Shrnutí

6.3.4 Jak elektronický podpis a kvalifikovaný certifikát pro komunikaci s úřady státní správy získat a použít

Nejprve je nutné, aby občan vyplnil žádost o vydání certifikátu. Tu zpravidla najde na webových stránkách příslušného poskytovatele certifikačních autorit³². Zároveň o vydání certifikátu. Certifikát je poté zaslán poskytovatelem občanovi například poštou či e-mailem. Zároveň je občan vyzván, aby zkontroloval údaje v certifikátu a jejich správnost potvrdil elektronicky podepsanou zprávou, kterou zašle e-mailem poskytovali zpět. Tím si poskytovatel ověří, že občan má data pro vytváření elektronického podpisu.

Při vlastním elektronickém podpisu zprávy a jejím odeslání, je zároveň s tímto podpisem zaslán i certifikát, na jehož základě příslušný úřad veřejné správy ověří pravost daného elektronického podpisu.

Certifikáty se z důvodu bezpečnosti vydávají na omezenou dobu, zpravidla v rozsahu šesti měsíců až dvou let, maximálně pěti let.

6.4 Shrnutí

Od října 2003, kdy byl poprvé spuštěn program elektronické komunikace mezi státní správou a veřejností prostřednictvím Portálu veřejné správy, zaznamenala Česká republika v oblasti elektronické správy značný pokrok, jak dokládá i průzkum The Economistu.

Rozvoj informační společnosti a její efektivní fungování se také stal cílem programu Státní informační a komunikační politiky – eČesko 2006.

32 První certifikační autorita: http://www.ica.cz/home_cs/

Česká pošta: http://www.postsignum.cz/

eIdentity: http://eidentity.cz/

Dokladem toho, že Portál veřejné správy je efektivně fungujícím projektem elektronické veřejné správy, je jeho postup do finále soutěže Ocenění iniciativy eEurope Evropské unie v oblasti elektronické veřejné správy pro rok 2005 (eEurope Awards for eGovernment – 2005). Oddíl Životní situace na Portálu veřejné správy je podle hodnocení komise zdařilým průvodcem agendami veřejné správy a příkladem spolupráce veřejné správy jako celku³³.

33 http://www.e-europeawards.org

Záv ě r

Cílem bakalářské práce bylo analyzovat využívání informačních a komunikačních technologií a stav české veřejné elektronické správy, který je výsledkem realizace elektronického governmentu.

Prvním dílčím cílem bakalářské práce bylo definovat pojem eGovernment a popsat jeho úlohu ve fungování nově pojaté veřejné správy. Podle zdrojů, z nichž jsem čerpala, jsem dospěla k názoru, že úloha elektronického governmentu sehrává v dnešní informační společnosti důležitou roli a je prostředkem pro moderní a efektivní způsob vládnutí, který podporuje rozvoj moderních on-line veřejných služeb a rozvoj elektronického obchodování.

V následující části jsem se zabývala základními on-line službami eGovernmentu, které jsou pro firmy a občany dostupné v celé EU. Zajímal mne zejména rozsah jejich používání. Ze zjištěných informací vyplývá, že v České republice jen pět z dvaceti on-line služeb má charakter úplného elektronického podání. V nových zemích EU se zavádění on-line služeb eGovernmentu rozvíjí odlišným tempem. To znamená, že některé státy mají lépe rozvinutý systém například on-line podávání daní, jiné zase on-line vyřizování a kandidátskými zeměmi. Informace jsem čerpala ze studie provedené The Economistem.

Na základě studie jsem dospěla k závěru, že obyvatelé České republiky jsou relativně dobře vybaveni ICT v rámci nových zemí EU a že máme dobře vyvinutý systém on-line podávání pro podniky. Na druhé straně zde však existují určité rezervy v elektronické demokracii a nedostatky jsou také patrné v poskytovaní internetových služeb občanům.

Obecně se způsob vládnutí prostřednictvím elektronické správy přizpůsobuje požadavkům, které klade stále se kupředu rozvíjející informační společnost. Je třeba přijmout opatření a postupy, kterými by správa byla schopna reagovat na potřeby občanů. Prostředkem umožňujícím lepší plnění úkolů veřejné správy je eGovernment, který k tomu využívá informační a komunikační technologie, zejména internet. Prostřednictvím eGovernmentu se vlády snaží realizovat lepší politické výsledky, kvalitnější služby, usilují

Překážkou rozvoje efektivního eGovernmentu je také nedokonalá legislativa, nedostatek finančních prostředků, technologické bariéry a nedostatečná vybavenost ICT.

Zmíněné úlohy a překonání bariér si klade za cíl i Národní strategie informační bezpečnosti ČR. Podle ní je třeba zvýšit důvěru občanů a subjektů komerční i nekomerční sféry v informační společnost a zabezpečit informace veřejné správy i subjektů, které je veřejné správě poskytují. Dalším důležitým cílem je rozvíjet znalosti o službách eGovernmentu, zlepšit mezinárodní spolupráci a podporovat konkurenceschopnost české ekonomiky. bude i do budoucna čelit tlaku na zlepšení programů eGovernmentu, které budou schopny pružně reagovat na potřeby vlády i občanů s menšími nároky na vynaložené prostředky

[2] Evropská integrace – Evropská Unie: Eva Cihelková, Jaroslav Jakš a kol., Praha 2004, ISBN 80-245-0854-0

[3] The e-Government Imperative, OECD 2003, ISBN 92-64-101117-9

•

[27] http://www.toplist.cz/

[28] https://bezpecne.podani.gov.cz/

[29] http://www.postsignum.cz/

[30] http://www.ica.cz/home_cs/

[31] http://eidentity.cz/

[32] http://www.oecd.org/

[33] http://en.wikipedia.org/

[34] http://www.sibis-eu.org/

[35] http://www.e-europeawards.org/

Seznam zkratek

G2G Government to Government

G2C Government to Citizen/Customer

G2B Government to Business

ICT Informační a komunikační technologie

EU Evropská unie

MICR Ministerstvo informatiky České republiky ČSSZ Česká správa sociálního zabezpečení

Seznam schémat, graf ů a tabulek

Schéma č. 1: Pojmy eGovernmentu………...………..11 Schéma č. 2: Pyramida počítačové gramotnosti v ČR (18 až 60 let)………...………31 Graf č. 1: Počet uživatelů internetu – vývoj...……….16 Graf č. 2: Počet bezpečných internetových serverů na milión obyvatel……...…………...17 Graf č. 3: Procento pravidelných uživatelů internetu…………...………18 Graf č. 4: Procento orgánů veřejné správy nabízejících on-line služby na webových

stránkách, podle stupně interakce nabízených služeb a právní formy organizace…...……20 Graf č. 5: Procento podniků, které používají internet ke styku s orgány veřejné správy…23 Graf č. 6: Procento jednotlivců, kteří používají internet ke styku s orgány veřejné správy k získávání či odevzdávání úředních formulářů……...……...……….27 Tabulka č. 1: Obchody prostřednictvím elektronického tržiště……...………33 Tabulka č. 2: Obchody uskutečněné prostřednictvím elektronického tržiště……...……...34 Tabulka č. 3: Závěrečné hodnocení eGovernmnetu v zemích centrální Evropy podle Economist Intelligence Unit, 2004. Výsledky jsou ze škály 1 až 10………...…35 Tabulka č. 4: Návštěvnost Portálu veřejné správy………...40