willem, Paul REIG a Leah SCHLEIFER. 17 Countries, Home to One-Quarter of the World’s Population, Face Extremely High Water Stress. [online]. 2019 [cit. 05.11.2021]. Dostupné z: https://www.wri.org/insights/17-countries-home-one-quarter-worlds-population-face-extremely-high-water- stress

32 ZAFAR |, Salman. Water Scarcity in MENA | EcoMENA [online]. 2021 [cit. 05.11.2021]. Dostupné z: https://www.ecomena.org/water-scarcity-in-mena/

(14)

9

Nový jižní Wales, Jižní Austrálie a Queensland, přičemž rozsáhlé jsou také aridní a semiaridní oblasti.³³ Indikátor tedy potvrzuje nutnost se zabývat vodním nedostatkem i v těchto oblastech.

nízký (<10 %)

nízký- střední (10-20 %)

střední- vysoký (20-40 %)

vysoký (40-80 %)

extrémní (>80 %)

Vodní stres

Aridní a nízkospotřebové oblasti Žádná data

Obrázek 1: Vodní stres v Austrálii a na západě USA

Zdroj 4: Aqueduct Water Risk Atlas. In: [cit. 02.11.2021]. Dostupné z: https://www.wri.org/applications/aqueduct/water-risk- atlas/#/?advanced=false&basemap=hydro&indicator=bws_cat&lat=9.939991258910212&lng=-

146.01562857627871&mapMode=view&month=1&opacity=0.5&ponderation=DEF&predefined=false&projection=absolute

&scenario=optimistic&scope=baseline&timeScale=annual&year=baseline&zoom=3

(15)

10

Světový institut zdrojů dále vydal v roce 2015 predikci vodního stresu až do roku 2040. Z této studie vyplývá, že v důsledku rostoucí populace, urbanizace a zvětšující se střední třídě v určitých regionech bude vodní stres nadále stoupat a v roce 2040 by do kategorie extrémního vodního stresu mohlo spadat celkem 33 zemí světa. Do kategorie extrémního vodního stresu se může posunout např. Kyrgyzstán, Makedonie, Ázerbájdžán, Maroko, ale také evropské vyspělé státy jako Řecko nebo Španělsko.³⁴

1.3 Možná řešení

V následující podkapitole jsou vybrána některá řešení pro nedostatek vody ve světě. Pro přehlednost jsou rozdělena do třech kategorií – environmentální, inženýrská a technologická a ekonomická. Tato podkapitola zobrazuje vodní obchodování jako jedno z řešení a poskytuje vhled do dalších metod, které se mezi sebou často kombinují.

Environmentální řešení

Pro udržování vody v krajině se používají přirozené rezervoáry vody jako jsou například mokřady nebo lesy. Mokřady jsou zásobárnou vody v době sucha a zabraňují povodním v obdobích velkých dešťů.³⁵ Zároveň přirozeně odstraňují z vody sedimenty a nutrienty a pomáhají s detoxifikací vody od znečisťujících chemických látek.³⁶ Přes jejich prokazatelnou užitečnost v krajině mnoho mokřadů od průmyslové revoluce vymizelo nebo jsou kriticky ohrožené.³⁷

Inženýrská a technologická řešení

Pro zvýšení nabídky vodních zdrojů je nutné zlepšovat infrastrukturu a technologie, které jsou spojeny s dodávkou a uchováváním vody.

Pro uchovávání vody v dobách sucha je efektivní budování a rozšiřování nádrží a přehrad. Tyto vodní zdroje je potom možné z úložných zařízení přepravit do míst, kde je to nejvíce potřeba.

34 MADDOCKS, Andrew, Robert Samuel YOUNG a Paul REIG. Ranking the World’s Most Water-Stressed Countries in 2040. [online]. 2015 [cit. 05.11.2021]. Dostupné z: https://www.wri.org/insights/ranking-worlds- most-water-stressed-countries-2040

35 Wetland Functions and Values: Water Storage for Flood Water and Storm Runoff | Department of Environmental Conservation. In: [cit. 05.11.2021]. Dostupné z: https://dec.vermont.gov/watershed/wetlands/functions/storage

36 Ibid.

37 URREGO, Martha Rojas. Overcoming Water Scarcity Naturally | by Martha Rojas Urrego. In: Project Syndicate [online]. 22. 3. 2021 [cit. 05.11.2021]. Dostupné z: https://www.project-syndicate.org/commentary/protecting- wetlands-water-supply-global-needs-by-martha-rojas-urrego-2021-03

(16)

11

Technologie dále nabízejí různé způsoby zkvalitňování vody pomocí chemických procesů, mezi něž patří např. změkčování vody, vločkování nebo filtrační procesy.³⁸

Další možností je zefektivnění zavlažování, aby nedocházelo ke ztrátám způsobeným průsaky a odpařováním jak při přepravě vody, tak při jejím skladování v nádržích. Toho je možné dosáhnout například obložením nebo opravou přepravních kanálů. Zavlažování je efektivnější pomocí moderních a automatizovaných metod jako jsou např. telemetrické systémy, které jsou schopné samy sledovat vlhkost v půdě a podle toho reagovat, nebo tzv. brány, které řídí průtok vody a jsou ovládány mechanickým časovačem nebo elektrickým solenoidem. Šetřit vodu mohou také dnes již známé kapkové závlahové systémy.^39,40

Sběr dešťové vody je řadu let známou praktikou pro zadržování vody zejména v suchých oblastech světa. Způsoby zádrže dešťové vody jsou rozsáhlé a lze jej používat ve velmi malém měřítku v domácnostech, ale také sofistikovanějšími systémy pro využití např. v zemědělství.

Mezi tyto systémy patří sběr dešťové vody do cisteren a tanků, Khadinský systém užívaný v Indii, nebo tzv. kontrolní přehrady, které snižují rychlost odtoku a erozi.^41,42

Dalším způsobem pro řešení nedostatku vody je její recyklace. Recyklována může být šedá voda, dešťová voda i odpadní voda z průmyslu a rozděluje se, jestli chceme vodu recyklovat zpět na vodu pitnou nebo pouze užitkovou. Požadované čistoty je dosahováno různými chemickými a fyzikálními procesy.⁴³ Mezi hojně užívané metody pro odstranění usazenin patří písková filtrace, mikrofiltrace a ultrafiltrace. Pro odstranění organických látek se využívá

38 GUDE, Veera Gnaneswar. Desalination and water reuse to address global water scarcity. Reviews in Environmental Science and Biotechnology. Springer Nature B.V., 2017, roč. 16, č. 4., s. 598 DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s11157-017-9449-7

39 RICHARD KOECH AND PHILIP LANGAT. Improving Irrigation Water Use Efficiency: A Review of Advances, Challenges and Opportunities in the Australian Context. Water, 2018, s. 1-5. Dostupné z:

file:///C:/Users/ACER/Downloads/water-10-01771.pdf

40 WATERLOGIC. How People Are Resolving to Reduce Water Scarcity | Waterlogic. In: [cit. 05.11.2021].

Dostupné z: https://www.waterlogicaustralia.com.au/resources/blog/how-people-are-resolving-to-reduce-water- scarcity/

41 Check Dams. In: massachusetts Clean Water [online] [cit. 10.12.2021]. Dostupné z: https://megamanual.geosyntec.com/npsmanual/checkdams.aspx

42 GUDE, Veera Gnaneswar. Desalination and water reuse to address global water scarcity. Reviews in Environmental Science and Biotechnology. Springer Nature B.V., 2017, roč. 16, č. 4., s. 598-599 DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s11157-017-9449-7

43 Industrial Reuse [online]. WateReuse, . Dostupné z: https://watereuse.org/wp- content/uploads/2020/11/Industrial-Reuse.pdf

(17)

12

čiření, neutralizace, oxidace nebo hydrolýza. Pro docílení pitné vody je potom důležitá dezinfekce pomocí chlorace nebo ultrafialového záření.^44,45

Odsolování je také jedním z typů recyklace, v tomto případě slané vody. Existují dva hlavní způsoby získávání sladké vody ze slané, a to membránové a tepelné odsolování.

Tepelné odsolování funguje na principu odpařování sladké vody ze slaného roztoku podobně jako se v přírodě slaná voda přirozeně odpařuje a vrací ve formě sladkého deště. Tento způsob odsolování je více energeticky náročný a často se používá v oblastech, kde energie není příliš drahá jako v zemích Středního Východu. Membránové odsolování se provádí nejčastěji reverzní osmózou, která spočívá v protlačení vody membránou, která má schopnost zadržet větší molekuly soli a menší molekuly vody propustit.^46,47

Ekonomická řešení

Z hlediska ekonomie se v řešení nedostatku vody uplatňuje různých fiskálních a ekonomických nástrojů. Patří sem např. poplatky spojené s náklady na výstavbu a údržbu vodní infrastruktury, s náklady na ochranu povodí a službami spojenými s degradací vodního prostředí, poplatky administrativní a také poplatky spojené s objemem odebírané vody.⁴⁸ Lepšímu zacházení s vodními zdroji může pomoci také daňové zatížení některých neekologických a nešetrných způsobů vodního managementu.⁴⁹

Dalším nástrojem mohou být dotace a granty poskytnuté na cenově dostupný přístup k vodě, na zlepšení infrastruktury a modernizaci vodohospodářských spotřebičů nebo na úhradu nákladů vodohospodářským společnostem na poskytování environmentálních veřejných statků.⁵⁰

44 Potable Reuse [online]. WateReuse, . Dostupné z: https://watereuse.org/wp- content/uploads/2019/08/WateReuse_FS_PotableReuse_V7.pdf

46 Desalination. USGS [online] [cit. 06.11.2021]. Dostupné z: https://www.usgs.gov/special-topic/water-science- school/science/desalination?qt-science_center_objects=0#qt-science_center_objects

48 GGKP RESEARCH COMMITTEE ON FISCAL INSTRUMENTS. Fiscal Instruments and Water Scarcity.

Green Growth Knowledge Platform, 2015, s. 1-2

49 INA KRÜGER, DR. MANUEL LAGO, JENNIFER MÖLLER-GULLAND. Economic Instruments in Water Policy. Ecologic Institute, 2015, s. 6

50 GGKP RESEARCH COMMITTEE ON FISCAL INSTRUMENTS. Fiscal Instruments and Water Scarcity.

Green Growth Knowledge Platform, 2015, s. 2

(18)

13

Nakonec zmíním dva typy obchodování spojených s vodou, a to obchodování s vodními právy a obchodování s právy na znečištění. Práva na znečištění dávají pobídky firmám k menšímu znečištění, protože čím méně znečišťují, tím více práv mohou prodat ostatním firmám, které znečišťují více a tato práva potřebují.⁵¹ Nástrojem, který má schopnost zefektivnit cenu vody a její rozdělení mezi její uživatele je pak obchodování s vodními právy.⁵² Tento koncept budu dále rozebírat ve své práci na příkladu dvou systému obchodování s vodními právy v Austrálii a USA.

51 Tradable pollution permits (C7.03). In: Global Water Partnership [online] [cit. 06.11.2021]. Dostupné z: https://www.gwp.org/en/learn/iwrm-toolbox/Management-Instruments/Economic-

Instruments/Tradable_pollution_permits/

52 INA KRÜGER, DR. MANUEL LAGO, JENNIFER MÖLLER-GULLAND. Economic Instruments in Water Policy, s.7

(19)

14

2 Austrálie

Austrálie je zemí s jedním z nejvyspělejších a nejstarších trhů s vodními právy.⁵³ Povodí řek Murray a Darling zahrnuje pět států a teritorií – Queensland, Nový Jižní Wales, Viktorie, Jižní Austrálie a Teritorium hlavního města Austrálie.⁵⁴ Toto území má značný význam pro místní obyvatele i mezinárodní význam z pohledu biodiverzity a životního prostředí, protože se zde nachází několik mokřadů, které jsou domovem pro jedinečnou floru i faunu. Mokřady mají také důležitou funkci přirozeného čištění a zadržování vody v krajině.⁵⁵

Obrázek 2: Povodí řek Murray a Darling

Zdroj 5: CATCHMENTS, Water and. Overview: Murray-Darling Basin. In: Water and catchments [online]. 24. 9. 2019 [cit.

02.04.2021]. Dostupné z: https://www.water.vic.gov.au/murray-darling-basin/mdbp/overview

Problémy s nedostatkem vody souvisí mimo jiné s faktem, že se v této oblasti nachází významná zemědělská oblast, která zajišťuje asi 40 % zemědělské produkce pro celou Austrálii

53 QUENTIN GRAFTON, R., James HORNE a Sarah Ann WHEELER. On the Marketisation of Water: Evidence from the Murray-Darling Basin, Australia. Water Resources Management. Springer Nature B.V., 2016, roč. 30, č. 3. DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s11269-015-1199-0

2014 [cit. 08.12.2020], s. 162. Dostupné

55 Rivers, wetlands and floodplains. In: . 25. 11. 2015 [cit. 21.01.2021]. Dostupné z: https://www.mdba.gov.au/importance-murray-darling-basin/environment/rivers-wetlands-floodplains

Legenda

Murray-Darling Basin

Vodní nádrž Vodní tok Státní hranice

(20)

15

a přispívá 24 miliardami australských dolarů ročně do australské ekonomiky.⁵⁶ Zemědělství spotřebovává velké množství vody a její nedostatek by mohl ohrozit pracovní místa i podniky, které jsou na něj úzce navázané. Zároveň se však farmáři o vodu dělí s přírodou, s místními obyvateli a domorodci, kteří vodu z těchto řek využívají kromě základních potřeb i k tradičním rituálům, lovu a sběru bylin.⁵⁷

Všechny tyto faktory jsou důvodem vzniku trhu s vodou právě v této oblasti, který by měl pomoci řešit její nedostatek. Ten se totiž v budoucnu podle předpovědí bude dále zhoršovat a společně se zvyšujícími se teplotami ohrožovat všechny entity závislé na tomto povodí.⁵⁸

2.1 Vývoj obchodování s vodou v Austrálii

První zprávy, které se o Austrálii šířily v době její kolonizace Brity, byly také o jejím suchém podnebí a neúrodných půdách na velké části jejího území. Jako řešení této nehostinnosti bylo vybudováno mnoho přehrad na řekách hlavně v jižní a východní části Austrálie včetně Murray-Darling Basin (MDB).⁵⁹

Základ moderním právům na vodu položil v roce 1886 Zákon o zavlažování ve státě Viktorie (Victorian Irrigation Act). Zákon částečně opouštěl koncept pobřežních práv (riparian water rights) přidělujících práva na vodu majiteli pozemku, kterým potok či řeka protéká a zaváděl statutární práva na vodu státu. Pobřežní práva zůstala v platnosti pouze pro „zásobování a použití v domácnosti“. Z Viktorie se tento nový typ práv dále rozšířil i mezi ostatní státy v povodí.⁶⁰

56 The Murray–Darling Basin and why it’s important. In: . 30. 9. 2015 [cit. 21.01.2021]. Dostupné z: https://www.mdba.gov.au/importance-murray-darling-basin

57 Why saving the rivers matters. In: . 10. 7. 2020 [cit. 21.01.2021]. Dostupné z: https://www.mdba.gov.au/why- saving-rivers-matters

59 ALEXANDRA, Jason. Evolving Governance and Contested Water Reforms in Australia’s Murray Darling Basin. Water. MDPI AG, 2018, roč. 10, č. 2, s. 113/2-3 DOI: http://dx.doi.org/10.3390/w10020113

60 GRAFTON QUENTIN R., LIBECAP GARY D., EDWARDS ERIC C., O’BRIEN R. J., LANDRY CLAY.

Comparative assessment of water markets: insights from the Murray–Darling Basin of Australia and the Western USA [online]. World Water Council, 2012, s. 178 Dostupné z: https://iwaponline.com/wp/article- abstract/14/2/175/20006/Comparative-assessment-of-water-markets-insights?redirectedFrom=fulltext

(21)

16

Díky zvyšujícímu se nedostatku vody a postupné orientaci na tržní hospodářství došlo v druhé polovině 20. století k vytvoření soukromě obchodovatelných práv na vodu.⁶¹ Ta byla v 80. letech 20. století rozdělena na dočasná a trvalá, a postupně zavedena v jednotlivých státech počínaje Jižní Austrálií v roce 1982.⁶² Největší objem transferů vodních práv byl v těchto počátečních letech v Novém Jižním Walesu, a to jak s dočasnými, tak po pozdějším zavedení v roce 1989 i s právy trvalými. Další státy obchodovaly v menších objemech, Queensland a Jižní Austrálie navíc obchodovaly výlučně jeden typ práv.⁶³

Spolu s rozvojem trhů s vodou se v Austrálii čím dál více projevovaly moderní myšlenky podporující udržitelný vodní management a péči o krajinu a vodu v ní. V roce 1994 se Rada australských vlád (CoAG – Council of Australian Governments) dohodla na další reformě vodního managementu (Water Reform Agreement). Dohoda obsahovala například úpravy cen, které měly být založeny na spotřebě (consumption-based pricing), eliminaci křížových subvencí, ale také přidělení dostatku vody pro životní prostředí a propagaci obchodování s vodními právy.⁶⁴

O deset let později, v roce 2004, na tuto reformu navazuje Národní vodní iniciativa (National Water Initiative). Jejím cílem bylo zefektivnění a facilitace trhů s vodou mimo jiné pomocí zvýšení kompatibility rámců jednotlivých států, odstranění bariér obchodu a udržitelného využívání vodních zdrojů.⁶⁵ Vodní práva by měla být výhradní a zaznamenávána do veřejných vodních registrů jednotlivých států.⁶⁶

61 ALEXANDRA, Jason. Evolving Governance and Contested Water Reforms in Australia’s Murray Darling Basin. Water. MDPI AG, 2018, roč. 10, č. 2, s. 113/3 DOI: http://dx.doi.org/10.3390/w10020113

63 MURRAY-DARLING BASIN MINISTERIAL COUNCIL. An Audit of Water Use in the Murray-Darling Basin

[online]. Murray-Darling Basin Authority, 1995. Dostupné

z: https://www.mdba.gov.au/sites/default/files/archived/cap/95_Audit_report.pdf

64 ED WILLETT. Promoting efficient and effective water trading across the MurrayDarling Basin [online].

Australian Economic Forum, 2009, s. 3. Dostupné

z: https://www.accc.gov.au/system/files/Promoting%20efficient%20and%20effective%20water%20trading%20a cross%20the%20Murray-Darling%20Basin.pdf

65 Intergovernmental Agreement on a National Water Initiative [online]. Australian Government, 2004. Dostupné z: https://www.pc.gov.au/inquiries/completed/water-reform/national-water-initiative-agreement-2004.pdf

(22)

17

Vývoj obchodování s vodními právy urychlilo tzv. Sucho přelomu tisíciletí (Millenium Drought), které trvalo přibližně od 90. let 20. století do roku 2010 a zasáhlo majoritně oblast jižní Austrálie a společně s ním i MDB. V reakci na extrémní podmínky, se kterými se Austrálie potýkala, vznikl první Vodní zákon Commonwealthu (Water Act 2007).⁶⁷ V tomto aktu došlo k prioritizaci dostupnosti vody pro komunity závislé na vodních zdrojích z MDB a uvedení v platnost mezinárodních úmluv (např. Ramsarská úmluva o mokřadech).⁶⁸ Australská vláda navíc investovala více než 12 miliard australských dolarů do desetiletého programu Voda pro budoucnost (Water for the Future Program), který má za úkol zlepšit vodní management a systém vodních reforem ve venkovských i městských oblastech.^69,70

Vodní zákon z roku 2007 zřídil nový orgán Murray-Darling Basin Authority (MDBA), který nahradil Murray-Darling Basin Comission. MDBA je prvním orgánem zodpovědným za celé povodí řek Murray a Darling jako celku a má na starosti plánování a dohled nad zacházením s vodními zdroji v povodí.⁷¹ Vodní zákon také umožnil vznik Plánu povodí (The Basin Plan), ve kterém je definováno množství vody, které je možné odebrat z povodí každý rok bez toho, aby se narušila jeho přirozená rovnováha a potřeby fauny a flory na něm závislé. Plán proto vznikal i za pomoci místních komunit, tak aby se dosáhlo co nejvíce udržitelného a nekonfliktního využití vodních zdrojů uspokojivého pro všechny strany.⁷² Do roku 2019, kdy měly limity na odběr vody v rámci Plánu povodí nabýt účinku, měly být dodržovány Plány vodních zdrojů (Water Resource Plans) jednotlivých států. Zároveň se ale stát v těchto letech zasadil o alokaci 20 % jím vydaných práv na vodu na environmentální účely.

Táto práva jsou v držení Commonwealthského úřadu pro vodu pro životní prostředí (Commonwealth Environmental Water Office – CEWO) a stát se v této fázi vývoje stává hlavním držitelem práv na vodu a vlivným činitelem v jejich obchodování.⁷³

67 Since the Millennium Drought — the River Murray System Lessons learnt and changes made [online]. Murray- Darling Basin Authority, 2016, s. 7. Dostupné z: https://www.mdba.gov.au/sites/default/files/pubs/Since- millennium-drought-report_0.pdf

68 Ibid., s. 8-9

69 ALEXANDRA, Jason. Evolving Governance and Contested Water Reforms in Australia’s Murray Darling Basin. Water. MDPI AG, 2018, roč. 10, č. 2, s. 113/7 DOI: http://dx.doi.org/10.3390/w10020113

70 SECURING OUR WATER FUTURE. Australian Government Department of the Environment, Water, Heritage and the Arts, 2010.

71 The Water Act. In: . 27. 10. 2015 [cit. 19.02.2021]. Dostupné z: https://www.mdba.gov.au/about- us/governance/water-act

72 Developing the Basin Plan. In: . 12. 11. 2015 [cit. 26.02.2021]. Dostupné z: https://www.mdba.gov.au/basin- plan-roll-out/basin-plan/developing-basin-plan

73 ALEXANDRA, Jason. Evolving Governance and Contested Water Reforms in Australia’s Murray Darling Basin. Water. MDPI AG, 2018, roč. 10, č. 2, s. 113/7-8 DOI: http://dx.doi.org/10.3390/w10020113

(23)

18

Implementace Plánu povodí stále pokračuje a v současné době dochází mimo jiné k úpravě zavedených pravidel jednotlivých států, tak aby byly v souladu se společnou dlouhodobou strategií. Poslední zhodnocení z června 2020 uvádí, že k úspěšnému přizpůsobení všech plánů nedošlo do původního data v roce 2019 a nové datum pro Nový Jižní Wales bylo stanoveno na konec června roku 2020.⁷⁴ Jako nepříliš úspěšné se dají také považovat limity stanovené pro odběr vody z povodí. Kompletní vyhodnocení stavu a postupu zavádění Plánu povodí proběhne roku 2026.⁷⁵

2.2 Systém vodních práv a instituce

Na začátku této kapitoly je potřebné si ujasnit dva termíny, které se pojí s obchodováním s vodou v Austrálii – příděly vody (water allocations) a nároky na vodu (water entitlements).⁷⁶ Tyto dva typy práv na vodu jsou obchodovány na dvou samostatných trzích. Příděly vody jsou definovány jako práva na přístup k objemu vody v jednom vodním roce, tj. rok počítaný od 1. července do 30. června. Jsou tedy proměnlivé a jsou závislé na dostupnosti vody v daném roce. Nároky na vodu jsou definovány jako trvalá práva k odběru určitého množství vody z říčního systému. Příděly jsou tedy procenta z nároků na vodu, které umožňují kupujícímu každý rok odebrat předem stanovený objem vody pro konkrétní rok.⁷⁷

Obrázek 3: Schéma fungování vodních trhů

Zdroj 6:How allocations work in the Murray–Darling Basin. In: . 20. 8. 2020 [cit. 02.04.2021]. Dostupné z:

https://www.mdba.gov.au/water-management/allocations-states-mdba/guide-allocations

74 Basin Plan report card. In: . 15. 9. 2020 [cit. 27.02.2021]. Dostupné z: https://www.mdba.gov.au/publications/mdba-reports/basin-plan-report-card

75 Basin Plan timeline. In: . 12. 11. 2015 [cit. 27.02.2021]. Dostupné z: https://www.mdba.gov.au/basin-plan-roll- out/basin-plan/basin-plan-timeline

76 MAESTU, Josefina. Water Trading and Global Water Scarcity: International Experiences [online]. London, UNITED KINGDOM: Taylor & Francis Group, 2012, s. 69. [cit. 14.11.2020]. Dostupné z: http://ebookcentral.proquest.com/lib/vsep/detail.action?docID=1101419

77 How allocations work in the Murray–Darling Basin. In: . 20. 8. 2020 [cit. 29.03.2021]. Dostupné z: https://www.mdba.gov.au/water-management/allocations-states-mdba/guide-allocations

Deštivý rok Suchý rok

Tvůj nárok na vodu zůstává

stejný jak v suchém, tak v deštivém roce Tvůj příděl vody

V deštivém roce je více vody k dispozici

Tvůj příděl vody V suchém roce je méně vody k dispozici Tvoje užívání V suchém ruce můžeš použít více vody Tvoje užívání

V deštivém roce můžeš použít méně vody

(24)

19

Mezi kompetence MDBA patří rozdělení vodních zdrojů mezi státy Nový Jižní Wales, Viktorii a Jižní Austrálii. Pravidla pro rozdělování byla formálně stanovena ve Vodním zákoně z roku 2007 a jsou odsouhlasena všemi státy.⁷⁸ Jednotlivé státy potom přebírají zodpovědnost za rozdělování vody v rámci samostatných oblastí povodí (catchement areas). Každý stát má individuálně stanové autority, které se zasazují o výpočet a přepravu vody na místo určení.⁷⁹ Mezi státy jsou rozdíly v nakládání s vodními právy a jejich přidělováním. V Novém Jižním Walesu jsou nároky na vodu rozděleny do kategorií, které určují prioritu při alokaci. Nejvyšší prioritu mají vodní zdroje pro domácnost a následují je vodní zdroje pro zásobování města.⁸⁰ Ve státě Queensland se nároky na vodu dělí podle priority na ty s vysokou a střední prioritou.

Nároky s vysokou prioritou jsou nejčastěji pro zásobování měst, k průmyslovým účelům nebo pro pěstování vysoce hodnotných plodin. Nároky se střední prioritou, na které jsou uplatněny nižší poplatky, jsou používány zemědělci.⁸¹

Jižní Austrálie má také prioritní systém nároků na vodu, přičemž nejvyšší prioritu má voda potřebná na ředění řeky, které udržuje hladinu slanosti pod stanovenými limity (tzv. dilution flows). Druhou nejvyšší prioritu mají vodní zdroje potřebné pro kritické lidské potřeby a zbylá voda připadá na zavlažování a hospodaření s půdou.⁸²

Ve státě Viktorie se nároky na vodu nazývají podíly na vodě (water shares) a můžou být vysoce či nízce spolehlivé (high and low reliability). Držitelům vysoce spolehlivých podílů na vodě jsou příděly vody přiřazovány jako prvním.⁸³

Na organizaci povodí řek Murray a Darling se podílí MDBA, vlády jednotlivých států v povodí, Australské ministerstvo zemědělství, vody a životního prostředí a CEWO.⁸⁴

78 How River Murray water is shared. In: . 29. 10. 2015 [cit. 29.03.2021]. Dostupné z: https://www.mdba.gov.au/water-management/allocations-states-mdba/water-sharing

79 How allocations work in the Murray–Darling Basin. In: . 20. 8. 2020 [cit. 29.03.2021]. Dostupné z: https://www.mdba.gov.au/water-management/allocations-states-mdba/guide-allocations

80 How water is allocated - Water in New South Wales. In: NSW Department of Industry [online]. 15. 1. 2021 [cit. 29.03.2021]. Dostupné z: https://www.industry.nsw.gov.au/water/allocations-availability/allocations/how- water-is-allocated

81 Announced Allocations [online] [cit. 29.03.2021]. Dostupné

z: https://www.sunwater.com.au/customer/announced-allocations/

82 How allocations work in the Murray–Darling Basin. In: 20. 8. 2020 [cit. 29.03.2021]. Dostupné z: https://www.mdba.gov.au/water-management/allocations-states-mdba/guide-allocations

83 Water shares – Water Register. In: [cit. 29.03.2021]. Dostupné z: https://www.waterregister.vic.gov.au/water- entitlements/about-entitlements/water-shares

84 A guide to water management in the Murray–Darling Basin. In: . 16. 7. 2020 [cit. 30.03.2021]. Dostupné z: https://www.mdba.gov.au/water-management/allocations-states-mdba/guide-water-management

(25)

20

Nejdůležitější institucí v povodí je již zmíněná MDBA, která byla založena jako hlavní orgán pro koordinaci vodního managementu a popsána ve Vodním zákoně z roku 2007.⁸⁵ Hlavním úkolem MDBA je koordinace povodí jako celku. Je zodpovědná za management Systému na řece Murray (River Murray system), podporu a provádění výzkumných prací, informování států o jejich přiděleném množství vody ze systému a transport této vody, edukace australské veřejnosti o vodních zdrojích v povodí a zavádění Plánu povodí (Murray-Darling Basin Plan).

Další funkce potom sdílí se státy v povodí, jako měření a monitorování kvality a množství vody v tomto systému stejně jako ekosystémů na této vodě závislých, přepravu vody k držitelům nároků na vodu a dodržování pravidel obchodování s vodou. ^86,87

MDBA spolupracuje s orgány zvolenými jednotlivými státy, které zodpovídají za management vodních zdrojů v oblastech povodí. WaterNSW je státní společnost, která má na starost vodní zdroje v Novém Jižním Walesu, konkrétně zajišťuje pitnou vodu pro oblast Velkého Sydney (Greater Sydney region) a spravuje 21 vodních nádrží.⁸⁸ V Queenslandu je za vodu zodpovědná státem vlastněná společnost SunWater, která spravuje 19 nádrží a zajišťuje funkční infrastrukturu pro přepravu vody.⁸⁹ Dalším orgánem operujícím v Queenslandu je státní společnost Seqwater, která zajišťuje dodávku vody pro jihovýchodní část státu. Zároveň spravuje rekreační zařízení v blízkosti jejích nádrží.⁹⁰ Autoritou zodpovědnou za vodohospodářské služby v Jižní Austrálii je státní společnost SA Water, poskytující pitnou vodu do domácností, odvádění odpadní vody a její recyklaci.⁹¹ V posledním státě Viktorie operuje společnost Goulburn-Murray Water, která je ve vlastnictví státu a jde o největší australskou zavlažovací společnost spravující 24 vodních nádrží. Mimo služby spojené se zavlažováním a dodáváním vody pro domácí a skladovací účely také zajišťuje rekreaci na lodích.⁹²

85 Water markets in federal countries: comparing coordination institutions in Australia, Spain and the Western USA - ProQuest. In: [cit. 28.12.2020], s. 1595 Dostupné z: https://search-proquest- com.zdroje.vse.cz/docview/2039026628?pq-origsite=summon

86 The Water Act, Part 9. In: 27. 10. 2015 [cit. 19.02.2021]. Dostupné z: https://www.mdba.gov.au/about- us/governance/water-act

87 A guide to water management in the Murray–Darling Basin. In: . 16. 7. 2020 [cit. 30.03.2021]. Dostupné z: https://www.mdba.gov.au/water-management/allocations-states-mdba/guide-water-management

88 USER, Root. Dams and reservoirs. In: [cit. 30.03.2021]. Dostupné z: https://www.waternsw.com.au/supply/Greater-Sydney/dams

89 About [online] [cit. 30.03.2021]. Dostupné z: https://www.sunwater.com.au/about/

90 The way we work | Seqwater. In: [cit. 30.03.2021]. Dostupné z: https://www.seqwater.com.au/way-we-work

91 SA WATER, Department of Water. About SA Water. In: [cit. 30.03.2021]. Dostupné z: https://www.sawater.com.au/about-us/how-we-operate/about-sa-water

92 WATER, Goulburn Murray. About GMW. In: [cit. 10.11.2021]. Dostupné z: https://www.g- mwater.com.au/about