Produkce palmového oleje v posledním desetiletí prudce vzrostla kvůli jeho rostoucímu využití. Využit je například jako olej na smažení, složka ve zpracovaných potravinách, v kosmetických produktech a v poslední době ve výrobě bionafty (Theones, 2006).
Podíl palmového oleje na celosvětové produkci rostlinného oleje se za posledních dvacet let zdvojnásobil. Dnes představuje více než 30 %, což předstihuje produkci sójového oleje.
Důvody této silné expanze zahrnují výrazně vyšší olejový výnos palmového oleje ve srovnání s jinými olejnatými semeny (více než čtyřikrát vyšší než řepka olejná a sedmkrát vyšší než sója), a jeho nižší cena, díky níž se stal primárním olejem na vaření pro většinu lidí v Asii, Africe a na Středním východě. Schmidt a Weidema (2008) odhadují, že palmový olej je dnes
„marginálním olejem“, tj. budoucí nárůst poptávky po rostlinných olejích bude uspokojen především palmovým olejem než jinými rostlinnými oleji (Pirker, 2016).
To vedlo k následovnému rozšíření celosvětové pěstitelské plochy pro pěstování olejových palem ze 6 na 16 milionů hektarů mezi rokem 1990 a 2010, což je oblast, která nyní představuje asi 10 procent světové trvalé úrodné půdy. Malajsie a Indonésie jsou epicentrem tohoto dynamického vývoje: v těchto dvou zemích se osázená plocha v posledním desetiletí zvýšila o 150 %, a společně se podílí na přes 80 % světové produkce palmového oleje (FAO, 2016).
5.2.1 Problémy
Problém není v palmovém oleji jako takovém, ale spíše v tom, jak se vyrábí. Existuje mnoho benefitů tohoto oleje jako je například to, že v porovnání s jinými oleji je zapotřebí méně půdy nebo to, že má široké využití jak v potravinách, kosmetice, čistících prostředcích, tak dokonce je používán i jako biopalivo. Není tedy divu, že se jedná o nejpoužívanější olej na světě.
To vede k problému rozsáhlé výroby, která vede k odlesňování pralesů a k ničení ekosystémů.
Problém je tak vážný, že způsobuje dokonce vymírání některých živočišných druhů.
Nepřímočařejším měřítkem k posouzení zdraví planety je pravděpodobně míra její biologické diverzity. Odlesňování tropických deštných pralesů je hlavním důvodem ohrožení primátů.
Téměř polovině všech druhů primátů hrozí vyhynutím. Pod silným tlakem jsou také kopytníci, vačnatci a kytovci. Ztráta přirozeného prostředí je hlavní příčinou tohoto problému.
Dalším problémem je porušování lidských práv. Národní korporace připravily lokální komunity o půdu, kterou využívaly k pěstování zemědělských plodin. Další negativa, která dopadají na místní obyvatelé jsou zdravotní potíže způsobené agresivními pesticidy, chemické znečištění vody, sesuvy půdy a záplavy atd.
Vlády rozvíjejících se zemí ve všech tropických regionech stále více podporují pěstování olejových palem. Považují ho za hlavního přispěvatele zmírňující chudobu a podporovatele nezávislosti na potravinách a energii (tyto státy jsou například Brazílie, Peru, střední a západní Afrika) (Pirker, 2016). Však pod tlakem několika nevládních environmentálních organizací a spotřebitelů se hlavní obchodníci s palmovým olejem zavázali zajistit udržitelný palmový olej.
Odhaduje se, že 17 % nových plantáží v Malajsii a 63 % těchto plantáží v Indonésii měly přímé negativní vlivy na tropické lesy bohaté na biologickou rozmanitost v období 1990–2010 a až 30 % této expanze nastalo na rašelinových půdách, což vedlo k velkým emisím CO2. Tyto potenciální negativní účinky pěstování palmových olejů vedly k důkladnější kontrole.
V důsledku těchto negativ, odvětví palmového oleje vyvinulo v roce 2004 svůj vlastní udržitelný certifikační standard, the Roundtable in Sustainable Oil. Evropská unie i Spojené státy také zavedly určitá specifická kritéria udržitelnosti pro dovoz surovin pro výrobu biopaliv (Pirker, 2016). Výroba certifikovaného palmového oleje má mnoho zásad. Mezi ně patří například to, že se nepokácel kvůli plantáži prales, nevytlačil místní komunity z jejich půdy nebo že se nepoužívaly nebezpečné pesticidy nebo jiné chemikálie. V současné době je ale certifikováno pouze 15 % veškerého palmového oleje na světě.
6 Praktická část
Praktická část je zacílena na chování spotřebitele a jejich pohled na CSR. Věnuje se zhodnocení společensky odpovědných aktivit firem z pohledu spotřebitele, dále se věnuje míře informovanosti spotřebitele o této problematice a jak vnímají současný problém s produkcí a spotřebou palmového oleje. V neposlední řadě je pozornost věnována také preferencím spotřebitelů k produktům obsahující tento olej.
Hlavním cílem této práce je zjistit, jak spotřebitelé vnímají CSR a jaký je jejich postoj k palmovému oleji.
Ke splnění stanoveného cíle je potřeba odpovědět na otázky a ověřit hypotézy o tom, jakou roli hraje CSR podniku z pohledu spotřebitele. Zda skutečnost toho, že firma usilující o udržitelné podnikání ovlivňuje nákupní chování spotřebitele, dále pak zda přítomnost palmového oleje ve výrobcích má vliv na spotřebitelské rozhodování, a v neposlední řadě, zda se o tuto problematiku zajímají více ženy či muži.
Dalším krokem k dosažení cíle bakalářské práce je hlubší analýza globálního problému související se zpracováním palmového oleje v potravinářském průmyslu, neboť tato problematika souvisí s CSR aktivitami mnoha firem
V souvislosti s pokračujícím rozmachem poptávky po palmovém oleji a zvyšujícím se závazkem udržitelnosti v odvětví palmového oleje si tato práce klade za cíl odpovědět na otázky, zda mají spotřebitelé dostačující informace k CSR, zda jsou si spotřebitelé vědomi problémové produkce palmového oleje, nebo jestli vědí o tzv. certifikovaném palmovém oleji, zda preferují produkty obsahující udržitelný palmový olej splňující podmínky certifikace a zda jsou ochotni za ně zaplatit vyšší cenu.
Pro ověření stanovených hypotéz byl zvolen spotřebitelský výzkum. Spotřebitelský výzkum byl proveden pomocí dotazníku, který je jedním z hlavních nástrojů ke zjišťování spotřebitelského chování. Spotřební chování zahrnuje jak jednání spojené s bezprostředním nákupem nebo užitím výrobku, tak i s okolím, které jej podmiňuje (Koudelka, 2006).
Pro zpracování dat byla použita matematická statistika. Statistika je věda, která se zabývá metodami sběru, zpracováním a vyhodnocováním hromadných dat. Na základě výsledků ověřování hypotéz jsou vysloveny závěry, ke kterým výzkum dospěl. Je konstatováno přijetí či odmítnutí hypotéz a následně jsou interpretovány dosažené výsledky.
Závěr je věnován zhodnocení rozsahu a významnosti činností v oblasti CSR z pohledu spotřebitele a jeho vnímání problematiky palmového oleje. Dále je v závěru zodpovězeno na to, zda záleží na formě zdroje, ze které se spotřebitel o CSR aktivitách dozví.
Následně je představen návrh pro management firem působících v tomto sektoru ke zlepšení informovanosti spotřebitelů ohledně CSR aktivit těchto firem, a poté k vylepšení kvality nabídek produktů a služeb, k získání konkurenční výhody a eliminování slabých stránek.
Výsledky práce mohou sloužit F&B podnikatelům, spotřebitelům a také neziskovým organizacím k průzkumu trhu a vylepšování kvality nabídek produktů a služeb.