Jedna z prvních otázek a zároveň první třídící otázka v rámci rodinného prostředí, ve kterém respondenti vyrůstali do svých čtrnácti let se týká toho, zda dané osoby převážně vyrůstaly s oběma biologickými rodiči. Odpovědi jsou uvedeny na obrázku 30 a je patrné, že většina dotazovaných vyrůstala s oběma rodiči, na druhé straně skoro 22 % tázaných žilo pouze s jedním vlastním rodičem, nebo s žádným. Tento podíl je poměrně překvapivý při uvážení nárůstu mimomanželské plodnosti nebo vývoji rozvodovosti. Z tohoto hlediska se lze přiklonit k závěrům, že mimomanželská plodnost automaticky neznamená, že dítě nebude vyrůstat s oběma vlastními rodiči, ale jde skutečně spíše o odložení manželství, případně preferenci dlouhodobého nesezdaného soužití, která byla znázorněna v tabulce číslo tři.
Obrázek 30 – Odpovědi na otázku, zda respondenti vyrůstali do svých čtrnácti let převážně s oběma biologickými rodiči, N=238 (data: dotazníkové šetření Rodinné chování v České republice, vlastní zpracování)
V případě, že konkrétní respondenti nevyrůstali s biologickým otcem i matkou, se hned jako první nabízí otázka, co bylo příčinou takové situace. Nejčastěji došlo k rozpadu partnerského vztahu prostřednictvím rozchodu u nemanželských párů a rozvodu u párů manželských. Toto bylo příčinou u 42 osob, což představuje 81 % ze všech případů. Pouze u tří respondentů došlo k úmrtí jednoho z rodičů do jeho čtrnácti let. Nejmenší zastoupení mají osoby, které nevyrůstaly s oběma biologickými rodiči z důvodu dlouhodobé absence jednoho z rodičů, patří sem například pobyt ve vězení jednoho z rodičů nebo služba v armádě, takové případy byly pouze dva. U zbylých deseti procent respondentů byla takováto situace zapříčiněna jinými důvody, převážně šlo o osoby adoptované, které své vlastní rodiče nepoznaly.
78%
22%
Ano, převážně ano Ne, převážně ne
61
Obrázek 31 – Příčiny toho, proč daná osoba převážně nežila s oběma biologickými rodiči, N=52 (data:
dotazníkové šetření Rodinné chování v České republice, vlastní zpracování)
Osoby bez obou biologických rodičů nejčastěji vyrůstaly pouze s jedním vlastním rodičem (viz obrázek 32), bylo jich přesně 25. V jednadvaceti případech šlo o rodinu, kdy byl jeden rodič vlastní a druhý nevlastní. Zbylé dva případy se u dotazovaných respondentů vyskytovaly zřídka. Konkrétně s jinými členy rodiny vyrůstaly do svých čtrnácti let čtyři osoby, v takovém případě může jít o prarodiče, strýce, tety a případně i starší sourozence.
Poté ještě zvlášť dvě osoby uvedly, že byly adoptované a nemohly se připočíst k žádné z předchozích skupin.
Obrázek 32 – S kým vyrůstali osoby v případě, že ne s oběma biologickými rodiči, N=52 (data:
dotazníkové šetření Rodinné chování v České republice, vlastní zpracování)
Důležitou otázkou je rozdělení péče o domácnost a také angažovanost v práci obou rodičů.
V tomto případě se samozřejmě kladly otázky jen osobám, které vyrůstaly s oběma rodiči, přičemž není důležité, zda se jedná přímo o biologickou matku i otce. Zastoupení rodičů v práci a péče o domácnost je rozdělena podle věku nejmladšího dítěte v domácnosti do dvou kategorií, jednak je to kategorie s nejmladším dítětem ve věku 3 až 5 let, ve druhém případě mu bylo mezi 6 až 14 lety.
Rozvod/rozchod Úmrtí jednoho z rodičů Jiné Dlouhodobá absence jednoho z rodičů (pobyt
62
Z obrázku 33 je vidět, že v obou případech je jednoznačně nejpočetnější skupina, ve které se žena převážně starala o domácnost a děti a muž jí spíše jen vypomáhal. U druhé největší skupiny se oba partneři staraly o domácnost rovným dílem, poté následuje rodinný model, kdy se starala o domácnost pouze žena a nejméně početná je skupina, kde byly role v domácnosti částečně obráceně, to znamená, že se o domácnost převážně staral muž a žena mu vypomáhala (takových případů byly pouze tři v domácnosti s nejmladším dítětem ve věku 6 až 14 a ve věku 3 až 5 let byl pouze jeden takový případ). Poslední kategorie, kterou bylo možné vyplnit, nikdo nezvolil, jde o model, ve které se o domácnost stará pouze muž.
Při porovnání jednotlivých skupin podle věku dítěte je vidět rozdíl především v nárůstu domácností, ve kterých se oba partneři starali o domácnost rovným dílem, při vyšším věku nemladšího dítěte, k čemuž došlo na úkor snížení četnosti ostatních skupin.
Obrázek 33 – Rozdělení péče o domácnost v rodině podle věku nejmladšího dítěte, N=207 (data:
dotazníkové šetření Rodinné chování v České republice, vlastní zpracování)
V následujícím obrázku 34 je znázorněná angažovanost obou rodičů v práci. V domácnosti s nejmladším dítětem ve věku 3 až 5 let byl nejčastější model, kdy oba partneři měli stejně náročné zaměstnání (43% podíl). Následující skupina je tvořena domácnostmi, ve kterých měla žena méně náročné zaměstnání než muž (33 %). Další v pořadí je typ rodiny, ve které byl zaměstnaný pouze muž, takových případů bylo 33 (16 %). Poslední dvě skupiny dohromady nepředstavují ani 10 % a jde o případy, ve kterých byla buď zaměstnaná pouze žena, nebo byli zaměstnaní oba partneři, ale žena měla náročnější zaměstnání. V případě, že nejmladšímu dítěti v domácnosti bylo mezi 6 a 14 roky, došlo k několika změnám.
Výrazně poklesl podíl případů, kdy byl zaměstnaný pouze muž (z původních 16 % na 7 %), stejně tak došlo k poklesu počtu domácností, ve kterých mají oba partneři stejně náročné zaměstnání. Pokles u těchto dvou kategorií byl způsobem tím, že došlo k mírnému nárustu rodin, ve kterých žena měla náročnější zaměstnání než muž a zároveň došlo k navýšení četnosti skupiny, kdy žena zastávala méně náročné zaměstnání než její partner, přičemž tato skupina byla nejčetnější ze všech. V tomto případě můžeme konstatovat, že muži stále spíše zastávají roli živitele, a to především v nižším věku nejmladšího dítěte v domácnosti. S jeho
0
domácnost a dítě/dětiPřevážně muž se staral o domácnost a dítě/děti a žena
vypomáhala rozdělení péče o domácnost v rodině podle věku nejmladšího díěte v domácnosti
Rozdělení péče o domácnost v rodině s nejmladším dítětem ve věku 3–5 let Rozdělení péče o domácnost v rodině s nejmladším dítětem ve věku 6–14 let
63
zvyšujícím se věkem je méně domácností, ve kterých by pracoval jenom muž, zvyšuje se tedy angažovanost žen v práci.
Obrázek 34 – Zastoupení rodičů v zaměstnání v rodině podle věku nejmladšího dítěte, N=207 (data:
dotazníkové šetření Rodinné chování v České republice, vlastní zpracování)
Z předchozích dvou grafů vyplývá, že se ženy stále více starají o domácnost, naopak muži více pracují, přičemž s přibývajícím věkem nejmladšího dítěte v domácnosti se tyto rozdíly snižují. Z toho důvodu je zajímavé podívat se, kdo měl podle respondentů hlavní slovo v rodině, což je znázorněno na obrázku 35. Jde o jakousi alternativu k vlastnímu pohledu na to, kde byl hlavou rodiny. Většina respondentů uvedla, že hlavní slovo měli oba rodiče stejně, takové rodiny tvoří 42 % ze všech. Poté pouze tři osoby uvedly, že si nejsou jisté a nelze to jednoznačně říct. Při porovnání čistě mužů a žen bylo více rodin, kde měla žena hlavní slovo (32 %). Domácností, ve kterých měl hlavní slovo muž, bylo o sedm procentních bodů méně (25 %).
Obrázek 35 – Osoby, které měli hlavní slovo v domácnosti do čtrnácti let věku respondenta, N=207 (data: dotazníkové šetření Rodinné chování v České republice, vlastní zpracování)
0 Zastoupení rodičů v zaměstnání v rodině podle věku nejmladšího dítěte
Zastoupení rodičů v zaměstnání v rodině s nejmladším dítětem ve věku 3–5 let Zastoupení rodičů v zaměstnání v rodině s nejmladším dítětem ve věku 6–14 let
0
Oba dva stejně Nelze jednoznačně říct Žena (matka/macecha) Muž (otec/otčím)
Počet odpovědí
64