Vysoká škola ekonomická v Praze
Fakulta informatiky a statistiky
Porovnání stavu frameworků
a výstupů architektur veřejných správ ve světě
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Studijní program: Aplikovaná informatika Studijní obor: Informační média a služby
Autor: Roman Kuritsyn
Vedoucí bakalářské práce: doc. Ing. Vilém Sklenák, CSc.
Konzultant bakalářské práce: Ing. Tomáš Šedivec Praha, květen 2021
Poděkování
Rád bych poděkoval vedoucímu bakalářské práce doc. Ing. Vilému Sklenákovi, CSc, za připomínky a pomoc při zpracování. Také bych chtěl poděkovat konzultantovi práce Ing. Tomáši Šedivcovi za možnost spolupráce a pravidelné konzultace. Nakonec mé poděkování také patří přátelům, kteří po celou dobu byli mojí oporou.
Abstrakt
Práce se zabývá problematikou zveřejňování architektur veřejných správ ve světě.
Porovnává současný stav několika frameworků veřejné správy různých států.
Základním cílem této práce je vytvořit doporučení pro zveřejňování architektury eGovernmentu ČR. Toto doporučení vychází z předběžného porovnání současného stavu frameworků vybraných států a nejlepších praxí, kterými se řídí při jejich zveřejňování.
Mezí dílčí cíle patří porovnání frameworků, jejich vyhodnocení na základě předem stanovených dimenzí a výběr nejlepších praktik.
Struktura práce je rozdělená do šesti kapitol – Úvod, Enterprise Architecture, eGovernment, Porovnání vybraných frameworků veřejných správ, Doporučení pro Českou republiku a Závěr. Teoretická část popisuje, co je Enterprise Architecture a eGovernment, včetně eGovernmentu v podmínkách České republiky. Praktická část definuje metodiku porovnání, popisuje vybrané frameworky a porovnává je. Pak následuje doporučení pro Českou republiku a celkové shrnutí práce v závěru.
Klíčová slova
eGovernemnt, Government Enterprise Architecture, framework, veřejná správa, porovnávání, zveřejňování, doporučení
Abstract
The thesis deals with the issue of making the administration architectures public in the world. It compares the current state of several public administration frameworks of different governments.
The basic goal of this work is to create recommendations for publishing the architecture of eGovernment in the Czech Republic. This recommendation is based on a preliminary comparison of the current state of the frameworks of selected countries and the best practices they follow when publishing them.
The subgoals include comparing frameworks, evaluating them based on predetermined dimensions, and selecting best practices.
The structure of the work is divided into six chapters – Introduction, Enterprise
Architecture, eGovernment, Comparison of Selected Public Administration Frameworks, Recommendations for the Czech Republic and Conclusion. The theoretical part describes what are Enterprise Architecture and eGovernment, including eGovernment in the Czech Republic. The practical part defines the comparison methodology, describes the selected frameworks and compares them. This is followed by recommendations for the Czech Republic and a general summary of the work at the end.
Keywords
eGovernment, Government Enterprise Architecture, framework, public administration, comparison, publication, recommendations
Obsah
1 Úvod ... 9
1.1 Důvody práce ... 9
1.2 Cíle práce ... 9
1.3 Struktura práce ... 9
1.4 Teoretická východiska ... 10
1.4.1 Framework ... 10
1.4.2 Enterprise Architecture ... 10
1.4.3 eGovernment ... 10
1.4.4 Government Enterprise Architecture ... 10
2 Enterprise Architecture ... 11
2.1 Základní frameworky v oblasti Enterprise Architecture ... 11
2.1.1 TOGAF ... 11
2.1.2 FEAF ...12
2.1.3 Zachman ... 13
3 eGovernment ...14
3.1 eGovernment ve světě ...14
3.2 eGovernment v České republice ...14
3.2.1 Historie ...14
3.2.2 Základní komponenty a struktura...16
3.2.3 Národní architektonický plán (NAP) ... 17
3.2.4 Národní architektonický rámec (NAR) ... 18
3.3 Mezinárodní srovnání ... 20
4 Porovnání vybraných frameworků veřejných správ ... 22
4.1. Metodika porovnání ... 22
4.1.1 Způsob hodnocení ... 22
4.1.2 Porovnávací kritéria ... 23
4.1.3 Porovnávací dimenze ... 25
4.2 Popis frameworků veřejné správy ve vybraných státech ... 27
4.2.1 Struktura popisu ... 27
4.2.2 Austrálie ... 27
4.2.3 Nový Zéland ... 34
4.2.4 Indie ... 37
7
4.2.5 Omán ...41
4.2.6 Česká republika ... 44
4.3 Porovnání frameworků ... 45
5 Doporučení pro Českou republiku... 47
5.1 Návrh komunikace vůči koncovým klientům ... 48
6 Závěr ... 50
7 Použitá literatura ... 51 Přílohy ... I Příloha A: Tabulka porovnání frameworků veřejné správy na základě objektivních kritérií ... I Příloha B: Tabulka porovnání frameworků veřejné správy na základě neobjektivních dimenzí ... II
8
Seznam zkratek
EA Enterprise architecture
TOGAF The Open Group Architecture Framework FEAF Federal Enterprise Architecture Framework IKČR Informační koncepce ČR
NAP Národní architektonický plán NAR Národní architektonický rámec AGA Australian Government Architecture
GEA-NZ Government Enterprise Architecture for New Zealand IndEA India Enterprise Architecture
OeGAF Oman eGovernment Architecture Framework
9
1 Úvod
V dané kapitole jsou uvedeny důvody a cíle práce. Dále je popsána její struktura a jsou definována teoretická východiska.
1.1 Důvody práce
Žijeme v informační společnosti, která se neustále vyvíjí. V dnešním světě tak každým dnem přibývá množství informací, které je potřeba uspořádávat. Veřejná správa je dobrým příkladem toho, proč je nutné zavedení standardů, které přináší konkrétní rámce pro toto uspořádání. Jedná se o frameworky veřejné správy. Trendem posledních let v této oblasti je přístup k řízení států jako k řízení podniku. To znamená budování architektury úřadů veřejné správy na základě frameworků podobných frameworkům z oblasti byznysu.
Toto téma bylo zvoleno z důvodu jeho aktuálnosti a zajímavosti výše uvedeného přístupu.
Jde o porovnání frameworků veřejných správ několika států a následné doporučení pro Českou republiku, které může být využito ministerstvem vnitra při pokračujících pracích nad eGovernmentem ČR.
1.2 Cíle práce
Základním cílem této práce je vytvořit doporučení pro zveřejňování architektury eGovernmentu ČR. Toto doporučení bude vycházet z předběžného porovnání současného stavu frameworků vybraných států a nejlepších praxí, kterými se řídí, když je zveřejňují.
Mezi vedlejší cíle patří porovnání frameworků, jejich vyhodnocení na základě předem stanovených dimenzí a výběr nejlepších praktik.
Základní cíl práce lze považovat za splněný v okamžiku, kdy budou představena strukturovaná doporučení k zveřejňování frameworku veřejné správy v ČR, vycházející z dobrých zkušeností jiných států.
1.3 Struktura práce
V úvodu práce jsou definovány důvody, cíle, struktura a teoretická východiska. Pak následuje teoretická část, ta obsahuje popis, co je Enterprise Architecture a eGovernment, včetně eGovernmentu v České republice. Také je zde uvedeno několik hodnotících škál, co se týče eGovernmentu v různých státech. Praktická část obsahuje metodiku porovnání, popis vybraných frameworků veřejných správ a jejich samotné porovnání. Pátá kapitola představuje výsledek práce, tj. doporučení k zveřejňování architektury veřejné správy v ČR neboli návrh komunikace vůči koncovým klientům. V závěru je pak shrnutí celé práce.
10
1.4 Teoretická východiska
1.4.1 Framework
Framework popisuje organizaci podniku, strukturu jeho řízení, firemní politiku anebo určuje zásady pro dosažení konkrétních cílů, které následně vedou k růstu a inovacím.
(Sadri, nedatováno)
1.4.2 Enterprise Architecture
Enterprise Architecture je „dobře definovaný postup pro provádění analýzy podniku, návrhu, plánování a realizace změn pro úspěšný rozvoj a realizaci strategie, s využitím holistického přístupu po celou dobu. Enterprise Architecture uplatňuje architektonické zásady a postupy, aby provedla organizaci přes uskutečnění byznys, informačních, procesních a technologických změn, nezbytných k uskutečnění její strategie. Tyto praktiky využívají různé aspekty podniku k nalezení, motivaci a dosažení těchto změn.“
(The Federation of Enterprise Architecture Professional Organizations, 2016)
1.4.3 eGovernment
eGovernment je systém, v jehož rámci veřejné instituce využívají informační technologie za účelem komunikace a poskytování služeb občanům, byznysu a jiným veřejným institucím. eGovernment si klade za cíl zvyšování efektivity fingování státu a zároveň zlepšení kvality informačních služeb. (Lidinský, 2008)
1.4.4 Government Enterprise Architecture
Government Enterprise Architecture je celkový vládní přístup k podpoře vládních ekosystémů pro poskytování služeb koordinovaným, efektivním a spravedlivým způsobem.
(The Open Group, 2018)
11
2 Enterprise Architecture
2.1 Základní frameworky v oblasti Enterprise Architecture
2.1.1 TOGAF
TOGAF (The Open Group Architecture Framework) je framework pro enterprise architecture, který poskytuje návod na plánování, implementaci a řízení architektury podnikových informačních systémů. Je to flexibilní systém, jehož účelem je propojení byznys úkolů a informačních technologií. V současné době patří mezi nejpopulárnější frameworky ve světě a používá jej řada předních mezinárodních organizací pro zlepšení byznys procesů.
Velkou výhodou TOGAF je nezávislost na instalaci softwaru. Zároveň nevyžaduje, aby byly použity veškeré součásti frameworku a dokáže spolupracovat s již existující strukturou podniku, stejně jako se přizpůsobovat individuálním potřebám uživatele.
TOGAF rozlišuje čtyři vrstvy enterprise architecture: byznys, aplikační, datovou a technologickou. (viz Obr. 1)
• Byznys architektura definuje byznys strategii podniku, řízení, organizaci a klíčové byznys procesy.
• Datová architektura popisuje strukturu organizace z hlediska logických a fyzických datových majetků a řízení datových zdrojů.
• Aplikační architektura určuje podrobný plán konkrétních aplikací, jejich nasazení, interakci a vztah s podstatnými byznys procesy celé organizace.
• Technologická architektura zahrnuje infrastrukturu informačních technologií, middleware, sítě, komunikaci, zpracování a standardy. (The Open Group, 2011)
Obr. 1 – Integrace artefaktů architektury. Zdroj: The Open Group
12 2.1.2 FEAF
FEAF (Federal Enterprise Architecture Framework) je framework enterprise architecture federální vlády Spojených států amerických. Představuje obecný přístup k organizaci integrace strategií, byznysu, technologií jako části designu organizace a zlepšení výkonosti.
FEAF odpovídá FEA, což je enterprise architecture federální vlády Spojených států amerických. FEA rozlišuje tři úrovně enterprise architecture: samotnou podnikovou architekturu, segmentovou architekturu a architekturu řešení. Každá z těchto vrstev má jinou hloubku a jiné cíle. (viz Obr. 2)
• Podniková architektura je řízená podnikovou strategií a identifikuje obecné a sdílené zdroje. Zajištuje, aby zdroje podniků byly v souladu s jeho strategickými cíli a misí.
• Segmentová architektura je řízená byznys managementem a vymezuje postupy pro klíčové byznys procesy a služby. Klíčovými uživateli jsou vlastníci byznysu. Je spojená s podnikovou architekturou pomocí principů struktury, znovupoužití a sladění.
• Architektura řešení vymezuje informační technologie firmy pro zlepšení byznys funkcí. Uživatelé a vývojáři tady hrají klíčovou roli. Architektura řešení je sladěná s podnikovou a segmentovou architekturou pomocí konkrétních definic a omezení.
Navíc FEA popisuje procesy pro tvorbu a přechod k podnikové architektuře a taxonomii a také způsob, jakým se měří úspěšnost zavedené architektury. (Gála, 2012)
Obr. 2 – FEAF. Zdroj: Gála, L.
13 2.1.3 Zachman
Zachman je jedním z prvních frameworků pro popis enterprise architecture, který byl vyvinut americkým obchodním konzultantem Johnem Zachmanem. Je to ontologie podniku, která představuje pohled na komplexní popis organizace jako celku.
Ontologie je dvousměrné klasifikační schéma představující buňky, které jsou protnutím dvou klasifikací. (viz Obr. 3)
• První klasifikace (neboli osa) klade řadu obecných otázek – „co“, „jak“, „kdy“,
„kdo“, „kde“ a „proč“.
• Druhá klasifikace se rozkládá do pěti součástí: kontextuální, konceptuální, logická, fyzická a interpretační.
Důležité je podotknout, že Zachman Framework není metodologií, jelikož nenabízí žádné konkrétní metody budování architektury. Je to schéma organizace artefaktů architektury podniku (projektové dokumentace, modelů, specifikace). Představuje problémovou oblast a koncového uživatele. (Zachman International, Inc., 2008)
Obr. 3 – Zachman Framework. Zdroj: Zachman International, Inc.
14
3 eGovernment
3.1 eGovernment ve světě
V současné společnosti fenomén eGovernment nabírá na popularitě a stává se standardem v čím dál více zemích. Je to trend spojený zejména s rostoucí digitalizací společnosti a digitální transformací.
Většina států usiluje o zavedení jakékoliv formy eGovernmentu, jelikož to nezbytně vede ke zlepšením. Především jde o možnost lépe porozumět občanům, poskytovat služby veřejné správy rychle a efektivně, najít nová řešení v oblasti veřejné správy a o celou řadu dalších možností.
V roce 2019 společnost EY zformulovala několik základních oblastí, na které by mělo být zaměřováno budování eGovernmentu: zákaznická (uživatelská) zkušenost, veřejná hodnota, občanská bezpečnost, budoucí pracovní síla a chytrá infrastruktura. (Bertrand, 2019)
3.2 eGovernment v České republice
3.2.1 Historie
Historie eGovernmentu v České republice začíná v roce 1999, kdy bylo umožněno podat žádost o informace prostřednictvím elektronické pošty. Východiskem byl zákon o svobodném přístupu k informacím. V roce 2000 byl do českého právního řádu implementován institut elektronického podpisu. V roce 2003 Úřad pro veřejné informační systémy byl přejmenován na Ministerstvo informatiky ČR. Byl to v podstatě první úřad, který měl ve svém konceptu cíle eGovernmentu. Později byl založen Úřad pro ochranu osobních údajů. Jelikož Ministerstvo informatiky svůj účel nenaplnilo, přeměnilo svoji roli spíše na reprezentační než řídící. Každý státní úřad fungoval v podstatě nezávisle na společném záměru. (Vavříková, 2007)
První strategická dokumentace je datována rokem 2004, kdy byly vydány dokumenty Národní telekomunikační politika a Státní informační politika, které následně byly spojeny do společného dokumentu pod názvem eČesko 2006. Poté v roce 2005 byly vydány Národní broadbandová strategie ČR a Národní strategie informační bezpečnosti ČR. (Vavříková, 2007)
V listopadu roku 2006 vláda představila nový web pro občany Prahy – www.praha.eu, přes který se dalo dostat do služeb veřejné správy pomocí eForms. Zároveň portál disponoval možností přímé komunikace s poskytovateli služeb – např. dopravy, vody nebo plynu. A také zahrnoval možnost zaplatit poplatky, pokuty a daně přes speciální platební bránu.
15
V roce 2007 Ministerstvo Informatiky ukončilo svoji činnost jako samostatné ministerstvo a spolu s tím byl zřízen nový orgán – Rada vlády po informační společnost. Jejím úkolem mělo být poskytování zázemí pro vládní rozhodnutí, která se týkají eGovernmentu. Později během tohoto roku Ministerstvo vnitra se stalo odpovědným za otázky eGovernmentu a informační společnosti. (Ministerstvo vnitra České republiky, 2021)
V roce 2008 byl oficiálně zahájen projekt Czech POINT, který funguje i v současné době.
Jde o síť přístupových míst do služeb veřejné správy. Umožňuje pořizovat výpisy z řady rejstříků, podávat dokumenty státní správě, konverzovat dokumenty v listinné podobě do podoby digitální, zakládat a spravovat datové schránky. Tyto služby jsou poskytovány na kontaktních místech Czech POINTu, zejména na pobočkách České pošty, Hospodářské komory a bank, které dostaly autorizaci od Ministerstva vnitra ČR. (Czech POINT, 2021) V roce 2009 byla podepsána smlouva o provozování Informačního systému datových schránek.
V roce 2010 byla oznámena nová vládní strategie Digitální Česko. Je to strategie rozvoje a usnadnění přístupu k širokopásmovému internetu v rámci země. (Masarykova univerzita, nedatováno)
Následně v roce 2014 vznikla další instituce patřící pod Ministerstvo vnitra – Rada pro vládní a informační společnost – za účelem reformy v oblasti veřejné správy.
( Ministerstvo vnitra České republiky, 2021)
Významným rokem pro český eGovernment se dále stal rok 2018, kdy byla zavedena elektronická identifikace fyzických osob. Jedná se o používání tzv. NIA ID, což je identifikační prostředek založený na kombinaci jména, hesla a SMS kódu. Tento prostředek slouží k prokázání totožnosti uživatele online formou. (Správa základních registrů, nedatováno) V roce 2018 již také byl dostupný prostředek elektronického občanského průkazu. Systém eObčanka umožňuje snadno prokázat svoji totožnost při využití různých služeb, které poskytuje veřejná správa. (Správa základních registrů, nedatováno)
Důležitým milníkem je také spuštění Portálu občana. Portál občana je přístupový bod do elektronických služeb poskytovaných státem. Funguje samoobslužnou formou a je místem pro komunikaci mezi občanem a státem, která se považuje za důvěrnou a bezpečnou.
V případě, že občan chce využívat služby portálu, musí nejdříve prokázat svoji totožnost.
Poté má přístup a nemusí opakovaně ověřovat identitu. (Odbor eGovernmentu, 2021) Poslední významnou událostí v oblasti eGovernmentu v České republice je spuštění portálu Mojedane.cz. Jedná se o modernizaci portálu v rámci ADIS (Automatizovaný daňový informační systém), který již existoval předtím. V rámci nového portálu občané můžou komunikovat s finanční správou, podávat daňové přiznání, získávat nutné informace z oblasti daní apod. (GENERÁLNÍ FINANČNÍ ŘEDITELSTVÍ, 2021)
16 3.2.2 Základní komponenty a struktura
Nejprve je potřeba vysvětlit, co je veřejná správa. Český právník Jiří Pražák (1846–1945) definoval veřejnou správu jako „činnost nesoucí se za trvalým účelem řídit ty které záležitosti“.
Dále rozlišujeme několik podsložek veřejné správy, kterými jsou státní správa a samospráva.
Státní správu vykonávají orgány veřejné moci v rámci svého působení. Momentálně státní správa v České republice počítá kolem desítky orgánů.
Samospráva je formou veřejné správy, ve které společenství lidí sdružené zejména na základě lokality v mezích současné legislativy rozhoduje o svých lokálních záležitostech buď přímo, anebo prostřednictvím volených orgánů. V České republice působí přes 7000 samospráv. (Ochrana, 2015)
Další podsložkou veřejné správy jsou tzv. instituce, které mají právní subjektivitu. Patří tam Veřejná zdravotní pojišťovna, Česká národní banka, Česká televize, Česká tisková kancelář a další.
Elektronizace veřejné správy, jak státní, tak i samosprávy, se řídí eGovernmentem, jehož strukturou se práce zabývá později.
Základními komponenty architektury eGovernmentu v České republice je Informační koncepce České republiky (Ministerstvo vnitra České republiky, 2021), na kterou navazují Národní architektonický plán (NAP) (Ministerstvo vnitra České republiky, 2021) a Národní architektonický rámec (NAR). (Ministerstvo vnitra České republiky, 2021) Informační koncepce České republiky (IKČR) je koncept rozvoje systémů eGovernmentu a veřejné správy. Vychází z usnesení vlády č. 644 ze dne 15. června 2020. Informační koncepce stanoví cíle a architektonické principy v oblasti veřejné správy. Také vymezuje principy, jimiž se musí řídit informatické útvary a informační systémy. Zpracovává se na dobu pěti let. Vrcholovým záměrem Informační koncepce České republiky je dosažení dílčích cílů, mezi něž patří efektivní on-line služby, digitalizace legislativy, narůst počtu zaměstnanců v oblasti veřejné správy, zvýšení efektivity a centrální koordinace ICT veřejné správy a řada dalších. IKČR formuluje základní principy pro naplnění cílů, které stanoví.
Tyto principy se v zásadě opírají o akční plán Evropské unie pro eGovernment na období 2016 až 2020. (Ministerstvo vnitra České republiky, 2021)
Jako první princip se uvádí standardně digitalizované (angl. Digital by default). Jedná se o zásadu, na jejímž základě by měly orgány veřejné správy poskytovat zejména samoobslužné a digitální služby. Jinými slovy – cílem je vytvořit alternativu již existujícím tradičním listinným službám. Zároveň je potřeba zavádět nové služby nejprve digitálně a až pak případně může být odvozena podoba listinná.
Dalším principem je zásada pouze jednou (angl. Only once). Podle ní platí, že občané a podniky musí poskytovat stejné informace orgánům veřejné správy pouze jednou, tyto
17
údaje není nutno vkládat do informačních systémů opakovaně. A to jak ze strany klientů, tak i ze strany úředníků.
Podpora začlenění a přístupnost (angl. Inclusiveness and Accessibility) je princip koncipování služeb veřejné správy takovým způsobem, aby dokázaly vyhovět lidem s různými potřebami – např. starším lidem anebo lidem, kteří mají nějaké postižení.
Podle principu otevřenost a transparentnost (angl. Openness and Transparency) by orgány veřejné správy měly sdílet informace mezi sebou. Zároveň musí umožnit přístup ke kontrole takových osobních údajů fyzickým a právnickým osobám, jichž se týkají.
Digitální služby veřejné správy mají být přístupné i ze zahraničí. Kompetentní orgány by měly zabránit jejich následující fragmentaci. Tento princip se nazývá interoperabilita jako standard (angl. Interoperability by design).
Další zásadou je důvěryhodnost a bezpečnost (angl. Security & Privacy by design).
Všechny návrhy by měly být představeny v souladu s právním rámcem pro ochranu osobních údajů, bezpečnosti a soukromí. (Ministerstvo vnitra České republiky, 2021) Existují i další principy, kterými se řídí IKČR, jež ale nejsou přebrány z evropských sdělení:
• jeden stát,
• sdílené služby veřejné správy,
• připravenost na změny,
• eGovernment jako platforma,
• vnitřně pouze digitální,
• otevřená data jako standard,
• technologická neutralita.
• uživatelská přívětivost,
• konsolidace a propojování informačních systémů veřejné správy,
• omezení budování monolitických systémů a další.
Je nutno zdůraznit, že Informační koncepce České republiky je závazná pro všechny úřady a státní orgány. (Ministerstvo vnitra České republiky, 2021)
3.2.3 Národní architektonický plán (NAP)
Národní architektonický plán (NAP) je dokument, který se navazuje na IKČR a je závazný pro úřady na úrovni principů, cílů a zásad stanovených v IKČR.
Jedná se o návod, podle kterého by se měla zpracovávat, sjednocovat, řídit a rozvíjet architektura veřejné správy v České republice. Toto platí jak pro centrální sdílené služby eGovernmentu, tak pro jednotlivé úřady či organizace vykonávající veřejnou správu.
V NAP je představen technologický a věcný pohled na vzájemné propojení služeb eGovernmentu a systémů veřejné správy. (Ministerstvo vnitra České republiky, 2021)
18
NAP vyhodnocuje MV ČR a je aktualizován každý rok. Má podobu klouzavého plánu, protože při aktualizaci je zahrnut tzv. výhled na dalších pět let.
NAP se snaží naplnit architektonické principy IKČR uvedené výše.
Princip standardně digitalizované se řeší zavedením univerzálního kontaktního místa, což je tzv. obslužný kanál, prostřednictvím něhož orgány veřejné správy mohou uskutečňovat služby bez ohledu na jejich místní a věcnou příslušnost. Dalším řešením v rámci tohoto principu jsou portály veřejné správy. Je to informační systém fungující podle IKČR a poskytující služby klientům. Třetí návrh v této oblasti je systém správy dokumentů – spisová služba.
Zásada pouze jednou je splněna propojeným datovým fondem a integrací informačních systémů.
Podpora začlenění a přístupnost se projevuje na třech úrovních: služby veřejné správy, internetové stránky a také informační systémy, které jsou využívány úředníky a zaměstnanci.
Veřejný datový fond je řešením pro otevřenost a transparentnost. Je to podmnožina otevřených dat, která je tvořena datovými zdroji veřejné správy.
Principy přeshraniční přístup jako standard a interoperabilita jako standard jsou podporovány již zmíněným propojeným datovým fondem. Navíc je do toho zahrnuta tzv.
elektronická identifikace, což je systém vzdálené identifikace klienta systémem veřejné správy. Může se jednat například o elektronický podpis.
Pseudonymizace znamená uložení a propojení dat oddělením identifikačních údajů. Je dodržením principu důvěryhodnost a bezpečnost.
NAP podporuje i další principy, na nichž je založená IKČR. (Ministerstvo vnitra České republiky, 2021)
3.2.4 Národní architektonický rámec (NAR)
Národní architektonický rámec (NAR) je metodický rámec pro jednotný popis architektury veřejné správy. Obsahuje návody a postupy užití a údržby popisu této architektury.
Obsahem tohoto dokumentu je devět kapitol, ve kterých je popsána problematika tvorby a řízení národní architektury veřejné správy. (Ministerstvo vnitra České republiky, 2021)
• V kapitole 1 je představen úvod do celého dokumentu.
• V kapitole 2 jsou popsány modelující úřady a jejich architektury. Najdeme zde odpověď na otázku „Kdo modeluje?“
• V kapitole 3 je popsána struktura modelovaných architektur – odpověď na otázku
„Co se modeluje?“
• V kapitole 4 je popsán proces tvorby architektur – odpověď na otázku „Jak se architektura řídí?“
19
• V kapitole 5 je popsán rámec obsahu a výstupů architektur – odpověď na otázku
„Jak a do čeho se modeluje?“
• V kapitole 6 jsou popsány referenční modely a klasifikační rámce –otázku „Co jsou a jak se užívají referenční modely?“
• V kapitole 7 jsou popsány pokyny a techniky pro tvorbu architektury –odpověď na otázku „Jak si upravit a usnadnit tvorbu architektury?“
• V kapitole 8 jsou popsány architektonické dovednosti, útvary a orgány – odpověď na otázku „Jaké jsou nezbytné předpoklady (zdroje) pro management a governance architektury?“
• V kapitole 9 jsou popsána architektonické úložiště a nástroj – odpověď na otázku
„Jaké jsou potřebné nástroje pro modelování?“
NAR vychází ze dvou mezinárodních standardů. Prvním je mezinárodní rámec pro řízení a tvorbu Enterprise architecture TOGAF. Druhým je nezávislý modelovací jazyk ArchiMate.
Na schématu (viz Obr 4) jsou představeny architektonické vrstvy, které jsou v souladu s NAR. Jsou rozděleny na horizontální a vertikální. Mezi horizontální patří byznys architektura, architektura informačních systémů a technologická architektura.
Vertikálními vrstvami jsou architektura strategie a směrování, architektura výkonnosti, architektura rizik a bezpečnosti a architektura shody s pravidly a udržitelnosti.
(Ministerstvo vnitra České republiky, 2021)
Obr. 4 – Architektonické vrstvy architektury úřadů (a celé veřejné správy ČR) Zdroj: Architektura eGovernmentu ČR
20
3.3 Mezinárodní srovnání
V současnosti existuje celá řada hodnoticích systémů eGovernmentu ve světě. Níže jsou představeny některé z nich.
EGDI (The E-Government Development Index) představuje stav vývoje eGovernmentu v členských státech OSN a hodnotí úroveň rozvoje webových stránek veřejné správy konkrétní země. Zároveň zahrnuje index rozvoje infrastruktury, dostupnosti připojení k internetu a míru začlenění obyvatel do celkového systému.
EGDI je složeným měřítkem ze třech součástí eGovernmentu: poskytování online služeb, telekomunikační připojení a lidská kapacita.
EGDI není navržen tak, aby zachytil vývoj e-governmentu v absolutním smyslu, spíše si klade za cíl porovnání výkonnosti veřejných správ ve světě mezi sebou.
V žebříčku EGDI v roce 2020 se Česká republika umístila na 39. místě. (United Nations, 2021)
Dalším systém je DESI (The Digital Economy and Society Index). DESI je složený index, který zahrnuje příslušné ukazatele digitálního výkonu v Evropě a sleduje vývoj digitální konkurenceschopnosti členských států EU. Sleduje ukazatele v následujících oblastech:
konektivita, lidský kapitál (digitální dovednosti), využívání internetových služeb občany, integrace digitálních technologií podniky a digitální veřejné služby.
V žebříčku DESI v roce 2020 Česká republika byla pod evropským průměrem – až na 17. místě. (viz Obr. 5) (European Commission, 2020)
Obr. 5 – DESI 2020 Zdroj: Evropská komise
21
V rámci Evropské unie je také Benchmark eGovernment, což je každoroční monitorovací nástroj Evropské komise, který poskytuje pohled na využívání digitálních technologií ve veřejném sektoru. Zpráva Benchmark eGovernment hodnotí pokrok v klíčových složkách akčního plánu pro eGovernment za období 2016–2020 a využívá osm životních událostí měřených každé dva roky:
• zahájení podnikání,
• ztráta a hledání zaměstnání,
• studium,
• rodina,
• pravidelné obchodní operace,
• stěhování,
• vlastnění a řízení automobilu,
• zahájení reklamačního řízení.
Jak se dařilo EU v roce 2019 je uvedeno níže na obrázku. (viz Obr. 6) (European Commission, 2020)
Obr. 6 – Celkový pokrok zemi EU v roce 2019. Zdroj: Evropská komise
22
4 Porovnání vybraných frameworků veřejných správ
4.1. Metodika porovnání
4.1.1 Způsob hodnocení
Pro hodnocení následujících frameworků bylo zvoleno několik způsobů, které jsou rozděleny do dvou částí.
V první části jsou frameworky hodnoceny z objektivního hlediska, a to pomocí checklistů a škál. Těmto způsobům se říká objektivní, protože kdokoliv může ověřit, zda jednotlivá kritéria odpovídají výsledné hodnotě či nikoliv. Součty těchto hodnot jsou vzájemně porovnány.
Ve druhé části je využito hodnocení stupnicí předem stanovených dimenzí. Jedná se o způsob neobjektivní a je využíván zejména z důvodu ulehčení porovnání a celkové názornosti. Výsledky porovnání ukážou, jaký framework je výhodnější v jednotlivé dimenzi.
Způsob checklistů
Tímto způsobem jsou porovnávána kritéria, která jsou buď splněna, či nikoliv. Výstupem je tabulka, v níž 1 u určitého kritéria znamená, že je splněné. Pokud je uvedená hodnota 0, znamená to, že splněné není.
Kritérium Výsledná hodnota
Kritérium X 1 / 0
Způsob škál
Tímto způsobem jsou porovnávána kritéria, u kterých není možné jednoznačně říct, zda jsou splněná či ne. Výstupem je podobná tabulka jako v předchozím hodnocení, ovšem výslednou hodnotu představuje hodnocení na škále. Tato škála se může lišit v závislosti na jednotlivých kritériích.
Kritérium Výsledná hodnota
Kritérium X Počet bodů (v závislosti na škále)
23 Hodnocení stupnicí
Toto je způsob, kterým jsou měřeny předem zvolené dimenze frameworků. Hodnocení probíhá na základě klasické stupnice 1 až 5, kdy 1 znamená nejhorší výsledek a 5 výsledek nejlepší. Výstupem je rovněž tabulka, ve které je u každé dimenze uveden její konečný počet bodů.
Dimenze Skóre
Dimenze X 1 / 2 / 3 / 4 / 5
4.1.2 Porovnávací kritéria
Volba porovnávacích kritérií se opírá zejména o to, zda jsou relevantní pro konečný výsledek práce, kterým je doporučení pro Českou republiku. Jsou to objektivní kritéria – zda jsou jednotlivé úkony obsaženy ve frameworku (a následně zveřejněné), anebo nejsou.
Seznam zvolených kritérií a přiděleného způsobu hodnocení:
• Obsahuje framework návod na použití?
Hodnocení bude probíhat na základě checklistu. Pokud framework obsahuje zveřejněný návod na použití, bude mu přidělen jeden bod. V opačném případě žádný.
• Obsahuje framework FAQ (časté dotazy)?
Hodnocení bude probíhat na základě checklistu. Pokud framework obsahuje zveřejněné časté dotazy, obdrží 1 bod. V opačném případě – 0 bodů.
• Jsou zveřejněny související dokumenty a zdroje, nebo případně je uveden odkaz na tyto zdroje?
Hodnocení bude probíhat na základě následující škály:
o 2 body – dokumenty související s frameworkem jsou zveřejněné, o 1 bod – je dán odkaz na tyto dokumenty.
• Obsahuje framework soupis přínosů či inovací, které přináší?
Hodnocení bude probíhat na základě checklistu. Pokud framework obsahuje zformulovaný soupis přínosu – jeden bod, neobsahuje-li – 0 bodů.
• Obsahuje framework možnost zpětné vazby?
Hodnocení bude probíhat na základě checklistu. Pokud framework obsahuje zformulovaný soupis přínosu – 1 bod, pokud ne – 0 bodů.
• Obsahuje framework popis přizpůsobení konkrétním situacím (možnost rozšíření, možnost úprav)?
Hodnocení bude probíhat na základě checklistu. Pokud framework obsahuje popis přizpůsobení konkrétním situacím – 1 bod, neobsahuje – 0 bodů.
24
• Je zveřejněný framework volně dostupný?
Hodnocení bude probíhat na základě následující škály:
o 2 body – framework je volně dostupný, o 1 bod – framework je dostupný za poplatek.
• Kdo je vlastníkem/správcem frameworku?
Hodnocení bude probíhat na základě následující škály:
o 3 body – framework patří státu,
o 2 body – framework patří mezinárodní organizaci, o 1 bod – framework patří soukromé společnosti.
• Je framework v souladu se standardy (například TOGAF a ArchiMate)?
Hodnocení bude probíhat na základě následující škály:
o 3 body – framework vychází z mezinárodních standardů, o 2 body – framework je v souladu s mezinárodními standardy,
o 1 bod – framework není v souladu se standardy a ani z nich nevychází.
• Jaký je počet vrstev, které jsou vyžadovány pro popis architektury?
Hodnocení bude probíhat na základě následující škály:
o 2 body – počet je větší než 4,
o 1 bod – počet se rovná 4 nebo je menší.
Framework 1
Framework 2
Framework 3
Framework 4
Framework 5 Návod na použití Počet bodů …
FAQ (časté dotazy)
… Související
dokumenty a zdroje Soupis přínosů Zpětná vazba
Přizpůsobení konkrétním situacím Licence
Vlastník/správce Soulad se
standardy Dimenze/vrstvy
25 4.1.3 Porovnávací dimenze
Jak již bylo řečeno, způsob hodnocení stupnicí bude využívat předem zvolené dimenze.
Cílem je vybrat si co nejvíce dimenzí, které odráží pragmatickou kvalitu informací. To znamená, že v ohnisku zájmu je hodnota, kterou uživatel získává při užití frameworku.
Dimenze také mohou být inherentní, ale mělo by jich být co nejméně, jelikož hodnocení správnosti a přesnosti informací (v tomto případě jsou jako informace chápány frameworky) není účelem této práce. (Petr Škyřík, nedatováno)
Jako základ při stanovení jednotlivých dimenzí byla použita kniha od švýcarského vědce v oblasti komunikace Martina J. Epplera s názvem Managing Information Quality:
Increasing the Value of Information in Knowledge-Intensive Products and Processes.
Ve knize jsou velice detailně popsána různá kritéria a způsoby, jakými je možné kvalitu informací měřit a poté výsledky tohoto měření spravovat. Všechny tyto dimenze jsou sloučeny do frameworku kvality informací (viz Obr. 7).
Obr. 7 – Framework kvality informací. Zdroj: Eppler, M.
Framework používá jak pragmatické dimenze, tak inherentní, a proto pro účely této práce není možné jej použít v původní podobě. Z tohoto důvodu byla použita část dimenzí, které lze považovat za relevantní pro porovnání frameworků a následně je adaptovat k cílům práce.
Posouzení vhodnosti kritérií:
Comprehensive (vyčerpávající) – je to dimenze určující pro hodnocení, zda informace je ucelená. V tomto případě se jedná o dimenzi nevhodnou, jelikož nejsou k dispozici hodnoticí kritéria. Navíc jde o dimenzi inherentní.
Accurate (přesný) – jedná se o nevhodnou dimenzi vzhledem k inherentnosti.
26
Clear (jasný) – vhodná dimenze, jelikož je možné ocenit, nakolik je daná informace jasná.
Applicable (použitelný) – zde je nutno poněkud odstoupit od zadaných podmínek.
I když jde o dimenze inherentní, je možné posoudit, zda nějaký framework je použitelný, a to na základě počtu jeho implementací. Z toho důvodu tato dimenze je vhodná a bude použita při následném porovnání.
Concise (výstižný) – vhodná dimenze. Lze zhodnotit, nakolik je daná informace výstižná a neobsahuje-li nepodstatné údaje.
Consistent (důsledný) – dimenze není vhodná vzhledem k inherentnosti.
Correct (správný) – dimenze není vhodná vzhledem k inherentnosti. Cílem práce není posoudit správnost frameworků.
Current (aktuální) – jde sice o inherentní dimenzi, ale zároveň ji lze považovat za vhodnou. Je možné posoudit, jak je framework aktuální, na základě poslední aktualizace.
Convenient (praktický) – jde o dimenzi podobnou použitelnosti, která už byla vybrána, tedy tuto lze vynechat.
Timely (včasný) – těžko se dá posoudit, zda framework byl navržen včas či nikoliv.
Případně by to vyžadovalo hlubší výzkum, což není tématem této práce.
Traceable (vysledovatelný) – vhodná dimenze, protože lze vidět, zda jsou zveřejňovány verze frameworku, a tak zjistit, jak se měnil s časem.
Interactive (interaktivní) – velice vhodná dimenze, jedna ze zásadních pro konečný cíl práce.
Accessible (dostupný) – také vhodná dimenze. Lze zjistit, zda jsou stránky se zveřejněným frameworkem dostupné např. ve formátu pro zrakově postižené.
Secure (bezpečný) – nevhodná dimenze. Zjištění úrovně bezpečnosti frameworku není cílem této práce.
Maintainable (udržovatelný) – není vhodná dimenze pro účely práce.
Fast (rychlý) – není vhodná dimenze pro účely práce.
Dimenze relevantní pro tuto práci, lze je porovnávat:
27
Framework 1
Framework 2
Framework 3
Framework 4
Framework 5 Jasnost Hodnocení
1 až 5
…
Použitelnost …
Výstižnost
Aktuálnost Vysledovatelnost Interaktivnost Dostupnost
4.2 Popis frameworků veřejné správy ve vybraných státech
4.2.1 Struktura popisu
Popis frameworků veřejné správy bude rozdělen do dvou části. V první části je popsán framework samotný, jeho cíle a součásti. Ve druhé části je kladen důraz zejména na způsob jeho zveřejňování. To znamená, že se bude zkoumat, jak vlastník či správce frameworku jej zveřejňuje a prezentuje, zda jsou k tomu určené zvláštní webové stránky apod. Zveřejnění a PR vůči koncovým klientům (úřadům, občanům) je zásadní pro naplnění cílů této práce.
4.2.2 Austrálie
Před rozborem jednotlivých framworků je určitě žádoucí znát základní informace o příslušné zemi a její vládě.
Austrálie je tvořena šesti státy a deseti teritorii. Její politický systém je velice podobný britskému, tj. každý stát má svůj vlastní parlament (až na Qeensland) a guvernéra, který zastupuje hlavu státu a výkonnou moc, tedy současnou královnu Alžbětu II. Každý stát má svoji místní vládu, do jejíhož resortu spadá veřejná správa. Některé z těchto států již adaptovaly Government Enterprise Architecture, jiné zatím ne.
Popisná část
V roce 2007 australský státní úřad pro informační management (Australian Government Information Management Office) vydal Australian Government Architecture (AGA) Framework. Tehdy tento dokument obsahoval referenční model a principy využití. Úřady
28
veřejné správy měly budovat vlastní architekturu právě na základě tohoto modelu a daných principů. Tyto architektury lze poté použít k podpoře rozvoje obchodních případů, investičních rozhodnutí, sledování vývoje příležitostí a také zlepšování služeb.
(AUSTRALIAN GOVERNMENT INFORMATION MANAGEMENT OFFICE (AGIMO), 2011)
Při vývoji AGA frameworku již zmíněný australský státní úřad pro informační management vycházel z amerického frameworku FEAF. Tento framework využívá řada států a zároveň část spolkových států v samotné Austrálii.
V dokumentaci je zmíněno, že AGA framework není závazný pro úřady veřejné správy, takže nejsou nucené přecházet z vlastních architektur na AGA framework. Nicméně pokud žádnou takovou architekturu nemají, je velice doporučována. Úřady by také měly být schopny klasifikovat své architektury pomocí referenčních modelů AGA.
Cílem AGA frameworku je poskytnutí soudržných a konzistentních služeb svým občanům, rentabilní dodání státních IKT služeb. Je to zajištěno následujícími vlastnostmi:
• zajištění společného jazyka: framework definuje společný jazyk pro všechny úřady veřejné správy, které navzájem poskytují nějaké služby;
• zlepšení spolupráce: framework podporuje identifikaci duplicitních, znovupoužitelných a sdílených služeb;
• pomoc při analýze investic do informačních technologií: framework poskytuje základ pro objektivní přehled investic vlády;
• pomoc při transformaci státu: framework umožňuje nákladově efektivnější a včasné poskytování služeb IKT prostřednictvím úložiště standardů, zásad a šablon. (AUSTRALIAN GOVERNMENT INFORMATION MANAGEMENT OFFICE (AGIMO), 2011)
29
Obr. 8 – Australian Government Architecture (AGA). Zdroj: AGIMO
AGA framework obsahuje pět „referenčních modelů“, které spolu souvisí. Pro usnadnění budou dále nazývány „vrstvy“:
• Performance Reference Model (PRM),
• Business Reference Model (BRM),
• Service Reference Model (SRM),
• Data Reference Model (DRM),
• Technical Reference Model (TRM).
Jsou určeny k analýze mezi úřady veřejné správy a identifikaci mezer a příležitostí ke spolupráci v rámci těchto úřadů a mezi nimi. (viz Obr. 8) (AUSTRALIAN GOVERNMENT INFORMATION MANAGEMENT OFFICE (AGIMO), 2011)
Performance Reference Model (PRM)
PRM je vrstva zaměřená na výsledky, která pomáhá úřadům veřejné správy navrhnout a zavést efektivní systémy k měření byznys a výkonové architektury.
Tento systém zahrnuje hierarchickou strukturu napomáhající identifikovat potřeby, které je nutno měřit. Zároveň definuje klasifikační framework popisující typy měření, které vedou k zajištění již identifikovaných potřeb, a také framework, který ukazuje, jak úspěšně probíhá měření nebo jaké ukazatele měření lze považovat za efektivní.
PRM tak lze použít k celé řadě účelů, jakými jsou například:
• podpora silnějšího propojení mezi byznys iniciativami, úřady veřejné správy a vládními strategiemi a výsledky,
30
• usnadnění efektivních byznys operací,
• vývoj přesných modelů nákladů na IKT kapacity a jejich služby,
• zvýšení efektivity kapitálových investic uvnitř a napříč úřady,
• zvýšení transparentnosti operací a podávání zpráv o progresu a výkonu.
Business Reference Model (BRM)
BRM je vrstva, která poskytuje taxonomii pro klasifikaci funkčního (na rozdíl od organizačního) pohledu na předmět byznysu australské vlády (LoB). To zahrnuje jak vnitřní operace, tak i služby pro občany, jednotlivce, podniky a jiné organizace. BRM popisuje vládní byznys funkce jako Business Areas, Lines of Business and Business Sub Functions.
BRM umožňuje úřadům veřejné správy určit funkce vládních programů a definovat jejich strukturu. BRM poskytuje funkční pohled na byznys úřadů, standardní klasifikaci byznys funkcí a celkové pochopení byznys funkcí dalších úřadů. (AUSTRALIAN GOVERNMENT INFORMATION MANAGEMENT OFFICE (AGIMO), 2011)
Jak již bylo řečeno, model PRM je určen k podpoře hodnocení výsledků (úspěchů či neúspěchů) produktů a služeb, které úřady veřejné správy poskytují svým občanům (výsledky programů) a hodnocení interních operací vládních úřadů (výsledky byznysu).
Zatímco BRM není přímým zdrojem výsledků v PRM, mezi nimi existuje dostatečně silné sladění na základě AGIFT1. To umožnuje spojení PRM a BRM právě na základě výsledků, které vláda hledá. (viz Obr. 9) (AUSTRALIAN GOVERNMENT INFORMATION MANAGEMENT OFFICE (AGIMO), 2011)
Obr. 9 – Kombinace BRM a PRM. Zdroj: AGIMO
1 Australian Governments' Interactive Functions Thesaurus (AGIFT) je klasifikační nástroj používaný při hledání zdrojů. Popisuje byznys funkce na vysoké úrovni prováděné ve Společenstevním království, státních a lokálních vládách v Austrálii.
31 Service Reference Model (SRM)
SRM je vrstva, která poskytuje framework pro klasifikaci služeb podle toho, jak podporují byznys a výkonnostní cíle. Vrstva je určená k identifikaci příležitosti pro znovupoužití byznys komponent a služeb.
SRM je organizován napříč horizontálními oblastmi služeb. Je nezávislý na byznys funkcích a poskytuje základ pro znovupoužití služeb pro byznys, aplikací, kapacity a komponentů. (AUSTRALIAN GOVERNMENT INFORMATION MANAGEMENT OFFICE (AGIMO), 2011)
SRM napomáhá úřadům veřejné správy definovat a lépe chápat jejich funkční možnosti a začlenění PRM umožňuje určit výkonnostní charakteristiky těchto možností, a tak se následně zaměřit na zlepšení provozu a získání maximálního užitku. (viz Obr. 10) (AUSTRALIAN GOVERNMENT INFORMATION MANAGEMENT OFFICE (AGIMO), 2011)
Obr. 10 – Kombinace SRM a PRM. Zdroj: AGIMO
Technical Reference Model (TRM)
TRM je technická vrstva založená na komponentách, které klasifikují standardy a technologie poskytující a podporující poskytování služeb v rámci úřadu. TRM představuje základ pro znovupoužití a standardizaci komponent technologií a služeb z pohledu úřadů veřejné správy tím, že vytváří katalog standardů komponent již implementovaných. (AUSTRALIAN GOVERNMENT INFORMATION MANAGEMENT OFFICE (AGIMO), 2011)
Kombinace TRM a PRM není jenom standard používaný úřady veřejné správy, ale jsou to také jejich náklady, kapacity a interoperabilita. Nezbytně vede k vylepšení strategických investičních rozhodnutí a k cílenějším taktickým rozhodnutím. Taková kombinace
32
pomáhá úřadům australské vlády těžit z úspor z rozsahu tím, že identifikuje a znovu používá nejlepší řešení a technologie pro podporu podnikání, strategií a výsledků správy.
(viz Obr. 11) (AUSTRALIAN GOVERNMENT INFORMATION MANAGEMENT OFFICE (AGIMO), 2011)
Obr. 11 – Kombinace TRM a PRM. Zdroj: AGIMO
Data Reference Model (DRM)
DRM je flexibilní vrstva založená na standardech, které umožňují sdílení informací a jejich znovupoužití v rámci australské vlády prostřednictvím standardního popisu, zjišťování společných údajů a podpory společných postupů při správě údajů. DRM také poskytuje standardní prostředky pro popis, kategorizaci a sdělení dat. (AUSTRALIAN GOVERNMENT INFORMATION MANAGEMENT OFFICE (AGIMO), 2011)
Kombinace DRM a PRM je jednoduchý proces. PRM popisuje nefunkční charakteristiky datové sady, jako jsou kontinuita, spolehlivost, úplnost a přesnost v místě, kde DRM určitou datovou sadu definuje určením jejích funkčních charakteristik, formátu, výměnného protokolu a metadat.
33
Obr. 12 – PRM pokrývá BRM, SRM, TRM a DRM. Zdroj: AGIMO
Zveřejnění
Jak již bylo uvedeno na začátku popisu australského frameworku, několik spolkových států Austrálie má vlastní frameworky, které vychází z uvedeného „celostátního” AGA.
Nicméně při zadání Australian Government Architecture do vyhledavače se neukáže žádný odkaz, který by vedl na oficiální stránky australského státu, ale pouze na stránky těchto spolkových států.
Hlavními dokumenty využitými při popisu tohoto frameworku jsou Australian Government Architecture Reference Models a AGA Reference Models How to Use Guide.
Tyto dokumenty jsou k nalezení pouze na webových stránkách spolkových států, jejichž framework vychází z AGA. Lze tedy posoudit, že tento framework není oficiálně zveřejněn, ale komunikován napřímo koncovým klientům, kterými jsou v tomto případě spolkové státy a jejich úřady veřejné správy.
Australian Government Architecture Reference Models je relativně velký dokument, který obsahuje podrobné popisy celostátního programu, metamodelu a každé vrstvy AGA.
Dokument AGA Reference Models How to Use Guide pak obsahuje obecnější popis stejných modelů a návod na jejich zavedení do architektury úřadů veřejné správy.
34 4.2.3 Nový Zéland
Dalším státem, který využívá EA v architektuře své veřejné správy, je Nový Zéland. Je to sousední stát Austrálie uvedené výše. Tvoří ho ostrovy, největšími z nich jsou Severní a Jižní. Nový Zéland je rovněž součástí Společenstevního království a dělí se na 16 regionů.
Popisná část
Architektura veřejné správy Nového Zélandu je postavena na tzv. Government Enterprise Architecture for New Zealand (GEA-NZ). Jedná se o společný jazyk a kategorizační framework určený k podpoře způsobu modelování byznys procesů, služeb a infrastruktury úřadů veřejné správy. GEA-NZ poskytuje jednoduchou strukturu informací a nástrojů, které podporují cílené změny napříč úřady veřejné správy a uvnitř nich. (New Zeland Government, 2021)
Framework GEA-NZ nahradil dřívější framework s názvem NZ Federated Enterprise Architecture Framework (NZ FEAF). Raná verze GEA-NZ, stejně jako NZ FEAF, byla zaměřena hlavně na využití technologií. Další – GEA-NZ v3.0, 3.1 a 3.2 – se více zaměřily na byznys a datovou EA. Aktuální verzi odlišuje od dřívějších název GEA-NZ 2021. (New Zeland Government, 2021)
GEA-NZ obsahuje 4 motivující dimenze a 4 zásadní dimenze.
Motivující dimenze:
• Strategy, investment and policy (strategie, investice a politika),
• Governance and performance (řízení a výkon),
• Standards (standardy),
• Identity, privacy and security (identifikace, soukromí a bezpečnost).
Zásadní dimenze:
• Business (byznys),
• Data, information and analytics (datová, informační a analytická),
• Application and software services (aplikace a softwarové služby),
• Infrastructure (infrastruktura). (New Zeland Government, 2021) Pro názornost a konzistenci práce jsou tyto dimenze nazývány opět vrstvy.
35
Obr. 13 – GEA-NZ framework. Zdroj: New Zeland Government
Na obrázku 13 je znázorněna celková struktura GEA-NZ frameworku zahrnující všechny výše zmíněné vrstvy.
Strategy, investment and policy
Vládní strategie, investice a politika se považují za hybné síly, jestliže dochází ke změnám ve veřejném sektoru i k neustálým změnám žádaným zákazníky a životním prostředím.
(New Zeland Government, 2021)
Governance and performance
Jakákoliv organizace, která využívá digitální technologie, musí být nejenom dobře viditelná, ale také dobře informovaná. Týká se to i úřadů veřejné správy. V případě, že chtějí poskytovat včasné a relevantní informace, jsou nezbytně nuceny měřit veškeré změny a provozní výkon. Je to jeden ze zásadních požadavků, jestliže dochází k digitální transformaci. (New Zeland Government, 2021)
Standards
Vrstva standardů definuje základy, specifikaci a identifikaci různých datových a digitálních norem a zároveň jejich zobrazení či vliv na standardy jiných vrstev. (New Zeland Government, 2021)
36 Identity, privacy and security
Vrstva identifikace, soukromí a bezpečnosti obsahuje tři kritické funkce, které musí být zachovány v ostatních vrstvách GEA-NZ. Lze na ně nahlížet z pohledu vzájemně souvisejících byznys schopností, které jsou nezbytné k zabezpečení provozu úřadů veřejné správy. (New Zeland Government, 2021)
Business (byznys)
Byznys vrstva je první ze zásadních vrstev GEA-NZ struktury. Představuje reprezentaci byznys procesů, produktů a služeb, které jsou výstupem činnosti organizace. Vrstva zahrnuje pět oblastí, na něž se zaměřuje: zákazník, kanál, produkty a služby, lidé a organizace, procesy. Zároveň zdůrazňuje orientaci na zákazníka (jako na základ toho, co dělá) a na posun kanálu (jako na hledání nejlepších způsobů poskytování služeb těmto zákazníkům). (viz Obr. 15) (New Zeland Government, 2021)
Obr. 14 – Byznys vrstav GEA-NZ. Zdroj: New Zeland Government
Data, information and analytics
Datová, informační a analytická vrstva přestavuje provozní aspekty EA architektury úřadů veřejné správy. Jinými slovy – je to struktura pro správu informací ve vládě Nového Zélandu. Ukazuje také, jaké informace mají vztah k ostatním vrstvám. Tato vrstva je určená k podpoře zjišťování, ochrany, popisu, sdílení, správy a znovupoužití informací v rámci jednoho úřadu veřejné správy, mezi několika úřady a také úřady a jejich byznys partnery. Je to popis nejlepších postupů a praxí, které jsou generované z datových architektur. (New Zeland Government, 2021)
Application and software services
Vrstva aplikací a softwarových služeb je určená k tomu, aby pomohla lidem dosáhnout toho, co by bez technologií nebylo možné. Technologie zvyšují efektivitu a výkonnost lidí
37
a organizací. Pokud úřady veřejné správy, chtějí těmto technologiím porozumět, musí je zařadit do kontextu, totiž pochopit následující:
• informace, které jsou předmětem jejich zpracování;
• byznys funkce a byznys procesy, které podporují;
• produkty a služby, které podporují.
Pokud úřady veřejné správy jsou schopny toho dosáhnout, dokážou účelně využívat technologie, kterými disponují. (New Zeland Government, 2021)
Infrastructure
Vrstva infrastruktury je poslední ze čtyř zásadních vrstev GEA-NZ. Účelem této vrstvy je zajištění, aby veškeré komponenty EA byly chápany správně a v souladu s ostatními součástmi infrastruktur úřadů veřejné správy.
Pro tuto vrstvu je infrastruktura chápána jako platforma, na kterou následně mohou být nasazeny přizpůsobené funkce – např. různá řešení, aplikace a softwarové služby. Tak se mohou skládat z hardwaru, softwaru a dalších dílčích komponent, jako jsou třeba cloudové služby. Pojem platforma, který je v této souvislosti využíván, tedy zahrnuje jak technologické, tak i fyzické komponenty infrastruktury. (New Zeland Government, 2021)
Zveřejnění
Co se týče způsobu zveřejnění GEA-NZ, je výrazně odlišný od toho, který zvolila Austrálie.
Zaprvé má GEA-NZ k tomu určené webové stránky, kde lze nalézt všechna specifika, která by mohla zajímat koncového uživatele, tedy úřady veřejné správy. GEA-NZ framework je zveřejněn na webu DIGITAL.GOVT.NZ, ten je určen pro představení Nového Zélandu jako digitálního státu a státem je také provozován. Popis GEA-NZ obsahuje sekce standardů a návodů. Jedná se o poměrně rozsáhlé a velice názorně zpracované představení frameworku.
Je ovšem třeba podotknout, že v porovnání s většinou států není GEA-NZ zveřejněná na webu ve formátu dokumentu. Je tu obecný popis frameworku a pak jednotlivých vrstev, kdy každá má svoji samostatnou webovou stránku. Celá publikace je provázaná odkazy a kvalitně uspořádaná. Uživatel tudíž nemá pocit zbytečného zahlcení informacemi, jelikož všechno je přehledné a poskytuje jenom potřebné informace. V případě, že by chtěl vědět více, jsou k dispozici odkazy na prameny architektury, které vedou na další weby, kde jsou jednotlivé části popsané více do hloubky, a poskytují tak širší přehled.
Východiskem při popisu GEA-NZ frameworku byly informace, které jsou k nalezení na webu DIGIT.GOV.NZ v sekci GEA-NZ framework.
4.2.4 Indie
Indická republika je druhý nejlidštější stát na světě. Nachází se v jižní Asii na Indickém subkontinentu. Stejně jako Austrálie a Nový Zéland je členem Společenstevního království.
38
Indii tvoří 28 spolkových států a osm svazových teritorií, mezi něž patří i hlavní město.
Každý stát je řízen zvolenou vládou.
Popisná část
India Enterprise Architecture (IndEA) je framework pro rozvoj řešení, v rámci kterého se se státem zachází jako s podnikem nebo řadou podniků, jež jsou funkčně propojené.
IndEA je kombinací několika referenčních modelů (vrstev), které společně umožnují tok po celé „délce“ a „šíři“ veřejné správy. Zároveň tím IndEA poskytuje integrované služby všem zúčastněným stranám, kterými jsou občané, podniky a zaměstnanci. (Ministry of Electronics & Information Technology, Government of India, 2018)
Jedná se o strukturovaný systém, který poskytuje konzistentní pohled na strategické cíle, byznys služby a podpůrné technologie v rámci celé organizace, tj. úřadu veřejné správy.
Framework IndEA obsahuje osm referenčních modelů (stejně jako u předchozích příkladů jsou označeny jako vrstvy):
• Business (byznys),
• Application (aplikace),
• Data (data),
• Technology (technologie),
• Performance (výkon),
• Security (bezpečnost),
• Integration (integrace),
• Architecture Governance (správa architektury).
(viz Obr. 15) (Ministry of Electronics & Information Technology, Government of India, 2018)
39
Obr. 15 – Osm vrstev IndEA. Zdroj: Ministry of Electronics & Information Technology, Government of India
Performance Reference Model (PRM)
Klíčový cíl výkonnostní vrstvy je stejný, jak tomu bylo u australského frameworku, uvedeného výše. Jinými slovy – je určen k vytváření mechanismu pro konzistentní měření účinnosti a efektivity různých sektorů při dosahování cílů stanovených státem. (Ministry of Electronics & Information Technology, Government of India, 2018)
Business Reference Model (BRM)
Stejně je tomu i u byznys vrstvy, popsané výše, více méně je princip stejný. Úspěšná implementace této vrstvy vyžaduje zásadní přepracování byznys procesů a odstranění doplňků, které nevytváří žádnou hodnotu. Také je nutno identifikovat služby, které jsou společné napříč veřejnou správou, a vytvořit na jejich základě jednotné procesy a pracovní toky. (Ministry of Electronics & Information Technology, Government of India, 2018)
Application Reference Model (ARM)
Aplikační vrstva je určená k poskytnutí základů pro automatizaci služeb, které jsou součástí výše popsané byznys vrstvy. Umožňuje tak veřejné správě dosáhnout svých cílů pomocí spolupráce a vzájemného sdílení dat mezi úřady i v rámci nich. Tímto poskytuje efektivní byznys služby všem zúčastněným stranám. (Ministry of Electronics &
Information Technology, Government of India, 2018)
Data Reference Model (DRM)
Datová vrstva poskytuje strukturu a popis dat úřadů veřejné správy, logické modely, taxonomii a zabezpečení, které je spojené s každým jednotlivým datovým prvkem. Rovněž poskytuje framework pro návrh třech komponent patřících do datové architektury: Data
40
Description (popis dat), Data Context (kontext dat) a Data Sharing (sdílení dat).
(Ministry of Electronics & Information Technology, Government of India, 2018)
Technology Reference Model (TRM)
Technologická vrstva ukazuje rozložení systémů založených na využití informačních technologií, které mají sloužit k dodání identifikovaných byznys služeb. Tato vrstva zároveň definuje veškeré komponenty technologického systémů, platné otevřené standardy a open-source pro každou technologickou komponentu. (Ministry of Electronics
& Information Technology, Government of India, 2018)
Integration Reference Model (IRM)
Integrace byznys procesů veřejné správy a služeb v rámci organizace je nezbytná pro kvalitní poskytování služeb občanům. Subjekty veřejné správy je nutné uspořádat, zabezpečit, upřednostnit a klasifikovat. Současně je potřeba zveřejnovat informace pro ostatní subjekty, aby byly v souladu a dobře informované. Tato vrstva se skládá ze šesti úrovní integrace: Performance, Process, Service, Application, Data a Infrastructure.
(Ministry of Electronics & Information Technology, Government of India, 2018)
Security Reference Model (SRM)
Bezpečnostní vrstva vymezuje framework pro zajištění informační bezpečnosti celé řady informačních systémů v organizaci. Tato vrstva je zaměřená hlavně na integritu, soukromí, důvěrnost a dostupnost IT systémů. (Ministry of Electronics & Information Technology, Government of India, 2018)
Enterprise Architecture Governance Reference Model (GRM)
Účelem vrstvy správy architektury je spravování a ověřování požadavků architektury a jejích artefaktů. Patří tam zejména struktura, procesy a standardy organizací. Tato vrstva má zajistit konzistentní architekturu s jasně stanovenými byznys vizemi a cíli. (Ministry of Electronics & Information Technology, Government of India, 2018)
Zveřejnění
Dokumenty k frameworků lze nalézt hned na několika místech. IndEA Framework a IndEA Adoption Guide jsou zveřejněny na oficiálním webu Ministry of Electronics &
Information Technology, Government of India. Je tu uveden kratší popis a pak odkazy na jednotlivé dokumenty.
Současně existuje web National eGovernance Division, kde je již obsáhlejší popis frameworku, zvláštní popisy vize, funkce, různé kontakty a odkazy na experty poskytující školení. Pochopitelně je tam i odkaz na dokument obsahující popis samotného frameworku. Zajímavé je, že tu není žádný odkaz na dokument IndEA Adoption Guide, ten je pouze na webu ministerstva. (National e-Governance Division, nedatováno)
