1) Informovanost spotřebitelů o CSR v České republice
H0 =Ženy se nezajímají o udržitelnost a společensky odpovědné podnikání značek, jejichž produkty nakupují, více než muži.
H1= Ženy se zajímají o udržitelnost a společensky odpovědné podnikání značek, jejichž produkty nakupují, více než muži.
2) Loajalita a preference spotřebitele
H0 =Více než 50 % spotřebitelů je ovlivněno v procesu nákupu faktem, že daná firma usazuje o udržitelnost a podniká v rámci zásad společenské odpovědnosti.
H1= Více než 50 % spotřebitelů je neovlivněno v procesu nákupu faktem, že daná firma usazuje o udržitelnost a podniká v rámci zásad společenské odpovědnosti.
3) Nákupní preference u palmového oleje
H0 = Respondenti s vyšším vzděláním jsou ochotni zaplatit vyšší cenu za produkty obsahující certifikovaný udržitelný palmový olej.
H1= Respondenti s vyšším vzděláním nejsou ochotni zaplatit vyšší cenu za produkty obsahující certifikovaný udržitelný palmový olej.
7 Data
Práce je zaměřena na kvótně vybranou skupinu respondentů, jelikož se jedná hlavně o výzkum veřejného mínění. Sběr primárních dat bude probíhat kvantitativní metodou prostřednictvím dotazníkového šetření. Základní soubor je tvořen lidmi generace X, Y a Z (generace let 1965-1982, generace let 1983-2000 a generace let 2000 - doposud), kteří ovládají pracovní trh (McCrindle M., 2011). Každá generace má svá specifika, motivace, hodnoty a také očekávání.
Pro zabezpečení hodnověrnosti a bohatosti dat a pro pozdější statistické vyhodnocení výsledků, byla stanovena hranice předpokládaného počtu respondentů na minimálně 70 lidí z Evropy a 70 lidí z Asie. Tato hranice byla zvolena v závislosti na velikosti souboru ve statistické analýze, kdy velký soubor se považuje od 50 lidí.
Otázky jsou nejvíce zaměřené na důležitost CSR v organizaci, jestli tyto organizace působí negativně/pozitivně v očích respondentů. Dále jsou otázky zaměřené na ověření jejich znalostí a názorů na pěstování, výrobu a distribuci palmového oleje, a na negativní dopad na životní prostředí a zdraví člověka. Následně jsou zjištěny názory respondentů na organizace, které tento olej využívají k produkci svých výrobků, jestli je odsuzují nebo naopak. Následně jsou prozkoumány vlivy na nákupní chování a preference respondentů – jakou roli hraje cena, a zjistit, zda produkty bez palmového oleje mohou vést k větší poptávce.
Příklady otázek:
Jste spokojeni s množstvím informací o CSR v České republice?
V případě, že nejste spokojeni s množstvím informací o CSR v České republice, co konkrétně vám nejvíce vadí?
Které aktivity společenské odpovědnosti ve organizaci považujete za nejpřínosnější?
Slyšeli jste o problematice palmového oleje?
Zajímáte se o obsahu potravin, které kupujete?
Je podle Vás palmový olej škodlivý oproti jiným olejům?
Dáváte přednost produktům bez obsahu palmového oleje?
Ovlivňuje cena těchto produktů Váš nákupní rozhodování?
…
Důvodem zúžení výběrového souboru na respondenty těchto tří generací je skutečnost toho, že i když žijí vedle sebe, jedná se o tři generace s naprosto jinými hodnotami. Faktem dnešní doby je totiž to, že nikdy v historii lidstva spolu nežilo najednou tolik různých generací.
Co generace, to však zpravidla jiné hodnoty a tím i jiný způsob uvažování. Navíc vlivem internetu a jiných technologií se zvyšuje dynamika světového rozvoje a informovanosti.
Rozdíly v hodnotách tak nikdy nebyly rozdílnější, než je tomu dnes.
Tento výběrový soubor byl získán rozesláním dotazníků do středních a vysokých škol v tuzemsku prostřednictvím e-mailů, dále s pomocí známých lidí z jiných států (Vietnam, Čína, Filipíny atd.) k rozšíření dotazníků do jejich škol a okolí. Dále pro naplnění hranice byly také využívány různé platformy sociálních sítí k šíření dotazníku.
Sběr dat probíhal v období mezi začátkem měsíce února 2021 do března téhož roku.
Dotazník byl zpracován ve dvou jazycích, a to v češtině a angličtině. Celkový počet respondentů byl 140.
8 Metodika
Pro tuto práci byla zvolena metoda dotazníkového šetření. Dotazník byl vytvořen v elektronické podobě prostřednictvím formuláře Google. Metodologie dotazníková patří mezi ustálené směry kvantitativního výzkumu. P. Gavora (2000) vymezuje dotazník jako „způsob písemného kladení otázek a získávání písemných odpovědí“. Kladené otázky se mohou vztahovat k jevům vnitřním (např. postoje, motivy, citové stavy apod.) (Chráska, 2016). Tato práce je zaměřena hlavně na názory lidí a jejich postoje k problému, a proto je tato metoda nejvhodnější volbou pro ověření hypotéz. Tato metoda také nejlépe sbírá odpovědi pro kvantitativní výzkum. Dotazník byl poté vyhodnocen statistickým vyhodnocením – Chí-kvadrát testem a výpočtem hodnoty testového kritéria na základě výběrových dat.
Otázky byly z většiny formulovány uzavřeně a polouzavřeně. Dále dotazník obsahoval škálové otázky (hodnotící škála, Likertova škála…) - tyto otázky jsou vhodné pro měření názorů a postojů.
Uzavřené položky se vyznačují tím, že se u nich respondentům předkládá vždy určitý počet předem připravených odpovědí. Hlavní výhodou těchto položek je to, že se v podstatě zjednodušuje vyhodnocování odpovědí. Nevýhodou této formy položek na druhé straně zůstává fakt, že všechny možné kvality odpovědí jsou násilně vtěsnávány do schématu připravených odpovědí (Chráska, 2016).
U Likertovy škály se prezentuje určité tvrzení a po respondentovi se požaduje, aby vyjádřil stupeň svého souhlasu, respektive nesouhlasu na hodnotící škále (Chráska, 2016).
Výčtové položky se vyznačují tím, že u nich respondent vybírá současně několik odpovědí.
Počet odpovědí, které mají vybrat, je bud‘ neomezený, anebo je určen instrukcí (např. „Vyberte tři z uvedených odpovědí, se kterými souhlasíte,“). Při používání výčtových položek mohou vznikat obtíže při vyhodnocování odpovědí vzhledem k tomu, že různé kombinace odpovědí (respektive různá pořadí odpovědí) mohou mít různou výpovědní hodnotu.
Kvantitativní výzkum formou dotazníkového šetření probíhal na začátku roku 2021.
Respondenti byli oslovování především prostřednictvím e-mailu a sociálních sítí.
Dotazník, který byl koncipován jako anonymní, obsahoval:
- Tzv. trichotomické uzavřené otázky s možnostmi odpovědí (ANO, NE);
- Tzv, polytomické uzavřené otázky s několika možnostmi výběru;
- Škály – otázky, které vyjadřují postoj respondentů;
- Tzv. identifikační otázky, které charakterizují respondenta – jednalo se např. o otázky zijšťující:
o Věk;
o Pohlaví;
o Stupeň vzdělání;
o …
Odpovědi byly poté kvantifikovány a následně statisticky analyzovány.