Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek, který byl jmenován do funkce v roce 2010 se rozhodl bojovat proti nelegální práci, protoţe v ní vidí problém s vysokou společenskou nebezpečností, který nesmí být přehlíţen ani tolerován a to zejména proto, ţe stát touto cestou přichází o velký objem prostředků do státního rozpočtu, zejména daňové úniky důchodového a zdravotního systému.
Definice nelegální práce (pro účely zákona o zaměstnanosti):
a) pokud fyzická osoba nevykonává práci pro právnickou nebo fyzickou osobu na základě pracovněprávního vztahu nebo jiné smlouvy, nejde-li o manţela nebo dítě této fyzické osoby, nebo
b) pokud cizinec nevykonává práci pro právnickou nebo fyzickou osobu na základě pracovněprávního vztahu nebo jiné smlouvy, nejde-li o osobu uvedenou v manţela nebo dítě této fyzické osoby, nebo ji vykonává v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání nebo bez tohoto povolení, je-li podle tohoto zákona povolení k zaměstnání vyţadováno.1
Podle současného ministra práce a sociálních věcí je tato definice problematická a nelegální práce je podle ní obtíţně prokazatelná. Ministr plánuje definici upravit tak, aby prokazování nelegální práce bylo snazší. V budoucnu má být jasné, ţe pokud se někdo vyskytuje na pracovišti, pak zaměstnavatel odpovídá za to, ţe tam takový člověk nepracuje ilegálně.
Boj s nelegální prací zahájil ministr Drábek intenzivní kontrolní činností, kterou prováděly úřady práce ve spolupráci s Českou správou sociálního zabezpečení, Státním úřadem inspekce práce (prostřednictvím svých oblastních inspektorátů práce), celní správou a orgány cizinecké policie a následně také ţivnostenskými úřady a Českou obchodní inspekcí. Tato spolupráce mezi více státními organizacemi znásobila účinek těchto kontrol a všemi zúčastněnými orgány státní správy byly velice kladně hodnoceny. Jednotlivé sloţky si mohli vyjít
1. Česká republika. Zákon č. 435/2004 Sb. ze dne 26. července 2004, o zaměstnanosti. In Sbírka zákonů České republiky 2004, částka 144.
26
maximálně vstříc a díky operativní výměně informací z vlastních databází bylo moţné dosáhnout maximální rychlosti, účinnosti a efektivnosti prováděných kontrolních akcí.
Kontrolní činnost nelegální práce byla ve zvýšené míře započata v září 2010 a probíhala do konce roku. Porada vedení Ministerstva práce a sociálních věcí schválila program, podle kterého kontroly probíhaly. Kontroly koordinovaly úřady práce na místní úrovni a byly monitorovány Ministerstvem práce a sociálních věcí prostřednictvím úřadů práce.
Tato zintenzivněná kontrolní činnost se ukázala jako velice přínosná a proto se v ní v letošním roce pokračuje. Kontroly jsou stále primárně zaměřeny na nelegální zaměstnávání, dodrţování pracovněprávních předpisů v oblasti zaměstnanosti a bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a právních předpisů v oblasti sociálního pojištění.
Výsledky kontrolní činnosti v rámci České republiky za 1. čtvrtletí roku 2011:
Počet zahájených koordinovaných kontrol: 455
Počet ukončených kontrol: 270
Počet zaměstnavatelů porušujících kontrolované právní předpisy: 206
Počet vydaných nápravných opatření: 538
Počet uloţených pokut: 46
Celková výše uloţených pokut: 1 265 000 Kč
4.1 Průběh kontrol
Kontrolní týmy byly sestaveny z pracovníků úřadů práce, pracovníků Celních úřadů a pracovníků Inspektorátů cizinecké policie a dále zaměstnanců Okresních správ sociálního zabezpečen a Oblastních inspektorátů práce. Kontrolních šetření na místě provádělo přibliţně 6 aţ 14 pracovníků a jeden pracovník úřadu práce, který poskytoval na základě telefonických poţadavků informace z různých databází, především, evidence vydaných povolení k zaměstnání, údaje ze ţivnostenského či obchodního rejstříku.
27
V průběhu kontrol byly vyuţívány všechny stávající legislativní nástroje, například udílení pořádkových pokut a důsledná realizace sankcí, předávání podnětů na pozastavení činnosti, zrušení oprávnění k podnikání na ţivnostenské úřady.
Kontroly probíhaly zejména ve stavebnictví, pohostinství a cestovním ruchu. Největší podíl nelegální práce je ve firmách, kde je velký tok hotovostních peněz, lidé za svou práci dostávají peníze „bokem“ a neodvádějí z nich pojištění ani daně.
Sloţky zúčastněné na těchto koordinovaných kontrolních akcích tuto moţnost spolupráce hodnotí velice kladně, protoţe bylo moţné dosáhnout maximální rychlosti, účinnosti a efektivnosti kontrolních akcí. Při kontrolních akcích bylo moţné vyměňovat si operativně informace z databází, které vedou jednotlivé úřady. Záporem těchto akcí byly kompetenční spory, kdy nebylo jasné, kdo kontrolní skupinu vede, nebo kdo bude vypracovávat protokol o kontrole.
4.2 Postup kontrolních orgánů při kontrolách
Úřady práce a oblastní inspektoráty práce řešily své vzájemné podněty ke kontrole v této oblasti přednostně a v úzké součinnosti.
K písemným podnětům k provedení kontroly byly vţdy přikládány listinné doklady získané při své kontrole (např. pracovní smlouvy), výstupy z vlastní kontroly a další podklady vyuţitelné při kontrole.
Oblast kontrol byla rozčleněna do dvou základních skupin:
kontrola zaměstnávání občanů České republiky, jejich rodinných příslušníků, kteří nejsou občany Evropské unie/Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska, občanů Evropské unie/Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska a jejich rodinných příslušníků, kteří nejsou občany Evropské unie/Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska, a cizinců, občanů kteří nepotřebují povolení k zaměstnání nebo zelenou kartu,
kontrola zaměstnávání cizinců, kteří však potřebují povolení k zaměstnání nebo zelenou kartu.
28
Kontrolní činnost v rámci nelegální práce byla zaměřena především na tyto oblasti:
kontrola zaměstnaneckého poměru - kontroly probíhaly přímo na pracovišti, byl porovnáván skutečný stav na pracovišti s evidencí firmy,
nahrazování pracovních poměrů obchodními smlouvami (tzv. švarcsystém),
kontrola výše průměrného měsíčního čistého výdělku v rozsahu nutném pro stanovení výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci,
vyplácení mzdy niţší, neţ je právními předpisy zaručena,
kontrola hodinových sazeb u dohod o provedení práce – často dochází k zakrývání skutečně odpracovaných hodin tím, ţe hodinové sazby jsou neúměrně vysoké za vykonávanou práci,
neplacení zdravotního a sociálního pojištění.
4.3 Nejčastější zjištěné nedostatky
V rámci České republiky byla zjištěna různá porušení, ale v drtivé většině se kontrolní závěry a zjištěné nedostatky velice podobaly.
neplacení příplatků za práci v sobotu a neděli, ve svátek a za noční práci,
zaměstnavatel odmítá vystavit potvrzení o zaměstnání,
zaměstnavatel vyplácí niţší mzdu, neţ je nejniţší úroveň zaručené mzdy
nerovné zacházení se zaměstnanci v oblasti odměňování a náhrad mezd za nevyčerpanou dovolenou,
zaměstnavatel ani zaměstnanec nepopírají vznik pracovněprávního vztahu, ale například z nedostatku právních znalostí nebyla uzavřena řádná pracovní smlouva dle platných právních předpisů,
zaměstnavatel ani zaměstnanec nepopírají výkon závislé činnosti, ale odvolávají se na ústně uzavřenou dohodu o provedení práce, ale existuje důvodné podezření, ţe výkon práce přesahuje rozsah stanovený zákoníkem práce,
kontrolované osoby uvádějí, ţe práce je vykonávaná na základě jiné smlouvy (např. smlouvy o dílo), ale existují zde znaky výkonu závislé práce,
cizinec nemá platné povolení k zaměstnání pro vykonávanou činnost ani zelenou kartu, zaměstnanec ani zaměstnavatel nepopírají výkon závislé činnosti cizincem,
29
cizinec nemá platné povolení k zaměstnání pro vykonávanou činnost ani zelenou kartu a kontrolované osoby popírají výkon závislé práce cizincem, neexistuje ţádný smluvní základ pro pracovněprávní nebo jiný smluvní vztah,
cizinec nemá platné povolení k zaměstnání pro vykonávanou činnost ani zelenou kartu a kontrolované osoby uvádějí, ţe práce je vykonávána na základě jiné smlouvy neţ pracovní, ale existují zde znaky závislé činnosti,
závislá práce je vykonávána na základně platné pracovní smlouvy, ale zaměstnavatel zaměstnance nepřihlásil k sociálnímu a zdravotnímu pojištění,
zaměstnavatel vyplácí zaměstnanci oficiálně pouze 4000 Kč, tedy odměnu v maximální výši, kdy člověk ještě neztrácí moţnost být veden v evidenci uchazečů o zaměstnání a zbytek peněz dostanou zaměstnanci „bokem“,
nesplnění informační povinnosti zaměstnavatele při zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí,
porušení zákona při změnách a skončeních pracovních poměrů.
4.4 Výsledky kontrolní činnosti v jednotlivých okresech
Všechny úřady práce vypracovávali zprávy o průběhu kontroly na úseku nelegální práce a některé z těchto zpráv byly zveřejněny na serveru www.mpsv.cz a poskytovaly mnoho zajímavých informací, ty nejzajímavější z nich jsou uvedeny níţe.
4.4.1 Úřad práce v Opavě
Bylo provedeno celkem 13 velkých koordinovaných kontrolních akcí v součinnosti s Oblastním inspektorátem práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj a Okresní zprávou sociálního zabezpečení v Opavě. Tyto akce byly zaměřeny primárně na odhalování nelegální práce a bylo zkontrolováno 49 zaměstnavatelů. Některé kontroly byly prováděny dokonce v nočních hodinách.
Porušení právních předpisů bylo zjištěno ve 22 případech.
30 4.4.2 Úřad práce v Příbrami
Dvanáctičlenná skupina kontrolních pracovníků Úřadů práce v Příbrami, Celního úřadu Benešov, Inspektorátu cizinecké policie Příbram a Oblastního inspektorátu cizinecké police Příbram provedla kontrolu u dvou podnikatelských subjektů (jeden z oblasti stavebnictví a druhý z potravinářského průmyslu), u kterých byl předpokládán výkon nelegální práce.
Členové kontrolní skupiny odhalili celkem 17 případů výkonu nelegální práce.
4.4.3 Úřad práce v Ostravě
Tento úřad práce ve spolupráci s ostatními sloţkami zúčastněnými na koordinovaných kontrolách provedl celkem 61 kontrol, v 8 případech odhalil porušování právních předpisů o zaměstnanosti, dalších 14 zaměstnavatelů neplnilo informační povinnost vůči úřadu práce při zaměstnávání občanů Evropské unie a 27 občanům České republiky byl prokázán souběh výkonu práce a evidence na Úřadu práce a ve 3 případech nebyl umoţněn výkon kontroly.
Celkem u jedné třetiny kontrolovaných subjektů byly odhaleny větší či menší porušení kontrolovaných právních předpisů.
4.4.4 Úřad práce v Semilech
Bylo provedeno celkem 43 koordinovaných kontrol za účasti pracovníků Úřadu práce v Semilech, Okresní správy sociálního zabezpečení v Semilech a Celního úřadu v Liberci a policistů Cizinecké policie České republiky v Semilech, při kterých byl odhalen výkon nelegální práce u 12 osob, jedna osoba pracovala bez povolení k zaměstnání cizinců a neplnění informační povinnosti vůči úřadu práce ve 2 případech.
Na Semilsku se kontrolní týmy setkali s různými výmluvami za účelem znemoţnění výkonu kontroly, jako například nevpuštění na stavbu bez bezpečnostních přileb a reflexních vest, nebo do potravinářských provozů bez zdravotního průkazu.
Velice paradoxní byly situace, kdy pracovníci před kontrolory prchali, přestoţe se po zadrţení ukázalo, ţe měli všechny dokumenty v pořádku.
31
4.5 Nejčastější důvody nelegální práce
Důvodů pro výkon nebo umoţnění výkonu nelegální práce je mnoho, níţe jsou popsány ty nejčastější:
zaměstnavatelé se nechtějí vázat pracovními smlouvami např. z důvodu nepředvídatelnosti pracovní vytíţenosti,
spousta zaměstnavatelů se snaţí na nelegálních zaměstnancích ušetřit,
celosvětová ekonomická krize, která ještě více podtrhuje výše uvedené důvody,
neznalost zákona – v mnoha případech (zejména ve firmách s maximálním počtem 5 zaměstnanců) je porušení zákona způsobeno jeho neznalostí, kterou zapříčiňuje především to, ţe si mnozí zaměstnavatelé vedou veškerou agendu sami nebo jen za pomoci rodinných příslušníků – podle dosavadních výsledků kontrol bylo zjištěno, ţe aţ 73% pracovních smluv má nedostatky,
většina nelegálních pracovníků je vedena na úřadu práce, dostává podporu v nezaměstnanosti, sociální dávky, neplatí daně ani pojištění a další peníze si vydělají právě výkonem nelegální práce a v konečném výsledku je jejich finanční situace lepší, neţ kdyby pracovali legálně.
4.6 Sankce za nelegální práci
Součástí boje s nelegálním zaměstnáváním jsou bezpochyby i sankce ukládané jednak za výkon nelegální práce, ale i umoţnění výkonu nelegální práce.
maximální moţná pokuta se za výkon nelegální práci se zvýší ze současných 10 000 Kč na 100 000 Kč,
firmám přistiţeným při nelegálním zaměstnávání bude hrozit pokuta aţ 5 milionů Kč,
zaměstnavatelům bude hrozit trestní stíhání, v netěţších případech aţ tříleté vězení,
trestní odpovědnost bude i na zaměstnanci, zejména se bude zkoumat, zda mu nebyly neoprávněně vyplaceny jakékoli sociální dávky,
odebrání ţivnostenského oprávnění,
zavření provozovny,
32
firmy na dalších pět let ztratí moţnost jakékoli státní podpory, dotace vyplacené 12 měsíců před uloţením povinnosti budou muset vrátit
4.7 Opatření do budoucna
Dalším krokem v potírání nelegální práce jsou opatření, která plánuje přijmout ministr práce a sociálních věcí.
Kontrolní činnost byla do 31.3.2011 v oblasti zaměstnanosti rozdělena mezi úřady práce a Státní inspektorát práce, nově ji zabezpečují krajské pobočky Úřadu práce Česká republika a do budoucna přejde celá kontrolní činnost v této oblasti pod inspektoráty – tento krok je plánován na začátek roku 2012,
zaměstnavatel bude muset prokázat, ţe svým zaměstnancům vyplácí alespoň tzv.
zaručenou mzdu,
nedodrţení písemné formy u dohody o provedení práce by měla znamenat neplatnost právního úkonu, protoţe je to příliš velká mezera pro nelegální zaměstnávání,
trestnost zneuţívání sociálních dávek při výkonu nelegální práce a povinnost tyto dávky vrátit,
při podezření na nelegální práci budou uchazeči o zaměstnání posílání do rekvalifikačních kurzů a job klubů, aby jim byl případný výkon nelegální práce znemoţněn.
4.8 Dopady nelegální práce na zaměstnance
Většina pracovníků, kteří se nechají nelegálně zaměstnat, si neuvědomuje, jaké to pro ně můţe mít následky a neuvědomují si, ţe se připravují o mnoho práv, které by jim plynuly z legálního pracovního poměru.
Pracují bez zdravotního pojištění – hrazení zdravotního pojištění je povinné, pokud ho za zaměstnance neplatí stát (nejsou vedeni na úřadě práce) tak těmto zaměstnancům vzniká povinnost hradit si toto pojištění sám, pokud takto nečiní, nabíhá jim dluh na veřejném zdravotním pojištění,
33
nelegální pracovníci pracují bez nároku na nemocenskou,
Odpracovaná doba se těmto zaměstnancům nezapočítává na důchod,
Při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání nedostanou ţádné odškodnění,
Zpravidla pracují bez základních ochranných pomůcek,
Většinou pracují za niţší mzdu, neţ je zaručená minimální mzda
při nevyplacení mzdy, se nelegální zaměstnanci nemohou bránit (zpravidla jsou registrováni na úřadě práce a pobírají sociální dávky),
nelegální pracovníci pracují bez nároku na dovolenou na zotavenou
nelegální pracovníci přicházejí o moţné zaměstnanecké benefity, jako jsou například stravenky nebo příspěvek na závodní stravování, příspěvek na penzijní připojištění a soukromé ţivotní pojištění,
4.9 Nelegální práce cizinců
Velkou část nelegální práce vykonávají na našem území právě cizinci. Často pracují bez jakéhokoli povolení, někteří sice pracovní povolení mají, ale vykonávají úplně jiný druh práce, neţ ten, který je uveden v pracovním povolení.
Velká část cizinců obchází pracovní povolení získáním ţivnostenského oprávnění, jehoţ získání je jednodušší oproti získání povolení k zaměstnání, i kdyţ i cizinec ţádající o ţivnostenské oprávnění musí splnit určité podmínky (např. doloţit uhrazení zdravotního pojištění na 2 roky předem, doloţit drţení určité finanční hotovosti sloţené na bankovním účtu). Často jsou tato ţivnostenská oprávnění účelovým krokem a pod obchodními vztahy se skrývá zaměstnanecký poměr.
Podle údajů Ministerstva průmyslu a obchodu podnikalo v České republice v roce 2009 1,9 milionu ţivnostníků a z toho více neţ 87 tisíc tvořili právě cizinci. Oproti tomu platných pracovních povolení u nás bylo ve stejné době přibliţně 58 tisíc.
Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek prosazuje názor, ţe v současné době, kdy je nezaměstnanost na poměrně vysoké úrovni by měl být český pracovní trh prioritně určen pro občany České republiky, jejich rodinné příslušníky, občany EU/EHS a Švýcarska a jejich rodinné příslušníky.
34
Úřady práce velmi zvaţují udělování povolení k zaměstnání a prodluţování těchto povolení.
Kaţdá ţádost je posuzována s přihlédnutím k situaci na trhu práce a je jí vyhověno jen v těch případech, kdy se jedná o pracovní místo, které nemůţe být jinak obsazeno.
Ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu plánuje Jaromír Drábek přehodnotit udělování ţivnostenských oprávnění cizincům ze třetích zemí a celkově zpřísnit podmínky pro získání tohoto oprávnění.
4.9.1 Sankce za umoţnění výkonu nelegální práce cizincům (ze třetích zemí)
S účinností nejpozději do 20. 7. 2011 u nás vstoupí v platnost tzv. sankční směrnice. Přijetí této směrnice je součástí implementace evropské právní úpravy do právního řádu České republiky a jejím předmětem je především postihování zaměstnavatelů zaměstnávajících nelegální pracovníky ze třetích zemí a přesná definice nepovoleného zaměstnávání.
Sankční směrnice přinese následující tresty:
zaměstnavatel, kterému bude prokázáno nelegální zaměstnávání cizince, bude na 5 let vyloučen z účasti na veřejných zakázkách,
po dobu 5 let mu nebude za ţádných podmínek poskytnut jakýkoli státní příspěvek nebo dotace,
takovému to zaměstnavateli nastane povinnost vrátit veškeré příspěvky či dotace, které mu byly poskytnuty v posledních 12 měsíců (toto opatření bude platit i pro subdodavatele),
zaměstnavatel, jemuţ bude prokázáno nelegální zaměstnávání, bude muset proplatit pracovníkovi mzdu za 3 měsíce a především za stejnou dobu odvézt odpovídající odvody do státního rozpočtu z těchto mezd.
35