Karuselové podvody

Jak již bylo zmíněno, hlavním principem daně z přidané hodnoty je zdanění nově vytvořené přidané hodnoty na každém stupni zpracování od počátku první fáze až k dodání koncovému zákazníkovi ke spotřebě. Plátce daně je povinen odvést státu daň ze svých výstupů sníženou o nárok na vrácení daně, kterou zaplatil při nákupu vstupů.

Právě vratka daně na vstupu je hlavním lákadlem a příležitostí pro daňové úniky.

Typickým příkladem takového úniku jsou karuselové podvody, které představují největší část úniků na DPH (CETA, 2015).

Karuselové podvody se v literatuře označují různě. Například Široký (2008) používá pojmy jako „kruhové podvody“ nebo „podvody chybějícího obchodu“ a Nejvyšší správní soud ve své judikatuře používá „podvod typu chybějící subjekt – missing

19

trader“. Všechny tyto názvy označují stejný důsledek podvodného jednání a jedná se o synonymum pro tento typ podvodů na DPH.

Problematiku karuselových podvodů ve své publikaci podrobně rozebírá Šefčík (2018), který užívá termín „MTIC podvody“ (Missing Trader Intra Community), totiž podvody v intrakomunitárním rozsahu s účastí subjektu typu chybějící obchodník.

Podstatou karuselových podvodů je využití osvobození od DPH při dodání zboží do jiného členského státu a možnosti uplatnění nároku na odpočet daně z přidané hodnoty při pořízení zboží z jiného členského státu (za určitých podmínek i z třetích zemí).

Autor mezi hlavní problémy prokazování karuselových podvodů zařazuje pracné rozkrývání mnohdy velice složitého řetězce obchodníků zapojených do karuselového podvodu zejména proto, že je potřeba při vyšetřování spolupracovat s daňovými orgány ostatních států. Další potíž bývá v nemožnosti potrestání pachatele i přesto, že se podaří zjistit, přes jaké subjekty zboží v kolotočovém podvodu obíhalo.

Zprostředkovatel může vždy argumentovat, že nevěděl o tom, že se účastní obchodu se zbožím obíhajícím v karuselovém podvodu.

Obrázek 1 Průběh kolotočového podvodu

Zdroj: MFČR (2016)

Uvedené schéma pomocí jednoduchého modelu ilustruje průběh karuselového podvodu. V řetězci vystupují různé subjekty, každý se svou specifickou funkcí.

20

V pozadí celého podvodu stojí organizátor, který řídí zdánlivě poctivé firmy a bílé koně, tedy firmy fungující pouze za účelem umožnění a zakrytí podvodů (Finanční správa, 2016b).

Dle obrázku 1 karuselový podvod tvoří EU plátce (Conduitcompany), bílý kůň (Missingtrader – chybějící obchodník) a spolčená firma (Broker – plátce DPH v ČR).

Celý proces začíná tak, že společnost v zahraničí prodá bílému koni zboží do tuzemska. Zde je nutné podotknout, že společnost je umístěna v jiném členském státě EU zejména proto, že dodání zboží do jiného členského státu je od DPH osvobozeno, jedná se o tzv. intrakomunitární obchod. Bílý kůň nakoupí zboží od společnosti v zahraničí, které tedy neplatí DPH. Bílému koni vzniká nejen povinnost přiznat daň na výstupu, ale současně ve stejné výši nárok na odpočet daně na vstupu. Toto zboží následně prodá spolčené firmě v tuzemsku a inkasuje od ní DPH a „zmizí“. U bílého koně tak vzniká nedoplatek na DPH tím, že nakoupí od EU plátce zboží bez DPH a zároveň jej prodá vnitrostátní firmě s DPH, kterou neodvede. Firma, která zaplatila podvodníkovi cenu včetně DPH, si uplatní tuto daň jako nárok na odpočet DPH na vstupu, tudíž získá daň, kterou bílý kůň nezaplatil. Následně tato spolčená firma prodá zboží zpět do zahraničí, což je osvobozeno od DPH. Výsledná přidaná hodnota v řetězci je nulová a stát, pokud neprokáže podvodnou spolupráci na daném podvodu, bude muset vyplatit nadměrný odpočet firmě v tuzemsku, resp. částku, kterou by měl obdržet od bílého koně. V realitě je celý proces tvořen řadou dalších článků a odhalení takového podvodu vyžaduje až roky šetření, avšak mezi tím si podvodníci vytvoří nový karusel (Finanční správa, 2016b).

V praxi tento koloběh může běžet opakovaně a do karuselu je zapojeno mnoho firem, které tvoří rozsáhlou mezinárodní síť a dopouštějí se organizovaného trestného činu.

Mnohdy se zboží dokonce vůbec nepřemisťuje nebo existuje pouze na papíře.

Karuselové podvody v rámci celé EU dosahují téměř 50 mld. EUR ročně (Zídková, 2019). Studie Evropského parlamentu uvedla, že zatímco před deseti lety docházelo k uvedeným podvodům převážně u dodávek zboží vysoké hodnoty a malých rozměrů jako jsou mobilní telefony, mikroprocesory nebo drahé kovy, dnes se ke karuselovým podvodům hojně využívají nehmotné produkty, jako například emisní povolenky,

21

elektřina, plyn a tzv. zelená osvědčení. Hlavním důvodem je velká rychlost přesunu nehmotných produktů spolu s nemožností tyto transakce podchytit (Lamensch a Cecl, 2018).

Janeček ve své prezentaci ,,Daňové podvody na DPH a boj proti nim“ konstatuje, že karusel se projevuje vytvářením nelegální konkurenční výhody, vytahováním peněz ze státu tzv. tunelováním systému DPH nebo kombinací obojího. Příčinou vzniku karuselových podvodů je systémová chyba DPH z toho důvodu, že nárok na odpočet má příjemce bez ohledu na to, zda poskytovatel DPH státu zaplatí (Finanční správa, 2015a).

Ministerstvo financí uvedlo, že řešení přišlo v podobě kontrolního hlášení, z něhož by mělo být možné zjistit v reálném čase mezi kým a kdy proběhl obchod a celková cena fakturovaného plnění. Pokud se bílý kůň domluví s firmou Broker, kontroloři to snadno zjistí, jelikož se data od odběratele a dodavatele budou vzájemně párovat.

Problémové plátce pak bude snadné identifikovat v krátkém čase. Rozkrytí těchto podvodů bude možné v řádu měsíců namísto let. Díky kontrolnímu hlášení zasáhne správce daně dřív, než se články podvodného řetězce stihnou spojit a čerpat nadměrné odpočty ze státní kasy (Finanční správa, 2016a).