Nástroje k zamezení daňových úniků na DPH v ČR

Cílem preventivních nástrojů je zabránit daňovým únikům již před jejich vznikem.

V současné době existuje velké množství nástrojů boje proti daňovým únikům, díky kterým je možné jim zabránit či je alespoň určitým způsobem omezit. Vyjma nástrojů boje proti daňovým únikům upravené v daňovém řádu existují ještě takové, které nevyužívá pouze správce daně, ale mimo jiné i další orgány, bojující proti daňovým únikům. Těmito orgány je mimo finanční a celní správu, také ministerstvo financí s jeho Finančním analytickým útvarem a orgány činné v trestním řízení. Spolupráce probíhá též i s příslušnými odbornými orgány v zahraničí (Finanční správa ČR, 2013).

Mezi základní nástroje upravené přímo zákonem o DPH lze zařadit: institut nespolehlivého plátce, institut ručení příjemce zdanitelného plnění, elektronickou evidenci tržeb, režim přenesení daňové povinnosti, daňovou kobru a kontrolní hlášení.

22

V další kapitolách bude speciální pozornost věnována kontrolnímu hlášení a následné analýze efektivnosti zavedení tohoto opatření.

1.5.1 Institut nespolehlivého plátce

Institut nespolehlivého plátce, jako nástroj boje proti daňovým únikům, byl v České republice zaveden s účinností od 1.1. 2013. Za nespolehlivého plátce lze označit takový subjekt, jehož dluh tvoří za tři měsíce minimálně 10 mil. Kč, neplní své daňové povinnosti, nemá správně vedené daňové doklady, případně je účastníkem podezřelých obchodů a byla mu udělena pokuta od úřadu ve výši alespoň půl mil. Kč.

Novela zákona o DPH zavedla v roce 2017 nový institut „nespolehlivá osoba“, který se nevztahuje pouze na plátce DPH, ale na všechny fyzické i právnické osoby. Cílem je zabránit situacím, kdy plátce daně byl označen za nespolehlivého a v důsledku toho zrušil svoji registraci k DPH a následně se opět zaregistroval jako plátce. V tomto případě se subjekt zároveň stává nespolehlivou osobou. Pomocí těchto institutů chce správce daně donutit daňové subjekty, aby svojí daňovou povinnost plnily řádně a také narovnat konkurenční podnikatelské prostředí eliminováním výhod získaných porušováním daňových povinností a zapojením do podvodného jednání (Finanční správa, 2017b).

Seznam nespolehlivých plátců DPH je možné si ověřit na internetových stránkách Finanční správy ČR v registru plátců DPH za pomocí jejich daňového identifikačního čísla nebo podle údajů o nespolehlivosti (Finanční správa, 2015b). Podle poradenské společnosti Bisnode (2020) bylo koncem roku 2020 v České republice evidováno celkem 21 529 subjektů, kteří nespolehlivě odvádějí DPH. Počet nespolehlivých plátců se oproti roku 2019 zvýšil pouze o 5 529, což byl nejpomalejší přírůstek od roku 2015 (ČTK, 2020).

23

1.5.2 Institut ručení příjemce zdanitelného plnění

Institut ručení příjemce zdanitelného plnění byl zaveden 1.4. 2011, aby ve spojitosti s ručením za DPH zjednodušil Finanční správě boj proti daňovým únikům. Na základě tohoto institutu plátce daně, příjemce zdanitelného plnění, ručí v určitých případech stanovených zákonem za daň nezaplacenou poskytovatelem zdanitelného plnění uskutečněného v tuzemsku. Kubíková (2014) ve své práci uvádí, že jako první by měly být zjištěny a ověřeny informace týkající se dodavatele, které lze dohledat v registru plátců. Tímto je předcházeno riziku ručení za cizí DPH a tím i riziku nutnosti zaplatit DPH dvakrát. Pokud daňový subjekt na základě výzvy a následného vymáhání daň nezaplatil, je ručiteli správcem daně uložená povinnost, aby ji uhradil v plné výši.

1.5.3 Elektronická evidence tržeb

Elektronická evidence tržeb (EET) je dalším nástrojem, který má zabránit daňovým únikům. Představuje systém komunikace mezi plátci a finanční správou. Hlavní myšlenkou Zákona o elektronické evidenci tržeb je kontrolovat a evidovat tržby podnikatelů. Elektronická evidence tržeb je zavedena na principu online připojení zařízení, prostřednictvím kterého je obchodní transakce zaslána finanční správě.

Finanční správa v případě souhlasu odešle unikátní kód, který má podnikatel povinnost uvést na účtence, kterou vystaví zákazníkovi. Zákazník má poté možnost na internetových stránkách zkontrolovat, zda kód na jeho účtence odpovídá zaevidovanému kódu. Cílem elektronické evidence tržeb je zaznamenávat pohyb hotovosti, a zabránit tak daňovým únikům, ke kterým docházelo krácením tržeb přijímaných v hotovosti (On-line evidence tržeb, 2016).

Daňový přínos EET je vypočten na základě dat z inkasa daní a z údajů daňových přiznání. Tato data jsou upravena o dopad legislativních změn a není počítáno s autonomním ekonomickým růstem. Ministerstvo financí (2019a) uvádí čistý přínos veřejných rozpočtů za rok 2018 ve výši 12,3 mld. a tím jej považuje za velice účinný kontrolní nástroj pro stanovení daně, díky kterému odhaluje závažná porušení daňových předpisů.

24

1.5.4 Daňová kobra

Pracovní skupina Daňová kobra je společný tým Národní centrály proti organizovanému zločinu, Generálního finančního ředitelství a Generálního ředitelství cel. Hlavním cílem týmu je boj proti daňovým únikům především v oblasti DPH.

Výhodu spolupráce v rámci speciálního týmu lze spatřovat především v předávání a následném využívání informací, díky čemuž dochází k rychlému tipování kauz daňových úniků. Její založení je datováno k 15. červnu roku 2014 a od svého vzniku tato jednotka zabránila únikům za 11,7 miliard korun (Daňová kobra, 2021).

1.5.5 Režim přenesení daňové povinnosti

Specifickým unijním nástrojem v boji proti daňovým únikům je režim přenesení daňové povinnosti neboli též reverse charge, který byl začleněn do národních legislativ všech členských států na základě Směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému DPH. Východiskem tohoto opatření je přenesení daňové povinnosti na příjemce plnění, který má následně i možnost nároku na odpočet. Tím dochází k zabránění výskytu již zmíněných karuselových podvodů, kdy si některý subjekt neoprávněně nárokuje odpočet. Režim přenesení daňové povinnosti je aplikován na takový druh zboží či služeb, u kterých existuje vysoké riziko výskytu daňových úniků. Rozsah komodit a služeb, na který lze uplatnit reverse charge, se postupem času v rámci EU rozšiřuje a u některých zboží je uplatňován trvale a u některých dočasně. V současné době se Česká republika snaží o zavedení tohoto režimu na co nejvíce položek. Podle zákona o DPH jsou do režimu přenesené daňové povinnosti zařazeny zboží a služby, které jsou náchylné k daňovým únikům. Jedná se například o dodání zlata, šrotu, obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů či poskytnutí stavebních nebo montážních prací. Dále dočasnému použití přenesení daňové povinnosti podléhá dodání některého zboží, a to dodání kovů včetně drahých kovů, mobilních telefonů, integrovaných obvodů a herní konzole, tablety a laptopy, pokud celková částka základu daně dodávaného zboží překračuje 100 000 Kč (Zídková, 2019) (Zákon č.

235/2004 Sb.).

25

Čerstvou novinkou byla v roce 2018 možnost požádání o tzv. plošný reverse charge, který byl schválen Radou Evropské unie pro hospodářské a finanční záležitosti. Na žádost vlády ČR Rada EU povolila v ČR zavést plošný režim přenesení daňové povinnosti na všechna plnění přesahující hodnotu cca 450 000 Kč. Ten byl možné zavést v období od 1.1. 2020 do 30.6. 2022, kdy začne v EU platit nový jednotný daňový režim (Hrdinková a Štulajterová, 2018).

1.5.6 Souhrnné hlášení

Dalším opatřením proti daňovým únikům zavedených ve všech členských státech EU je povinnost podávat souhrnné hlášení, které obsahuje správné informace ohledně uskutečněného plnění jiným podnikatelským subjektům z jiných členských států.

V souhrnném hlášení přeshraniční dodavatel zboží či poskytovatel služeb uvádí hodnotu tohoto plnění a kdo byl odběratelem, tedy osobou povinnou přiznat a odvést daň. Jedná se vlastně o kontrolu pohybu zboží a poskytování služeb v rámci EU. Pro ověření, zda je opravdu daná osoba registrovaná v jiném členském státě a DPH na ni lze převést, je nutné si potvrdit platnost daňově identifikačního čísla. Pro okamžité ověření platnosti daňového identifikačního čísla byl v EU zaveden elektronický systém VIES (Krylová, 2018).

26