Feminismus

Období od poslední třetiny 18. století přibližně do roku 1930 se začíná označovat jako první vlna feminismu.¹⁵ Hlavními požadavky bylo zakotvení základních politických, občanských a lidských práv v zákonech. Jednalo se o nejzákladnější občanská a politická práva, jimiž bylo například právo volit, právo na vzdělání a právo na majetek.

K nejvýznamnějším událostem v rámci boje za volební právo patřila petice 1 500 žen, která byla předložena britskému parlamentu v roce 1866. Požadovala, aby bylo zavedeno plné hlasovací právo pro ženy. Petice ale byla ignorována. Na to aktivistky odpověděly založením Národního spolku pro hlasovací právo (National Society for Women's Suffrage), odtud pochází známý výraz sufražetky. Do konce 19. století posílaly do parlamentu petice žádající volební práva pro ženy, současně probíhaly převážně v USA a ve velké Británii pochody a pouliční demonstrace a přednášky.¹⁶

V Čechách se také prosazovalo hnutí za politická a občanská práva žen. Mezi významné osobnosti patří K. Světlá, M. D. Rettigová, B. Němcová, S. Podlipská, E.

Krásnohorská, ale také T. G. Masaryk, Ch. Masaryková či F. Plamínková.

První vlna feminismu trvala přibližně do roku 1930, kdy z několika důvodů odezněla¹⁷. Její hlavní cíle, tedy již zmiňované právo na vzdělání, právo na majetek či volební právo, byly v zásadě do této doby splněny. Ve většině evropských zemí došlo k přiznání volebního práva ženám po 1. světové válce. Ženy k tomu přispěly tím, že dokázaly své schopnosti – zaujaly místa mužů v mnoha zaměstnáních, organizovaly Červený kříž. V první polovině 20. století bylo volební právo pro ženy dosaženo ve většině evropských zemí.

V Československu mohou ženy volit jako v jedné z prvních zemí od roku 1920 do parlamentu (od roku 1919 do obecních zastupitelstev), ve Velké Británii od třicátých let a ve Francii bylo paradoxně volební právo ženám přiznáno až v roce 1945.¹⁸ Alarmující však je, že v některých státech k tomu došlo až ve 2. polovině 20. století (Švýcarsko 1971, Jordánsko 1982) a v řadě asijských zemí nesmí ženy volit dodnes.

15 Tesařová, J.: Ženská práva jsou lidská práva. Nesehnutí, Brno 2002

16Stručná historie feminismu, dostupné na http://www.feminismus.cz, údaj k 14.7.2006

17 Tesařová, J: Ženská práva jsou lidská práva. Nesehnutí, Brno 2002

18 Frank, P.: Průvodce na cestě k rovnosti žen a mužů. Nesehnutí, Brno 2004

Feministická hnutí druhé vlny feminismu se opět dostávají do popředí v 60. letech 20.století, která se projevují především v USA, kde byla úzce spojena s hnutím hippies a bojem za lidská práva obecně. Ženy si uvědomily, že o faktické rovnosti mezi pohlavími ještě zdaleka nemohla být řeč. Hnutí se teď zabývalo daleko širším spektrem problémů. Přináší také nová témata a nové přístupy. Do popředí se dostává např. problém socializace, jazyka a postavení žen v rozličných oblastech společenského života, přináší to s sebou nové možnosti pohledu např. na domácí práce a postavení žen v domácnosti v širším slova smyslu.

Tato druhá vlna má spíš psychologický ráz, snaží se odpovědět na otázky například ohledně formování mužské a ženské identity, sledování vzorců chování jednotlivých pohlaví.

Na tomto poli sehrála rozhodující roli psychoanalýza. Hledal se původ nerovnost mezi pohlavími a jedním z nejdůležitějších témat bylo zpochybnění tradiční role žen ve světě ovládaném muži. Tato formující se studia dala vzniknout novému vědnímu oboru – gender studies.

První vlna světového feminismu byla samozřejmou součástí českého života v předkomunistické době, vývoj tzv. druhé vlny nás zcela minul, neboť začal a nejmohutněji se rozvinul v době, kdy u nás vládl komunistický režim. Ten tento myšlenkový proud do českého prostředí nepustil (v roce 1990 nebylo ve Státní knihovně možno najít jedinou feministickou publikaci)¹⁹. V situaci, kdy byla omezena svoboda projevu a shromažďování, nebyl možný vznik jakéhokoliv ženského feministického hnutí.

Zde uvádím přehled důležitých dat či zajímavostí ohledně ženského hnutí ve světě:

19 Tesařová, J: Ženská práva jsou lidská práva. Nesehnutí, Brno 2002

Tabulka 1: Důležitá data, informace, zajímavosti - ženské hnutí ve světě

1776 volební právo pro ženy v New Jersey (USA) - za 30 let opět zrušeno 1789 ženy v revoluční Francii rozhazují letáky s žádostí o volební právo

1809 ve státě Connecticut (USA) má první vdaná žena poprvé právo sepsat závěť

1830 vdovy ve Francii mají právo volit prostřednictvím svých zástupců

1836 universita v Curychu (Švýcarsko) jako první v Evropě začala přijímat ženy

1872 ve Švédsku mohly ženy starší 25 let rozhodnout o svém sňatku bez svolení rodičů

1873 Angličanky získaly právo rozhodovat o svém jmění, které přinesly do manželství

1889 první volební právo pro ženy na Novém Zélandě

1945 britská královna - matka jako první žena přijala diplom na universitě v Cambridge na slavnostní promoci spolu s muži

1971 volební právo pro ženy ve Švýcarsku

1977 ve SRN zrušen předpis zaručující manželovi právo rozhodovat o zaměstnanosti své ženy

1982 Volební právo pro ženy v Jordánsku

Zdroj: Stručná historie feminismu, dostupné na http://www.feminismus.cz, údaj k 14.7.2006

Pro zajímavost uvádím i přehled událostí ženského hnutí u nás (viz tabulka 2). Za upřesnění zde stojí získání volebního práva žen: revoluční národní shromáždění odhlasovalo 31.ledna 1919 nový volební řád pro volby do obecních zastupitelstev, v němž bylo rozšířeno volební právo na ženy (všeobecné, rovné, tajné hlasovací právo s poměrným zastoupením).

Zavedení volebního práva žen v Československu proběhlo nadvakrát: do obcí 31. ledna 1919 (poprvé se volilo na jaře l919) a do parlamentu 29.února l920 (poprvé se volilo na jaře l920).

Tabulka 2: Důležitá data, informace, zajímavosti - ženské hnutí u nás

1890 v Čechách založena první dívčí střední škola (Minerva) v Rakousku- Uhersku

1897 Filosofická fakulta University Karlovy poprvé přijala ženy jako řádné posluchačky

1880 první česká lékařka Dr. -Bohumila Kecková dostudovala ve Švýcarsku medicínu

1921 promovala první česká architektka - Petříková-Pavlíková, navrhovala mj.

dům Českého klubu ženského Ve Smečkách 22 (dnešní Činoherní klub)

1900 první ženy na UK směly studovat medicínu a farmacii

1903 vznik Ženského klubu českého v Praze, centrum kulturního a osvětově politického života žen

1905 vznikl Výbor pro volební právo žen

1912 zvolena první žena poslankyní do Sněmu království českého - spisovatelka Božena Viková- Kunětická

1920 ženy získaly volební právo do parlamentu (r.1919 do obecních zastupitelstev)

Zdroj: Stručná historie feminismu, dostupné na http://www.feminismus.cz, údaj k 14.7.2006

Feministické hnutí se začalo rozčleňovat do různých myšlenkových směrů a v současné době mluvíme o tzv. třetí vlně feminismu, která se neomezuje pouze na pracovní či politickou oblast. Požadavky různých směrů feminismu jsou například: stejné mzdy žen a mužů za stejnou práci, rovné příležitosti mužů a žen v přístupu ke vzdělání, rovné zastoupení mužů a žen v politické scéně, společné normy péče o děti, právní a finanční nezávislost všech žen.

V České republice má feminismus poměrně špatný zvuk, je to dáno chybějící druhou vlnou v 60. letech 20. století a špatným výkladem feministických myšlenek po roce 1989.

Postupně však dochází ke změnám v této oblasti, a to za přispění Evropské unie.

Feminismus jako takový se rozpadá na mnoho podskupin. Dá se hovořit o feminismu v množném čísle, protože se dá dělit mnohým způsobem. Existuje tedy celá řada druhů feminismu, například kulturní feminismus, materiální feminismus, ekofeminismus, NOW

feminismus (podle National Organisation of Women) či feminacismus aj.²⁰ Pro základní představu ho můžeme rozdělit na dvě větve. První z nich označujeme jako feminismus liberální, jehož cílem je emancipovat (zrovnoprávnit ženu). Má za hlavní cíl individuální autonomii, práva, svobodu, nezávislost a různost. Druhou větví je feminismus radikální, který považuje liberální feminismus za zastaralý a prosazuje nové nekompromisní metody ženského pole působnosti. Tento druh je však dost specifický a přenáší pojem feminismu do úplně jiné roviny, do roviny nesnášenlivosti k mužům, což diskredituje a účelově manipuluje s původním pojetím feminismu. Byl přelomovým momentem pro feministickou teorii přibližně v letech 1967-1975. Obecně už není přijímán tak, jak byl a neodpovídá ani definici

"feminismu". Tato skupina vidí útlak žen jako nejdůležitější formu útlaku, přesahující hranice rasy, kultury a ekonomické třídy. Je to hnutí zaujaté sociální změnou.

Není jednoduché se zorientovat v různých směrech, které se teď objevují v souvislosti s feminismem. Vytvářejí se různá hnutí, spolky a hrozí, že se feminismus vymkne kontrole, jeho původní záměr se pokřiví a stane se místo nástrojem pomoci nástrojem manipulace a omezování druhých.

Zabývali jsme se feminismem, snahou zrovnoprávnění žen i o výsledcích této snahy, je to ale zatím spíše otázka euroamerické kultury. Ženy v jiných částech světa před tímto procesem teprve stojí a můžeme se jen dohadovat, jaký průběh tyto změny budou mít v nynějších rozvojových zemích.

20 http://www.wikipedia.org, údaj k 14.7.2006

2 Postavení žen ve společnosti z ekonomického hlediska

Než se budeme zabývat ženami manažerkami, chtěla bych se zastavit u obecnějšího pojetí, a to pojetí žen na trhu práce. To znamená, že náš náhled na postavení ženy ve společnosti dostane spíše ekonomický charakter.

Nejprve bych chtěla nastínit historický vhled na zaměstnanost žen u nás a pak se budu věnovat postavení ženy na současném trhu práce v České republice a institucionálnímu zabezpečení otázky rovných příležitostí mužů a žen.