V konečném důsledku není bezpečné nic, a proto neexistuje dokonale bezpečná investice (Stowers & Šlehofer, 1996). Vždy bude existovat nějaké riziko, ale cílem je držet ho v rozumných mezích. Skutečností, které mohou ovlivnit naše finance, najdeme v dnešním finančním světě mnoho.
Mezi 3 základní nepřátele finanční nezávislosti patří rizika, inflace a likvidita (Smrčka, 2010).
Osoba musí být schopna nést do určité míry riziko, tedy jak objektivně si může dovolit
„prodělat“. Oproti tomu ochota nést riziko je naprosto subjektivní pojem založený na pocitech a individuálních zkušenostech. V ideálním případě by si schopnost a ochota riskovat měly být rovny (Aleš, 2019). „Rizika nejsou jen tam, kde je většina z nás hledá – tedy v ekonomice nebo investicích – ale také v nás.“ (Graham & Zweig, 2007)
Mezi hlavní rizika patří ztráta jistiny a ztráta hodnoty našich peněz. Obě tato rizika jsou stejně reálná, ale dopad změny hodnoty našich peněz (inflace) může během času způsobit vyšší ztráty (Stowers & Šlehofer, 1996). Pojem inflace definuje například Samuelson et al. (1995) takto:
„Tempo inflace je procentuální roční zvýšení všeobecné cenové hladiny běžně měřené indexem spotřebitelských cen nebo jiným srovnatelným cenovým indexem.“ Vývoj inflace je vidět v Tabulce 5. Inflace škodí věřitelům a střadatelům se snižují úspory. Aby bylo možné udržet směnnou hodnotu peněz, je zapotřebí prostředky investovat s vyšším výnosem, než je inflace.
Inflace v roce 2020 byla 3,2 %, tedy za tento rok by musely být peníze zúročeny o více než 3,2 %, aby neztrácely hodnotu.
Tabulka 5 Vývoj inflace za posledních 20 let v ČR
Zdroj: (Český statistický úřad, 2020b)
Rok Inflace v % Rok Inflace v %
2000 3,9 2011 1,9
2001 4,7 2012 3,3
2002 1,8 2013 1,4
2003 0,1 2014 0,4
2004 2,8 2015 0,3
2005 1,9 2016 0,7
2006 2,5 2017 2,5
2007 2,8 2018 2,1
2008 6,3 2019 2,8
2009 1,0 2020 3,2
2010 1,5 průměr 2,3
22 3.3 Finanční produkty
3.3.1 Třetí pilíř
Z třetího pilíře důchodového systému je možné si sjednat doplňkové penzijní spoření, které vzniklo 1. ledna 2013. Před tímto doplňkovým penzijním spořením existovalo penzijní připojištění, které si dnes již není možné sjednat. Mezi starším a novějším produktem jsou určité změny. U třetího pilíře stát přispěje až 230 Kč na 1 000 Kč zaplacených od klienta měsíčně.
Nejnižší možná částka, kdy stát přispívá, je 300 Kč. Za těchto 300 Kč dostane osoba od státu 90 Kč. Tabulka 6 ukazuje přehled výše příspěvku klienta a k tomu navázaný příspěvek od státu.
Příspěvky od státu jsou ve starším i novějším produktu stejné. Pokud je ročně naspořeno více než 12 000 Kč, je možné čerpat daňový odpočet až do výše 24 000 Kč za rok. Na smlouvu může přispívat zaměstnavatel, kdy jeho příspěvky jsou osvobozeny od zdravotního i sociálního pojištění a daně z příjmu až do výše 50 000 Kč za rok (Asociace penzijních společností ČR, 2020a).
Tabulka 6 Výše příspěvku od státu na penzijní spoření
Zdroj: (Asociace penzijních společností ČR, 2020a) Výše
příspěvku od klienta
Příspěvek od státu
300 90
350 100
400 110
450 120
500 130
550 140
600 150
650 160
700 170
750 180
800 190
850 200
900 210
950 220
1000 230
23 Doplňkové penzijní spoření si může založit kdokoliv. U doplňkového penzijního spoření si při založení osoba vybírá mezi fondy nebo strategiemi spoření. Například u doplňkového penzijního spoření od Generali PS je nabízen dynamický, vyvážený, spořicí a povinný konzervativní fond. V případě dynamického účastnického fondu, je investováno hlavně do akcií a doplňkově do korporátních dluhopisů a státních dluhopisů. Vyvážený účastnický fond umisťuje prostředky klienta hlavně do státních dluhopisů a korporátních dluhopisů.
V doplňkovém penzijním spoření je možné získat vyšší zhodnocení, ale zde není garantováno, že prostředky budou úročeny kladně (Generali, 2021).
Doplňkové penzijní spoření nabízí možnost odchodu do předdůchodu, kdy osoba může odejít do penze před vznikem nároku na starobní důchod. U doplňkového penzijního spoření je možné jej vybrat až po 24 naspořených měsících, a to formou odbytného, kdy není nárok na příspěvky a zpětně je zapotřebí dodanit případné daňové odpočty ze smlouvy. Smlouvu je možné řádně ukončit po zaplacení a uplynutí minimálně 60 měsíců a dosažení 60 let věku klienta. Naspořené prostředky lze vybrat jednorázově nebo formou penze. U jednorázového vyrovnání jsou vyplaceny naspořené prostředky včetně státních příspěvků, zdaněného zhodnocení a příspěvku zaměstnavatele zdaněného patnácti procenty. U výplaty formou penze se neplatí daň z příspěvku zaměstnavatele, pokud je penze na dobu delší než tři roky. Daň z výnosů se neplatí, pokud si osoba nechá úspory vyplácet penzí po dobu delší než 10 let.
U penzijního připojištění smlouvu mohl mít pouze klient, který měl trvalý pobyt v ČR nebo pobyt na území EU mimo ČR, ale osoba se musela podílet na zdravotním pojištění nebo důchodovém pojištění či pobírala důchod z důchodového pojištění ČR. Problém nastával u klientů, kteří se například odstěhovali a přestali se účastnit zdravotního či důchodového pojištění, a smlouva jim tak byla automaticky zrušena.
U tohoto produktu je garantováno, že zhodnocení bude vždy nezáporné, tedy že úrok bude vždy nulový či kladný. Výhodou u penzijního připojištění je výsluhová penze, která opravňuje klienty si vybrat po 180 řádně spořených měsících až polovinu naspořených prostředků (včetně státního příspěvku a výnosů). Tento produkt je možné ukončit, pokud bylo zaplaceno alespoň 12 měsíců odbytným, a tedy znovu bez nároku na státní příspěvek. Výplata u penzijního připojištění probíhá na základě možností daného penzijního plánu.
Přechod z penzijního připojištění na doplňkové penzijní spoření je vhodné promyslet.
Doplňkové penzijní spoření je dobré, pokud si již klient vybral výsluhovou penzi či disponuje dostatkem finančních prostředků (z důvodu zhodnocení). Je vhodné přejít do doplňkového penzijního spoření, jestliže má investor dostatečný investiční horizont.
3.3.2 Spořicí účet
Spořicí účet je účet podobný běžnému účtu. Výhodou spořicích účtů je jejich bezpečnost, nízká rizikovost a likvidita. Za poskytnutí peněz bance je získáváno od banky zpravidla vyšší úročení než u běžných účtů. Tento druh produktu je vhodný pro držení finanční rezervy na nečekané výdaje, protože je možné si peníze kdykoliv vybrat.
24 Více než 67 % respondentů průzkumu na portálu Usetreno.cz2 uvádí, že spořicí účet využívají jako investiční nástroj (Časopis Bankovnictví, 2019). Spořicí účet je také téměř bezrizikový, protože je ze zákona pojištěn. Aktuálním problémem jsou nízké výnosy, kdy výnosy ze spořicích účtů nepokrývají inflaci.
3.3.3 Termínovaný vklad
Termínovaný vklad je jednorázový vklad na bankovní účet, kdy je garantováno zúročení vložených prostředků. Hlavní rozdíl oproti spořicímu účtu je ten, že na termínovaný vklad jsou vloženy určité finanční prostředky na předem stanovenou dobu a je stanovena pevná úroková míra po celé období trvání vkladu.
3.3.4 Stavební spoření
Stavební spoření je produkt, kde lze získat ročně až 2 000 Kč od státu, jestliže si osoba zaplatí 20 000 ročně. Standardně je tento produkt sjednán na dobu neurčitou. Je zapotřebí spořit si minimálně 6 let, kdy tato doba představuje také optimální dobu spoření. Pokud by byla tato lhůta porušena a bylo by stavební spoření zrušeno dříve, osoba by přišla o státní příspěvek a byl by jí naúčtován poplatek za předčasné ukončení smlouvy
3.3.5 Akcie
Akcie je druh cenného papíru, který potvrzuje, že osoba vlastní podíl v určité společnosti.
Základním právem akcionáře je hlasovat na valné hromadě akcionářů (řídit společnost), dále právo podílet se na zisku společnosti, právo na likvidační zůstatek při zrušení společnosti a další. Výnosem těchto akcií jsou dividendy a růst celkové tržní ceny akcie.
Akcie dělíme na:
• kmenové,
• prioritní,
• úrokové,
• zaměstnanecké.
Akcie jsou značně rizikové, ale v průběhu dlouhého investičního období mohou vést k nahromadění zajímavého kapitálu. Pro investování do akcií je vhodné se zaměřovat na dlouhodobé investování (a tedy dlouhodobé výnosy). Na rozvinutých akciových trzích akcie historicky vydělávaly kolem 10 % ročně (Syrový, 2016). Je vhodné pravidelně investovat, aby došlo k průměrování nákupní ceny.
3.3.6 Podílové fondy
V podílových fondech investor odesílá své peněžité prostředky a za ty jsou nakoupeny podílové listy. Tyto podílové listy dokládají, že osoba má podíl na celkovém majetku fondu. Investiční společnost v tomto případě pouze vykonává roli správce peněz. Pokud by investiční společnost zkracovala, tak by to neohrozilo vložené prostředky, protože by zkrachoval pouze investiční správce. Na druhou stranu by teoreticky mohl zkrachovat i fond, kde má investor vložené
2Průzkum srovnávacího portálu Ušetřeno, který byl proveden na vzorku 662 respondentů z ČR v období 27. 5. – 3. 6. 2019
25 prostředky, kdyby veškeré cenné papíry v portfoliu byly bezcenné. Nejčastěji fondy investují do dluhopisů a akcií. Do základní skupiny podílových fondů podle Syrového (2016) patří:
• fondy peněžního trhu,
• fondy dluhopisové,
• fondy akciové.
Fondy peněžního trhu slouží ke krátkodobému zhodnocování financí. Tyto fondy jsou alternativou spořicích účtů či termínovaných vkladů. Fondy peněžního trhu jsou vysoce bezpečné, ale výnosy jsou zpravidla nižší. Investování do fondů peněžního trhu je vhodné pro velmi konzervativní investory či investory, kteří mají krátký investiční horizont. Platí, že výnos fondů peněžitého trhu je navázán na aktuální úroveň úrokových sazeb. Jelikož jsou úrokové sazby aktuálně velmi nízké, fondy peněžitého trhu nevydělávají.
Dluhopisové fondy jsou rizikovější než fondy peněžního trhu, ale potenciál výnosu bývá vyšší spolu s rizikem, které investoři podstupují. Dluhopisové fondy je vhodné pořizovat na dobu 3 a více let. V tomto fondu se investuje do dluhopisů, nejméně rizikové jsou dluhopisy vydané státem. U dluhopisových fondů se řeší hlavně kreditní a měnové riziko. Je možné investovat do dluhopisů rizikovějších, které vydávají rizikovější země a společnosti (mají nižší rating a vyšší potenciální rizikovost). Většinou se jedné o rozvíjející se trhy, například Turecko, Kazachstán, Rusko nebo Brazílie. Existují high yield dluhopisy, které zpravidla disponují vyšším výnosem a nižším úvěrovým ratingem. Doporučovaný horizont u těchto dluhopisů high yield činí 8 a více let (Raiffeisenbank a.s., 2020).
Fondy akciové patří mezi nejvýnosnější a zároveň nejrizikovější investiční nástroje.
Doporučený investiční horizont je 5 a více let a je vhodný pro investory, kteří jsou ochotni tolerovat výraznou kolísavost hodnoty investice. Doporučuje se investovat do akciových fondů pravidelně, protože se snižuje riziko špatného načasování investice.
Pokud chce osoba jednoduché řešení, je možné si sjednat fondy životního cyklu. Nevýhodou je, že tyto fondy zkonzervativní finanční prostředky až do peněžního trhu, ale většinou osoba nechce vybrat a utratit veškeré naspořené prostředky v den dosažení důchodového věku.
Pokud osoba může investování věnovat čas, obejde se bez fondů životního cyklu a vystačí si s klasickými podílovými fondy (Syrový, 2016). Také podílové fondy bývají dražší.
3.3.7 ETF
ETF (Exchange-tradedfund) jsou převážně pasivně spravované investice. Pokud jsou tyto ETF nakoupeny, osoba si kupuje celý trh nebo index. Náklady jsou nízké a je to cesta, jak široce diverzifikovat portfolio. ETF většinou pravidelně vyplácí dividendy a neplatí se vstupní poplatek z objemu investice, ale je placen poplatek za pokyn k nákupu a následně k prodeji.
Používat ETF v portfoliu má podle Syrového (2012) smysl, investor může díky nim široce diverzifikovat portfolio. Nevýhodou může být poplatek za provedení nákupu, a proto se ETF nehodí k pravidelným malým investicím, ale je možné je využít na pravidelné vyšší investice.
Ve spoření na důchod je můžeme využít jako část portfolia, jsou dobrou alternativou pro otevřené podílové fondy.
26 4 Případová studie
V této části se práce zaměřuje na vytvoření strategií pro osoby v různých životních fázích.
Hlavní důraz je kladen na strategii pro osoby okolo 50 let, protože podle Jandy (2012) si v tomto věku lidé poprvé uvědomí, že již nejsou mladí a že by měli začít nějakým způsobem uvažovat o zajištění se na stáří. V práci jsou využity finanční produkty, které byly představeny v kapitole 3.3. V rámci strategií je využito standardních finančních produktů, které jsou běžně dostupné na trhu. Strategie představuje řešení, kdy by si osoby na stáří odkládaly 500 Kč, 1 000 Kč, 3 000 Kč nebo 5 000 Kč měsíčně. Konkrétní částky byly vybrány na základě článku od Ježka (2018), kdy autor uvádí, že medián výše měsíční úložky na stáří činí 500 Kč. Spoření 1 000 Kč měsíčně bylo zvoleno z důvodu, že v této výši si spoří více než 25 % osob (Ježek, 2018). Pro osoby s vyšším příjmem byly zařazeny i varianty s vyšší měsíční úložkou, a to konkrétně ve výši zmíněných 3 000 Kč a 5 000 Kč měsíčně.
V rámci stavebního spoření bylo porovnáno 5 produktů od společností Raiffeisen stavební spořitelna, Moneta stavební spořitelna, Českomoravská stavební spořitelna, Stavební spořitelna Česká spořitelny a Modrá pyramida stavební spořitelna. Analýza dat byla provedena z veřejně přístupných údajů na internetových stránkách jednotlivých společností, dostupných k 11. únoru 2021.
V práci jsou popisovány termínované vklady, kdy byly srovnány termínované vklady od pěti institucí. Jednalo se o společnosti: Artesa, spořitelní družstvo, NEY spořitelní družstvo, J & T BANKA, a.s., ČSOB a Equa bank a.s.
U doplňkového penzijního spoření byly porovnány společnosti: Allianz penzijní společnost, AXA penzijní společnost (aktuálně UNIQA penzijní společnost), ČSOB Penzijní společnost, KB Penzijní společnost, Penzijní společnost České pojišťovny (aktuálně Generali penzijní společnost) a NN Penzijní společnost. Výběr těchto společností je pouze náhodný a porovnává výkonnost vyváženého fondu každé společnosti zpětně za posledních 6 let. Vyvážený fond byl vybrán, protože práce předpokládá vyváženého investora, který preferuje zvyšování reálné hodnoty portfolia, ale upřednostňuje portfolio složené z méně rizikových instrumentů a rizikovějších instrumentů s omezenou mírou rizika. Aktuální výnosy daných penzijních společností nepředurčují budoucí výnosy, a proto práce budoucí výnosy pouze předpokládá na základě historických dat.
Podílový akciový fond v této práci není konkrétně jmenován, protože fondy dosahují velmi volatilních výsledků a rozdíly mezi jednotlivými fondy se značně liší v časovém období.
Z důvodu zjednodušení tato práce operuje s výnosem 10 % p. a., kdy jsou v rámci tohoto výnosu započítané také dividendy (Syrový, 2016). Byla započítána průměrná nákladovost českých akciových fondů ve výši 2,1 % (Čermák, 2019), v rámci práce je tedy pracováno s výnosem 7,9 %.
27 5 Strategie pro osoby 50+
5.1 500 Kč měsíčně
Bude-li osoba spořit 500 Kč měsíčně a do důchodu půjde v 65 letech, za 15 let si sama našetří 90 000 Kč. Svým odkládáním na stáří by měla peníze co nejlépe zúročit za přiměřeného rizika.
Pokud investor disponuje 500 Kč měsíčně a jedná se o vyváženého investora, je vhodné investovat do státem podporujících produktů a dalších produktů. Může se jednat například o: stavebního spoření, doplňkové penzijní spoření, podílový fond a termínovaný vklad.
5.1.1 Varianta 1
Prvním krokem investora by mohlo být založení stavebního spoření, kde by si klient spořil 500 Kč měsíčně po dobu 6 let. Aktuálně nejvýhodnější zhodnocení peněz je možné získat od Modré pyramidy stavební spořitelny. Po šesti letech spoření na výnosech od společnosti dostaneme po zdanění 2 469 Kč. Stavební spoření by v období 6 let překonalo případnou inflaci (počítáno s průměrnou inflací 3 %).
Tabulka 7 Trendy vývoje věkových skupin v ČR
Porovnání stavebních spoření
Zdroj: (Česká spořitelna, 2021; ČMSS, 2021; Modrá pyramida, 2021; MONETA Money Bank, 2021; Raiffeisen stavební spořitelna, 2021), vlastní zpracování
Ze stavebního spoření od Modré pyramidy stavební spoření by po vypovězení smlouvy osoba získala 38 469 Kč.
Po skončení prvního stavebního spoření si osoba založí nové stavební spoření, znovu na 6 let.
Reinvestuje částku 38 469 Kč, bude si tedy měsíčně hradit 534 Kč. Po skončení šesti letého vázacího období získá investor 41 209 Kč.
28
Tabulka 8 Stavební spoření s měsíční úložkou 534 Kč
Modrá pyramida SS
Zdroj: (Modrá pyramida, 2021), vlastní zpracování
Zároveň si po prvních 6 letech může osoba začít spořit v doplňkovém penzijním spoření.
Bylo porovnáno 7 vyvážených fondů od různých poskytovatelů za posledních 6 let. Výsledky porovnání jsou vidět v Tabulka 9 a Tabulka 10.
Tabulka 9 Porovnání vyvážených fondů I
zhodnocení vyváženého fondu Allianz
Zdroj: (Asociace penzijních společností ČR, 2020), vlastní zpracování
Tabulka 10 Porovnání vyvážených fondů II
zhodnocení vyváženého fondu Komerční
Zdroj: (Asociace penzijních společností ČR, 2020), vlastní zpracování
29
Tabulka 11 ČSOB PS zhodnocení DPS
zhodnocení
vyváženého fondu ČSOB průměrné
zhodnocení 3,36 %
Zdroj: (Asociace penzijních společností ČR, 2020), vlastní zpracování
Jak je vidět, nejlépe se umístil vyvážený fond od ČSOB Penzijní společnosti. V této práci je počítáno s průměrným výnosem 3,36 % v případě vyváženého fondu u doplňkového penzijního spoření. Doplňkové penzijní spoření by bylo založeno v lednu, kdy osobě bylo 56 let. Od 56 let do 62 let by si investor každý měsíc na doplňkové penzijní spoření posílal 500 Kč měsíčně. V 62 letech osoba ukončí druhé stavební spoření a může navýšit měsíční platby na 1000 Kč měsíčně na doplňkové penzijní spoření. Zároveň je toto navýšení potřeba oznámit penzijní společnosti. Prvních 6 let by byl získáván státní příspěvek ve výši 130 Kč a další 3 roky by měla osoba nárok na 230 Kč měsíčně od státu. Za prvních 6 let spoření v doplňkovém penzijním spoření je stav účtu 50 997 Kč, přičemž investor vložil pouze 36 000 Kč.
Tabulka 12 Doplňkové penzijní spoření, měsíční úložka 500 Kč, průběh 56–60 let
Doplňkové penzijní spoření ČSOB PS Zdroj: (Asociace penzijních společností ČR, 2020), vlastní zpracování
Penzijní spoření pokračuje, po ukončení stavebního spoření investor odešle prostředky ve formě mimořádného vkladu na penzijní spoření. Tímto mimořádným vkladem si předplatí smlouvu a částka se mu bude neustále úročit. Je možné také využít odečtu z daňového základu osoby. Mimořádným vkladem získá vyšší státní podporu. Stav účtu v 65 letech bude 125 323 Kč.
Tabulka 13 Doplňkové penzijní spoření, měsíční úložka 500 Kč (61,62); měsíční úložka 1 000 Kč 63–65 let
Doplňkové penzijní spoření ČSOB PS Zdroj: (Asociace penzijních společností ČR, 2020), vlastní zpracování
30 Zároveň se osoba musí rozhodnout, jakou formou si nechá peníze vyplatit. Pokud by chtěla peníze vyplatit jednorázově, je zapotřebí podat výpověď a výnosy by byly zdaněny 15 %.
Další možností výplaty je nechat si vyplácet penzi na dobu určitou. Pokud by si osoba zvolila výplatu na 10 a více let, neplatila by se daň z výnosů.
Pro shrnutí: prvních 6 let investor platí 500 Kč měsíčně na stavební spoření. Z tohoto stavebního spoření získá 38 469 Kč. Tuto částku reinvestuje a založí si nové stavební spoření na 6 let, kde si bude měsíčně hradit 534 Kč. Zároveň se druhým stavebním spořením je založeno doplňkové penzijní spoření, kam je průběžně posíláno 500 Kč měsíčně. Po uplynutí šesti let u stavebního spoření, se celá částka vybere a vloží se na doplňkové penzijní spoření. Na doplňkové penzijní spoření se připíše mimořádný vklad ve výši 40 829 Kč. Sjednaný měsíční příspěvek nebude 500 Kč měsíčně, ale částka bude navýšena na 1 000 Kč měsíčně (je nutno oznámit pojišťovně).
Díky navýšení dosáhne osoba na vyšší státní příspěvek. V 65 letech si pak investor nechá vyplatit doplňkové penzijní spoření.
Pokud by ho vybral jednorázově, získá 122 831 Kč, případně je možné si ho vybrat penzí například na 10 let, kde se nedaní výnosy, přičemž bylo by získáno 125 323 Kč. Toto řešení využívá pouze dvou produktů se státní podporou.
Tabulka 14 500 Kč měsíčně–naspořeno ve variantě 1
Zdroj: vlastní zpracování 5.1.2 Varianta 2
Další variantou je založit doplňkové penzijní spoření hned od začátku a měsíčně spořit 500 Kč.
Za daných 500 Kč by při zhodnocení 3,36 % (vyvážená investiční strategie) osoba získala 162 008 Kč po 15 letech spoření.Očekávané zhodnocení není však zárukou budoucích výnosů a investice může v průběhu času kolísat.
Tabulka 15 Doplňkové penzijní spoření, měsíční úložka 500 Kč, průběh 50–55
Tabulka 15 Doplňkové penzijní spoření, měsíční úložka 500 Kč, průběh 50–55