4.1.1 Způsob hodnocení
Pro hodnocení následujících frameworků bylo zvoleno několik způsobů, které jsou rozděleny do dvou částí.
V první části jsou frameworky hodnoceny z objektivního hlediska, a to pomocí checklistů a škál. Těmto způsobům se říká objektivní, protože kdokoliv může ověřit, zda jednotlivá kritéria odpovídají výsledné hodnotě či nikoliv. Součty těchto hodnot jsou vzájemně porovnány.
Ve druhé části je využito hodnocení stupnicí předem stanovených dimenzí. Jedná se o způsob neobjektivní a je využíván zejména z důvodu ulehčení porovnání a celkové názornosti. Výsledky porovnání ukážou, jaký framework je výhodnější v jednotlivé dimenzi.
Způsob checklistů
Tímto způsobem jsou porovnávána kritéria, která jsou buď splněna, či nikoliv. Výstupem je tabulka, v níž 1 u určitého kritéria znamená, že je splněné. Pokud je uvedená hodnota 0, znamená to, že splněné není.
Kritérium Výsledná hodnota
Kritérium X 1 / 0
Způsob škál
Tímto způsobem jsou porovnávána kritéria, u kterých není možné jednoznačně říct, zda jsou splněná či ne. Výstupem je podobná tabulka jako v předchozím hodnocení, ovšem výslednou hodnotu představuje hodnocení na škále. Tato škála se může lišit v závislosti na jednotlivých kritériích.
Kritérium Výsledná hodnota
Kritérium X Počet bodů (v závislosti na škále)
23 Hodnocení stupnicí
Toto je způsob, kterým jsou měřeny předem zvolené dimenze frameworků. Hodnocení probíhá na základě klasické stupnice 1 až 5, kdy 1 znamená nejhorší výsledek a 5 výsledek nejlepší. Výstupem je rovněž tabulka, ve které je u každé dimenze uveden její konečný výsledek práce, kterým je doporučení pro Českou republiku. Jsou to objektivní kritéria – zda jsou jednotlivé úkony obsaženy ve frameworku (a následně zveřejněné), anebo nejsou.
Seznam zvolených kritérií a přiděleného způsobu hodnocení:
• Obsahuje framework návod na použití?
Hodnocení bude probíhat na základě checklistu. Pokud framework obsahuje zveřejněný návod na použití, bude mu přidělen jeden bod. V opačném případě žádný.
• Obsahuje framework FAQ (časté dotazy)?
Hodnocení bude probíhat na základě checklistu. Pokud framework obsahuje zveřejněné časté dotazy, obdrží 1 bod. V opačném případě – 0 bodů.
• Jsou zveřejněny související dokumenty a zdroje, nebo případně je uveden odkaz na tyto zdroje?
Hodnocení bude probíhat na základě následující škály:
o 2 body – dokumenty související s frameworkem jsou zveřejněné, o 1 bod – je dán odkaz na tyto dokumenty.
• Obsahuje framework soupis přínosů či inovací, které přináší?
Hodnocení bude probíhat na základě checklistu. Pokud framework obsahuje zformulovaný soupis přínosu – jeden bod, neobsahuje-li – 0 bodů.
• Obsahuje framework možnost zpětné vazby?
Hodnocení bude probíhat na základě checklistu. Pokud framework obsahuje zformulovaný soupis přínosu – 1 bod, pokud ne – 0 bodů.
• Obsahuje framework popis přizpůsobení konkrétním situacím (možnost rozšíření, možnost úprav)?
Hodnocení bude probíhat na základě checklistu. Pokud framework obsahuje popis přizpůsobení konkrétním situacím – 1 bod, neobsahuje – 0 bodů.
24
• Je zveřejněný framework volně dostupný?
Hodnocení bude probíhat na základě následující škály:
o 2 body – framework je volně dostupný, o 1 bod – framework je dostupný za poplatek.
• Kdo je vlastníkem/správcem frameworku?
Hodnocení bude probíhat na základě následující škály:
o 3 body – framework patří státu,
o 2 body – framework patří mezinárodní organizaci, o 1 bod – framework patří soukromé společnosti.
• Je framework v souladu se standardy (například TOGAF a ArchiMate)?
Hodnocení bude probíhat na základě následující škály:
o 3 body – framework vychází z mezinárodních standardů, o 2 body – framework je v souladu s mezinárodními standardy,
o 1 bod – framework není v souladu se standardy a ani z nich nevychází.
• Jaký je počet vrstev, které jsou vyžadovány pro popis architektury?
Hodnocení bude probíhat na základě následující škály:
o 2 body – počet je větší než 4,
25 4.1.3 Porovnávací dimenze
Jak již bylo řečeno, způsob hodnocení stupnicí bude využívat předem zvolené dimenze.
Cílem je vybrat si co nejvíce dimenzí, které odráží pragmatickou kvalitu informací. To znamená, že v ohnisku zájmu je hodnota, kterou uživatel získává při užití frameworku.
Dimenze také mohou být inherentní, ale mělo by jich být co nejméně, jelikož hodnocení správnosti a přesnosti informací (v tomto případě jsou jako informace chápány frameworky) není účelem této práce. (Petr Škyřík, nedatováno)
Jako základ při stanovení jednotlivých dimenzí byla použita kniha od švýcarského vědce v oblasti komunikace Martina J. Epplera s názvem Managing Information Quality:
Increasing the Value of Information in Knowledge-Intensive Products and Processes.
Ve knize jsou velice detailně popsána různá kritéria a způsoby, jakými je možné kvalitu informací měřit a poté výsledky tohoto měření spravovat. Všechny tyto dimenze jsou sloučeny do frameworku kvality informací (viz Obr. 7).
Obr. 7 – Framework kvality informací. Zdroj: Eppler, M.
Framework používá jak pragmatické dimenze, tak inherentní, a proto pro účely této práce není možné jej použít v původní podobě. Z tohoto důvodu byla použita část dimenzí, které lze považovat za relevantní pro porovnání frameworků a následně je adaptovat k cílům práce.
Posouzení vhodnosti kritérií:
Comprehensive (vyčerpávající) – je to dimenze určující pro hodnocení, zda informace je ucelená. V tomto případě se jedná o dimenzi nevhodnou, jelikož nejsou k dispozici hodnoticí kritéria. Navíc jde o dimenzi inherentní.
Accurate (přesný) – jedná se o nevhodnou dimenzi vzhledem k inherentnosti.
26
Clear (jasný) – vhodná dimenze, jelikož je možné ocenit, nakolik je daná informace jasná.
Applicable (použitelný) – zde je nutno poněkud odstoupit od zadaných podmínek.
I když jde o dimenze inherentní, je možné posoudit, zda nějaký framework je použitelný, a to na základě počtu jeho implementací. Z toho důvodu tato dimenze je vhodná a bude použita při následném porovnání.
Concise (výstižný) – vhodná dimenze. Lze zhodnotit, nakolik je daná informace výstižná a neobsahuje-li nepodstatné údaje.
Consistent (důsledný) – dimenze není vhodná vzhledem k inherentnosti.
Correct (správný) – dimenze není vhodná vzhledem k inherentnosti. Cílem práce není posoudit správnost frameworků.
Current (aktuální) – jde sice o inherentní dimenzi, ale zároveň ji lze považovat za vhodnou. Je možné posoudit, jak je framework aktuální, na základě poslední aktualizace.
Convenient (praktický) – jde o dimenzi podobnou použitelnosti, která už byla vybrána, tedy tuto lze vynechat.
Timely (včasný) – těžko se dá posoudit, zda framework byl navržen včas či nikoliv.
Případně by to vyžadovalo hlubší výzkum, což není tématem této práce.
Traceable (vysledovatelný) – vhodná dimenze, protože lze vidět, zda jsou zveřejňovány verze frameworku, a tak zjistit, jak se měnil s časem.
Interactive (interaktivní) – velice vhodná dimenze, jedna ze zásadních pro konečný cíl práce.
Accessible (dostupný) – také vhodná dimenze. Lze zjistit, zda jsou stránky se zveřejněným frameworkem dostupné např. ve formátu pro zrakově postižené.
Secure (bezpečný) – nevhodná dimenze. Zjištění úrovně bezpečnosti frameworku není cílem této práce.
Maintainable (udržovatelný) – není vhodná dimenze pro účely práce.
Fast (rychlý) – není vhodná dimenze pro účely práce.
Dimenze relevantní pro tuto práci, lze je porovnávat:
27