Kalkulační metody pro stejnorodý druh výkonu

Kalkulační metoda dělením prostá p edstavuje nejjednodušší formu p i azení náklad v p ípadech, kdy se jedná o stejnorodou výrobu. Nákladové položky jsou vyvolány jedním druhem výkonu nebo r znými druhy výkon , které jsou však specifické stejnou náročností vynaložení náklad na danou kalkulační jednici. Kalkulační metoda dělením prostá se využívá p edevším vpodnicích shomogenní hromadnou výrobou. Její jednoduchost spočívá vtom, že jednotlivé procesy na sebe navzájem navazují a tvo í uzav ený technologický výrobní postup, který se stále opakuje. Podstatou této metody je zjištění skutečných náklad na kalkulační jednici, kdy veškeré spot ebované vstupy p edstavují náklady p ímé. Režijní náklady se naopak stanovují na základě rozpočt režijních náklad . Režijní náklady p ipadající na kalkulační jednici se získají prostým dělením celkových režijních náklad a počtem vyrobených kalkulačních jednic za dané sledované období. Tento výpočet je znázorněn pomocí následujícího obecného vzorce (ň.1). [4, 10]

á � � � � �č í = _č ^{é á}_{č í ℎ} (3.1)

3.8.2 Kalkulační metody pro různorodé druhy výkonů

Kalkulační metody pro r znorodé druhy výkon jsou specifické pro podniky s rozmanitým sortimentem výroby. Výběr vhodné kalkulační metody je ovliv ován r znými faktory, jako nap . velikost výroby, technologické a výrobní procesy, použití materiálu apod.

Kalkulační metoda dělením spoměrovými čísly

Kalkulační metoda dělením spoměrovými čísly se využívá vpodnicích shomogenní výrobou, ale svíce druhy výkon . Oproti kalkulační metodě prostým dělením jsou jednotlivé výrobky vytvá eny ze stejných základních surovin s totožným technologickým postupem, ale liší se od sebe určitými parametry, jako nap . velikost, barva, hmotnost, rozměr apod.

Kalkulační jednice obsahuje jak náklady p ímé, tak nep ímé. Nep ímé náklady na základě odlišných parametr nelze prostým dělením rozvrhnout na daný výrobek. P i p i azování náklad na kalkulační jednici musí být zohledněna i odlišnost jednotlivých parametr daných výrobk –pomocí poměrových čísel. [10]

48

Poměrová čísla jsou odvozována zindividuálních kalkulací prodaný výkon a vyjad ují poměr mezi nep ímými náklady. Východiskem pro určení jednotlivých poměr je stanovení základního výrobku. Tento základní výrobek bude mít vždy p i azenou hodnotu poměrového čísla rovno jedné. Od základního výrobku se dále stanovují poměrové hodnoty pro ostatní výrobky, nejčastěji na základě náročnosti a pracnosti výroby daného výkonu. Výrobk m s vyšším stupněm náročnosti zhotovení, tedy svyšší hodnotou parametru, jsou p i azeny vyšší nep ímé náklady na danou jednotku, a i vyšší poměrové číslo. Výpočet poměrových čísel ostatních výrobk lze zjednodušeně stanovit na základě podílu porovnávané hodnoty daného produktu k hodnotě základního produktu dle vzorce (ň.Ň)

ě é čí = ^ℎ_{ℎ á} ^{� é} _í ^č_č (3.2)

Dále je nutné p epočítat p íslušný objem výroby daného výrobku pomocí zjištěného poměrového čísla. Výsledná hodnota součinu p edstavuje p epočtený objem výroby. Hodnota náklad na jednu jednotku produktu se stanoví jako podíl celkových náklad a p epočteného objemu výroby. [21]

Metoda stupňovité kalkulace

Metoda stup ovité kalkulace je založena na pr běhu několika fází nebo li stup daného technologického procesu, kdy jednotlivé procesy na sebe navzájem navazují a jsou propojeny.

Metoda stup ovité kalkulace se využívá p edevším ve fázové výrobě. Kalkulace náklad je prováděna pro každou individuální fázi zvlášť. Jednotlivé fáze se od sebe navzájem liší. Každá plní jinou funkci během výrobního procesu, kdy základní materiálprochází r znými st edisky, které jej postupně mění v polotovary, které si mezi s sebou st ediska p edávají a provádějí činnosti, které smě ují k p eměně polotovaru do podoby konečného výrobku. Během procesu nedochází kpovahovým změnám výrobku.

Stupně výroby p estavují proces, během kterého materiál či polotovar získává nové kvalitativní vlastnosti. Každý stupe výroby p edstavuje určitou etapu p eměny.

Každé st edisko musí evidovat objem produkce a náklady vněm vzniklé odděleně. Kalkulace se stanovuje pro každý jednotlivý stupe či fázi. Sestavuje se dvojím zp sobem – náklady zjištěné za každé st edisko zvlášť nebo jako součet celkových náklad všech st edisek podílejících se na jednotlivém stupni výroby. Náklady finálního produktu jsou dány součtem náklad za každý stupe výroby na jeden kus. [10, 14]

Metoda p irážkové kalkulace

Metoda p irážkové kalkulace je specifická pro heterogenní výrobu s r znorodými

49

technologickými procesy, typické pro hromadnou a sériovou výrobu. P i výrobě jsou náklady p i azovány výkon m r znorodě na základě spot ebovaného množství a druhu materiálu, na základě složitosti technologického procesu či využití ostatních výrobních faktor .

Metoda p irážkové kalkulace p i stanovení náklad na kalkulační jednici dělí náklady do dvou skupin, na náklady p ímé a nep ímé. P ímé náklady p edstavují p ímo p i aditelné množství spot ebovaných vstup na daný výkon. Náklady nep ímé nelze bezprost edně vyčíslit na jednotku. Pro p i azování nep ímých náklad slouží tzv. rozvrhová základna vyjád ená v peněžních nebo naturálních jednotkách. V praxi se nejčastěji jako rozvrhová základna stanovuje p ímý materiál nebo p ímé mzdy, jelikož jsou v p íčinné souvislosti s nep ímými náklady. Nep ímé náklady jsou dále p ičítány k p ímým náklad m na kalkulační jednici pomocí p irážek nebo kalkulační sazby, které jsou dány poměrem nep ímých náklad a rozvrhové základny vpeněžním nebo naturálním vyjád ení.

Peněžní rozvrhové základna p edstavuje hodnotové vyjád ení spot ebovaných vstup v korunách. Výše rozvrhové základny je dána úrovní cen vstup . Jako p íklad lze uvést p ímé mzdy výrobních dělník . V p ípadě peněžní rozvrhové základny jsou nep ímé náklady p ičítány vkalkulační jednici pomocí p irážky nep ímých náklad , viz. vzorec (ň.ň)

� áž � �í ý ℎ á � = _{� �ℎ á á}^{�í é á} _�Č ∙ (3.3) Naturální rozvrhová základna je vyjád ena vnaturálních jednotkách, nap . hmotnost, délka, čas apod. Výše naturální rozvrhové základny je dána vzávislosti na normách spot eby daných vstup . Na stejném principu jako u peněžní rozvrhové základy se pomocí naturálních jednotek vyjád í sazba nep ímých náklad dle vzorce (ň.4). [3, 10]

sazba nep�ímých nákladů = ^{�í é á}

� �ℎ á á �á í ℎ á ℎ (3.4)

Podíl nep ímých náklad p ipadajících na daný výrobek se stanoví jako součin p irážky nebo sazby nep ímých náklad a rozvrhové základny kalkulovaného výrobku. P i konečném nákladotvorném procesu se výsledná hodnota kalkulace produktu určí jako součet p ímých a nep ímých náklad p ipadajících na daných výrobek. [3]

Metoda kalkulace pomocí hodinových nákladových sazeb

Metoda kalkulace pomocí hodinových nákladových sazeb je hojně využívaná v podnicích, kdy je výše náklad odvozována od spot ebovaného času na daný výkon. Ve skutečnosti nastávají situace, kdy celkové náklady vlivem r zných faktor rostou, zatímco mzdy výrobních dělník jsou neměnné. Za tyto faktory lze považovat p edevším změny v počtech pracovník , neoptimální využití stoj a za ízení, organizace práce, technická a technologická vyspělost apod. Čím větší množství produkt je podnik schopen vyrobit, tím

50

optimálněji využívá výrobní faktory a dochází tak kr stu celkového potenciálu. V praxi s r stem velikosti výrobních kapacit nedochází kp ímo úměrnému zvyšování náklad . Náklady rostou pomaleji. Metoda hodinových nákladových sazeb má také funkci kontrolní vrámci systému ízení náklad vzhledem khospodárnosti s ohledem na využití výrobních kapacit. [7, 10]

Podstatou metody je stanovení tzv. hodinové nákladové sazby. Hodinová nákladová sazba se určí podílem celkové výše režijních náklad p ipadající na dané st edisko a jeho výrobní kapacitou vyjád enou v jednotkách času za analyzované období. Sestavení kalkulace daného produktu pomocí této metody je poměrně jednoduché, jelikož nep ímé náklady jsou určovány p ímo úměrně ke spot ebě času na jednotku výkonu. Nevýhodou m že být zahrnutí takových náklad do kalkulace, které nejsou danou jednicí vyvolány. [10]

Metoda kalkulace ABC

Metod kalkulace ůBC nebo li podle dílčích aktivit je kalkulační metodou, kdy nep ímé režijní náklady jsou rozděleny podle činností daného podniku, které vznik náklad vyvolaly.

Náklady jsou rozdělovány na jednotlivé výrobky vzávislosti, kolik těchto činností daný produkt spot ebuje. Rozdělení náklad je podstatou cenotvorného procesu a pro rozhodování v rámci ízení spot ebovaných vstup .

Každá aktivita p edstavuje určitý technologický proces. Je mě itelný a účelově spojen s danou činností. Celkový podnikatelský proces p edstavuje souhrn těchto dílčích aktivit.

Jednotlivé aktivity jsou spolu úzce spojeny a provázány, navzájem na sebe navazují. Podstatou kalkulace ůBC je nalezení takového parametru, na kterém je výše režijních náklad pro tuto činnost závislá, nap . počet vyrobených kus výrobk , množství spot ebovaného času výrobních za ízení apod. [10]

P ednost metody kalkulace ůBC spočívá vp esnějším rozdělením nep ímých náklad na jednotlivé produkty. M že být využívána u jednodušších i složitějších výrobních proces . Spot ebu vstup lze snáze kontrolovat a zamezit tak p ípadným negativním dopad m.

Komplikovanější situace p i tvorbě kalkulace m že nastat tehdy, pokud jsou náklady vyvolány větším a rozmanitějším množstvím výrobních faktor . Sestavování kalkulací podle metody ABC je náročnější a složitější, proto je jejich využitívhodnější pro větší typy podnik světším množstvím aktivit a nabízených produkt .

51

4 Analýza zakázek ve vybrané obchodní společnosti

Čtvrtá kapitola diplomové práce se zabývá fungováním zakázkové výroby ve vybrané obchodní společnosti.Veškeré informace a data jsou čerpány zinterních podklad společnosti a internetových stránek, pokud není uvedeno jinak. Pro účely této diplomové práce je vybrána společnost ZK Design a.s. Dle úplného výpisu zobchodního rejst íku je společnost ZK Design a. s. zapsána pod spisovou značkou B ŇňŘ1 u Krajského soudu vOstravě. Společnost sídlí ve Velké Polomi. Společnost jako p edmět podnikání uvádí výrobu elekt iny, truhlá ství, podlahá ství, zámečnictví, nástrojá ství, provádění staveb, jejich změn a odstra ování, výroba, obchod a služby neuvedené vp ílohách 1 až ň živnostenského zákona. Statutární orgánem společnosti je p edstavenstvo, které se skládá zpěti společník , viz tabulka 4.1.

Tabulka 4.1 P edstavitelé vedení společnosti

Jméno Funkce Podíl na základním kapitálu

Ing. Petr Zděblo výkonný editel 25 %

Ing. Ivan Zděblo ekonomický editel 25 %

Ing. Radim Kašing obchodní editel 19 %

Ing. Ladislav Kašing obchodní manažer 19 %

Jaroslav Dyntar vedoucí vývoje 12 %

Zdroj: [26] –vlastní zpracování

Základní kapitál tvo í 100 ks kmenových akcií na jméno v zaknihované podobě ve jmenovité hodnotě Ň00000 Kč, tedy celková suma základního kapitálu p edstavuje Ň0 000 000 Kč, který je zcela splacen.

Společnost ZK Design a.s. se zabývá p edevším vybavením interiér školním, kancelá ským a speciálním nábytkem, výrobou regálové techniky, propagačních displej , drátěných výrobk včetně komplexních návrh a realizací. Od roku Ň01ň společnost rozší ila svou výrobu do dalšího odvětví, a to automatickýchkotl na pevná paliva Vollcano.

Silnou stránkou dané společnosti je její minimální vazba na externí dodavatele. V rámci svého komplexního zamě ení je společnost schopna produkovat většinu surovin samostatně, čímž se stala nezávislou na jiných společnostech. V p ípadě dodávek materiálu či služeb společnost provádí interní výběrová ízená, p i kterých jsou poptávání vždy t i dodavatelé na každou dodávku.

Společnost ZK Design a.s. p sobí již na trhu více než 17 let. Po dobu svého p sobení se stala stabilní společností. Každoročně se jí da í dosahovat miliónových zisk a zvyšovat sv j

53

(dále jen DPH), jelikož každoročně obrat p esahuje 10 000 000 Kč.

Pro evidenci a ízení jednotlivých zakázek společnost využívá systém Infor ERP SyteLine 8, který je vyvinutý speciálně pro výrobně zamě ené subjekty. Systém je flexibilně aktualizován na základě změn vlegislativě a účetnictví. Za p ednosti daného programu lze považovat jednoduchost zadávání, plánování, ově ování termín dodání či splatnosti, optimalizace zásob, odstranění neproduktivních činností nebo tvorbuanalýz. Daný program je každé společnosti p izp soben na míru dle r zných požadavk . [20]

Společnost účtuje v jednookruhové účetní soustavě s využitím techniky analytické evidence. Kup íkladu spot eba materiálu je analyticky rozlišována na spot ebu skladového materiálu na zakázky nebo st ediska:

• 501100 –spot eba skladového materiálu zakázky,

• 501900 – spot eba skladového materiálu st ediska.

Za značně nejrozsáhlejší účet lze považovat účet 51Ř – ostatní služby, který se dále analyticky člení 65krát. Jedná se nap . o služby charakteru dopravy, poplatky, servis, služby auditor , poradenství, ostraha, nájemné, reklama, úklid nebo nehmotný majetek v částce nižší než 60 000 Kč.

4.1 ešení zakázek ve společnosti ZK Design a.s.

Témě většina proces týkajících se zakázek je založena na vzájemné komunikaci a počátečním jednáním mezi danou společností na jedné straně a zákazníkem na straně druhé.

Zákazník konkretizuje své požadavky, nejčastěji na základě vypracované projektové dokumentace k dané specifické zakázce. Společnost se sdanou dokumentací seznámí a soust edí svou činnost kvypracování p edběžné kalkulace nabídky, které zahrnuje p edevším spot ebovaný materiál, mzdy výrobních pracovník a další režijní náklady související s danou zakázkou. Následuje p edání nabídky zákazníkovi, který se sní seznámí a vyjád í sv j souhlas, nesouhlas nebo navrhne p ípadné změny. Vp ípadě změn se jedná o hledání určitého kompromisu, kdy společnost nabídku zakázky upraví, aby vyhovovala oběma stranám. Nemusí se jednat pouze o jednorázový návrh změny, často se tento koloběh opakuje.

Ve chvíli, kdy obě strany s danou p edběžnou kalkulací souhlasí, sestaví společnost konečnou cenovou nabídkou, která by se neměla p íliš odlišovat od propočtové kalkulace.

Cenová nabídka obsahuje veškeré změny a je sestavena z jednotlivých položek souvisejících s danou zakázkou, které jsou hodnotově oceněny. Cenová nabídka je východiskem pro sestavení kupní smlouvy mezi společností a konečným zákazníkem. I po uzav ení kupní smlouvy však m že docházet k cenovým změnám, nejčastěji na základě úprav požadavk

54

zákazníka. Úpravy cen jsou ešeny na bázi dodatk ke kupní smlouvě. Dodatek ke kupní smlouvě musí obsahovat p vodní cenu zakázky, veškeré cenové změny na základě p vodních dodatk a upravenou konečnou cenu zakázky. Společnosti však během kompletování zakázky mohou vznikat neočekávané náklady, o které nelze změnit konečnou cenu díla. Neplánovanými náklady se rozumí zvýšenícen materiálu, změny cen služeb související nap . s montáží, energie apod. V tomto p ípadě dochází ke snížení zisku dané zakázky, ne-li ke ztrátě. V opačném p ípadě p i snížení cen vstup dochází k r stu rentability.

Každá kupní smlouva obsahuje i další náležitosti, než jenom smluvní strany a cenu.

Dalšími náležitostmi jsou nap . p edmět smlouvy, lh ty a místo plnění, zp sob plnění, platební podmínky, práva a povinnosti smluvních stran nebo smluvní pokuty.

P edmětem smlouvy je daná zakázka společně skonečnou montáží, instalací a p ípadně zaškolením obsluhujících pracovník . Lh ty p edstavují závazný termín dodání na smluvené místo. Zp sob plnění ukládá povinnost prodávajícímu odevzdat zakázku dle smluvených požadavk sveškerými souvisejícími dokumenty a kupující je povinen vše zkontrolovat.

Platební podmínky p edstavují nárok prodávajícího na úhradu kupní ceny zákazníkem. Kupní cena je kupujícím zaplacena na základě da ového dokladu, který musí obsahovat veškeré náležitosti jako smluvní strany,datumy vystavení, splatnosti, p edmět plnění, DPH, konečnou cenu a bankovní účet prodávajícího. Ve většině p ípad společnost nepožaduje zálohu, ale pouze uhradit konečnou fakturu do ň0 dn . Zálohy společnost požaduje, pokud se kupní cena pohybuje v ádech stovek tisíc , v p ípadě nových neově ených odběratel nebo odběratel , kte í nedodržují lh ty splatnosti. Součástí kupní smlouvy jsou ochranná práva pro kupující – minimální doba záruky Ň4 měsíc a garance za jakost zboží. Vp ípadě prodlení dodání zakázky je prodávající povinen zaplatit smluvní pokutu. Smlouva musí být sepsána ve dvou vyhotoveních a podepsána oběma stranami uzavírajících obchodní transakci.

P i zhotovení celé dané zakázky společnost vystaví konečnou fakturu společně se závěrečným p edávacím protokolem. Protokol slouží k vyjád ení zákazníka k p ejímaným položkám zakázky. Protokol slouží jako zpětná vazba, na základě, které m že podnik stále zlepšovat své nabízené služby a produkty.

V p ípadě ve ejných zakázek je postup odlišný. Zadavatel vyzve k podání nabídky a zadávací dokumentace potencionální dodavatele, kte í vp ípadě zájmu musí tuto povinnost splnit do určitého stanoveného termínu. Vyzyvatel zhodnotí jednotlivé nabídky a posoudí pro něj tu nejp ijatelnější a ve většině p ípadech jednu z těch ekonomicky nejakceptovatelnější a nejlevnějších. V p ípadě ve ejné zakázky má zadavatel povinnost obeznámit veškeré účastníky

55

o výběru daného dodavatele a celkové výše konečné cenové nabídky.

Výběrová ízení jsou značně složitou záležitostí. P i snaze získat ve ejnou zakázku je nejtěžší zkalkulovat správnou výši ceny, která bude konkurenceschopná a p inese společnosti dostatečně velký výnos, který pokryje sumu náklad vynaložených na danou zakázku a vytvo í zisk. Nejběžnějším kritériem pro hodnocení zakázek bývá právě cena. Za další kritéria lze považovat nap . termín plnění nebo záruční dobu. Záruční doba bývá obvykle stanovená na 5 let, p edevším u subdodávek (elektrické za ízení apod.). Tato doba je velmi nep imě ená, jelikož životnost stroj a za ízení je mnohem delší a m že dojít vlivem reklamací k prodražení zakázky. V p ípadě termínu plnění m že nastat podobný problém, kdy je nutné zakázku vyhotovit za krátké období a v p ípadě nedodržení termínu vznikají neočekávané náklady v podobě úrok z prodlení, které taktéž mohou prodražit zakázku.

Občas vevýběrových ízeních dochází ksituaci, kdy daná společnost s jednou podobnou zakázkou uspěje a v jiném výběrovém ízení nikoliv. K těmto jev m dochází vp ípadech, kdy jiný dodavatel vrámci výběrového ízení tzv. podcení zakázku, tedy kdy se náklady rovnají konečné prodejní ceně bez DPH.

P i snaze získat zakázku mnohdy dochází kchybám. Zadávací dokumentace je obvykle velmi rozsáhlá, a i p esto, že jsou požadavky p esně a detailně specifikována, se na něco v časovém shonu zapomene. Do roku Ň015 vp ípadě formálních nedostatk podané nabídky mohli být tito uchazeči dle zákona č. 1ň4/Ň006 Sb., o ve ejných zakázkách, zvýběrového ízení vyloučení. Od roku Ň016 došlo k novele tohoto zákona a vešlo vplatnost nové znění, a to zákon č. 1ň4/Ň016 Sb., o zadávání ve ejných zakázek, které je v tomhle ohledu benevolentnější.

Uchazeč je vyzván v p ípadě pochybení kdodání pot ebných nebo opravných doklad . Naopak ale došlo kzp ísněnípodmínek, a to vyžadování certifikát systému ISO, které jsou pro menší podniky značně drahou záležitostí. Certifikáty ISO p edstavují mezinárodní normy.

P ijímat nové zakázky ve společnosti ZK Design a.s. mohou pouze určení zaměstnanci (obchodní zástupci), kte í jsou za danou zakázku zodpovědní nebo vedení podniku. Společnost má nastavená interní pravidla pro rozhodování a ízení p ijímaných zakázek, viz tabulka 4.3.

56 Tabulka 4.3 Pravidla p ijímaní zakázek

Velikost zakázky Pojištěný zákazník Nepojištěný zákazník Rizikový zákazník

0 – 275 000 Kč A B C

275 000 Kč – 550 000 Kč A C D

550 000 Kč – 1 100 000 Kč B D D

1 100 000 Kč a více C D D

Zdroj: [25] –vlastní zpracování

Písmeno A značí, že za p ijetí dané zakázky zodpovídají p íslušní zaměstnanci. Za danou zakázku zodpovídají za celou dobu jejího trvání až do plného uhrazení konečným odběratelem. Pokud zakázka není plně uhrazena do data splatnosti, jsou povinni vymáhat její

Písmeno A značí, že za p ijetí dané zakázky zodpovídají p íslušní zaměstnanci. Za danou zakázku zodpovídají za celou dobu jejího trvání až do plného uhrazení konečným odběratelem. Pokud zakázka není plně uhrazena do data splatnosti, jsou povinni vymáhat její

In document 2.2 Manažerské účetnictví (Stránka 49-0)