Rodinná politika ve Velké Británii nemá dlouhou tradici, protože intervence státu do rodiny byla vždy v rozporu s myšlenkami liberalismu. 30. léta 20. století byla ve znamení strachu z poklesu populace, proto začaly intervence k zvýšení plodnosti středních tříd a tedy i snaha prosadit rodinné přídavky. Po druhé světové válce bylo ustaveno britské sociálněpolitické zákonodárství pod vlivem Beveridge. Pravda je, že jeho původní představy nebyly do zákonodárství zcela implementovány, ale významně ovlivnily nejen britskou sociální politiku na dobu 40 let. Beveridge se snažil o aplikaci myšlenek universalismu v sociálním pojištění a službách. V roce 1948 byly zavedeny přídavky na děti placené státem (o ně se Beveridge zajímal už ve 20. letech) Důvodů pro ně se našlo hned několik: v nepříznivé poválečné době mohou řešit problémy dětské chudoby, zvýšit klesající porodnost, nenarušují trh práce a jeho zákony, ale musejí být tak nízké, aby nenarušili pobídky k práci (aby se nestalo, že některý pracovník bude mít díky přídavkům na děti více, než poskytuje trh práce). Cílem bylo v podstatě jen udržet vydělávající rodiny s dětmi nad hranicí chudoby. V letech 1966 – 68 se odehrály hlavní změny v organizaci sociálního zabezpečení. Vzniklo ministerstvo sociálního zabezpečení a zdraví, které vytvořilo stávající organizaci systému. Další pozornost byla věnována problémům v oblasti vzdělání a bydlení a v neposlední řadě velká změna se odehrála v oblasti přídavků na děti, které byly přejmenovány a začaly být placeny přímo matkám. Druhá polovina 70. let byla v Británii ve znamení ekonomických problémů. V roce 1979 se ujala vlády Margaret Thatcherová, která nastolila novou politiku. Do rodinné politiky
změny zasáhly následujícím způsobem. Byla snaha o snižování veřejných výdajů, tedy např.
došlo na zmrazení přídavků na děti a zpřísnění pravidel pro pobírání příspěvku na bydlení..
Další významná změna se týkala jisté privatizace systému a od této doby nemocenské a mateřské dávky přechází pod zodpovědnost zaměstnavatele. V roce 1986 byl přijat nový zákon o sociálním pojištění, který přinesl vznik nové rodinné dávky pro nízkopříjmové rodiny a vznik nové testované dávky Income Support (zjednodušená konstrukce dávky, obsahující též příplatky na děti a na zdravotně postižené). Bohužel všechny tyto snahy nesplnily očekávaný předpoklad, kterým bylo snížení rozpočtu na sociální zabezpečení.
Současná rodinná politika je zaměřena především na zájmy dítěte, na podporu rodičů, kteří díky tomu budou lépe podporovat své děti (nikoliv snaha nahradit rodiče), dále na podporu všech typů rodinných forem (zákony o podpoře dětí z roku 1990 a 1995 nerozlišují mezi sezdanými a nesezdanými partnery) a v neposlední řadě panuje přesvědčení, že dobře fungující školy, zdravotní a sociální služby přispívají k úspěšné výchově dětí.
Další priority rodinné politiky je podpora sladění práce a péče o rodinu, prostřednictvím úprav v oblasti práv zaměstnanců na zkrácené pracovní úvazky, placenou dovolenou apod.
Přídavek na dítě
Je to platba poskytovaná každému, kdo vychovává dítě ve věku do 16 let, nebo dítě které studuje a je mu do 19 let. V Británii jsou poskytovány tyto částky: £ 73,67 měsíčně pro prvorozené dítě a £ 49,40 měsíčně pro každé další dítě. (Dávka je placena měsíčně - každé čtyři týdny, ale je-li rodič sám, nebo oba rodiče pobírají podporu v nezaměstnanosti, mohou zažádat, aby jim byl přídavek poskytován týdně.) Přestože přídavek na dítě není testovaná dávka, tedy nezáleží na velikosti příjmu nebo majetku rodičů, může tato platba ovlivnit výši jiných plateb, které jsou testovány.
Vyživovací příspěvek na dítě
Jsou to peníze placené tím rodičem, který nežije s dítětem ve společné domácnosti tomu rodiči, který se o dítě stará. Tato částka záleží na velikosti zdaněného příjmu rodiče nežijícího s dítětem, na počtu dětí, které mají nárok na výživné a také na počtu dalších dětí, které nyní žijí s povinným („non-resident“) rodičem (další relevantní děti). Výše výživného se počítá jako procentní podíl z čistého příjmu povinného rodiče. Tento rodič zaplatí základní sazbu, pokud jeho čistý příjem nepřekročí £ 200 týdně. Jedná se o 15 % na jedno dítě, 20 % na dvě děti a 25 % na tři a více dětí. Vydělává-li rodič mezi £ 100 a £ 200 týdně, bude platit redukovaný příspěvek, tzn. za prvních £ 100 příjmu musí vyplatit £ 5 příspěvku a z částky
zbývající do £ 200 se vypočítá procentní podíl příspěvku a obě částky se pak sečtou. Podle počtu dalších relevantních dětí, které nyní žijí s rodičem v domácnosti se snižuje určitými procentními sazbami7 výše čistého příjmu. Snížená sazba příspěvku se vyplácí v případě, že povinný rodič vydělává £ 100 nebo méně nebo pokud pobírá některou dávku (např.
v nezaměstnanosti, starobní, invalidní důchod apod.). Dále se může velikost vyživovacího příspěvku snížit v případě střídavé péče rodičů a to v různých poměrech podle počtu dní/nocí, které dítě stráví u povinného rodiče.8
Dávka v mateřství, mateřská dovolená a mateřský příspěvek
Mateřská dovolená je v Británii zavedená teprve od 1975, dávka v mateřství se týká pouze zaměstnaných žen a platí ji zaměstnavatel. Žena samostatně výdělečně činná, zaměstnaná krátce nebo nezaměstnaná pobírá mateřský příspěvek.
Každá zaměstnaná budoucí matka má ze zákona nárok na běžnou mateřskou dovolenou v délce 26 týdnů. Nastoupit dovolenou matka může od 11. týdne před týdnem porodu.
Byla-li budoucí matka zaměstnaná u stejného zaměstnavatele po dobu alespoň 26. týdnů do 15. týdne před porodem, má nárok na dávku v mateřství a také ještě na dodatečnou mateřskou dovolenou v délce dalších 26 týdnů. Pro dávku v mateřství je třeba splnit ještě další podmínku, kterou je výška průměrného platu nejméně £ 82 týdně. Matka ale musí počítat s tím, že pokud pracovní smlouva se zaměstnavatelem neříká nic jiného, je dodatečná mateřská dovolená neplacená.
Po prvních 6 týdnů mateřské dovolené tvoří dávka 90 % dřívějšího platu (žádný strop) a dále
£ 106 nebo 90 % průměrných příjmů, jestliže tato částka je méně než £ 106 a to po dalších 20 týdnů. Vzhledem k tomu, že tuto platbu poskytuje zaměstnavatel, přichází tedy stejně jako byla matka zvyklá na výplatu. A dále je třeba upozornit, že dávka je považována za běžnou platbu, tedy podléhá zdanění i platbě národního pojištění. Jestliže má matka ještě dalšího zaměstnavatele, může mít i od něj nárok na dávku v mateřství.
Mateřský příspěvek je určen pro ty matky, které nejsou oprávněny k pobírání dávky v mateřství, tzn. pro ty, které jsou zaměstnány krátce nebo samostatně výdělečně činné. Funguje zde určité testové období v délce 66 týdnů před porodem. Pro nárok na mateřský příspěvek je třeba pracovat alespoň 26 týdnů v rámci tohoto období a vydělávat v průměru £ 30 v jakýchkoliv 13 týdnech z tohoto období. Ten, kdo pobírá dávky v mateřství, nemůže zároveň pobírat mateřský příspěvek. Co se týče plateb, je mateřský příspěvek stejný jako
7 viz Příloha 1
8 viz Příloha 2
dávky v mateřství, opět se bere v potaz menší ze dvou částek (buď £106 nebo 90 % průměrného hrubého výdělku) a nárok na tuto dávku trvá po 26 týdnů.
Matky mohou jak mateřský příspěvek, tak dávku v mateřství začít pobírat už od 11. týdne před porodem.
Dávka v otcovství
Biologický otec, partner či manžel ženy očekávající dítě (adoptující dítě) nebo ten, kdo bude zodpovědný za výchovu dítěte má nárok na dávku v otcovství. Tuto platbu dostává od svého zaměstnavatele a slouží jako jistá pomoc v době, kdy otec nepracuje a pečuje o dítě. Dalšími podmínkami proto jsou, obdobně jako u dávky v mateřství, nepřetržitá práce pro jednoho zaměstnavatele alespoň po dobu 26 týdnů před narozením, pokračování v práci do narození dítěte a výdělek alespoň £ 82 týdně. Částka činí £ 106 nebo 90 % průměrného platu, pokud to je méně než oněch £ 106 a to po dobu 2 týdnů.
Roku 2002 byl zaveden institut rodičovské dovolené, kterým je umožněno čerpat po narození dítěte po vymezenou dobu dřívější mateřskou dovolenou i otcům.
Dávka v mateřství a dávka v otcovství podléhají zdanění. Mateřský příspěvek zdanění nepodléhá.
Finanční pomoc v mateřství
Aby pomohl rodinám s velmi nízkým příjmem očekávajícím dítě, poskytuje Sociální fond tento nevratný grant. Mohou ho získat ty rodiče, kteří pobírají některé z následujících dávek, např. podporu v nezaměstnanosti, podporu pro lidi hledající práci, důchod apod. Velikost grantu je £ 500 pro každé dítě.
Daňový bonus
Jestliže má rodina alespoň jedno dítě a příjem až do výše £ 58000 ročně (nebo £ 66000 ročně pokud je v rodině dítě mladší než 12 měsíců) a splňuje další kritéria, může získat daňový bonus. Je to tedy testovaná dávka pro rodiče starající se o alespoň jedno dítě do věku 16 let, nebo o studenta do 19 let. Testování spočívá ve velikosti příjmu rodičů a v počtu dětí v rodině. Platba se skládá ze dvou částí, rodinné a na dítě. Rodinnou část £ 545 ročně dostane každá rodina s alespoň jedním dítětem. Částka na dítě je placena za každé dítě v rodině v maximální výši £ 1690 ročně. Orientační tabulka popisující výši bonusu pro jednotlivé výše příjmů je v příloze č. 3.
Prémie k vyživovacímu příspěvku
Jestliže je rodina závislá na různých dávkách v nezaměstnanosti a pobírá-li vyživovací příspěvek na dítě, může ještě navíc dostávat prémii až do výše £ 10 týdně. Zde nezáleží na počtu dětí v domácnosti, dávka je pouze do výše oněch £ 10.