Falkenmarkův indikátor
Tento ukazatel je jeden z prvních a zároveň jeden z nejvíce užívaných ukazatelů pro měření nedostatku vody. Je nazýván také jako tzv. index vodního stresu (water stress index) a byl vyvinut v 80. letech 20. století společně s rostoucím zájmem o problém nedostatku vody.11 Indikátor měří nedostatek jako množství obnovitelné sladké vody na jednu osobu na jeden rok.
Pokud je objem vody menší než 1700 m3 na osobu na rok, v zemi je tzv. vodní stres (water stress). Vysoký vodní stres (high water stress) označuje index pro země, které mají méně než 1000 m3 na osobu na rok a pod 500 m3 na osobu na rok už je nazýván jako absolutní nedostatek (absolute scarcity).12,13
Přesto, že je tento ukazatel hojně užívaný v minulosti i dnes, podle studií Chrise Whitea a Junguo Liu obsahuje několik nedostatků:
• index nepojme rozdíly v jednotlivých oblastech a posuzuje zemi pouze jako celek (zejména v případě mnou studovaných států, které zažívají nedostatek vody pouze ve svých částech, je potom výsledek zkreslující),
• index nezohledňuje přístupnost zdrojů a infrastrukturu,
• index nezahrnuje technologie, které uměle zvyšují dostupnost vody v zemi,
11 DAMKJAER, Simon a Richard TAYLOR. The measurement of water scarcity: Defining a meaningful indicator.
Ambio. 2017, roč. 46, č. 5. DOI: 10.1007/s13280-017-0912-z
12 GRAFTON, Quentin et al. Global Water: Issues and Insights [online]. Canberra, AUSTRALIA: ANU Press,
2014 [cit. 08.12.2020], s. 161. Dostupné
z: http://ebookcentral.proquest.com/lib/vsep/detail.action?docID=4562287
13 DAMKJAER, Simon a Richard TAYLOR. The measurement of water scarcity: Defining a meaningful indicator.
Ambio. 2017, roč. 46, č. 5. DOI: 10.1007/s13280-017-0912-z
5
• index nezohledňuje rozdíly v poptávce v rámci země (v zemích jako Austrálie nebo USA je velký rozdíl v potřebě vody v jednotlivých státech).14,15
Tabulka 1: Falkenmarkův indikátor
Index vodní chudoby (Water Poverty Index)
Tento ukazatel je více specifický a snaží se poukázat na propojení chudoby a dostupnosti vodních zdrojů. Podobně jako například Index lidského rozvoje (Human Development Index) používá vícerozměrný přístup a skládá se z pěti měřitelných komponentů – přístupem k vodě;
kvalitou, kvantitou a variabilitou vodních zdrojů; vodou využívanou pro domácí a výrobní účely; vodohospodářskou kapacitou a hlediskem životního prostředí.16,17
Komplexnost tohoto ukazatele nastiňuje několik omezujících prvků jeho měření, které jsou zmíněny ve studiích Simona Damkjaera s Richardem Taylorem a Petera Lawrence:
• měřené veličiny nejsou ve všech zemích a oblastech zaznamenávány stejně, z čehož plynou problémy s porovnatelností výsledků indexu jako celku,
• indikátor se díky své složitosti hodí spíše pro určité menší oblasti než pro porovnávání na národní úrovni, kde nejsou všechny proměnné dostupné nebo se jejich definice liší.18,19
14 GRAFTON, Quentin et al. Global Water: Issues and Insights [online]. Canberra, AUSTRALIA: ANU Press,
2014 [cit. 08.12.2020], s. 161. Dostupné
z: http://ebookcentral.proquest.com/lib/vsep/detail.action?docID=4562287
15 LIU, Junguo et al. Water scarcity assessments in the past, present, and future. Earth’s Future. 2017, roč. 5, č. 6.
DOI: 10.1002/2016EF000518
16 GRAFTON, Quentin et al. Global Water: Issues and Insights [online]. Canberra, AUSTRALIA: ANU Press,
2014 [cit. 08.12.2020], s. 163. Dostupné
z: http://ebookcentral.proquest.com/lib/vsep/detail.action?docID=4562287
17 LAWRENCE, Peter et al. Keele Economics Research Papers kerp 2002/19 The Water Poverty Index, s. 4. 2003.
Dostupné z:
https://www.researchgate.net/publication/235737531_The_Water_Povery_Index_an_International_Comparison
18 DAMKJAER, Simon a Richard TAYLOR. The measurement of water scarcity: Defining a meaningful indicator.
Ambio. 2017, roč. 46, č. 5. DOI: 10.1007/s13280-017-0912-z
19 LAWRENCE, Peter et al. Keele Economics Research Papers kerp 2002/19 The Water Poverty Index, s. 10.
2003. Dostupné z:
https://www.researchgate.net/publication/235737531_The_Water_Povery_Index_an_International_Comparison
6
Poměr využití vody k dostupnosti (Water Use to Availability Ratio)
Tento ukazatel určuje nedostatek vody na základě poměru odběru vody za rok k celkovým odhadnutým obnovitelným zdrojům v roce. Jeho vývoj byl reakcí na nevyhovující pevnou poptávku po vodě, která se používá ve Falkenmarkově indikátoru.20 Pokud se hodnota ukazatele pohybuje mezi 20 a 40 %, v zemi je tzv. vodní stres, pokud hodnota překročí 40% hranici, v zemi je vážný vodní stres (severe water stress).21
Mezi nedostatky tohoto poměrového ukazatele uvedené ve studiích Franka R. Rijsbermana, Chrise Whitea a Simona Damkjaera s Richardem Taylorem, patří:
• indikátor neuvažuje umělé navýšení nabídky vody pomocí technologií, jako např.
odsolování,
• indikátor neuvažuje možnost, že všechna voda není zcela využita a může být vrácena do procesu recyklace,
• indikátor nebere v potaz přizpůsobivost společnosti na nedostatek vody.22,23,24
Tabulka 2: Poměr využití vody k dostupnosti
Poměr využití vody k dostupnosti Stupeň vodního stresu
<20 % Žádný vodní stres
20-40 % Vodní stres
>40 % Vážný vodní stres
Zdroj 2: RIJSBERMAN FR. Water scarcity: Fact or fiction? [online]. Agricultural Water Management, 2006. Dostupné z:
https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0378377405002854?via%3Dihub
Další indikátory, které vznikaly na začátku 21. století jsou z většiny postavené na poměru využití vody k dostupnosti. Zároveň se v nich uplatňuje důraz na další proměnné, které se v měření nedostatku vody začínají brát v potaz.
20 DAMKJAER, Simon a Richard TAYLOR. The measurement of water scarcity: Defining a meaningful indicator.
Ambio. 2017, roč. 46, č. 5. DOI: 10.1007/s13280-017-0912-z
21 GRAFTON, Quentin et al. Global Water: Issues and Insights [online]. Canberra, AUSTRALIA: ANU Press,
2014 [cit. 08.12.2020], s. 162. Dostupné
z: http://ebookcentral.proquest.com/lib/vsep/detail.action?docID=4562287
22 RIJSBERMAN FR. Water scarcity: Fact or fiction? [online]. Agricultural Water Management, 2006. Dostupné z: https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0378377405002854?via%3Dihub
23 GRAFTON, Quentin et al. Global Water: Issues and Insights [online]. Canberra, AUSTRALIA: ANU Press,
2014 [cit. 08.12.2020], s. 162. Dostupné
z: http://ebookcentral.proquest.com/lib/vsep/detail.action?docID=4562287
24 DAMKJAER, Simon a Richard TAYLOR. The measurement of water scarcity: Defining a meaningful indicator.
Ambio. 2017, roč. 46, č. 5. DOI: 10.1007/s13280-017-0912-z
7
Ukazatel zelenomodrého nedostatku vody (Green-Blue Water Scarcity) například uvažuje do té doby opomíjenou tzv. zelenou vodu, což je voda, která proniká do půdy a vytváří půdní vlhkost.
Tato voda je největším zdrojem sladké vody a je důležitá zejména pro zemědělskou výrobu.25 Poměr kumulativního odběru vody k poptávce (Cumulative Abstraction to Demand Ratio) zase uvažuje sezónnost v nedostatku vody, která je v některých částech světa běžná.26
Prozatím neexistují pravidla pro to, co by mělo být v ukazatelích pro měření nedostatku vody zahrnuto, částečně i proto, že se faktory jeho vzniku v jednotlivých zemích liší.27